Otevřít hlavní menu

Přírodní park Klánovice-Čihadla

(přesměrováno z Klánovice-Čihadla)


Přírodní park Klánovice-Čihadla je chráněným územím v Praze 9. Zahrnuje menší chráněná území Klánovický les - Cyrilov, Počernický rybník, V Pískovně, Xaverovský háj a Prameniště Blatovského potoka. Rozloha přírodního parku je 907,7 hektaru.

Zdroje k infoboxu
Přírodní park
Klánovice-Čihadla
Přírodní rezervace Klánovický les
Přírodní rezervace Klánovický les
Základní informace
Vyhlášení 1991
Rozloha 907,7 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Praha
Umístění Praha 9
Souřadnice
Přírodní park Klánovice-Čihadla
Přírodní park Klánovice-Čihadla
Další informace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V České republice je nyní přes sto přírodních parků. Přírodní park Klánovice-Čihadla je největším přírodním parkem v Praze (2222,8 ha). Na jeho ploše se také rozkládá významná plocha lesů a zahrnuje také menší chráněná území přírodní rezervace Klánovický les - Cyrilov a V Pískovně, přírodní památky Počernický rybník, Xaverovský háj a Prameniště Blatovského potoka a památné stromy (dub letní) v Klánovicích, v Dolních Počernicích, na návsi v Hostavicích a ve Farské ulici.

LokalitaEditovat

Největší pražský přírodní park se rozkládá ve východní části Prahy na území Kyjí, Dolních a Horních Počernic, Běchovic, Klánovic, Újezdu nad Lesy a Úval.[1]

HistorieEditovat

Klánovický les (také nazývaný Vidrholec či Fidrholec) byl zaznamenán již ve středověku. Na území Vidrholce se nacházelo pár vesnic a vedla zde císařská silnice z Prahy na Moravu. Zdejší neúrodná půda a třicetiletá válka se značně podepsaly na vesničanech. Proto v průběhu 16. a 17. století vesničané opouštěly okolí Vidrholce. Jelikož zde nikdo nežil, mohl zde vzniknout hustý lesní porost, který poskytoval ukrýt lapkům, banditům a různým zlodějům. V 17. století se na tomto území pohyboval i známý lupič Petrovský se svými muži.

Vidrholec v 17. století pokrýval mnohem větší plochu, nežli je tomu dnes. Táhl se až ke Kolodějím k jejichž panství patřil. Až do 19. století byl skoro nedotčen lidmi. Kvůli výstavbě železniční tratě zde byly vykáceny stromy a byly vypuštěny rybníky Slavětický a Žák. Nanedlouho na tyto události v roce 1845, kdy byla dokončena železniční dráha, vyjel první vlak napříč Klánovickým lesem.  V těchto letech většinu lesa vlastnil rod Lichtensteinů. Roku 1945 byla ale část lesa převedena státu a druhá část obci Klánovice.[2]

Přírodní poměryEditovat

Podstatnou částí parku jsou zalesněné úseky, dnes z větší části maloplošně chráněné. Na západě je to přírodní památka Xaverovský háj, východněji pak rozlehlý lesní komplex z větší části zahrnutý do přírodní rezervace Klánovický les-Cyrilov. Ještě dále k západu se pak nachází menší chráněné území přírodní rezervace v pískovně, což je bývalá pískovna (dnes zatopená) s přilehlým úsekem nivy potoka Rokytka, která se stala refugiem mokřadní květeny, význačné mokřadní entomofauny, obojživelníků, mezi jiným i skokana skřehotavého a četných vodních ptáků.

GeologieEditovat

Z geologického hlediska je území tvořeno na západě břidlicemi, drobami a pískovci ordoviku, které se nadále zhruba od linie Horní Počernice-Běchovice postupně noří pod jíly, slepence a pískovce druhohorního křídového stupně cenoman.

PedologieEditovat

Půdy na severozápadní části parku jsou lehčí, hlinité písky s mělkým profilem. Půdy na jihovýchodní straně komplexu jsou převážně hlubší hlinité půdy. Tyto půdy patří do propustných oligotrofních až mezotrofních hnědozemí. Je zde spousta podmáčených míst a dochází tu ke vzniku dřevité slatiny v ostrůvcích olšin.[3]

FaunaEditovat

V této lokalitě žije spoustu živočichů od měkkýšů až po vzácné ptactvo. V Klánovickém lese žije okolo 20 druhů savců. Nejčastěji se dají vypozorovat druhy jako je rejsek obecný, ježek západní, kuna lesní, myšice křovinná, zajíc polní, bažant obecný a hned několik druhů netopýrů. Dále se zde také dá pozorovat srnčí a černá zvěř.[4]

Lokalita je také velmi významná výskytem vzácných druhů hmyzu, především pavouků, vázaných na rašeliniště. Pouze na tomto místě byli nalezeni vzácní slíďáci (Hygrolycosa rubrofasciata a Pirata uliginosus) a plachetnatky (Saaristoa abnormit). Dále zde byl také nalezen vzácný paslíďák (Oxyopes ramosus) a punčoškář zemní (Coelotes terrestris).[5]Z řad brouků jsme schopni nalézt střevlíčky (Stenolophus mixtus, Bembidion fumigatum) nebo velmi vzácného nosatečka (Eubrychius velutus). Také motýli se zde vyskytují, ale ty nejvýznamnější druhy, jako např. zdobníček rákosinový, vrbkovníček mokřadní nebo travařík velký, se zde vážou na porosty rákosu, které jsou hojně u Velkého počernického rybníku v Dolních Počernicích. Občas je možné zahlídnout otakárka fenyklového, který se zase váže na ovocné dřeviny v okolí. Běžně se na území vyskytují obojživelníci jako jsou např. skokan zelený a hnědý, čolek velký nebo ropucha obecná. Vzácně se setkáme se zmijí obecnou. Z měkkýšů pak škeble rybničná, okružák (Anisus vortex) či bahenka (Viviparus contectus).[6] Ornitologové zde také našli přibližně 60 druhů hnízdících ptáků. Území Počernického rybníka je významným útočištěm mnoha druhů vodních a bahenních ptáků. Místí vegetace zajistila velice příznivé podmínky pro hnízdění ptactva a velmi dobře slouží také jako odpočinková lokalita při tahu ptáků do teplejších krajin. Mezi zde hnízdící ptáky můžeme zahrnout např. potápku roháče, labuť velkou, kachnu divokou, lysku černou, slípku zelenonohou, moudivláčka lužního či strnada rákosního. Naopak z ptáku, kteří táhnou na jih, zde můžeme při větším štěstí zastihnout orlovce říčního, kormorána velkého nebo lžičáka pestrého. Občas zde byly také viděny druhy jako jsou ledňáček říční, ťuhýk obecný či káně lesní.[7]

FlóraEditovat

Převládají zde druhotné lesnické výsadby (borovice lesní, smrk ztepilý a dub červený). Bylinný podrost zde odpovídá především acidofilním doubravám. Význačné jsou pro toto místo také bezkolencové, lipové a bikové doubravy, které se nacházejí hojně v přírodní památce Xaverovský háj. Na hodně místech tu roste bříza pýřitá, která se dost často kříží s břízou bělokorou a vznikají tu kříženci těchto dvou druhů. Dále se tu vyskytují acidofilní rostliny, které jsou v Praze vzácné, např. smilka tuhá či prha arnika. Jelikož nedaleko je teplé Polabí je tu viditelný lehký náznak výskytu ochmetu evropského na dubech. Železniční trať Praha-Kolín je poseta četným počtem menších tůní rašeliníkem a bublinatkou jižní.[8]

Dále sem spadá Přírodní rezervace V pískovně, která se rozkládá mezi Rokytkou a Svépravickým potokem. V poměrně nedávné minulosti zde skončila těžba v pískovně a území bylo poměrně rychle zatopeno. V území převládají mokřadní druhy rostlin jako kosatec žlutý, žluťucha lesklá, kakost měkký, ostřice pašáchor či dvojzubec trojdílný.

Velký počernický rybník má kolem sebe vysoké ostřicové porosty. V litorálu rybníka roste rákos obecný, orobinec úzkolistý a chrastice rákosovitá. Z vodní vegetace můžeme jmenovat šejdarku bahenní. Na hrázi rybníka je porost starých dubů, z nichž některé dosahují velkých rozměrů a jsou tvarově zajímavé. Ve východní části na pravém břehu rybníka jsou rozsáhlé porosty vrb s několika druhy jako je vrba popelavá, vrba košíkářská či vrba trojmužná.

TurismusEditovat

Klánovickým lesem vedou turistické značené trasy Lesem také vede Naučná stezka Klánovickým lesem a Naučná stezka Lesní galerie I. a II. Cyklisté mohou využít cyklostezky A50, A500 a 8211.Dále stojí za pozornost také pozůstatky zaniklých středověkých vesnic.[9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. praha-dolnipocernice [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  2. klanovicky les [online]. [cit. 2019-11-04]. [Klanovicky les. Praha-priroda [online]. Praha [cit. 2019-11-05]. Dostupné z: http://www.praha-priroda.cz/lesy/klanovicky-les/¨ Dostupné online]. 
  3. envis- klanovicky les [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  4. klánovický les [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  5. nove zvlaste chranene uzemi v klanovickem lese [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  6. chranene uzemi [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  7. envis praha - chranene uzemi [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  8. envis praha - plan pece klanovice [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  9. kudy z nudy [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat