Miroslav Jindra

český pedagog a překladatel

Miroslav Jindra (5. srpna 1929, Praha27. července 2021[1]) byl anglista, vysokoškolský pedagog a překladatel z angličtiny.[2]

Miroslav Jindra
Narození5. srpna 1929
Praha
Úmrtí27. července 2021 (ve věku 91 let)
Povolánípedagog, překladatel
Národnostčeská
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ČeskoČesko Česko
Alma materUniverzita Karlova
Manžel(ka)Alena Jindrová-Špilarová
DětiŠtěpán Jindra (1961)
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Maturoval roku 1948 na reálném gymnáziu v Praze, v letech 19481952 vystudoval v učitelském studiu angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a roku 1953 získal titul doktora filozofie. V letech 19521964 pracoval jako asistent a pak jako odborný asistent angličtiny na několika vysokoškolských katedrách jazyků a následně do roku 1976 jako lingvistický specialista na anglickou gramatiku v ČSAV. Poté až do odchodu do důchodu v roce 2000 působil jako odborný asistent v Ústavu anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V důchodu pak ještě několik let pokračoval externě v práci jednak v Ústavu a jednak na Katedře anglistiky Pedagogické fakulty Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.[2]

Odborně se nejprve orientoval na dějiny anglické literatury, brzy se však soustředil na moderní americkou a kanadskou literaturu. Věnoval se také problematice literárního překladu. Kromě překladů anglicky psané beletrie a poezie spolupracoval na učebnicích angličtiny a je rovněž autorem několika desítek doslovů a předmluv k překladům anglicky psané literatury. Řadu let byl členem výboru Obce překladatelů a předsedou poroty Soutěže Jiřího Levého pro začínající překladatele. Je členem Českého centra Mezinárodního PEN klubu, Kruhu moderních filologů, Jazykovědného sdružení a České a Slovenské asociace amerikanistů.[2]

Jeho manželkou byla překladatelka Alena Jindrová-Špilarová a jejich syn Štěpán je také překladatelem.[3]

BibliografieEditovat

Odborné práceEditovat

  • Slovesný vid v moderní angličtině (1952), disertační práce.
  • Učebnice anglického jazyka, dva díly, (Praha: SPN 1953 a 1954), spoluautor.
  • Výbor anglických lékařských textů, (Praha: Univerzita Karlova 1956), společně s Přemyslem Fričem.
  • Angličtina pro mimořádné způsoby studia (Praha: SPN 1960), spoluautor.
  • Výbor anglických přírodovědeckých textů (Praha: SPN 1961).
  • Angličtina pro vysoké školy (Praha: SPN 1961), spoluautor.
  • Angličtina pro pracující (Praha: SPN 1962), spoluautor.
  • Úvod do četby anglických odborných textů (Praha: SPN 1964).
  • Česko-anglická konverzace (Praha: SPN 1965), společně s Ludmilou Kollmannovou a Libuší Bubeníkovou.
  • Bibliografie československé moderní filologie za rok 1964 (Praha: Státní knihovna ČSSR 1966), společně s Jiřím Veselým.
  • Bibliografie československé moderní filologie za rok 1965 (Praha: Státní knihovna ČSSR 1967), společně s Jiřím Veselým.
  • Mluvíte anglicky? = Do you speak English? (Praha: Novinář 1971), spoluautor.
  • Angličtina pro každého (Praha: SPN 1982), spoluautor.
  • Welcome to English (Praha: Trizonia 1990).
  • Dějiny Kanady (Praha: Lidové noviny 2000). společně s Lenkou Rovnou.

PřekladyEditovat

  • Harold Acton: „Darovaný kůň“ (povídka; Odeon – Světová literatura XX, 1975, č. 6)
  • James Agee: Smrt v poušti; Co vyprávěla maminka kráva (2 povídky; Odeon – Světová literatura XVIII, 1973, č. 2).
  • James Aldridge: Kéž bych nezemřel (Praha: SNKLHU 1959), společně s Alenou Jindrovou-Špilarovou.
  • Kingsley Amis: Jakeův problém (Praha: Odeon 1985).
  • Kingsley Amis: Konečná Praha: Plus 2011).
  • Kingsley Amis: Manuál každodenního pijáka (Praha: Plus 2012), společně s Ivarem Tichým.
  • Katerina Anghelaki-Rookeová: „Když končí den, v těle se stmívá“ (The body grows dark together with the day; výbor z autorčiny poezie, dvojjazyčné vydání; Praha, Festival spisovatelů Praha a Nakladatelství Vlasty Brtníkové 2008; přel. Miroslav Jindra (12 básní) a Hana Žantovská (8 básní))
  • Margaret Atwoodová: Hra na vraha (Praha: BB/art 2004), společně s Viktorem Janišem.
  • Margaret Atwoodová: Dobré kosti Praha: BB/art 2005), společně s Viktorem Janišem.
  • Margaret Atwoodová: Stan Praha: BB/art 2006), společně s Viktorem Janišem.
  • Lionel Blue: Zadní vrátka do nebe (Praha: Tartaros 2008).
  • William Boyd: Pod hvězdnatou vlajkou (Praha: Svoboda 1992).
  • Paul Brodeur: Po proudu (Praha: Odeon 1977).
  • Robert Browning: Já, rytíř Roland, zdravím Temnou věž, zařazeno do vydání českého překladu románu Stephena Kinga Temná věž (Praha: BETA-Dobrovský 2006).
  • Richard Evelyn Byrd: Sám a sám (Praha: Mladá fronta 1966).
  • Robert Olen Butler: Peklo (Praha: Plus 2011).
  • Truman Capote: Chladnokrevně (Praha: Melantrich 1989).
  • Joseph Campbell: Síla mýtu (Praha: Argo 2016).
  • Chris Cleave: Všem statečným se odpouští (Praha: Plus 2017).
  • Leonard Cohen: Květiny pro Hitlera (Praha: Mladá fronta 2004).
  • Leonard Cohen: Kniha toužení (Praha: Argo 2008).
  • Robin Cook: Toxin (Praha: Reader's Digest Výběr 1999).
  • Jim Corbett: Chrámový tygr (Praha: Mladá fronta 1969).
  • Jacques-Yves Cousteau - Philippe Cousteau: Žralok (Praha: Mladá fronta 1973).
  • Michael Cunningham: Hodiny (Praha: Odeon 2002).
  • Michael Cunningham: Domov na konci světa (Praha: Odeon 2005).
  • Barbara Delinsky: Místo ženy (Praha: Reader's Digest Výběr 1999).
  • Theodore Dreiser: Sestřička Carrie (Praha: SNKLHU 1957), společně s Alenou Jindrovou-Špilarovou.
  • William Faulkner: Neznámý William Faulkner (překlad vlastního výběru povídek s komentářem). Světová literatura XXIX, 1–6). (č. 1: „Dospívání“, „Nymfolepse“; č. 2: „Don Giovanni“, „Manželka za dva dolary“; č. 3: „Žárlivost“, „Jdi tam, Mojžíši“; č. 4: „Ruka nad vodami“; č. 5: „Chemický omyl“; č. 6: „Odpoledne s krávou“, „V měsíčním svitu“) (Praha: Světová literatura 1984).
  • Francis Scott Fitzgerald: Podivuhodný případ Benjamina Buttona (Praha: Argo 2009).
  • Francis Scott Fitzgerald: Povídky jazzového věku (Praha: Argo 2011), povídky Podivuhodný případ Benjamina Buttona – Sedliny štěstí – Pan Moula – Jemima; společně se Zdeňkem Beranem, Lubomírem Dorůžkou, Alenou Jindrovou-Špilarovou a Zdeňkem Urbánkem.
  • Oliver Goldsmith: Farář wakefieldský (Praha: SNKLHU 1954), společně společně s Alenou Jindrovou-Špilarovou.
  • Janice Grahamová: Plameny lásky (Praha: Reader's Digest Výběr 2000).
  • Joseph Heller: Hlava XXII (Praha: Odeon 1979).
  • Joseph Heller: Nemalujte si to (Praha: BB/art 1999).
  • Joseph Heller: Zavíráme! (Praha: BB/art 1995).
  • Joseph Heller: Neveselá záležitost (Praha: BB/art 11996).
  • Joseph Heller: Yossarian žije dál (Plzeň: Mustang 1996).
  • Joseph Heller: Tehdy a teď (Praha: BB/art 1998).
  • Joseph Heller: Hlava nehlava (Praha: BB/art 2003).
  • Kari Hesthamarová: So long, Marianne (Praha: Mladá fronta 2017).
  • Wendy Holdenová: Narodili se, aby přežili (Praha: Mladá fronta 2016).
  • Howard Jones: Zločin v měnící se společnosti (Praha: Mladá fronta 1967).
  • Elaine Kaganová: Něčí dítě (Praha: Reader's Digest Výběr 2000).
  • Caítlin R. Kiernanová: „Jízda na bílém býkovi“ (povídka; in: Trochu divné kusy 2, Plzeň, Martin Šust & Laser-books 2006)
  • Stephen King: Misery (Praha: Melantrich 1994).
  • Thomas King: „Hra“ (povídka; Odeon – Světová literatura XX, 1975, č. 5)
  • Marsha Kocábová: Ani tady, ani tam (Praha: Nemo 2009)
  • John le Carré: Ruská sekce (Praha: Svoboda 1992).
  • Peter Lovesey: Detektiv v lamé šortkách (Praha: Odeon 1985).
  • Peter Lovesey: Voskové figuriny (Praha: Odeon 1985).
  • Bernard Malamud: Boží milost (Praha: Akropolis 1993).
  • Bernard Malamud: Nájemníci (Praha: BB/art 1997).
  • Bernard Malamud: Pták židák – sebrané povídky (Praha, Rybka Publishers 1999), spolupřekladatel (povídky „Příměří“, „Benefice“, „Stálý zákazník“, „Vězení“, „Přiznání k vraždě“, „Rajtky“, „Dívka mých snů“, „Čtení na léto“).
  • Robert McCrum: V tajném státě (Praha: Svoboda 1985).
  • Farley Mowat: Polární vášeň (Praha: Odeon 1973).
  • John Nichol: Stinger (Praha: Reader's Digest Výběr 2001).
  • Avatár Prabhu (Richard Crasta): Vrať se, ó Kámasútro (Praha: Nakladatelství Faun 2003).
  • Douglas PrestonLincoln Child: Poklad (Praha: Reader's Digest Výběr 2000).
  • Anthony Reynolds: Leonard Cohen – pozoruhodný život (Praha: Mladá fronta 2012), společně s Klárou Kolinskou.
  • Luke Rheinhart: Kostkař, aneb, Náhoda je život (Praha: DITA 1985).
  • Philip Roth: Jako každý člověk (Praha: Mladá fronta 2009).
  • Robert Ruark: Medojedky (Praha: Odeon 1973).
  • Joanna Russová: „Duše“ (povídka, in: Locus – To nejlepší z fantasy a science fiction, Plzeň: Laser-books 2007)
  • William Gilmore Sims: Major Singleton (Praha: Melantrich 1987).
  • Giles Smith: „Poslední přání“ (povídka; in: Rozhovory s andělem, Praha, BB/art 2001)
  • Charles Percy Snow: Cesty moudrosti (Praha: Odeon 1978).
  • Nicholas Sparks: Zápisník jedné lásky (Praha: Reader's Digest Výběr 1999).
  • Tom Stoppard: Lord Malquist a pan Moon (Praha: Světová literatura XIV, 5–6, 1969).
  • Karina Summer-Smithová: „Všechno jednou skončí“ (povídka; in: Trochu divné kusy 3, Praha, Martin Šust & Laser-books 3, Plzeň 2007)
  • Walter Tevis: Zpěv drozda (Praha: Svoboda 1986).
  • John Updike: Králík se vrací (Praha-Litomyšl: Paseka 2007).
  • John Updike: Čekání (povídka; Odeon – Světová literatura XIII, 1968, č. 6)
  • John Updike: Tátovy slzy (Praha-Litomyšl: Paseka 2014)
  • Gore Vidal: Skandální život Aarona Burra (Praha: Odeon 1990).
  • Gore Vidal: Amerika (Praha: DITA 1993).
  • Kurt Vonnegut: Matka noc (Praha: Argo 2008).
  • Derek Walcott: Hostina života (Praha: Nakladatelství Vlasty Brtníkové 2010).
  • Edward Lewis Wallant: Nájemníci pana Moonblooma (Praha: Plus 2014).
  • Douglas Warner: Smrt v horkém větru (Praha: Melantrich 1985).
  • James Webb: Císařův generál (Praha, Knižní klub 2002).
  • Fay Weldonová: Život a lásky jedné ďáblice (Praha: DITA 1993).
  • Tom Wicker: V aréně se lvy (Praha: Svoboda 1981).
  • Keith Willey: Lovci na Aligátoří řece (Praha: Mladá fronta 1969).

OceněníEditovat

  • 1995 – Tvůrčí odměna za překlad knihy Josepha Hellera Zavíráme!.
  • 2002 – Tvůrčí odměna za překlad knihy Michaela Cunninghama Hodiny.
  • 2004 – Výroční cena nakladatelství Mladá fronta za překlad knihy Leonarda Cohena Květiny pro Hitlera.
  • 2007 – Tvůrčí odměna za překlad knihy Johna Updikeho Králík se vrací.
  • 2009 – Státní cena za překladatelské dílo
  • 2014 – Uvedení do Síně slávy Obce překladatelů

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Zemřel překladatel Miroslav Jindra. Seznam Zprávy [online]. 2021-07-29 [cit. 2021-07-29]. Dostupné online. 
  2. a b c Miroslav Jindra – Obec překladatelů
  3. Štěpán Jindra – Obec překladatelů

Externí odkazyEditovat