Kalocsa

město v Maďarsku

Kalocsa (česky[zdroj?] Kaloča, německy Kollotschau) je město v župě Bács-Kiskun nedaleko levého břehu Dunaje. Žije zde přibližně 15 tisíc[1] obyvatel. Jedná se o historicky významné město.

Kalocsa
Kalocsa Szentháromság tér.JPG
Kalocsa – znak
znak
Kalocsa – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
Kalocsa
Kalocsa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha53,2 km²
Počet obyvatel15 490 (2018)[1]
Hustota zalidnění291,3 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.kalocsa.hu
Telefonní předvolba78
PSČ6300
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Původní název měl podobu Colocsa (v přepisu do češtiny Koloča) a označoval podmáčenou oblast. Dodnes se v této podobě užívá v němčině.

HistorieEditovat

Město je významné tím, že zde bylo roku 1000 zřízeno první biskupstvíUhrách, (nejpozději roku 1135 povýšené na arcibiskupství). Vznikl zde také jeden z prvních kostelů. Prvním biskupem kaločským, a tedy i uherským, byl Asztrik, podle legendy žák a přítel svatého Vojtěcha.

Hlavní pamětihodnosti města představují barokní arcibiskupský palác, klenotnice, katedrála a další církevní stavby. Kalocsa silně utrpěla osmanskou přítomností po roce 1526. Město bylo vypleněno a vypáleno. Turci nakonec Kalocsu osídlili a v roce 1602 přestavěli původní biskupský palác na pevnost. Turecký cestovatel Evliya Çelebi navštívil v 60. letech 17. století Kalocsu a poznamenal si, že se zde nachází jen jedna mešita, několik kupeckých stánků a zájezdní hostinec. V bojích při vyhánění Turků z Uher nakonec ustupující vojsko přestavěný palác zapálilo a z města tak nezůstalo vůbec nic.[zdroj?]

Zčásti vylidněnou oblast kolem Kalocsi kolonizovali počátkem 18. století Němci (například městys Harta a vinařská obec Hajós), Slováci (vesnice Miske) a Srbové a Chorvati (vesnice Bátya). Multietnický charakter si Kalocsa a okolí uchovaly dodnes. V roce 1784 zde Adam Patachich zřídil neveřejnou knihovnu, která nashromáždila fond přes 17 000 knih, mnohé z nich vznikly ještě v době středověku.

V roce 1875 zdevastoval město požár. Roku 1897 zde byla otevřena věznice, která slouží do současnosti.

V Kalocse též bývala početná židovská obec. Většina jejích členů však byla deportována do koncentračních táborů v roce 1944 po obsazení Maďarska německou armádou. Budovu původní synagogy dnes využívá zdejší městská knihovna, o židovský hřbitov se stará město.

Od padesátých let byla Kalocsa jako arcibiskupské sídelní město pod tlakem komunistické správy - sídlo župy bylo přeneseno do Kecskemétu, stejně jako instituce vysokého školství. V rámci města se usídlila ruská posádka, z bývalé jezuitské koleje přímo v centru se stala ženská věznice.

EkonomikaEditovat

Emblematickou plodinou města a jeho okolí je paprika, které je věnována i expozice v Muzeu papriky a jejímž výzkumem se zde zabývá Výzkumný ústav papriky. Ve 20. století se zemědělsky aktivní region se svým centrem právě v Kalocsi stal předním producentem maďarské papriky (po Szegedu).

ZajímavostiEditovat

V Kalocse se narodil i světově proslulý sochař Nicolas Schöffer, který má zde muzeum se svými původními modely, kresbami a projekty. Jeho světelná a kinetická věž je jednou z dominant města.

Většina historických budov (např. katedrála, arcibiskupský palác apod.) se nachází na náměstí Nejsvětější trojice (maďarsky Szentháromság tér).

Dnes sídlí v Kalocse Vysoká škola Pála Tomoriho. Město pořádá každým rokem operní festival Modrý pták (Kék madár), Dny papriky (Paprika Napok) a obrok podunajský folklorní festival (Duna-menti Folklór Fesztivál) s mezinárodní účastí.

SportEditovat

V Kalocsi sídlí fotbalový tým Kalocsai FC.

Partnerská městaEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2018. január 1.. 27. září 2018. Dostupné online. [cit. 2018-09-27]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kalocsa na německé Wikipedii.

Externí odkazyEditovat