Otevřít hlavní menu

Ochmet evropský (Loranthus europaeus) je poloparazitický opadavý keř z čeledě ochmetovité (Loranthaceae). Je to jediný zástupce rodu ochmet v Evropě a roste i v České republice.

Jak číst taxoboxOchmet evropský
alternativní popis obrázku chybí
Ochmet evropský (Loranthus europaeus)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád santálotvaré (Santalales)
Čeleď ochmetovité (Loranthaceae)
Rod ochmet (Loranthus)
Binomické jméno
Loranthus europaeus
Jacq., 1762
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PoužitíEditovat

Ochmet evropský je řazen mezi okrasné rostliny. Je to botanicky zajímavá, ale jinak škodlivá, cizopasící dřevina. Ochmet je poloparazitický opadavý keřík rostoucí na dubech, kaštanovníku setém, ojediněle i na jiných listnatých dřevinách, sám je hostitelem jmelí bílého pravého (hyperparazitizmus) a také sám sobě (autoparazitizmus). Plody ochmetu konzumují drozd brávník a brkoslav severní a tím se množí, stejně jako jmelí se samovolně nerozrůstá po větvích ale musí se po stromě rozmnožit semeny. Dorůstá do kulovitých keřů až 2 metry v průměru.[1]

 
Ochmet na dubu

Nezralé plody ochmetu sloužily ptáčníkům jako přírodní surovina k přípravě kvalitního lepu [2] používaného při tradiční čižbě (lovu drobných ptáků).

PříznakyEditovat

Keříčkovité, chomáčovité výhony, později kulovité keřovité útvary zřejmé především po opadu listí.

HostitelEditovat

Duby, v Česku jsou to dub letní, dub zimní, nepůvodní druh dub červený, dub cer a také ojediněle roste sám na sobě tzv. autoparazitizmus ( stejně jako u autoparazitizmu jmelí bílého pravého může růst samičí rostlina na samčí a naopak).

Možnost záměnyEditovat

V rámci české květeny je možná záměna se jmelím bílým (Viscum album).

VýznamEditovat

Oslabování hostitele vede k významnému poškození[3] a úhynu.

Ochrana rostlinEditovat

V případě napadení rostlin ochmetem je důležité včasné odstranění organismu patogena až do zdravého dřeva, tvoří sací kořeny. Překrytí napadených částí plastovou fólií.[3]

EPPO kódEditovat

LOAEU[4]

ReferenceEditovat

  1. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 2.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363. 
  2. Procházka, A. Paměti brněnského ptáčníka (2005), Moravské zemské muzeum, ISBN 80-7028-271-1
  3. a b TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 
  4. EPPO, LOAEU

Externí odkazyEditovat