Merlík trpasličí

druh rostliny

Merlík trpasličí (Dysphania pumilio) je nevysoká, chlupatá, jednoletá, planě rostoucí rostlina. Tato světlomilná, teplomilná a suchomilná bylina je nepůvodní druh, který se v české přírodě vyskytuje od konce 19. století.

Jak číst taxoboxMerlík trpasličí
alternativní popis obrázku chybí
Merlík trpasličí (Dysphania pumilio)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď laskavcovité (Amaranthaceae)
Rod merlík (Dysphania)
Binomické jméno
Dysphania pumilio
(R. Br.) Mosyakin et Clemants, 2002
Synonyma
  • Chenopodium pumilio
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Lodyha merlíku trpasličího

Druh původem z Austrálie byl nejdříve zařazen do rodu Chenopodium pod vědeckým jménem Chenopodium pumilio. Po podrobnějších studiích byl společně s ostatními australskými druhy přeřazen do rodu Dysphania.

ŠířeníEditovat

Merlík trpasličí je běžným téměř v celé Austrálii a Tasmánii, kde roste jako obyčejný polní a zahradní plevel v suchých vnitrozemských i vlhkých přímořských oblastech. Roste na neobhospodařovaných místech, u pravidelně vysychajících vodních toků a nádrží, jakož i na dobytčích pastvinách a pozemcích poblíž hospodářských dvorů.

Evropě roste od Velké Británie a Pyrenejského poloostrova přes Střední Evropu a celé Rusko až po Dálný východ. Na území Evropy není hlášen pouze z Pobaltí, Itálie, zemí Balkánu a Turecka. Zdomácněl také v Severní a Jižní Americe, ve střední a jižní Africe, na Novém Zélandu i na mnoha Tichomořských ostrovech. Na území České republiky byl zaznamenán, jako jeden z prvých v Evropě, již v roce 1890 v městysi Nosislavokrese Brno-venkov.

VýskytEditovat

Druh byl se surovou australskou ovčí vlnou zavlékán téměř do celého světa. Z továren se jeho semena šířila s vyváženým odpadem a následným spláchnutím do řek a odplavením na nová stanoviště. Na území České republiky byl zaznamenán, jako jeden z prvých v Evropě, již v roce 1890 u městysu Nosislavokrese Brno-venkov.

Jeho obvyklá stanoviště se nacházejí v teplých oblastech na antropogenních půdách a v údolích velkých řek, vyhledává propustné půdy písčitého či kamenitého charakteru. Dobře mu prospívají místa uvnitř městských sídel i poblíž dopravních uzlů.

V ČR se vyskytuje hlavně na rumištích a skládkách, na sešlapávaných místech (komunikace, dvory), v blízkosti železničních stanic a přístavů, na březích řek a rybníků, stejně jako na obdělávaných polích a zahradách. Dobře snáší i silně zasolené půdy.

PopisEditovat

Jednoletá, slabě aromatická rostlina pokrytá bílými článkovitými chlupy (které vytvářejí dojmem pomoučené rostliny) a žlázkami s lepivým sekretem. Poléhavá až vystoupavá, podélně rýhovaná lodyha, dlouhá 20 až 80 cm, je od báze rozvětvená. Střídavě rostoucí řapíkaté listy jsou vejčité, podlouhlé či kopinaté, bývají 1 až 4 cm dlouhé a 0,5 až 2 cm široké. Listové čepele jsou peřenolaločné až peřenodílné, oboustranně hustě chlupaté a zespodu šedavé.

Květenství je asi 5 mm velké klubko, s 5 až 10 květy na kratičkých stopkách, vyrůstající z paždí listů. Oboupohlavné květy jsou čtyř až pětičetné se zelenkavým okvětím, s lístky na bázi srostlými a na vrcholu špičatými. V květu bývá jedna až pět tyčinek, blizny jsou dvě. Květy opyluje vítr.

RozmnožováníEditovat

Semena jsou asi 0,5 mm velké a lesklé nažky tmavohnědě zbarvené, které dozrávají koncem září a vysemeňují se postupně až do jara. Merlík trpasličí se rozmnožuje pouze semeny, z nichž převážná část vyklíčí dalším rokem na jaře a zbytek z půdní banky někdy později; většinou klíčí v teplejším období roku. Semena si podržují dobrou klíčivost i pět let. Pro rostlinu jsou nejperspektivnější semenáčky vzcházející od konce dubna do poloviny června, kterým do příchodu zimy stačí semena plně dozrát.

VýznamEditovat

Velká plodnost a nenáročnost na půdu umožnila tomuto druhu zdomácnět v teplých oblastech české krajiny. Protože lokalit kde se vyskytuje výrazně nepřibývá, je tato rostlina řazena pouze mezi zdomácnělé neofyty. Je to konkurenčně slabý druh, který se na určitých lokalitách etabloval a stal se neškodnou součásti české flory. Jeho další intenzivní šíření je nepravděpodobné.[1][2][3][4][5]

ReferenceEditovat

  1. KAŠPAROVÁ, Františka. Studie ekologických charakteristik invazního druhu Chenopodium pumilio. České Budějovice, 2008 [cit. 14.08.2014]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Stanislav Mihulka. Dostupné online.
  2. ELIÁŠ, Pavol ml. BOTANY.cz: Merlík trpasličí [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 21.11.2008 [cit. 2014-08-14]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. FAJMON, Karel; SIMONOVÁ, Deana. Merlíky – opomíjení průvodci našich cest. Živa [online]. Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Praha, 2008 [cit. 14.08.2014]. Čís. 5, s. 205-207. Dostupné online. ISSN 0044-4812. (česky) 
  4. Dysphania pumilio [online]. HerbiGuide Pty Ltd, Albany, WA, AU [cit. 2014-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Chenopodium pumilio [online]. Missouri Botanical Garden Press, Saint Louis, MO, USA, rev. 11.01.2002 [cit. 2014-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-12. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat