Jodid rtuťnatý

chemická sloučenina

Jodid rtuťnatý (HgI2) je anorganická sloučenina mající podobu červenooranžových krystalů. Na rozdíl od chloridu rtuťnatého se špatně rozpouští ve vodě. V přírodě se vyskytuje jako velmi vzácný minerál kokcinit.

Jodid rtuťnatý
Krystalové modifikace - červená α modifikace a žlutá β modifikace
Krystalové modifikace - červená α modifikace a žlutá β modifikace
Obecné
Systematický názevjodid rtuťnatý
Latinský názevHydrargyri iodidum rubrum
Anglický názevMercury(II) iodide
Německý názevQuecksilber(II)-iodid
Sumární vzorecHgI2
Vzhledčervenooranžové krystaly (α)
žluté krystaly (β)
Identifikace
Registrační číslo CAS7774-29-0
Indexové číslo080-002-00-6
ChEBI49659
SMILESI[Hg]I
InChIInChI=1S/Hg.2HI/h;2*1H/q+2;;/p-2
Vlastnosti
Molární hmotnost454,90 g/mol
Teplota tání259 °C
Teplota varu353 °C
Teplota změny krystalové modifikace127 °C (α → β)
Hustota6,36 g/cm3 (α)
6,271 g/cm3 (β, 20 °C)
6,094 g/cm3 (β, 128 °C)
Index lomunD= 2,748 (α, 20 °C)
nD= 2,455 (β, 20 °C)
Rozpustnost ve voděkoncentrace nasyceného roztoku
0,004 % (17,5 °C)
0,01 % (20 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
3,17 g/100 g (20 °C)
6,51 g/100 g (66 °C)
ethanol
2,20 g/100 g (20 °C)
aceton
2,1 g/100 g (0 °C)
3,18 g/100 g (25 °C)
roztok KI
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
diethylether
benzen
tetrachlormethan
pyridin
Součin rozpustnosti4,26×10−14
Měrná magnetická susceptibilita−3,552 5×10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová strukturačtverečná bazálně centrovaná (α)
kosočtverečně bazálně centrovaná (β)
Hrana krystalové mřížkyα-modifikace
a= 435,6 pm
c= 1 234 pm
β-modifikace
a= 467,4 pm
b= 732 pm
c= 1 376 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−105,5 kJ/mol (α)
−102,8 kJ/mol (β)
Entalpie tání ΔHt41,3 J/g
Entalpie varu ΔHv132 J/g
Standardní molární entropie S°184,0 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−102,3 kJ/mol (α)
−103,4 kJ/mol (β)
Izobarické měrné teplo cp0,172 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH330 H310 H300 H373 H410
R-větyR26/27/28 R33 R50/53
S-větyS1/2 S13 S28 S45 S60 S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid rtuťnatý vykazuje termochromismus; při zahřátí nad 127 °C podléhá fázové přeměně z krystalické formy alfa na světle žlutou formu beta. Po ochlazení nabývá zpět původní barvu. Často se používá k demonstraci uvedeného jevu.[2]

Jodid rtuťnatý je polovodičem používaným pro detekci rentgenového a záření gama a pro zobrazovací zařízení pracující při pokojové teplotě.[3] Používá se také na přípravu Nesslerova činidla používaného k důkazu přítomnosti amoniaku. Může se vyskytovat jako sraženina v mnoha reakcích.

medicíně se HgI2 dříve používal pro léčbu syfilidy. Ve veterinární medicíně se stále používá do mastí na puchýře při exostóze, při zvětšení kloubních váčků apod.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mercury(II) iodide na anglické Wikipedii.

  1. a b Mercuric iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. http://jchemed.chem.wisc.edu/JCESoft/CCA/CCA2/MAIN/THERMHG/CD2R1.HTM
  3. http://www.freepatentsonline.com/6509203.html

Externí odkazy

editovat

Literatura

editovat
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.