M1919 Browning

americký kulomet
(přesměrováno z M1919)

Browning M1919 (nebo jen M1919) je těžký vzduchem chlazený kulomet, který používali spojenci a to především armáda USA. Kulomet vychází ze svého předchůdce kulometu M1917, který měl hlaveň chlazenou vodou. Oproti M1917 měl M1919 hlaveň chlazenou vzduchem a z toho vyplývá, že mohl střílet kratšími dávkami než M1917, ale byl snadněji přenosný.

M1919 Browning
Browning M1919A4
Browning M1919A4
TypKulomet
Místo původuUSA
Historie služby
Ve službě1919–1970 (U.S.)
PoužívánaViz Uživatelé
Válkydruhá světová válka, válka v Koreji, krize v Kongu, válka ve Vietnamu, občanská válka v Rhodesii
Historie výroby
Navrženo1919
Výroba1919–1945
Základní údaje
Hmotnost14 kg
Typ náboje.30-06 Springfield (U.S.), 7,62 x 51 mm NATO (U.S.), .303 British, 8 x 57 IS
Kadence700 ran/min
Úsťová rychlost824 m/s americký náboj 845 m/s polský náboj
Zásobování municítkaninový nábojový pás na 250 nábojů

Používaný byl především v tancích, jejichž výroba se za první světové války v USA rozbíhala. S koncem války byla většina zakázek zrušena, ale kulomet se nadále vyvíjel. M1919 byl vyráběn v řadě verzí velmi dlouhou dobu – jeho přednostmi byla velká spolehlivost a použití v jakýchkoliv podmínkách (např. severní Afrika, západní Evropa, východní Asie). Většinou byl používán s trojnožkou, ale i na různých lafetách na zemi i na vozidlech (např. Jeep Willys). V upravené verzi byl opatřen pažbou a sloužil i jako lehký kulomet. V některých státech na světě se můžete setkat s kulomety M1919 dodnes. Z tohoto kulometu konstrukčně vychází také Browning vz. 1924 později velmi známý jako Browning M2, který se používá dodnes v hojném množství. Lze říci, že Browning M2 je zvětšená verze M1919.

Konstrukce editovat

Tento kulomet funguje na principu využití energie zpětného rázu při výstřelu. Využívá krátký zákluz hlavně, náboj v nábojové komoře je uzamčen přímoběžným závěrem s uzamykacím závorovým blokem vloženým do pouzdra zbraně. Závora má tvar vertikálně posuvného bloku. Pro pohyb nosiče závorníku oproti závorníku při odemykání a pro urychlení nosiče vzad je použit pákový výkyvný zrychlovač otáčející se ve vodorovné rovině. Zásobování kulometu je řešeno tkaninovým nábojovým pásem vkládaným do kulometu zleva. To je při použití s náboji s drážkou zvláštní. Použito u kulometů Maxim a odvozených Vickers[zdroj⁠?], ty ovšem používají náboje s okrajovou nábojnicí. Kovové článkové rozpadavé nábojové pásy se nejdříve zaváděly pro zbraně v letadlech a s jejich použitím u pěchoty se zpočátku nepočítalo. Po vylodění spojenců se u pěchoty mohly objevit kovové pásy M1 ale jednalo se spíše o výjimky. Větší rozšíření nastalo během války v Koreji, ale i zde se stále objevovaly látkové pásy. Oproti většině ostatních kulometů střílí M1919 z uzavřeného závěru. To znamená, že před výstřelem je náboj vložený v komoře. Toto řešení zvyšuje přesnost střelby, ale zároveň může vést k samovolné střelbě zbraně, při iniciaci náboje teplem v hlavni přehřáté delší střelbou. U vodou chlazené verze M1917 se hlaveň tolik nezahřívala. U kulometu M1919 se použila tzv. těžká hlaveň, která lépe absorbovala a rozváděla teplo. Byl u ní také použit kryt hlavně, který chránil obsluhu před popálením během střelby. Také měl vpředu vodicí ložisko pro zákluz hlavně a pro její vyjmutí. Kryt hlavně měly proto i letecké kulomety.

Verze používané pozemním vojskem editovat

  • M1919A1 – První pokus o úpravu jako lehký kulomet, byl proto osazen lehkou hlavní a dvojnožkou. Velmi rychle se ukázalo, že se u něj rychle přehřívala hlaveň a proto mohl střílet pouze krátké dávky a jako podpůrná zbraň je v této podobě nepoužitelný.
  • M1919A2 – používán americkou jízdou
  • M1919A3
  • M1919A4 – Používán pěchotou, nejpoužívanější verze (438971 ks).
  • M1919A5 – Na kulometu byla úprava pro možnost nasazení na lafetu. Byl lafetován na tancích, obrněných transportérech, Jeepech a vyloďovacích prostředcích.
  • M1919A6 – Používán pro posílení palebné síly pěchoty zaveden až ke konci války, měl plnit úlohu lehkého kulometu, byl proto vybaven kuželově zužující se hlavní, držadlem pro snadnější přenášení a pažbou, jenomže byl ve výsledku těžší než kulomet Lewis, používaný Brity za 1. světové války, přesto znamenal zlepšení, protože z obsluhy kulometu ubyl nosič trojnožky. Velkého uplatnění se kulomet dočkal během války v Koreji.

Základní parametry:

  • délka: 964 mm (M1919A4), 1.346 mm (M1919A6)
  • délka hlavně: 609 mm
  • ráže: .30-06 Springfield
  • kadence: 450–600 ran/min
  • zásobování: tkaný pás 100 nebo 250 nábojů

Verze používané letectvem editovat

Existovala také verze s kadencí zvýšenou na 700 ran / min. Protože ale s pomocí belgických zbrojařů byl upraven výkonnější kulomet M2 pro použití v letadlech odlehčením a zvýšením kadence. Vážil pouze o 1/3 hm M1919 víc než M1919 a dosahoval kadence 1 200 ran / min. (Některé verze údajně i 1 500 ran / min). Letecký kulomet M1919 byl dodáván hlavně spojencům, pro Velkou Británii byl z původního amerického náboje překomorován na britský náboj .303 (7,7 mm), tzn. vývrt hlavně a nábojová komora. Britská RAF jej používala na stíhacích letounech a na bombardérech až do konce světové války.

Další ráže editovat

Kulomety M1919 existovaly také v těchto rážích:

  • .303 British – Britská letecká a tanková verze.[zdroj⁠?]
  • 8 × 57 IS (7,92 mm) – pro použití v Evropě s ukořistěnou německou municí, případně pro partyzánské a odbojové skupiny.
  • 6,5 × 55mm a 8 × 63 mm jako Švédský Carl Gustaf SGF
  • později byla řada M1919 upravena na ráži 7,62 x 51 mm NATO a používána až do roku 1990, některými spojenci dosud.

Uživatelé editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat