Kruševac
Kruševac (srbsky Крушевац/Kruševac) je město, které se nachází ve střední části Srbska. V roce 2011 mělo 58 745 obyvatel. Město Kruševac, které tvoří několik městských částí, se nachází na ploše o rozloze 854 km².
Kruševac | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 43°35′ s. š., 21°19′36″ v. d. |
Nadmořská výška | 137 m n. m. |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Kruševac | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 854 km² |
Počet obyvatel | 58 745 (2011) |
Hustota zalidnění | 68,8 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1371 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 037 |
PSČ | 37000 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
PolohaEditovat
Samotné město se nachází v Kruševacké kotlině, která zaujímá údolí Západní Moravy a prostírá se mezi Levčou a Temničí na severu, Župou, Kopaonikem a Jastrebacem na jihu a Královskou kotlinou, resp. Ibarskou nížinou na západě. Střed města se nachází v nadmořské výšce 137 m. Kruševac je vzdálen 152 km jihovýchodně od Bělehradu a 54 km severozápadně od Niše.
Klimatické poměryEditovat
Místní meteorologická stanice se nachází v nadmořské výšce 166 m a zaznamenává údaje o počasí nepřetržitě od roku 1890. Dne 27. července 2007 zde bylo naměřeno 43,7 °C jako rekordní nejvyšší teplota a dne 7. ledna 1945 potom rekordně nízká teplota -30.0 °C. Rekordní sněhová pokrývka zde dosahovala 59 cm, a to v roce 1963.
DějinyEditovat
V blízkosti dnešního Kruševace, směrem k Trsteniku, se nacházelo raně slovanské sídliště.[1]
Srbský vládce Lazar Hrebeljanović nechal město zbudovat roku 1371. Roku 1387 byl Kruševac poprvé zaznamenán na dokumentu, který definoval obchodní práva mezi srbským státem a Dubrovnickou republikou. Svůj název získalo město podle kamene krušac, kterému odpovídá i český ekvivalent krušec. Z tohoto kamene, který se nacházel v údolí řeky Západní Moravy, byly také i středověké domy v Kruševaci zbudovány. Pro Srbsko závěru 14. a začátku 15. století představoval Kruševac významné město, centrum obchodu a hospodářství. Město se rozvíjelo od středověké pevnosti Lazara Hrebeljanoviće, která byla známá pod názvem Šaren grad, nebo také Aladža hisar.
Po bitvě na Kosově poli figurovalo město i nadále jako centrum srbského státu. Země se však stala vazalským státem Osmanské říše. V 15. století nechal Štěpán Lazarević přesunout hlavní město do Bělehradu, který se nacházel dále od území ovládaného expandujícím tureckým státem. Samotný Kruševac obsadila turecká vojska až roku 1472, a to po několika neúspěšných nájezdech.
V roce 1516 mělo dle tureckých údajů 204 muslimských a 84 křesťanských domácností.
Město bylo obsazeno v závěru 17. století rakouskou armádou v souvislosti s průnikem habsburského vojska do nitra Balkánu během tzv. Velké turecké války. Po vyjednáváních mezi tureckou a rakouskou stranou bylo nicméně následně opět vráceno Osmanské říši. Poté bylo na krátkou dobu (1737–1739) v držení protitureckých povstalců. Turecká správa byla na území Kruševace ohrožena ještě v roce 1789; Svištovským mírem však byly opět potvrzeny původní hranice roku 1791 a město tak zůstalo v turecké moci.
K Srbsku bylo město připojeno až roku 1833. Následoval rychlý rozvoj města; Kruševac se stal jedním z významných regionálních center tehdejšího Srbska. Už v roce 1834 získalo město první urbanistický plán.[2]. V témže roce zde padlo rozhodnutí o vyvolání povstání nespokojených proti Miloši Obrenovićovi (později tzv. Miletina buna).[3]
Roku 1868 zde byla otevřena první lékárna, historicky třetí na území Srbska.
V roce 1904 byl odhalen památník Bitvy na Kosově poli, který se nachází v samotném centru města.[4]
Po vypuknutí první světové války přišli nejprve do Kruševace uprchlíci z pohraničních částí Srbska, které byly ohrožené rakousko-uherským vojskem. Po pádu země se Kruševac nacházel blízko hranice mezi bulharskou a rakousko-uherskou okupační zónou. Město bylo osvobozeno od bulharské nadvlády dne 11. listopadu 1918.
Roku 1922 získalo elektrické osvětlení, o osm let později pak i elektrárnu.[2] Roku 1923 zde byla založena továrna na železniční vagony (první na území současného Srbska), později byla znárodněna a sloučena s dalšími podniky. Roku 1940 zde byla dokončena budova tzv. burzy práce. Během vypuknutí druhé světové války v Jugoslávii bylo město nejprve bombardováno německým letectvem, poté jej ostřelovaly německé okupační síly z kopce Bagdala. V okolí města působili četnici i partyzáni. Proti nim okupační moc vykonávala tvrdou odplatu. Bylo zabito přes patnáct set místních obyvatel. Po válce se celý prostor, kde docházelo k popravám, stal parkem s názvem „Slobodilište“.
Dne 14. října 1944 bylo město osvobozeno jednotkami jugoslávských partyzánů.
V dobách existence SFRJ bylo centrum města v ose současné ulice Vidovdanska modernizováno. Byly vybourány původní budovy a nahrazeny obytnými bloky a několika vyššími komerčními objekty. Překotná modernizace města měla na svědomí dramatický nárůst obyvatelstva. Město, jehož počet obyvatel se pohyboval okolo dvaceti tisíc dosáhlo téměř tisíc padesáti. Modernizován byl rovněž i jeho střed. Vzniklo nové moderní náměstí (srbsky Trg kosovskih junaka, Náměstí kosovských hrdinů) a ulice Gazimestanska a Mirka Tomića s novými výškovými budovami. Ulice představují rychlý dopravní průtah městem.
V roce 2021 bylo kompletně přestavěno centrální náměstí v Kruševaci nákladem 380 milionů dinárů.[5] Jeho součástí jsou nově fontány a květinové záhony.
ObyvatelstvoEditovat
Dle sčítání lidu mělo město Kruševac v roce 1991 58 808 obyvatel. V roce 2011 bylo napočítáno 58 745 lidí; město Kruševac tak nezaznamenalo na přelomu století ani významnější nárůst ani pokles počtu obyvatel. Zvyšoval se však průměrný věk místního obyvatelstva. Do roku 2021 počet obyvatel města Kruševac poklesl o jedenáct tisíc,[6] jedná se však o širší město s okolními vesnicemi.
Z etnického hlediska jsou obyvatelé Kruševace především Srbové; k této národnosti se přihlásilo přes 95 % obyvatel města. Další zastoupené národnosti jsou romská (1,2 %) a černohorská (cca 0,2 %).
KulturaEditovat
Hlavní pamětihodností města je pozůstatek středověké pevnosti s kostelem Lazarica. Nacházejí se v centru města. Dnes je zde archeologické naleziště; pevnost je ponechána v parkové úpravě. Objekty jsou ukázkou tzv. moravské školy srbské architektury středověku.
Ve městě sídlí divadlo (srbsky Крушевачко позориште), které bylo založené roku 1946. Stojí zde také i pobočka srbského národního divadla.
Kulturní centrum Kruševac sídlí v modernistické budově z roku 1939.
V jižní části Kruševace také stojí brutalistický památník (srbsky Spomen park Slobodište), který připomíná události druhé světové války.
Mezi oblíbené destinace v okolí, které turisti navštěvují, patří např. pohoří Jastrebac nebo jezero Ćelije.
EkonomikaEditovat
V Kruševaci se nachází několik továren, které byly v období existence Jugoslávie známé po celé zemi. Mezi ně patří například Trayal (výrobce pneumatik), Merima (výrobce léčiv) nebo "Župa" (výživa pro skot) a továrna "14 jul" (výroba různých strojů, např. buldozerů; zaměstnávala v dobách své největší slávy 7000 lidí). [zdroj?] Do druhé světové války to byla továrna na železniční vagony. Nachází se na severním okraji města, poblíž nádraží. Významným podnikem v Kruševaci je také společnost Rubin, která vyrábí nápoj Vinjak.
Kvůli problematické transformaci srbského hospodářství se Kruševac potýkal s vysokou nezaměstnaností, nízkou motivací mladých lidí k občanské aktivitě a kriminalitou. Bombardování Jugoslávie v roce 1999 spolu s turbulentními 90. lety znamenalo konec řady místních průmyslových podniků. V první polovině 21. století došlo k jisté stabilizaci situace. V roce 2021 zde bylo cca devět tisíc nezaměstnaných.[7]
Oblast města Kruševac je bohatá na štěrk, písek a kámen, a to zejména v údolích řek Západní Morava, Južná Morava a Rasina. Těží se zde jako stavební materiál.
DopravaEditovat
V blízkosti Kruševace se nachází hlavní srbská dálnice, která spojuje města Niš a Bělehrad. Z ní údolí řeky Západní Morava poté vedou další silniční komunikace do samotného Kruševace. Kromě napojení na dálnici má město také spojení hlavními silničními tahy s Kraljevem, Prokupljem a Kragujevacem.
Ve východo-západním směru prochází přes Kruševac železniční trať, která je jednokolejná a slouží pouze pro nákladní dopravu. Autobusové nádraží je umístěno v blízkosti železničního.
V jižní části města se nachází sportovní letiště Koširsko polje s nezpevněnou přistávací dráhou. Nejbližší mezinárodní letiště je umístěno v jihosrbském městě Niš.
BezpečnostEditovat
V jižní části města se nachází rozlehlá věznice. Menší vězení je umístěno i v centrální části města.
Východně od středu Kruševace se nachází také kasárna Srbské armády. Pojmenována je podle Cara Lazara.
ŠkolstvíEditovat
V Kruševaci působí 19 základních škol a 6 škol středních. První základní škola zde byla otevřena roku 1832.
SportEditovat
V Kruševaci sídlí fotbalový tým FK Napredak Kruševac, který se účastní srbské nejvyšší fotbalové ligy.[zdroj?] Mezi další fotbalové týmy ve městě patří FK Trajap a FK Jedinstvo 1936.
Mezi větší sportoviště zde patří Stadion Mladost, postavený roku 1976. Nachází se v rámci rozsáhlého areálu trávení volného času, který zahrnuje i řadu dalších sportovišť, např. tenisové kurty, sportovní halu Soko apod.
V roce 2022 byl v Kruševaci dokončen již druhý stadion s atletickou dráhou.[8]
ZdravotnictvíEditovat
V Kruševaci se nachází Všeobecná nemocnice (srbsky Opšta bolnica).
Známé osobnostiEditovat
- Stefan Lazarević (1377–1427), srbský středověký panovník
- Stojan Protić (1857–1923), premiér meziválečné Jugoslávie
- Ljubinka Bobić (1897–1978), herečka
- Stanislav Binički (1872–1942), skladatel písně Pochod na Drinu
- Dobrica Ćosić (1921–2014), spisovatel a prezident Svazová republika Jugoslávie
- Taško Načić (1934–1993), herec
Partnerská městaEditovat
- Pistoia, Itálie (1966)
- Trogir, Chorvatsko (1972)
- Travnik, Bosna a Hercegovina (1972)
- Korfu, Řecko (1985)
- Szentendre, Maďarsko (1990)
- Kirjat Gat, Izrael (1990)
- Râmnicu Vâlcea, Rumunsko (2003)
kromě klasického partnerství udržuje město ještě podobné styky následujícími městy:
- Volgograd, Rusko (1999)
- Stara Zagora, Bulharsko (2000)
- Rjazaň, Rusko (2000)
- Žalec, Slovinsko (2006)
- Bijeljina, Bosna a Hercegovina (2006)
Významní rodáciEditovat
- Stojan Protić (1857–1923), meziválečný jugoslávský premiér
- Stanislav Binički (1872–1942), skladatel písně Pochod na Drinu
- Taško Načić (1934–1993), srbský herec
- Miodrag Petrović Čkalja (1924–2003), srbský komik
- Bata Paskaljević (1923–2004), srbský herec
- Dobrica Ćosić (1921-2014), srbský spisovatel a prezident
- Miroslav Mišković (nar. 1945), srbský podnikatel
- Dragiša Binić (nar. 1961), srbský fotbalista
- Milić Jovanović (nar. 1966), srbský fotbalista
- Nikola Milošević, srbský fotbalista
- Predrag Jovanović (nar. 1950), srbský hudebník
- Nebojša Bradić (nar. 1956), srbský divadelní režisér a ministr kultury
- Goran Grbović (nar. 1961), jugoslávský basketbalista
- Vojin Ćetković (nar. 1971), srbský herec
- Nataša Tapušković (nar. 1975), srbská herečka
- Milica Todorović, zpěvačka
- Sanja Vučić, zpěvačka
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Veliko arheološko otkriće u Srbiji: Živeli su u blizini Kruševca u 9. veku. B92 lokal [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ a b STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Kruševac, s. 323. (srbština)
- ↑ DJORDJEVIĆ, Dimitrije. Istorija moderne Srbije: 1800–1918. Bělehrad: Zavod za udžbenike, 2017. ISBN 978-86-17-18636-2. S. 110. (srbština)
- ↑ Článek na portálu rts.rs (srbsky)
- ↑ Článek na portálu b92.net (srbsky)
- ↑ Kruševac se za deceniju "smanjio" za 11 hiljada ljudi. B92 lokal [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Do sada najmanji broj nezaposlenih lica u Kruševcu. Radio televizija Kruševac [online]. [cit. 2022-03-09]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Kruševac dobio stadion od 130 miliona dinara. B92 lokal [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. (srbsky)
LiteraturaEditovat
- Ljiljana Stričević: Problemi savremenog demografskog razvoja na prostoru Opštine Kruševac (srbsky)
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kruševac na Wikimedia Commons
- Zpráva Výbuch v Kruševaci si vyžádal deset zraněných ve Wikizprávách
- Web města