Anastasius I. (Astrik)

první opat v Břevnově v letech 993–997, arcibiskup v Ostřihomi

Svatý Anastasius I. (zvaný též Astrik, Astericus apod., kolem roku 955–1037 Ostřihom, Maďarské velkoknížectví) byl v letech 993–995 první opat břevnovského kláštera, později jako Astrik opat v Pannonhalmě, první arcibiskup kaločský a první arcibiskup Ostřihomský. Podle některých je totožný i s Radlou, přítelem a průvodcem svatého Vojtěcha.

Anastasius I.
Szent Asztrik Kalocsa Benedek 1.JPG
Narození 955
Bavorsko
Úmrtí 1037 (ve věku 81–82 let)
Uhersko
Nábož. vyznání katolická církev
Funkce diecézní biskup (od 1000)
Arcibiskup ostřihomský (1007–1012)
opat
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Astrik arcibiskup.

Život a působeníEditovat

Pokud lze Anastasia ztotožnit s Radlou,[p 1] pocházel patrně z poddanské rodiny z Čech a podle Dvorníka byl etnicky Čech nebo (Bílý) Charvát. Doprovázel mladého Vojtěcha do Magdeburgu, kde v letech 971–982 společně studovali.

Stal se nejprve mnichem zřejmě v Břevnovském klášteře a přijal (řeholní?) jméno Anastasius, neboli Astrik.[1] Doprovázel svatého Vojtěcha při jeho misijní práci mezi Čechy. Vojtěchovi se však nepodařilo upevnit svou pozici v Čechách, proto odešel z Prahy.

Astrik se stal knězem a roku 992 šel s bratrem Boleslava II. do Říma, aby Vojtěcha přemluvili k návratu. Jako první opat břevnovský je doložen od roku 993 pod jménem Anastasius.

Snad po vyvraždění Slavníkovců roku 995 odešel s mnichy do Uher, kde pomáhal misionářům při obracení Maďarů na víru.[2] Podle Dvorníka je také možné, že nejprve odešel s pozůstalými Slavníkovci a jejich přáteli do Polska, kde ještě Vojtěch snad založil klášter v Miendzyrzeczi a teprve pak do Uher.[3]

Nejprve působil ve službách manželky uherského knížete Gejzy. V roce 997 se stal pod jménem Astricus prvním opatem benediktinského opatství sv. Martina v Pannonhalmě,[2] první církevní instituce v Uhrách, založené Gejzou.[1]  Poté působil jako diplomat krále Štěpána I., kterému roku 1000 u papeže Silvestra II. a u císaře Oty III. vyjednal královskou korunu a taktéž zřízení arcibiskupství v Kaloči, což byl mimořádný úspěch, a stal se prvním arcibiskupem v Uhrách.[4]

Zemřel jako arcibiskup ostřihomský roku 1037 nebo 1036.[5][6]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Podle Ottova slovníku nikoli, podle Ottova slovníku nové doby i podle Františka Dvorníka ano.

ReferenceEditovat

  1. a b Butler, Alban. Lives of the Saints [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03. (anglicky) 
  2. a b "svatý Astrik z Panonhalmy (? – 1040)", Hungarian Catholic Mission
  3. Dvorník, Zrod Střední a východní Evropy, str. 148.
  4. Dawson, Christopher. Religion and the Rise of Western Culture, Crown Publishing Group, 2009 ISBN 9780307569165
  5. Radla. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1904. Dostupné online. Svazek 21.. S. 37–38.
  6. Ottův slovník naučný nové doby, heslo Radla

LiteraturaEditovat

  • Radla. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1904. Dostupné online. Svazek 21.. S. 37–38.
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Radla. Sv. 9, str. 331
  • František Dvorník, Zrod Střední a Východní Evropy. Praha: Prostor 1999; 2008. (The making of Central and Eastern Europe. London 1948; Central Breeze: Academic Interntional Press, 1974)

Související článkyEditovat

Předchůdce:
-
  1. Biskup kaločský
asi 1002 - asi 1005
  Nástupce:
Anastasius I.
Předchůdce:
Anastasius I.
  1. Arcibiskup kaločský
asi 1005 - asi 1007
  Nástupce:
Benedek I.
Předchůdce:
Šebestián I.
  Arcibiskup ostřihomský
asi 1007 - asi 1026
  Nástupce:
Domokos