Krapkowice

sídlo v Opolském vojvodství v Polsku

Krapkowice (česky historicky Chrapkovice[1][2][3], německy Krappitz) jsou město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Krapkowice. Leží na historickém území Horního Slezska na soutoku Osoblahy a Odry zhruba 20 km jižně od Opolí. Sousedí s městem Gogolin. V roce 2019 mělo 16 222 obyvatel.[4] Při sčítání lidu 2011 se jich 11 % hlásilo k německé národnosti.[5]

Krapkowice
Náměstí v Krapkowicích
Náměstí v Krapkowicích
Krapkowice – znak
znak
Krapkowice – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
vojvodstvíOpolské
okresKrapkowice
Krapkowice
Krapkowice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha21 km²
Počet obyvatel16 222
Hustota zalidnění772,5 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané, Němci
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni a další
Správa
StarostaAndrzej Kasiura
Oficiální webwww.krapkowice.pl
Adresa obecního úřaduul. 3 Maja 17
47-303 Krapkowice
Telefonní předvolba+48 77
PSČ47-300, 47-303 (Otmęt)
Označení vozidelOKR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nádvoří krapkowického zámku
Bývalá Baťova továrna (2006)

DějinyEditovat

První písemná zmínka o Krapkowicích (Chrapkovicích) pochází z roku 1204, jako město se poprvé uvádějí v roce 1294. Sdílely osud Opolského knížectví, potažmo v letech 1313–1460 Střeleckého, tedy byly až do roku 1742 součástí Zemí Koruny české. Po první slezské válce připadly Prusku a na území německého státu (Německého císařství, Výmarské republiky, Třetí říše) se nacházely až do roku 1945.

Zdejší panství nejdéle patřilo Redernům (1582–1765) a Haugvicům (1765–1945).

Výstavba železniční trati (1887) a regulace Odry (1888–1897) přispěly k industrializaci mestěčka na přelomu 19. a 20. století: vznikla zde mj. továrna na koberce (1889), papírna (1901) a celulózové závody (1903).

V hornoslezském plebiscitu se 96,1 % obyvatel vyslovilo pro setrvání v Německu.[6] K Polsku bylo město přičleněno až po druhé světové válce. Dodnes je významným střediskem německé národnostní menšiny.

Otmęt a obuvnictvíEditovat

Vlastní Krapkowice leží na levém břehu Odry. Na pravém břehu se rozkládá městská část Otmęt (Ottmuth) – dříve samostatná obec připojená v roce 1961. Zde byla roku 1931 založena Baťova továrna, kolem níž vyrostl jeden z typických baťovských satelitů.

Po znárodnění byly Slezské kožedělné závody (Śląskie Zakłady Przemysłu Skórzanego) „Otmęt” jedním z nejvýznamnějších polských výrobců obuví a značka „Otmęt”, na níž po transformaci a uzavření původní továrny navázalo několik soukromých firem, je dodnes ceněnou obuvnickou značkou v Polsku.

PamátkyEditovat

Mezi památky Krapkowic patří:

  • baťovské sídliště v Otmętu ze 30. let 20. století;
  • zástavba historického jádra s mnohokrát přestavovaným zámkem (nyní sídlo střední odborné školy), farním kostelem svatého Mikuláše a pozůstatky hradeb včetně Věže horní brány vybavené renesanční atikou;
  • židovský hřbitov v ulici Kolejowa s 80 zachovanými macevami;
  • soubor tří historických vápenných pecí z 19. století v ulici Opolska;

DopravaEditovat

Krapkowice jsou napojeny na dálnici A4. Kromě toho městem prochází státní silnice č. 45, která vede od českých hranic přes Ratiboř do Opolí, a krajské silnice ve směru Kandřína-Kozlí, Horního Hlohova a Prudníku.

Osobní provoz na železniční trati Gogolin – Prudník byl zastaven v roce 1991. Při povodních v červenci 1997 došlo k stržení železničního mostu přes Odru a úsek z Krapkowic do Gogolina byl následně rozebrán. Zbývající část trati slouží v současnosti příležitostné nákladní dopravě včetně obsluhy Ústředního skladu výbušnin, který se nachází v lesích severozápadně od města. S obnovou osobních vlaků se nepočítá.[7] Nejbližší vlaková stanice se nachází v sousedním Gogolině.

Autobusovou dopravu zajišťují dopravní podniky PKS Strzelce Opolskie a PKS Opole a také minibusový dopravce LUZ.

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. František Hrnčíř, Ze slezských poutí, 1912: „Jindřichovem protéká řeka Osoblaha (při počátku slove jen Osa), která u Chrapkovic v pruském Slezsku se vlévá do Odry“
  2. Andrzej Sapkowski, Boží bojovníci, 2005: "K Nise?" "Ne. Ke Chrapkovicím a Opolí. Proveďte!". www.kriva22.cz [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-10. 
  3. Jan Martínek: Zkoumání vztahů německých humanistů k českým zemím, 1971: „Neodpovídalo by dále skutečnosti, kdybychom považovali za Čechy všechny rodáky z Opolska (především z Chrapkovic...)“
  4. Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu PR
  5. BIŁY, Łukasz. Kolejne wyniki spisu powszechnego: najwięcej Niemców w Strzeleczkach i Białej [online]. Vdg.pl – portál Němců v Polsku, 15.1.2015 [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. (polsky) 
  6. Výsledky plebiscitu podle obcí. home.arcor.de [online]. [cit. 2017-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. DIMITROW, Radosław. Linia kolejowa Krapkowice - Prudnik wyremontowana. Ale pociągi pasażerskie tędy nie pojadą [online]. Nowa Trybuna Opolska, 30.6.2016 [cit. 2020-12-21]. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazyEditovat