Brkoslav severní

druh ptáka rodu Bombycilla

Brkoslav severní (Bombycilla garrulus) je zpěvný pták velký jako špaček obecný. Dožívá se průměrně pěti let.

Jak číst taxoboxBrkoslav severní
alternativní popis obrázku chybí
Brkoslav severní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďbrkoslavovití (Bombycillidae)
Rodbrkoslav (Bombycilla)
Binomické jméno
Bombycilla garrulus
(Linné, 1758)
Rozšíření brkoslava severního (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Rozšíření brkoslava severního (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Rozšíření brkoslava severního (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Znaky editovat

Velký jako špaček s hustým opeřením a krátkým, žlutě zakončeným ocasem. Kostřec je šedý, na hlavě má pták chocholku. Cvrčivý hlas. Let je rychlý, podobný letu špačka.

Rozšíření editovat

 
Bombycilla garrulus

cirkumpolární rozšíření, hnízdí v severní Skandinávii, na Sibiři, Dálném východě a na severozápadu Severní Ameriky. Při hnízdění není jeho výskyt nijak hustý, v zimě se však v hejnech stahuje na jih do střední Evropy, výjimečně ještě jižněji (Malta, Kypr, v roce 1841 byl dokonce zaznamenán v severním Alžírsku a Arábii)

Výskyt v Česku editovat

Brkoslav severní na území Česka pravidelně zimuje či tudy protahuje, jeho početnost je však značně kolísavá. Dokonce existuje několik neověřených zpráv o hnízdění. Jediná Faunistickou komisí České společnosti ornitologické akceptovaná (březen 2003) zpráva o hnízdění je historická z roku 1941 ze zámeckého parku ve Smilkově, uznaná na základě objevené korespondence pozorovatele Libora Chaloupky s Otto Kadlecem.[2]

Potrava editovat

Živí se převážně hmyzem, ale s oblibou ozobává ovoce (bobule), zvláště v zimě. Je to jeden z mála ptáků který požírá jmelí bílé, ochmet evropský a kalinu obecnou.

V umění editovat

 
Detail gotického obrazu Madona zbraslavská (1350–1360)

Brkoslav se objevuje na deskových obrazech již v gotice, příkladem je Madona zbraslavská. Na tomto obraze z let 1350–1360 drží Ježíšek v ruce právě brkoslava. Obvyklejší je v tomto provedení spíše stehlík obecný.

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Chytil, J. 2003: První prokázané (historické) hnízdění brkoslava severního (Bombycilla garrulus) v České republice. Sylvia 39: 151-154.

Externí odkazy editovat