Otevřít hlavní menu

Historická budova Národního muzea

budova na Václavském náměstí v Praze

Historická či hlavní budova Národního muzea nebo jen Národní muzeum je monumentální novorenesanční budova uzavírající horní část Václavského náměstí v Praze na Novém Městě, sloužící jako muzeum. Byla postavena v roce 1891 a mezi lety 2011 až 2018 podstoupila celkovou rekonstrukci. Je národní kulturní památkou ČR.

Budova Národního muzea
Národní muzeum po rekonstrukci, říjen 2018
Národní muzeum po rekonstrukci, říjen 2018
Účel stavby

muzeum

Základní informace
Sloh Novorenesance
Architekt Josef Schulz
Výstavba 18851891
Přestavba 20112018
Současný majitel Česká republika, spravuje Národní muzeum
Poloha
Adresa Václavské náměstí 1700/68 / Vinohradská 1, Praha, ČeskoČesko Česko
Ulice Václavské náměstí, Mezibranská, Čelakovského sady, Legerova a Vinohradská
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 11727/1-1198 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Před postavenímEditovat

Instituce Národní muzeum vznikla již v roce 1818. Sbírky se nejprve shromažďovaly v minoritském klášteře u sv. Jakuba na Starém Městě pražském a v dalších domech. Prvním stálým sídlem se v roce 1819 stal Šternberský palác, kde muzeum sídlilo až do roku 1846. Poté se sbírky přesunuly do Nostického paláce, v ulici Na příkopě 852/10 na Novém Městě [1]. Ani jeho kapacity nedostačovaly, proto se začalo uvažovat o výstavbě budovy nové. Velkorysou koncepci muzea nazvaného Franciscea (na památku císaře Františka I.) navrhl František Palacký a mělo stát na Smetanově nábřeží.[2] K jeho výstavbě nedošlo. Další diskuze proběhla v 60. letech 19. století, protože sbírky stále přibývaly a ubývalo místo v Nostickém paláci. Mělo dojít k umístění na Karlovo náměstí, kvůli vleklým jednáním a k realizaci opět nedošlo.[2]

SoutěžEditovat

 
Některé soutěžní návrhy budovy Národního muzea

V roce 1876 věnovala městská rada na stavbu pozemek na horním konci Václavského náměstí v místech, kde se tou dobou bourala Koňská brána. Stavba se podařila prosadit v roce 1883, kdy proběhla také architektonická soutěž. Dobová idea budovy byla „Muzeum jako chrám vědy a umění". Soutěž měla 27 účastníků a vyhrál ji návrh architekta Josefa Schulze vyznačující se centrálním prostorem panteonu; zvítězil díky tomu, že kladl důraz především na monumentalitu, zčásti na úkor funkčnosti.

VýstavbaEditovat

 
Budova Národního muzea krátce po dokončení

Se stavbou se začalo ihned po vydání povolení ke stavbě, dne 27. června 1885. Hrubá stavba byla hotova o tři roky později, na konci roku 1888. Došlo ke zpoždění kvůli nepříznivému počasí. Ve stejném roce se začaly vybavovat interiéry. Slavnostní zpřístupnění proběhlo 18. května 1891. Kompletní umělecká výzdoba byla dokončena až roku 1901.[2] Výzdobu tvořili umělci generace Národního divadla, především sochaři Bohuslava Schnircha, Antonína WagneraAntonín Popp a malíři Vojtěch Hynais, Václav Brožík či Julius Mařák v letech 1885–1901. Stavební náklady byly odhadovány (bez architektova honoráře, vnitřní umělecké výzdoby a mobiliáře) na 1 740 000 zlatých. Ve skutečnosti pak dosáhly výše asi 2 miliónů zlatých.

ProvozEditovat

První rekonstrukce se konala mezi roky 1901 až 1904, kdy došlo k výměně omítek. Došlo také k nahrazení nápisových desek se jmény nad okny 1. patra deskami z červené žuly. Při opravách koncem 30. let 20. století byla řada plastik, ve snaze je očistit, přesekána a přebroušena.[3]

V květnu 1945 při Pražském povstání poškodila vestibul muzea nevybuchlá bomba.

V 60. letech proběhly generální opravy fasád, od roku 1960 bylo zřízeno exterierové vnitřní osvětlení budovy. Od roku 1962 se jedná o národní kulturní památku.[4]

 
Fasáda historické budovy Národního muzea utrpěla během srpnové invaze v roce 1968 vážná poškození

V srpnu 1968 byla přední fasáda budovy poškozena střelami armád Varšavské smlouvy, zejména Sovětské armády.[5] Těžce byla poškozena fasáda, pískovcové sloupy, depozitáře a ředitelská pracovna.[3] Kvůli devastaci fasády proběhla mezi roky 1971–1973 oprava, kdy byly poškozené části vyspraveny kamennými plombami, tzv. filuňkami. Zároveň při tehdejší rekonstrukci došlo k natření původně světlých soch, sloupů i celé fasády černou barvou, aby stavba lépe ladila dohromady[3] a působila historičtěji.[6] Černý vzhled tedy nezpůsobovalo jen znečištění, jak se mnozí lidé domnívali.[6]

Statika budovy byla poškozena během výstavby trasy A pražského metra v první polovině 70. let minulého století. Stalo se tak při výstavbě vestibulu stanice Muzeum, kdy došlo k poničení západní věže budovy a některých stěn, vestibul musel být lépe vyztužen. Došlo také k odstranění fontány a vlajkových stožárů nacházející se před budovou.[6] Budova i přes několik projektů nebyla dlouhou dobu poté celkově rekonstruována, na začátku 21. století tak byla již ve velmi špatném až havarijním stavu.[7] Fontána byla před budovu navrácena v roce 1955.[6]

Požár 2016Editovat

 
Rekonstrukce Národního muzea, 2016

V noci z 11. února na 12. února 2016 hořela podkrovní část pravého křídla (tedy blíže Čelakovského sadům) v rozsahu asi 200 m² střechy. Zasahovalo na 150 hasičů z 12 profesionálních a 8 dobrovolných jednotek, ředitel muzea ocenil profesionální a rychlý zásah. Vzhledem k rekonstrukci nebyly v muzeu žádné exponáty, mluvčí hasičů předběžně vyčíslila škodu na 10 milionů Kč.[8]

Rekonstrukce 2011–2019Editovat

Od 8. července 2011[9] do 28. října 2018 byla hlavní budova uzavřena kvůli generální rekonstrukci.

 
Pohled na historickou budovu NM z 5. poschodí tzv. Nové budovy Národního muzea, tj. z bývalého Federálního shromáždění (září 2019)

K jejímu částečnému otevření došlo v den 100. výročí vzniku Československa a 200. výročí založení Národního muzea.[10] Součástí byla vernisáž Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy a videomapping na vnějšek budovy.[11] Úplné dokončení rekonstrukce bylo plánováno na rok 2019.

Kromě celkové opravy exteriéru a interiéru budovy byla za 42 měsíců rekonstrukce dále zastřešena nádvoří, zpřístupněna vyhlídková kupole zvaná „panteon" a byl postaven propojovací tunel do budovy bývalého Federálního shromáždění. Na zlato byly nabarveny dvě zadní kopule, které původně na zlato nabarveny nebyly kvůli nedostatku financí.[6]

V okolí proběhlo také vydláždění piazzetty mezi historickou a novou budovou (Federálního shromáždění), tento prostor se nově začal nazývat jako „Muzejní oáza".[12] Prostor umožňuje lepší pohyb chodců či cyklistů, auta tudy mohou nově projíždět pouze jedním směrem. V listopadu byla dokončena také rekonstrukce Čelakovského sadů.

V únoru 2019 byl v muzeu zpřístupněn také východní dvůr (dvorana), který byl při rekonstrukci zastřešen a slouží jako odpočinková zóna či místo konání kulturních akcí. Poprvé[13] byla zpřístupněna také kupole muzea, která slouží i jako vyhlídka na Prahu.

Dne 23. května 2019 se v nově otevřeném východním dvoře (dvoraně) konala hlavní debata České televize před volbami do Evropského parlamentu 2019, vysílaná stanicemi ČT1 a ČT24 v hlavním vysílacím čase pod názvem Debata o vztahu národní a unijní politiky. Debatu sledovalo 262 tisíc diváků starších 15 let, moderátorkou byla Světlana Witowská.

PopisEditovat

 
Kopule historické budovy

Architekt Josef Schulz palác navrhl v novorenesančním slohu. Půdorysem jde o obdélník, jenž má po obvodu čtyři stejně vysoké věže. Ideové centrum této budovy tvoří nejvyšší věž nacházející se ve středu symetrického průčelí, nazývající se panteon. Uvnitř jde o sál ve stylu římského chrámu pantheonu, tedy zakončený velkou kupolí. Dovnitř panteonu bylo po dokončení budovy postupně umístěno 55 soch a bust, které vybral Český zemský sněm.[14]

Sochařská výzdobaEditovat

Budovu muzea zdobí mnoho alegorických soch vztahujících se k české historii. Častý je například heraldický symbol českého lva.

 
Jméno českého fyzika Františka A. Petřiny na fasádě budovy, jedno z celkem 72 jmen významných mužů, kteří ovlivnili české dějiny (2009, před rekonstrukcí)

Do fasády budovy Národního muzea je vepsáno 72 jmen mužů, kteří tvořili historii Českých zemí a působili na území Česka nebo Slovenska. Jména jsou napsána zlatým písmem mezi okny. Česká televize natočila o těchto osobách cyklus pojmenovaný Dvaasedmdesát jmen české historie, který má 72 dílů. Jsou zde uvedeni například Tycho Brahe, Joachim Barrande, nad vchodem vládci Karel IV., Václav II., Rudolf II.,[6] součástí nápisu s jejich jmény je také příslušný reliéf.

K muzeu patří také fontána nacházející se pod příjezdovými rampami a schodišti před muzeem. Původně přitom místo kašny měl stát socha svatého Václava, která je nyní dominantou Václavského náměstí. Po protestech odborníků i autora sochy Josefa V. Myslbeka byla umístěna na své současné místo.[6]

Na Václavské náměstí „shlíží" ze zábradlí nad kašnou pět soch. Uprostřed sedí socha Čechie (mýtická ochránkyně české země) s mečem. Napravo od ní je mužská socha znázorňující Labe, napravo ženská socha znázorňující Vltavu. Za zábradlím jsou na podstavcích rohové sochy znázorňující Moravu a Slezsko.[6]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Palác Sylva-Taroucca [online]. [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. 
  2. a b c Před 200 lety vzniklo Národní muzeum. Projděte si jeho historii od původní myšlenky po současnou rekonstrukci. iROZHLAS. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (česky) 
  3. a b c ČERVINKOVÁ, Klára. Co všechno zažila fasáda Národního muzea v Praze? [online]. [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. 
  4. Hlavní budova. Národní muzeum [online]. [cit. 2018-11-02]. Dostupné online. 
  5. A.S., Economia,. Stopy po kulkách v Národním muzeu zmizí s novou fasádou do 10 let. Hospodářské noviny. 2003-08-20. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. 
  6. a b c d e f g h Chyba ve jméně, osamělá Čechie i vyboulený roh. 12 tajemství fasády Národního muzea v podrobném fotoprůvodci. iRozhlas [online]. [cit. 2019-11-18]. Dostupné online. (česky) 
  7. Šéf Národního muzea: Místo oprav se do budovy trefovali vojáci a raziči metra. iDNES.cz [online]. 2010-06-27 [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  8. Národní muzeum hořelo. Hasiči museli rozebrat střechu. iDNES.cz [online]. 2016-02-12 [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  9. ČTK. Zavřeno. Po 120 letech existence čeká Národní muzeum první velká rekonstrukce. iHNed.cz [online]. 2011-07-08 [cit. 2011-07-10]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  10. Národní muzeum se slavnostně otevřelo, na fasádě běžel videomapping k oslavám 100 let republiky. Lidovky.cz [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. (česky) 
  11. Historická budova Národního muzea byla slavnostně otevřena. Nechyběl Miloš Zeman. Aktuálně.cz. 2018-10-27. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. 
  12. Muzejní oáza. Stavbaweb.cz [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. (česky) 
  13. Národní muzeum poprvé otevírá kupoli. Nabízí unikátní pohled na Prahu. Hospodářské noviny [online]. 2019-03-01 [cit. 2019-03-06]. Dostupné online. (česky) 
  14. Kdo patří do Panteonu Národního muzea? Opět se otvírá jeden z nejslavnostnějších světských sálů české architektury. Rozhlas Vltava [online]. 2018-10-25 [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat