Jaromír Nohavica

český folkový písničkář, textař, libretista, zpěvák, skladatel a kytarista
Na tento článek je přesměrováno heslo Nohavica. Tento článek je o zpěváku Jaromíru Nohavicovi. O dalších významech pojednává článek Nohavica (rozcestník).

Jaromír Nohavica (* 7. června 1953 Ostrava) je český folkový písničkář, textař, libretista, osobitý zpěvák, skladatel a kytarista. Hraje také na heligonku.

Jaromír Nohavica
Jaromír Nohavica (2019)
Jaromír Nohavica (2019)
Základní informace
Narození7. června 1953 (68 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PůvodČeskoslovensko
Žánryfolk, folkrock
Povolánímuzikant
Nástrojekytara, heligonka a hlas
OceněníPremio Tenco (2011)
medaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2017)
Puškinova medaile pm (2018)
PodpisPodpis
Webwww.nohavica.cz
Významný nástroj
kytara, heligonka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jaromír Nohavica

ŽivotEditovat

Pochází z Ostravy. První píseň napsal již v osmi letech. Na kytaru hraje od svých třinácti let, přičemž původně jeho otec chtěl, aby hrál na housle, k těm ale nepřilnul. Sám se však navíc naučil hrát na několik hudebních nástrojů. V letech 19781981 dálkově studoval na Střední knihovnické škole v Brně. Začal také studovat na Vysoké škole báňské, ale studia přerušil, vystřídal několik zaměstnání, načež raději zůstal volným textařem. V tomto oboru se proslavil textem Lásko, voníš deštěm pro Marii Rottrovou[1] (She’s Gone od Black Sabbath), ale psal také například pro Věru Špinarovou atd. Později začal samostatně vystupovat, v posledních letech i s kapelou. Spolupracoval s méně významnými regionálními kapelami, ale také například se skupinou Čechomor. Jako herec ztvárnil roku 2002 hlavní roli „Jarka Nohavici“ ve filmu Petra Zelenky Rok ďábla. Za hudbu k tomuto filmu dostal spolu s Čechomorem a Karlem Holasem Českého lva za nejlepší hudbu.

Postupně se stal jedním z nejpopulárnějších zpěváků a v roce 2004 získal i některá ocenění. Časopis Rock & pop vyhodnotil jako nejlepší české hudební album od roku 1989 jeho Divné století. Akademie populární hudby jej zařadila při vyhlašování výsledků ceny Anděl 2003 do Síně slávy a byl nominován ve dvou dalších kategoriích.[2] V cenách Anděl 2009 vyhrál v kategorii nejprodávanější album a v Anděl 2010 se stal zpěvákem dvacetiletí. Nesmírně populární jsou jeho živá vystoupení, v roce 2017 si například skvěle poradil s pražskou O2 arénou.[3]

Bydlí v Ostravě, předtím žil v Českém Těšíně. Má ženu Martinu a dvě děti – syna Jakuba a dceru Lenku. V roce 1997 získal titul mistra republiky ve stolní hře scrabble.[4] Jeho literárním oblíbencem je Bohumil Hrabal. V únoru 2008 bylo vydáno album Ikarus, které bylo nahráno na osmi koncertech v Ostravě v lednu 2008. Dne 28. října 2017 obdržel z rukou českého prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání, medaili Za zásluhy v oblasti umění.[5]

V roce 2021 vyšla kniha španělského spisovatele Ángela Estebana Obklopeni knihami[6] v překladu Dominiky Černé. Kniha obsahuje životopisné medailony osobností, které strávily část svého života jako knihovníci. Za Českou republiku je uveden vedle Jiřího Mahena Jaromír Nohavica.

Spolupráce s StBEditovat

Po odtajnění spolupracovníků StB se zjistilo, že je v těchto registrech od roku 1986 veden pod krycím jménem „Mirek“,[7] ke spolupráci se Nohavica přiznal[8]. Později na svém webu reagoval na zprávu a prohlásil, že nikoho neudal a že StB všechna jména znala, což potvrzuje i názor odborníků.[9] Nalezená část souvisejícího spisu naznačuje, že Nohavica poskytoval i informace, které byly sice poměrně banální, ale podrobné a StB je všechny znát nemusela; Nohavica přesnost zápisu zpochybňuje.[10][11] V listopadu 2007 média téma Nohavicovy spolupráce s StB znovu otevřela v souvislosti s písní Udavač z Těšína od Jaroslava Hutky, ve které a v komentářích k níž Hutka odsuzuje Nohavicovu spolupráci, konkrétně donášení na Karla Kryla po jejich setkání v srpnu 1989 ve Vídni. Hutka mj. uvádí, že Nohavica donášel také na spisovatele Pavla Kohouta. Jaroslav Hutka vydal tuto píseň i přesto, že věděl, že Nohavica byl ke spolupráci donucen.[12][13] Nohavica však s novináři hovoří jen výjimečně, po „udavačské“ aféře dokonce vzkázal, že s tiskem komunikovat už nikdy nebude.[14] Podle Lidových novin, s odkazem na archiv ministerstva vnitra v Kanicích u Brna, předal v únoru 1989 řídícímu důstojníku informaci o publicistovi Vladimíru Hanzelovi a jeho partnerce Polákové, kteří mu o měsíc dříve předložili petici za propuštění Václava Havla. Nohavica ji podepsal a následně o tom informoval StB. Jaromír Nohavica také vydal píseň „Já si to pamatuju“, kde vysvětluje, že ke spolupráci s StB byl donucen.[15][7]

Registrace Jaromíra Nohavici jako spolupracovníka StB byla jedním z důvodů, proč jej pořadatelé nepozvali na „megakoncert“ pro Paměť národa k výročí republiky.[16]

Spolupráce s fanoušky po internetuEditovat

Jako hlavní komunikační médium pro kontakt se svými fanoušky využívá internet. Na svém webu zveřejnil volně ke stažení MP3 album Pražská pálená[17] a stejně tak i na sklonku roku 2006 mini CD Od Jarka pod stromeček.[18] Pravidelně na svém webu zveřejňoval každé pondělí jednu píseň popsanou dobovými audio- a videoukázkami, fotografiemi a zejména komentářem mapujícím na pozadí dobových souvislostí celou svou tvorbu. Časem se však tato činnost stala pouze příležitostnou. Dlouhodobý a jedinečný projekt nese název Archiv pod lupou.[19] V roce 2010 vydal a přes internet distribuoval DVD z benefičního adventního koncertu, použil protokol BitTorrent.[20]

Odraz v kultuřeEditovat

Jeho píseň Pane prezidente nazpívali Žamboši pod názvem Pane Nohavico a stěžují si v ní na těžký úděl folkového písničkáře.

Vztah k Baníku OstravaEditovat

Je velký fanoušek fotbalového klubu FC Baník Ostrava, nazpíval také klubovou hymnu „Baníčku, my jsme s tebou“. Je honorárním členem občanského sdružení Baník Baníku.[21]

DíloEditovat

 
Jaromír Nohavica, akordeonista Robert Kusmierski a bubeník Pavel Plánka, koncert Poruba, 2019

Zpívá především vlastní písně, také však překlady písní ruských autorů Vladimira Vysockého nebo Bulata Okudžavy – sám se mnohokrát zmínil o svém tíhnutí k ruským inspiracím. Zhudebnil a nazpíval některé básně ze Slezských písní Petra Bezruče, roku 1982 zhudebnil báseň „Dezertér“ ze sbírky Jiřího Šotoly „Za život“. Jeho písně jsou do značné míry oblíbené díky tomu, že zpívá o obyčejném životě a o člověku, jsou lyrickoepické, často však i ironizující. Nohavica ve své tvorbě používá nářečí z Ostravska a okolí Těšína.[22]

Vedle písničkářské tvorby překládá Mozartovy opery do češtiny. V roce 2006 obdržel za český překlad opery Cosi fan tutte Cenu Sazky a Divadelních novin. V roce 2007 přeložil operu Don Giovanni.[23]

DiskografieEditovat

AlbaEditovat

Malé deskyEditovat

SpoluúčastiEditovat

 
Těšínské niebo: Radovan Lipus, Jaromír Nohavica, Renata Putzlacher-Buchtová i Tomáš Kočko

VýběryEditovat

  • Hity folk & country 1998
  • Nejhezčí folkové písničky
  • Barvy českého folku
  • Nejhezčí folkové písničky 2
  • České hity 90. let

FilmyEditovat

Hrané filmyEditovat

Dokumentární filmyEditovat

Dokumentární filmy Poprvé, aneb střípky ze života J. N. a Jarek a Amadeus vyšly 14. května 2009 na DVD Rodinné stříbro I. (Indies Happy Trails).

Televizní pořadyEditovat

KnihyEditovat

Výběr oceněníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Vladimír Vlasák: Vzácný i lidový Nohavica, iDnes.cz, 16. 3. 2003
  2. Akademie populární hudby – historie. www.aph.cz [online]. [cit. 2007-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-04-01. 
  3. IREPORT.CZ. LIVE: Jaromír Nohavica v O2 areně přesvědčil o své výjimečnosti. iREPORT – music&style magazine. Dostupné online [cit. 2017-10-31]. (česky) 
  4. Mistrovství ČR ve hře scrabble
  5. Prezident Zeman udělil státní vyznamenání Schröderovi, Troškovi i Vondráčkové. Novinky.cz. 2017-10-28. Dostupné online [cit. 2017-10-28]. (česky) 
  6. DATABAZEKNIH.CZ. Obklopeni knihami - Ángel Esteban | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 
  7. a b MALECKÝ, Robert. Nohavica a StB: nová fakta. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a. s., 2007-02-10 [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. 
  8. iDNES.cz , ob. Nohavica přiznal spolupráci s StB. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2006-05-29 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  9. zaj, ČTK, Právo. Nohavica: nikoho jsem neudal, StB už o všem věděla. Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2007-02-11 [cit. 2007-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-02-13. 
  10. Originály záznamu kpt. Liberdy a Nohavicova rukopisu fejetonu o téže události
  11. Článek v Respektu 22/2006
  12. BUCHERT, Viliam; KAISEROVÁ, Zuzana. Hutka nazpíval song o udavači Nohavicovi. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2007-11-12 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  13. písnička Udavač z Těšína, mp3
  14. Buď vítán
  15. iDNES.cz, ČTK, jan. LN: Nohavica udal StB petici za propuštění Havla. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2007-02-10 [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. 
  16. DVOŘÁK, Stanislav. Nohavicu kvůli StB nechtějí na megakoncert k výročí republiky - Novinky.cz. Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2019-10-02 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  17. FOLKtime: Pražská pálená Jarka Nohavici
  18. Nohavica je Ježíšek a zas rozdává desku. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2006-12-14 [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. (česky) 
  19. Archiv pod lupou
  20. JAVŮREK, Karel. Jaromír Nohavica zdarma šíří své DVD pomocí torrentu. Živě.cz [online]. 2011-01-04 [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. 
  21. http://www.banikbaniku.cz/honorarni-clenove/jaromir-nohavica/ Jaromír Nohavica honorární člen
  22. Po našymu: Karviňocy, fajně se tu žyje, ni?. E15 [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  23. Josef Herman: Don Giovanni v Ostravě, Hudební rozhledy 02/08 ISSN 0018-6996
  24. http://www.nohavica.cz/_pl/diskografie/alba/disk_kometa_pl.htm
  25. Nohavica získal v Itálii cenu za autorské písně. Jako první Čech. iDNES.cz [online]. 2011-11-13 [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. 
  26. a b Nohavica a Treťjak dostali cenu za rozvoj česko-ruských vztahů. iDNES.cz [online]. 2017-11-02 [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. 
  27. Nohavica dostane ocenění od Putina. Za zásluhy o upevnění přátelství mezi národy. Lidovky.cz [online]. 2018-10-24 [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. 
  28. hop. „Všichni ruští básníci jsou zde se mnou.“ Nohavica převzal od Putina Puškinovu medaili. ČT24 - Česká televize [online]. 2018-11-04 [cit. 2018-11-04]. Dostupné online. 
  29. ČTK; iDNES.cz. Vyznamenaný Nohavica Rusku poslouží jako užitečný idiot, píší v Polsku. iDNES.cz [online]. 2018-11-01 [cit. 2018-11-04]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat