Historická budova Národního muzea

budova na Václavském náměstí v Praze

Historická budova Národního muzea je monumentální novorenesanční palác uzavírající horní část Václavského náměstí v Praze na Novém Městě, sloužící jako muzeum. Byla postavena v roce 1891 a mezi lety 2011 až 2018 podstoupila celkovou rekonstrukci. Je národní kulturní památkou ČR. Památková ochrana se vztahuje jak na architekturu budovy, tak na sochařskou výzdobu exteriérů a interiérů, nástěnné malby, uměleckořemeslné detaily a na původní velmi bohatý a cenný mobiliář.

Budova Národního muzea
Národní muzeum po rekonstrukci, říjen 2018
Národní muzeum po rekonstrukci, říjen 2018
Účel stavby

muzeum

Základní informace
Sloh Novorenesance
Architekt Josef Schulz
Výstavba 18851891
Současný majitel Česká republika, spravuje Národní muzeum
Poloha
Adresa Václavské náměstí 1700/68 / Vinohradská 1, Praha, ČeskoČesko Česko
Ulice Václavské náměstí, Mezibranská, Čelakovského sady, Legerova a Vinohradská
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 11727/1-1198 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Před postavenímEditovat

První muzejní sbírkové předměty se začaly shromažďovat již roku 1818 v minoritském klášteře u sv. Jakuba na Starém Městě pražském a v dalších domech. Prvním stálým sídlem se v roce 1819 stal Šternberský palác, kde muzeum sídlilo až do roku 1846. Poté se sbírky přesunuly do Nostického paláce, v ulici Na příkopě 852/10 na Novém Městě. Ani jeho kapacity nedostačovaly, proto se začalo uvažovat o výstavbě budovy nové. Velkorysou koncepci muzea nazvaného Franciscea (na památku císaře Františka I.) navrhl František Palacký a mělo stát na Smetanově nábřeží.[1] K jeho výstavbě nedošlo. Další diskuze proběhla v 60. letech 19. století, protože sbírky stále přibývaly a ubývalo místo v Nostickém paláci. Mělo dojít k umístění na Karlovo náměstí, kvůli vleklým jednáním a k realizaci opět nedošlo.[1]

 
Některé soutěžní návrhy budovy Národního muzea

SoutěžEditovat

V roce 1876 věnovala městská rada na stavbu pozemek na horním konci Václavského náměstí v místech, kde se tou dobou bourala Koňská brána. Stavba se podařila prosadit v roce 1883, kdy proběhla také architektonická soutěž. Dobová idea budovy byla „Muzeum jako chrám vědy a umění". Soutěž měla 27 účastníků a vyhrál ji návrh architekta Josefa Schulze vyznačující se centrálním prostorem panteonu; zvítězil díky tomu, že kladl důraz především na monumentalitu, zčásti na úkor funkčnosti.

VýstavbaEditovat

Se stavbou se začalo ihned po vydání povolení ke stavbě, dne 27. června 1885. Hrubá stavba byla hotova o tři roky později, na konci roku 1888. Došlo ke zpoždění kvůli nepříznivému počasí. Ve stejném roce se začaly vybavovat interiéry. Slavnostní zpřístupnění proběhlo 18. května 1891. Kompletní umělecká výzdoba byla dokončena až roku 1901.[1] Výzdobu tvořili umělci generace Národního divadla, především sochaři Bohuslava Schnircha, Antonína WagneraAntonín Popp a malíři Vojtěch Hynais, Václav Brožík či Julius Mařák v letech 1885–1901. Stavební náklady byly odhadovány (bez architektova honoráře, vnitřní umělecké výzdoby a mobiliáře) na 1 740 000 zlatých. Ve skutečnosti pak dosáhly výše asi 2 miliónů zlatých.

ProvozEditovat

 
Budova Národního muzea krátce po dokončení

První rekonstrukce se konala mezi roky 1901 až 1904, kdy došlo k výměně omítek. Došlo také k nahrazení nápisových desek se jmény nad okny 1. patra deskami z červené žuly. Při opravách koncem 30. let 20. století byla řada plastik, ve snaze je očistit, přesekána a přebroušena.[2]

V květnu 1945 při Pražském povstání poškodila vestibul muzea nevybuchlá bomba.

V 60. letech proběhly generální opravy fasád, od roku 1960 bylo zřízeno exterierové vnitřní osvětlení budovy. Roku 1962 byla prohlášena za národní kulturní památku.[3]

 
Fasáda historické budovy Národního muzea utrpěla během srpnové invaze v roce 1968 vážná poškození

V srpnu 1968 byla přední fasáda budovy poškozena střelami armád Varšavské smlouvy, zejména Sovětské armády.[4] Těžce byla poškozena fasáda, pískovcové sloupy, depozitáře a ředitelská pracovna.[2] Kvůli devastaci fasády proběhla mezi roky 1971–1973 oprava, kdy byly poškozené části vyspraveny kamennými plombami, tzv. filuňkami. Zároveň při tehdejší rekonstrukci došlo k natření původně světlých soch, sloupů i celé fasády černou barvou, aby stavba lépe ladila dohromady[2] a působila historičtěji.[5] Černý vzhled tedy nezpůsobovalo jen znečištění, jak se mnozí lidé domnívali.[5]

Statika budovy byla poškozena během výstavby trasy A pražského metra v první polovině 70. let minulého století. Stalo se tak při výstavbě vestibulu stanice Muzeum, kdy došlo k poničení západní věže budovy a některých stěn, vestibul musel být lépe vyztužen. Došlo také k odstranění fontány a vlajkových stožárů nacházející se před budovou.[5] Budova i přes několik projektů nebyla dlouhou dobu poté celkově rekonstruována, na začátku 21. století tak byla již ve velmi špatném až havarijním stavu.[6] Fontána byla před budovu navrácena v roce 1995.[5]

Požár 2016Editovat

V noci z 11. února na 12. února 2016 hořela podkrovní část pravého křídla (tedy blíže Čelakovského sadům) v rozsahu asi 200 m² střechy. Zasahovalo na 150 hasičů z 12 profesionálních a 8 dobrovolných jednotek, ředitel muzea ocenil profesionální a rychlý zásah. Vzhledem k rekonstrukci nebyly v muzeu žádné exponáty, mluvčí hasičů předběžně vyčíslila škodu na 10 milionů Kč.[7]

Rekonstrukce 2011–2019Editovat

Od 8. července 2011 do 28. října 2018 byla hlavní budova uzavřena kvůli generální rekonstrukci.[8] K jejímu částečnému otevření došlo v den 100. výročí vzniku Československa a 200. výročí založení Národního muzea.[9] Součástí byla vernisáž Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy a videomapping na vnějšek budovy.[10] Úplné dokončení rekonstrukce bylo plánováno na rok 2019. Stálé expozice se návštěvníkům postupně otevřou v letech 2020–2021.

 
Nově vybudovaný prostor pro návštěvníky muzea nad kupolí
 
Rekonstrukce Národního muzea, 2016
 
Pohled na historickou budovu muzea z nové budovy NM (září 2019)

Kromě celkové opravy exteriéru a interiéru budovy byla za 42 měsíců rekonstrukce dále zastřešena nádvoří, zpřístupněna vyhlídková kupole zvaná „panteon" a byla postavena propojovací chodba do bývalé budovy Federálního shromáždění. Na zlato byly nabarveny dvě zadní kopule, které původně na zlato nabarveny nebyly kvůli nedostatku financí.[5] V okolí proběhlo také vydláždění piazzetty (náměstíčka) mezi historickou a novou budovou (bývalé Federální shromáždění), tento prostor se nově začal nazývat jako „Muzejní oáza".[11] Prostor umožňuje lepší pohyb chodců či cyklistů, auta tudy mohou nově projíždět pouze jedním směrem a byly sem také umístěny tramvajové koleje. V listopadu 2018 byla také dokončena rekonstrukce parku Čelakovského sady. V únoru 2019 byla poprvé zpřístupněna kupole muzea, která slouží i jako vyhlídka na Prahu. V muzeu byl také zpřístupněn východní dvůr (dvorana), který byl při rekonstrukci poprvé zastřešen a slouží jako odpočinková zóna či místo konání kulturních akcí.[12] Dne 23. května 2019 se v nově otevřené východní dvoraně konala hlavní debata České televize před volbami do Evropského parlamentu 2019.

Od listopadu 2019 je nově přístupná spojovací chodba pod zemí, která vede z Historické budovy do Nové budovy muzea. V chodbě byla při otevření promítaná výstava k 30. výročí sametové revoluce.[13] V Historické budově měla být původně otevřena stálá expozice „Příroda, Zázraky evoluce“ již v listopadu 2019, otevření však bylo posunuto na jaro 2020. Od června 2020 budou postupně přístupné v Historické budově i další stálé expozice: „Dějiny“, „Lidé“ a „Klenotnice“, v Nové budově pak exhibice „Dějiny 20. století“.

PopisEditovat

Architekt Josef Schulz palác navrhl v novorenesančním slohu. Půdorysem jde o obdélník, jenž má po obvodu čtyři stejně vysoké věže. Ideové centrum této budovy tvoří nejvyšší věž nacházející se ve středu symetrického průčelí, nazývající se panteon. Uvnitř jde o sál ve stylu římského chrámu pantheonu, tedy zakončený velkou kupolí. Dovnitř panteonu bylo po dokončení budovy postupně umístěno 55 soch a bust, které vybral Český zemský sněm.[14] Ty zobrazují důležité osobnosti české historie.

Novorenesanční budova Národního muzea tvoří od roku 1891 významnou dominantu horní části Václavského náměstí a již v roce 1962 byla prohlášena za národní kulturní památku. Památková ochrana se vztahuje jak na architekturu budovy, tak na sochařskou výzdobu exteriérů a interiérů, nástěnné malby, uměleckořemeslné detaily a na původní velmi bohatý a cenný mobiliář. Nejdůležitějšími prostorami v interiéru budovy jsou vstupní vestibul, na něj navazující monumentální dvorana hlavního schodiště, osvětlená proskleným stropem, a především Panteon umístěný pod kupolí. Do Panteonu se vchází nejkrásnějšími dveřmi v celé budově, zhotovenými podle návrhu Josefa Schulze.[15]

Výzdoba exteriérůEditovat

Stavba je koncipována s ohledem na propojení výtvarných oborů, jak vyžadovala tradice velkých slohů, a jejich estetický podíl na celku díla je podřízen architektuře. Důraz na celistvost návrhu akcentoval také architekt Schulz, který měl velmi konkrétní představu o vzhledu sochařské práce pro muzeum, a jeho požadavky do značné míry vylučovaly výraznou tvůrčí individualitu.

 
Jméno českého fyzika Františka A. Petřiny na fasádě budovy, jedno z celkem 72 jmen významných mužů, kteří ovlivnili české dějiny (2009, před rekonstrukcí)

Sochařská výzdobaEditovat

Budovu muzea zdobí mnoho alegorických soch vztahujících se k české historii. Častý je například heraldický symbol českého lva. Do fasády budovy Národního muzea je vepsáno 72 jmen mužů, kteří tvořili historii Českých zemí a působili na území Česka nebo Slovenska. Jména jsou napsána zlatým písmem mezi okny. Česká televize natočila o těchto osobách cyklus pojmenovaný Dvaasedmdesát jmen české historie, který má 72 dílů. Jsou zde uvedeni například Tycho Brahe, Joachim Barrande, nad vchodem vládci Karel IV., Václav II., Rudolf II.,[5] součástí nápisu s jejich jmény je také příslušný reliéf. K muzeu patří také fontána nacházející se pod příjezdovými rampami a schodišti před muzeem. Původně místo kašny měla stát socha svatého Václava, která je nyní dominantou Václavského náměstí. Po protestech odborníků i autora sochy Josefa V. Myslbeka byla umístěna na své současné místo.[5] Na Václavské náměstí „shlíží" ze zábradlí nad kašnou pět soch. Uprostřed sedí socha Čechie (mýtická ochránkyně české země) s mečem. Po stranách podstavce této sochy jsou umístěny alegorie dvou největších českých řek. Napravo (z pohledu od budovy) od ní je mužská socha znázorňující Labe, nalevo ženská socha znázorňující Vltavu s amoretem.[16] Ta symbolicky vylévá džbán s vodou. Na rohových podstavcích sedí sochy znázorňující Moravu a Slezsko.

Výzdoba interiéruEditovat

Stejně jako kladl architekt Schulz vysoké nároky na provedení stavby včetně její vnější sochařské výzdoby, soustředil se také na detailně propracované provedení interiéru. Zřetelné je to zejména v provedení kamenických, truhlářských, štukatérských, malířských kovářských a kovoliteckých prací, které svědčí o kvalitách uměleckořemeslné dovednosti spolupracujících firem a jednotlivců. Na sochařské výzdobě interiérů se podílely takové osobnosti, jakými byly: Bohuslav Schnirch, Čeněk Vosmík či Antonín Popp. Skutečnou stylovou proměnu později přináší podíl Ladislava Šalouna, jehož plastiky pro Panteon dokládají vývoj českého moderního sochařství od myslbekovského realismu k sochařství senzitivního rodinovského stylu. Těžištěm malířské výzdoby muzejních interiérů jsou historické a alegorické nástěnné malby v Panteonu, které jsou dílem umělců generace Národního divadla: Václavu Brožíkovi, Františku Ženíškovi a Vojtěchu Hynaisovi. Nedílnou součástí dekorativní výmalby jsou také malovaná okna a stropní podhledy, obnovené podle dokumentace během generální rekonstrukce. Další stránkou architektonické výzdoby interiérů je také bohaté užití různobarevných domácích i zahraničních mramorů, vápenců, žuly a další kamenů, jejichž skladba je v českém prostředí 19. století spolu s využitím uměleckých kamenů výjimečná.[17]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Před 200 lety vzniklo Národní muzeum. Projděte si jeho historii od původní myšlenky po současnou rekonstrukci. iROZHLAS. Český rozhlas. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (česky) 
  2. a b c ČERVINKOVÁ, Klára. Co všechno zažila fasáda Národního muzea v Praze? [online]. [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. 
  3. Hlavní budova. Národní muzeum [online]. [cit. 2018-11-02]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. A.S., Economia,. Stopy po kulkách v Národním muzeu zmizí s novou fasádou do 10 let. Hospodářské noviny. 2003-08-20. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. 
  5. a b c d e f g Chyba ve jméně, osamělá Čechie i vyboulený roh. 12 tajemství fasády Národního muzea v podrobném fotoprůvodci. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-11-18]. Dostupné online. (česky) 
  6. Šéf Národního muzea: Místo oprav se do budovy trefovali vojáci a raziči metra. iDNES.cz [online]. 2010-06-27 [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  7. Národní muzeum hořelo. Hasiči museli rozebrat střechu. iDNES.cz [online]. 2016-02-12 [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  8. ČTK. Zavřeno. Po 120 letech existence čeká Národní muzeum první velká rekonstrukce. iHNed.cz [online]. 2011-07-08 [cit. 2011-07-10]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  9. Národní muzeum se slavnostně otevřelo, na fasádě běžel videomapping k oslavám 100 let republiky. Lidovky.cz [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. (česky) 
  10. Historická budova Národního muzea byla slavnostně otevřena. Nechyběl Miloš Zeman. Aktuálně.cz. 2018-10-27. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. 
  11. Muzejní oáza. Stavbaweb.cz [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. (česky) 
  12. Národní muzeum zpřístupnilo východní dvoranu i kopuli s výhledem na Prahu. iDNES.cz [online]. Dostupné online. 
  13. První výstava pod zemí. Národní muzeum zavede návštěvníky do chodby spojující obě jeho budovy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas. Dostupné online. 
  14. Kdo patří do Panteonu Národního muzea? Opět se otvírá jeden z nejslavnostnějších světských sálů české architektury. Rozhlas Vltava [online]. Český rozhlas, 2018-10-25 [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. (česky) 
  15. SRŠEŇ, Lubomír; KOLEKTIV AUTORŮ. Velká kniha o Národním muzeu. Vydání první. vyd. Václavské náměstí 68, 115 79 Praha 1: Národní muzeum, 2016. 296 s. ISBN 978-80-7036-476-5. S. 122, 124. 
  16. SRNSKÝ, Stanislav. Pražské drobnosti. 2. vyd. Praha: Motto, 2017. 293 s. ISBN 978-80-267-0859-9. S. 13. 
  17. PŘIBYL, Petr. Historická budova Národního muzea. první vydání. vyd. Václavské náměstí 1700/68, 110 00 Praha 1: Národní muzeum, 2020. 115 s. ISBN 978-80-7036-609-7. 

Externí odkazyEditovat