Lamoral Bedřich z Thurn-Taxisu
Lamoral Bedřich princ z Thurn-Taxisu (německy Lamoral Friedrich Wilhelm Maximilian Vinzenc Georg Prinz von Thurn-Taxis) (13. dubna 1832 Subotica – 19. prosince 1903 Prešpurk) byl německý šlechtic a rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od sedmnácti let a jako důstojník jezdectva působil u různých posádek. Nakonec dosáhl hodnosti polního podmaršála (1882) a závěr své kariéry strávil jako divizní velitel v Haliči. Sňatkem získal majetek na Moravě (Biskupice), kde později trvale žil.
| Lamoral Bedřich princ z Thurn-Taxisu | |
|---|---|
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakousko-Uhersko |
| Hodnost | polní podmaršál (1882), generálmajor (1877) |
| Narození | 13. dubna 1832 Subotica |
| Úmrtí | 9. prosince 1903 (ve věku 71 let) Bratislava |
| Titul | princ |
| Rodiče | Bedřich Hannibal z Thurn-Taxisu |
| Děti | Hugo Lamoral z Thurn-Taxisu Fridrich Lamoral z Thurn-Taxisu |
| Příbuzní | Bedřich Lamoral z Thurn-Taxisu (sourozenec) Irena z Thurn-Taxisu (vnučka) |
| Profese | důstojník |
| Ocenění | Leopoldův řád (1887) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovat
Pocházel ze starého šlechtického rodu Thurn-Taxisů, byl nejstarším ze sedmi dětí generála Bedřicha Hanibala z Thurn-Taxisu (1799–1857) a jeho manželky Marie Antonie, rozené hraběnky Batthyányové (1808–1881).[1] Lamoral jako příslušník knížecího rodu užíval od narození titul prince, v roce 1832 byl této linii v Rakousku přiznán nárok na oslovení Jasnost (Durchlaucht). Od sedmnácti let sloužil v armádě, během roku 1850 rychle postoupil na poručíka u 4. hulánského pluku a nadporučíka u 2. hraničářského pluku. V roce 1851 doprovázel svého otce na diplomatické cestě do Švédska (blahopřání ke sňatku korunního prince Karla). V roce 1855 byl povýšen na rytmistra u 8. husarského pluku a později byl majorem u 5. husarského pluku.[2] V roce 1866 se vyznamenal ve východních Čechách během prusko-rakouské války a téhož roku byl povýšen na podplukovníka a znovu sloužil u 8. husarského pluku dislokovaného v Haliči.[3] V roce 1869 dosáhl hodnosti plukovníka a stal se velitelem 9. husarského pluku v Györu.[4]
V roce 1877 byl povýšen do hodnosti generálmajora[5] a převzal velení 20. jezdecké brigády ve Lvově,[6] později byl tamtéž velitelem 22. pěší brigády.[7] V roce 1881 byl jmenován c. k. komořím[8] a v roce 1882 dosáhl hodnosti polního podmaršála. Závěr aktivní vojenské kariéry strávil jako velitel 11. pěší divize ve Lvově.[9] K datu 1. července 1887 byl penzionován[10] a při té příležitosti získal komandérský kříž Leopoldova řádu (1887). V roce 1897 byl ještě jmenován c. k. tajným radou.[11]
Zemřel v Prešpurku, spolu s manželkou je pohřben na tzv. panském hřbitově u kostela sv. Petra a Pavla v Biskupicích.[12]
Rodina a majetek
editovatV roce 1871 se v Prešpurku oženil s hraběnkou Antonií Schaffgotschovou (1850–1942),[13] která byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.[14] Z manželství se narodili dva synové,[15] oba sloužili v armádě.[16] Starší Bedřich Lamoral (1871–1945) byl na konci druhé světové války zavražděn revolučními gardami v Biskupicích, mladší Hugo Lamoral (1873–1915) padl za první světové války v Haliči.[17]
Antonie Thurn-Taxisová se v roce 1874 spolu s mladší sestrou Marií stala dědičkou velkostatku Biskupice na Českomoravském pomezí. Marie se svého podílu vzdala a správu majetku pak převzal princ Lamoral,[18] který navíc v roce 1885 přikoupil nedaleké Jaroměřice. K velkostatku patřilo 2 377 hektarů půdy, nejdůležitějším hospodářským odvětvím bylo lesnictví a zpracování dřeva, k průmyslovým provozům patřily parní pila, tři mlýny, cihelna a vápenka. V roce 1879 byla hodnota velkostatku vyčíslena na 600 000 zlatých.[19] Rodina sídlila na zámku Biskupice.[20] Za Thurn-Taxisů bylo opraveno východní křídlo zámku, došlo také k vykoupení a demolici v bezprostřední blízkosti zámku a na jejich místě vznikl park.[21][22]
Lamoralův mladší bratr Bedřich Artur (1839–1906) sloužil také v armádě a dosáhl hodnosti generálmarjora, sňatkem získal velkostatek Zdounky na Moravě. Jejich sestra Marie Helena (1836–1901) byla dlouholetou dvorní dámou císařovny Alžběty a manželkou hraběte Volfganga Kinského (1836–1885), císařského nejvyššího kuchmistra.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Rodokmen Thurn-Taxisů na webu euweb.cz dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1866; Vídeň, 1866; s. 400 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1868; Vídeň, 1868; s. 473, 488 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1869–1870; Vídeň, 1870; s. 153, 595 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1878; Vídeň, 1877; s. 231 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1878; Vídeň, 1878; s. 113 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1881; Vídeň, 1880; s. 119 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 217 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 118 dostupné online
- ↑ Služební postup Lamorala Thurn-Taxise in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 187 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1898; Vídeň, 1898; s. 194 dostupné online
- ↑ Pohřebiště Thurn-Taxisů na webu royaltyguide.com dostupné online
- ↑ Rodokmen Schaffgotschů na webu euweb.cz dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 980 dostupné online
- ↑ Rodina Lamorala Thurn-Taxise na webu geni.com dostupné online
- ↑ Gothaischer Hofkalender 1898; Gotha, 1898; s. 258 dostupné online
- ↑ Hroby Bedřicha Lamorala a Huga Lamorala Thurn-Taxisů v Biskupicích na webu Spolku pro vojenská pietní místa dostupné online
- ↑ Dějiny Biskupic na webu soupispamatek.com dostupné online
- ↑ Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien 1899; Brno, 1899; s. 9–10 dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl III. Severní Morava; Praha, 1983; s. 24–25
- ↑ Zámek Biskupice na webu mizejicipamatky.cz dostupné online
- ↑ HIEKE, Karel: České zámecké parky a jejich dřeviny; Praha, 1984; s. 28
Literatura
editovat- Kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 365–375 (kapitola Thurn-Taxis) ISBN 978-80-85955-53-8