Otevřít hlavní menu

Alois Josef Krakovský z Kolovrat

Alois Josef Jáchym Ignác František z Pauly Michal Alexander Sauli Josef Kalasanský Sebastian Kajetán Antonín Paduánský hrabě Krakowský z Kolowrat, svobodný pán z Újezda (21. ledna 1759 Praha28. března 1833 Praha) byl příslušník krakowské větve šlechtického rodu Kolowratů, římskokatolický duchovní, kanovník a prelát olomoucké kapituly, olomoucký světící biskup, později 16. biskup královéhradecký a 24. arcibiskup pražský.

Mons. ThDr. Alois Josef Krakovský z Kolovrat
Alois Josef hrabě Krakowský z Kolowrat, svobodný pán z Újezda
Alois Josef hrabě Krakowský z Kolowrat, svobodný pán z Újezda
Narození 21. ledna 1759
Praha
Úmrtí 28. března 1833 (ve věku 74 let)
Praha
Místo pohřbení Katedrála svatého Víta
Rodiče Prokop Jan Krakowský z Kolowrat
Funkce pomocný biskup (od 1800)
katolický biskup (od 1801)
titulární biskup
diecézní biskup
katolický arcibiskup
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Znak biskupa Aloise Josefa Krakowského z Kolowrat

Pocházel ze staré české šlechtické rodiny Kolowratů. Narodil se jako dvanácté ze čtrnácti dětí Prokopu hraběti Krakowskému z Kolowrat (1718-1774) a jeho druhé manželce hraběnce Marii Anně Markétě, roz. Ogilvy (1725-1810). Po studiích na pražském jezuitském gymnáziu studoval teologii v Praze a 7. dubna 1775 přijal nižší svěcení. V letech 17761781 studoval teologii v Římě, kde získal kněžské svěcení i doktorát z teologie.

Celý život se věnoval duchovní dráze, které byl rodiči předurčen. Zemřel 28. března 1833 v Praze a byl pohřben do hrobky staré arcibiskupské (Pernštejnské, Kinských) kaple v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze.

Duchovní kariéraEditovat

Roku 1783 se stal proboštem kroměřížské kapituly, ale již roku 1786 byl přijat za sídelního kanovníka olomouckého (nesídelním byl již od roku 1785, znovu se jím stal po jmenování biskupem královéhradeckým). Arcibiskup Colloredo jej ustanovil generálním vikářem arcidiecéze, roku 1800 direktorem kněžského semináře v Olomouci.

Pomocný biskup olomouckýEditovat

Dne 1. března 1801 byl papežem Piem VII. jmenován titulárním biskupem sareptským a téhož roku byl i konsekrován svým metropolitou v katedrále sv. Václava. Stal se sufragánem 1. olomouckého arcibiskupa Antonína Theodora Colloredo-Waldsee (1777–1811). Císař František I. jmenoval biskupa Kolowrata i skutečným císařským tajným radou.

Biskup královéhradeckýEditovat

Císař František I. jej 6. ledna 1812 jmenoval biskupem královéhradeckým (papežem potvrzen až 1815). Jako biskup rozhodl roku 1816, aby se přednášky z českého jazyka a literatury staly na královéhradeckém semináři povinnými pro všechny čtyři ročníky studia a byla pro ně zřízena profesura. V roce 1830 se jeho přispěním královéhradecký kněžský seminář osamostatnil. Že měl k Hradci Králové vřelý vztah, nasvědčuje i fakt, že biskupské knihovně odkázal 332 děl v 795 svazcích.

Arcibiskup pražskýEditovat

Po smrti arcibiskupa Václava Leopolda Chlumčanského z Přestavlk a z Chlumčan byl 31. srpna 1830 jmenován císařem Františkem I. jeho nástupcem ve funkci pražského arcibiskupa, k jeho intronizaci došlo v katedrále sv. Víta dne 17. dubna 1831. Arcidiecézi z důvodu těžkých nemocí spravoval prostřednictvím pomocného biskupa pražského Františka de Paula Pištěka.

Kolowratův episkopát byl poznamenán rozsáhlými epidemiemi cholery, které zasáhly celé území Čech. Tehdy byla řada klášterů proměněna v provizorní nemocnice a pražské arcibiskupství organizovalo účinnou pomoc postiženým, a to zejména v roce 1831.

LiteraturaEditovat

  • JUŘÍK, Pavel: Kolowratové, věrně a stále, Praha 2016, s. 70-71.

Externí odkazyEditovat

Generální vikář olomoucké diecéze
Předchůdce:
Jan Antonín Otto Minquitz z Minquitzburgu
18011812
Alois Josef Krakovský z Kolovrat
Nástupce:
?
16. biskup královéhradecký
Předchůdce:
Maria Tadeáš Trauttmansdorff
18181830
Alois Josef Krakovský z Kolovrat
Nástupce:
Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu
24. arcibiskup pražský
Předchůdce:
Václav Leopold Chlumčanský
18311833
Alois Josef Krakovský z Kolovrat
Nástupce:
Ondřej Alois Ankwicz