Otevřít hlavní menu

Kosatec žlutý

druh rostliny

Kosatec žlutý (Iris pseudacorus) je vytrvalá bylina z čeledi kosatcovitých.

Jak číst taxoboxKosatec žlutý
alternativní popis obrázku chybí
Kosatec žlutý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď kosatcovité (Iridaceae)
Rod kosatec (Iris)
Binomické jméno
Iris pseudacorus
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

 
Kosatec žlutý
  • Kosatec žlutý je vytrvalá rostlina, jejíž výška se pohybuje v rozmezí 50 – 150 cm.
  • Vyrůstá z tlustého plazivého a rozvětveného oddenku, tvořícího propletenou síť jednotlivých ramen o průměru 1 – 4 cm, s kořeny, sahajícími do hloubky 10 – 20 cm, výjimečně až 30 cm.
  • Listy jsou dvouřadě uspořádané s mečovitým tvarem, kratší nebo stejně dlouhé (obvykle 50 – 100 cm) jako stonek, ke kterému jsou obráceny hranou, široké 1 – 3 cm. Zbarvené jsou světle zeleně.
  • Stonek je okrouhlý a na jeho konci je několik květů.
  • Květy 8 – 10 cm v průměru, jsou žluté (vzácně až bílé), vnější 3 okvětní plátky jsou na vnitřní straně tmavě žilkované, bez chlupů a větší než vnitřní plátky, které jsou vzpřímené.
  • Kvete v květnu až červnu.
  • Plodem je podlouhlá, trojboká tobolka. Semena jsou světle hnědá, tečkovaná, okrouhlého, zploštěle diskovitého tvaru o průměru 2 – 5 mm a tloušťce 0,5 – 3 mm.
  • Šíří se buď vegetativně pomocí oddenku nebo semeny, která jsou rozšiřována vodou nebo ptáky.

Areál rozšířeníEditovat

Kosatec žlutý je rozšířený téměř po celé Evropě s výjimkou Skandinávie a vysokých hor, dále se vyskytuje rovněž v Asii a severozápadní Africe. V ČR se vyskytuje roztroušeně po celém území, mimo horské oblasti. Pěstuje se jako okrasná rostlina v mírném pásu zeměkoule. Zdomácněla v USA (kde zejména ve státech Washington a Montana je považována za invazní druh) a na Novém Zélandu.

StanovištěEditovat

Bažiny, vlhké příkopy, břehy, lužní lesy, rákosiny, preferuje půdy bahnité a bohaté na živiny, zejména na dusíkaté látky. Vyhovují jí spíše kyselé půdy (pH 3,6 – 7,7). Tato místa musí být alespoň občas zaplavované. Hojně se vyskytuje v teplejších oblastech na březích vodních ploch.

Obsahové látkyEditovat

Oddenek kosatce žlutého obsahuje slabě jedovaté třísloviny, glykosidy a silice. Otrava způsobuje žaludeční a střevní potíže, jež mohou být provázeny krvavými průjmy.

VyužitíEditovat

Vzhledem k obsahu tříslovin se v minulosti používal k vydělávání kůží. Oddenek se v minulosti rovněž používal v léčitelství, jako prostředek na stavění krvácení. Tato rostlina se dá použít a využívá se pro kořenové čističky odpadních vod.[2]

V některých evropských zemích, např. ve Švýcarsku, je kosatec žlutý chráněný zákonem.[3] V České republice navzdory rozšířenému přesvědčení chráněný není.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-vymazal-korenove-cistirny-maji-vyrazne-nizsi-naklady-na-provoz
  3. BOTANY.cz » IRIS PSEUDACORUS L. – kosatec žlutý / kosatec žltý. botany.cz [online]. [cit. 2017-05-24]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat