Kostel svatého Václava (Třebívlice)
Kostel svatého Václava v Třebívlicích je římskokatolický farní kostel[1] v obci Třebívlice v okrese Litoměřice. Tato raně barokní sakrální stavba[2] se nachází na nepravidelném rozlehlém náměstí po jeho západní straně ve svahu. Poblíž kostela je také hřbitov a fara.[3] Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[4]
| Kostel svatého Václava v Třebívlicích | |
|---|---|
 Kostel sv. Václava v Třebívlicích (čeština) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Litoměřice |
| Obec | Třebívlice |
| Souřadnice | 50°27′25,64″ s. š., 13°53′54,34″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | litoměřický |
| Farnost | Třebívlice |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o NOCI KOSTELŮ |
| Současný majitel | farnost Třebívlice |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | rané baroko |
| Výstavba | 17. století |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | na východ |
| Stavební materiál | kámen a zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Komenského nám., Třebívlice |
| Kód památky | 43491/5-2380 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
Současný kostel nahradil v 17. století zřejmě starší gotickou stavbu. Věž postavil v roce 1695 P. Bianco. Úprava celého kostela proběhla v roce 1720.[3]
Architektura
editovatKostel je jednolodní, orientovaný a obdélný. Má trojboce uzavřený odsazený presbytář s vysokým přístavkem sakristie a oratoře po severní straně. Po severní straně lodi se nachází předsíň. V západním průčelí stojí hranolová věž.[3]
Boční fasády jsou hladké. Na nárožích lodi i presbytáře se nacházejí lizénové rámce. Okna jsou segmentově zakončená. Předsíň má polokruhově zakončený vstup, oválné vpadlé pole a trojúhelný štít. Je kryta plochým stropem a vedení z ní do lodi barokní plastický portál s mohutně vylamovanými horními rohy a segmentovým nástavcem. Věž s cibulovou bání má v přízemí při nárožích lizénové rámce a obdélný portál s uchovitě zalamovaným rámcem a trojúhelným nástavcem. V prvním a druhém patře věže jsou polokruhově zakončená okna. V prvním patři při nárožích jsou lizénové rámce. Ve druhém patře jsou pilastry. Po severní straně se nachází úzký přístavek schodiště do prvního patra. Nad presbytářem je vysoký sanktusník.[3]
Presbytář je sklenut valenou klenbou s lunetami a v závěru třemi kápěmi (klenebními plochami) s lunetami, které se sbíhají na konzoly. Po severní straně je obdélný portál vedoucí do sakristie. Nad ním je velký polokruhový oblouk, jímž je otevřena oratoř s plochým stropem. Triumfální oblouk je segmentový, s římsou. V lodi je strop s fabionem a dřevěná kruchta, která spočívá na dvou dřevěných pilířích. V podvěží se nachází předsíň, která je o několik stupňů výše položená než loď kostela. Je sklenutá valbovou klenbou s dvěma lunetami s hřebínky. Je otevřená do lodi vysokým polokruhově zakončeným otvorem.[3]
Zařízení
editovat
Hlavní oltář je rokokový z poloviny 18. století. Je na něm obraz sv. Václava pocházející ze stejného období, kdy byl kostel vystavěn. Dále jsou na hlavním oltáři sochy sv. Petra a sv. Pavla, a andílci. Boční barokní protějškové oltáře pocházejí z 1. čtvrtiny 18. století. Jsou opatřeny sochami sv. Anny a sv. Josefa v životní velikosti. Oltář Panny Marie je rokokový se zasklenou skříňkou (svatyňkou), se sochami sv. Kateřiny a sv. Barbory, anděly a andílky. Barokní kazatelna pochází z 1. čtvrtiny 18. století. Je vybavena sochami evangelistů a páskovou a akantovou ornamentikou. V kostele jsou také obrazy. Obraz Ukřižování je z konce 16. století a obraz sv. Václava z 1. poloviny 18. století. Barokní socha sv. Aloise je z 1. poloviny 18. století. Pozdně renesanční kamenná křtitelnice je z konce 16. století. Na křtitelnici je reliéfní výzdoba znázorňující Křest Kristův, Kristus a apoštolové, a dále donátora s rodinou. Reliéf je pobíjen ornamentem. V severozápadní části lodi byly do dlažby lodi zapuštěny dva znakové náhrobníky.[3]
Okolí kostela
editovatFara z roku 1778 je volně stojící, obdélnou, jednopatrovou budovou s bosovanými nárožími a obdélnými okny. Schodiště je sklenuto plackami a valeným pásy. Při vstupu do fary se zde nalézá kovaný rokokový zámek. Socha sv. Aloise s chronogramem 1769 je signován „B. Eder f.“ Na náměstí stojí barokní, výklenková kaple z 1. poloviny 18. století. Kaple je opatřena pilastry a trojúhelným štítem. Uvnitř se nachází socha sv. Jana Nepomuckého, která je datovaná na soklu rokem 1713.[3]
Zajímavost
editovat
Na přilehlém hřbitově je pohřbena Ulrika von Levetzow, poslední láska Johanna Wolfganga von Goetheho a poslední šlechtická majitelka obce.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 194–195.
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 301.
- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Třebívlice /Litoměřice/, s. 92.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 155793 : Kostel sv. Václava, Třebívlice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
