Člověk v tísni

česká nevládní humanitární, rozvojová, vzdělávací a lidskoprávní organizace

Člověk v tísni (anglicky People in Need) je česká humanitární, rozvojová, vzdělávací a lidskoprávní organizace. Je to obecně prospěšná společnost, jejímž ředitelem je Šimon Pánek. Svou činnost začínala v roce 1992 pod názvem Nadace Lidových novin, od roku 1994 fungovala jako Nadace Člověk v tísni při České televizi, od roku 1999 pak jako Člověk v tísni - společnost při České televizi. Pod současným názvem funguje od roku 2007. Organizace Člověk v tísni již působila ve více než 50 zemích světa. V červnu 2020 je Člověk v tísni aktivní ve dvaceti dvou zemích světa.[6] Roku 2022 po třiceti letech fungování bylo změněno logo.[7]

Člověk v tísni, o. p. s.
ZkratkaČlověk v tísni
ZakladatelČeská televize, Jaromír Štětina a Šimon Pánek
Vznik1992[1]
Typnestátní nezisková organizace
Právní formaobecně prospěšná společnost[2]
Účelhumanitární pomoc a rozvoj, obhajoba lidských práv,
sociální integrace,
vzdělání a osvěta
SídloPraha
Působnostcelosvětově
ŘeditelŠimon Pánek[3]
Finanční ředitelJan Kamenický[3]
Správní radaKristina Taberyová, Jan Pergler, Daniel Münich a Petr Jančárek
Dozorčí radaOndřej Matyáš
Rozpočet2 814 126 000 Kč (2021)[4]
Počet zaměstnanců2000+ (včetně dobrovolníků) (2018)[5]
Oficiální webwww.clovekvtisni.cz
Datová schránkakpmghs7
IČO25755277 (VR)
LEI315700BIMZCWRZWJP644
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Člověk v tísni je členem mezinárodní platformy humanitárních organizací Alliance2015, která na různých úrovních kooperuje při boji s chudobou a spolupracuje na projektech v rozvojových zemích. Člověk v tísni je členem organizací a sdružení jako FoRS, CONCORD VOICE, Calp, EISF, INEE a dalších.[8]

Činnost editovat

 
Šimon Pánek v roce 2022

Humanitární a rozvojová pomoc editovat

Člověk v tísni pomáhá lidem zasaženými válečnými krizemi, přírodními katastrofami i těm, kteří žijí dlouhodobě v chudobě. Zabývá se i dlouhodobými problémy, jako je nedostupnost kvalitního vzdělání a zdravotní péče, nebo degradací životního prostředí. Humanitární a rozvojovou pomoc poskytl Člověk v tísni ve více než 50 zemích Evropy, Asie a Afriky. V rámci svých rozvojových projektů se organizace zaměřuje na zajištění základních životních potřeb (voda, zdravotnictví, vzdělávání, obživa) a na podporu vytváření sociálních programů, rozvoj místního podnikání a podporu občanské společnosti a dobrého vládnutí.[9]

Válka na Ukrajině editovat

Válečný konflikt vyvolaný ruskou agresí v únoru 2022 uvrhl do humanitární krize miliony obyvatel Ukrajiny. Města Kyjev, Charkov, Cherson a Mariupol byly zasaženy intenzivními boji. Boje probíhaly také v Doněcké a Luhanské oblasti na východě země. Člověk v tísni, který na Ukrajině působí od roku 2003, započal hned v první den ozbrojeného konfliktu organizovat humanitární pomoc pro útokem postižené oblasti. Okamžitě založil sbírku SOS Ukrajina[10], díky které mohla finančně pomoci také veřejnost. Tato sbírka se stala nejúspěšnější za dobu fungování organizace. Ve spolupráci s dopravními partnery byl zřízen vlakový most mezi Ukrajinou a Prahou, který pomohl s logistikou a koordinací pomoci. Hned v prvních dnech války vyrazily do míst zasažených válkou kamiony s humanitární pomocí.[11]

Rusko-ukrajinská válka postihla miliony lidí. Obyvatelé Ukrajiny byli nuceni se vystěhovat ze svých domovů, mnoho obytných částí ukrajinských měst bylo zničeno. V důsledku pokračujících bojů byla poškozena infrastruktura a statisíce lidí se ocitly bez vody a elektřiny. Člověk v tísni proto na východě země zajistil dodávku vody.[12] Finančně podpořil místní partnery z řad nevládních organizací, kteří zajišťují distribuci základních potravin, pitné vody nebo hygienických potřeb.

Přes milion lidí uprchlo z Ukrajiny do okolních států, z drtivé většiny šlo o ženy a děti. Člověk v tísni proto operoval také na západní hranici Ukrajiny s Polskem, kde lidé čekají dlouhé dny v kolonách, aby se dostali do bezpečí. Pomoc byla poskytnuta válečným uprchlíkům v České republice, ale také v Moldavsku, Rumunsku či na Slovensku. Na hranicích Ukrajiny zajišťovali pracovníci Člověka v tísni válečným uprchlíkům zázemí, stavěli vyhřívané stany a poskytovali důležité informace.[13]

Za účelem párování nabídky a poptávky pomoci spustil Člověk v tísni portál Pomáhej Ukrajině[14], a to ve spolupráci s Konsorciem nevládních organizací pracujících s migranty.[15]

Humanitární krize a občanská válka v Sýrii editovat

V Sýrii probíhá největší humanitární krize současnosti. Polovina všech obyvatel byla nucena kvůli bojům opustit své domovy. Přes 4 miliony lidí uprchlo do jednoho ze sousedních států a 7,6 milionů Syřanů přebývá v provizorních podmínkách na útěku uvnitř země. O život již přišlo v důsledku bojů mezi 384 000 a 586 100 lidí, další 2 000 000 obyvatel země bylo zraněno.[16] Situace se dramaticky změnila také díky obrovské ofenzivě radikální islamistické skupiny Islámský stát (IS), která dokázala ovládnout třetinu Sýrie a značná území sousedního Iráku.[17]

Pomoc v Iráku editovat

Od roku 2003 působí Člověk v tísni také v Iráku, kde k roku 2020 pomohl více než 400 000 potřebných. Po pádu ISIL se život v Iráku pomalu vrací do normálu. Znovu se otevírají školy a lidé se navrací domů. S následky vlády ISIL i tvrdých bojů se však budou potýkat ještě dlouhá léta. Organizace se soustředí na programy, které by lidem pomohly lépe vzdorovat důsledkům krize v dlouhodobějším horizontu.[18]

SOS Svět editovat

Člověk v tísni vyhlásil sbírku SOS svět na pomoc lidem z nejchudších zemí, kteří se kvůli koronavirové pandemii dostali do ještě tíživější situace, než ve které byli před tím, a přišli o zdroje obživy. Důsledky nákazy covid-19 jako hlad a podvýživa mohou být v rozvojových zemích mnohem horší než samotná nemoc. Prostřednictvím sbírky SOS svět chtěl Člověk v tísni vybrat peníze na zajištění ochranných pomůcek, potravin, pitné vody a hygieny a na podporu zdrojů obživy a vznik nových pracovních příležitostí obyvatel chudých zemí. "Koronavirus bude mít dalekosáhlé následky a dopad na kvalitu života lidí v rozvojových zemí a těch, které sužuje konflikt či čelí přírodním katastrofám. Stamiliony se ocitnou v ohrožení života a přijdou o zdroje obživy. V práci doma budeme pokračovat, ale zároveň nechceme a nemůžeme zapomínat na situaci ve světě," uvedl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Své programy pomoci Člověk v tísni už přizpůsobil koronavirové krizi v Sýrii, Iráku, Mongolsku, Etiopii, Kongu, Kambodži nebo na Ukrajině.[19]

 
Mezinárodní působení neziskové organizace Člověk v tísni v roce 2020

Skutečná pomoc a skutečný dárek editovat

Skutečná pomoc je sbírka na dlouhodobou koncepční rozvojovou pomoc v zemích třetího světa. Na rozdíl od běžných humanitárních sbírek se tedy nezaměřuje na pomoc při aktuálních katastrofách nebo neštěstích, ale snaží se v jednotlivých zemích dlouhodobě zlepšovat dostupnost školství, zdravotnictví, vody a zdrojů obživy. Člověk v tísni realizuje díky sbírce Skutečná pomoc projekty v několika zemích jako jsou například Afghánistán, Kambodža, Angola, Etiopie, Namibie, Srí Lanka či Gruzie. Z výtěžku sbírky staví především školy a nemocnice, buduje zdroje pitné vody v suchých oblastech nebo podporuje drobné rolníky, aby dokázali uživit své rodiny.[20]

Skutečný dárek je dalším z projektů financujících rozvojovou pomoc. Certifikáty, které si každý může zakoupit třeba v e-shopu Skutečný dárek[21], symbolizují určitou formu pomoci například kozu, slepici, zemědělské nářadí a podobně. Za rok 2019 pomohly Skutečné dárky v 11 zemích Afriky a Asie, rozdáno bylo přes 200 000 sazenic stromků, 2200 nejchudších rodin získalo kvalitní osivo a 605 z nich také zemědělské náčiní. Nejzranitelnější rodiny získaly 200 koz a 200 ovcí, 300 kuřat, 10 oslů s povozem a 50 krav.[22]

Další rozvojové projekty editovat

Další rozvojové projekty jsou realizovány např. v DR Kongu, Etiopii, Angole, Mongolsku, Kambodže nebo Rumunsku.[23] Na začátku roku 2010 otevřel Člověk v tísni díky veřejné sbírce a darům firem čítající přes 54 milionů korun humanitární misi v zemětřesením postiženém Haiti.[24] V Afghánistánu začala organizace působit v roce 2001 po pádu Talibanu a zaměřuje se na řešení dlouhodobých problémů obživy, vzdělání a rozvoje místních komunit. V říjnu 2012 otevřel Člověk v tísni misi v Jižním Súdánu. Na severu země se Člověk v tísni zaměřil především na oblast zemědělství jakožto hlavního zdroje obživy místních obyvatel. Zajištění dostatku jídla a zvýšení odolnosti lidí proti klimatickým šokům se stalo prioritou.[25]

Podpora lidských práv editovat

 
Syrská učitelka Su'ád Nawfal převzala během zahájení festivalu Jeden svět lidskoprávní ocenění Homo Homini 2014.

Centrum pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni pracuje v zahraničí a věnuje se zejména podpoře lidí a skupin, kteří se v zemích s represivními režimy potýkají s perzekucemi, pronásledováním, šikanou, či jsou vězněni kvůli svým názorům nebo aktivitám, zpravidla nezávislých na státní moci.[26]

Člověk v tísni působí na poli lidských práv od konce devadesátých let. Pomoc se týká řady zemí a oblastí, kde je situace setrvale špatná či se zhoršuje. Rodinám politických vězňů v tvrdě represivních režimech poskytuje přímou finanční, humanitární a morální podporu, která je z podstatné části hrazena z prostředků Klubu přátel Člověka v tísni.

Centrum pro lidská práva a demokracii tak pracuje v několika tvrdých diktaturách a také několika zemích, kde se zkušenost s přechodem k demokracii v některých aspektech podobá té české. V současnosti realizuje programy ve východní Evropě (Arménii, Ázerbájdžánu, Moldavsku – Podněstří, a na Ukrajině), v Latinské Americe (na Kubě, ve Venezuele, v Ekvádoru, Hondurasu a v Nikaragui) v Egyptě, Libyi a Vietnamu. Organizace se věnuje různým aktivitám, jejichž cílem je upozornit na porušování lidských práv ve světě a najít širší veřejnou a politickou podporu pro jejich ochranu.[26]

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo v listopadu 2019 organizaci Člověk v tísni na seznam organizací, které jsou v Rusku nežádoucí.[27] Ministr zahraničí ČR Tomáš Petříček se k tomu kroku vyjádřil tak, že jej považuje za absurdní a požaduje vysvětlení. Uvedl také, že zákaz lidskoprávní organizace v Rusku svědčí o špatném stavu lidských práv v zemi.[28]

Člověk v tísni v Česku editovat

Programy sociální integrace editovat

 
Působení neziskové organizace Člověk v tísni v České republice v roce 2016

Od roku 1999 Člověk v tísni pomáhá lidem žijícím v sociálním vyloučení a chudobě. Nejdříve pomáhal v oblasti vyloučených lokalit, kde začal s bezplatnou sociální terénní prací, tedy především s asistencí a poradenstvím v oblasti bydlení, zadluženosti a nezaměstnanosti. V následujících letech nabídku rozšířil o pracovní a právní poradenství, doučování, službu sociálního asistenta policie a o nízkoprahová zařízení pro smysluplné trávení volného času dětí z chudých rodin.[29]

V létě 2006 vznikly v rámci společnosti Člověk v tísni Programy sociální integrace (PSI), které nabízejí komplexní a vzájemně provázaný balíček služeb určený sociálně vyloučeným jedincům či rodinám (pomoc na úrovni individuální). Obcím, v nichž se sociálně vyloučené lokality nachází, zároveň nabízejí poradenství a asistenci při plánování jejich dalšího rozvoje (pomoc na úrovni lokální).[29]

Programy sociální integrace v současné době působí ve více než 50 městech a obcích v sedmi krajích České republiky. Stávající pracovní tým čítá kolem 260 zaměstnanců – především terénních sociálních pracovníků, pracovních poradců, vzdělavatelů, právníků a koordinátorů. V Česku pomáhají obcím při zavádění odpovídajících sociálně integračních politik.[29]

SOS Česko editovat

Člověk v tísni vyhlásil sbírku SOS Česko na pomoc nejohroženějším skupinám, které se kvůli koronavirové epidemii ocitly v tíživé ekonomické situaci. Pracovníci a dobrovolníci společnosti chtěli pomoci například živnostníkům, samoživitelkám, sociálně slabým, lidem v insolvenci nebo těm, kteří přijdou o práci. V urgentních případech pomáhali pracovníci Člověka v tísni připraveni zajišťovat i potravinovou pomoc potřebným rodinám, a to ve spolupráci s potravinovými bankami a dalšími organizacemi.[30]

Člověk v tísni také posílil tým svých dluhových expertů a telefonickou linku pomoci pro lidi v těžké situaci fungující na čísle 770 600 800. Podporoval také vzdělávání doma pro ty rodiče a žáky, kteří nemají potřebné technické vybavení či přístup k internetu. "Osobně pevně věřím, že je česká společnost silná a současnou krizi překonáme. I tak budou mezi námi lidé, kteří se ocitnou v nouzi a budou urgentně potřebovat pomoc. Proto jsme dnes vyhlásili sbírku SOS Česko na pomoc obětem koronavirové krize," uvedl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.[30]

Rozhodčí doložky editovat

K oblasti sociálního vyloučení se úzce váže i problém zadluženosti a dluhové pasti, který je svázán s nelegální lichvou a s trhem tzv. rychlých půjček poskytovaných nebankovními společnostmi i zavedenými bankovními domy. V roce 2010 proto Člověk v tísni navázal spolupráci s Českou bankovní asociací a společně obě instituce dosáhly odstranění neférových podmínek úvěrových smluv u všech českých bank – tzv. rozhodčích doložek. V roce 2011 završili pracovníci Člověka v tísni několikaletou analýzu trhu nebankovních půjček a zahájili další, která se věnuje problematice vymáhání dluhů. V roce 2011 také završil skoro tříletou kampaň Index predátorského úvěrování. Díky kampani drtivá většina společností pozměnila podmínky poskytování úvěrů.[31]

V roce 2019 spustil Člověk v tísni aplikaci Doložkomat, která rozpozná nezákonné exekuce, o jejichž nezákonnosti často ví všichni, kromě dlužníka.[32]

Informační a vzdělávací programy editovat

 
Zahájení Příběhů bezpráví 2011. Hana Truncová přebírá Cenu Příběhů bezpráví za odvážné postoje a činy v období komunistického režimu.

Vzdělávací programy společnosti Člověk v tísni, jako je Jeden svět na školách, Varianty, Polis, Migrace, se zaměřují nejen na studenty a pedagogy českých základních, středních a vysokých škol, ale i na další profesní skupiny, kterými jsou například pracovníci úřadů práce nebo policisté. Témata jako chudoba, globalizace, migrace nebo multikulturalismus jsou těmto skupinám přibližována prostřednictvím krátkodobých či dlouhodobých seminářů a didaktických materiálů jako jsou příručky nebo sady dokumentárních filmů. Vzdělávací programy jsou realizovány i pomocí dokumentárních filmů spojených s besedami (Jeden svět na školách) či informačním servisem a metodickou podporou v oblasti interkulturního a globálního rozvojového vzdělávání (Varianty) či podporou propojení institucí a neziskových organizací v lokalitách sociálního vyloučení (Programy sociální integrace). Program migrace spolupracuje s novináři na tom, aby zvětšili rozsah a zlepšili kvalitu zpravodajství o migraci a cizincích v Česku, a také zvýšili informovanost veřejnosti a zástupců státní správy o problémech, se kterými se migranti ve svém životě v ČR potýkají a které jim ztěžují integraci do společnosti.

Informační programy společnosti Člověk v tísni se zaměřují na českou veřejnost, státní správu a média. Prostřednictvím dlouhodobých i krátkodobých kampaní a projektů v podobě filmových promítání, debatních večerů, kreativních soutěží, informačních materiálů, ale i cest pro novináře jsou tyto cílové skupiny pravidelně seznamovány například s informacemi o rozvojové spolupráci (Rozvojovka, STOP dětské práci), o veřejných kampaních (Kampaň LIKVIDUJ!, Virus Free Generation, NEOnácek: Chcete ho?), o migraci a cizincích žijících v ČR (Migrace).

Festival Jeden svět editovat

Člověk v tísni každoročně pořádá filmový festival na téma lidských práv s názvem Jeden svět. Tento festival od roku 1999, kdy započal svou existenci, vyrostl v největší dokumentární filmový festival s tematikou lidských práv na světě. Festival pracuje s širokou definicí lidských práv, a proto v programu najdete nejen filmy o politických kauzách a rozvojových tématech, ale i o sociálních otázkách, životním prostředí a životním stylu.[33] Jeden svět uvádí každý rok přes stovku kvalitních dokumentárních filmů z celého světa. Festival se koná v březnu v Praze, následně ve více než třech desítkách měst po celé České republice a v Bruselu. Divácky nejúspěšnější dokumenty z Jednoho světa jsou následně dostupné na webu www.promitejity. kde si je diváci a divačky mohou zdarma a legálně promítnout – nejen sobě, ale i svému publiku.[34] Jeden svět získal v roce 2007 čestné uznání UNESCO za výchovu k lidským právům.

Na festivalu probíhají také diskuze s režiséry a režisérkami, hrdiny a hrdinkami filmů, lidskoprávními aktivisty i českými experty a expertkami. Diskutuje se po většině projekcí, každý večer probíhá v Městské knihovně v Praze jedna panelová diskuze na významné téma současnosti. V rámci festivalu se zároveň každoročně uděluje ocenění Homo Homini osobnostem, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů.[35]

Program Jednoho světa v roce 2020 byl přerušen pandemií virového onemocnění covid-19 a zrušeny musely být téměř dvě stovky projekcí. Filmy, které tak z nařízení vlády nebylo možné vidět v kinosálech se přesunuly na online kino DAFilms.cz.[36]

Člověk v tísni na Slovensku editovat

V roce 2004 začal Člověk v tísni působit i na Slovensku, v romských osadách, kde hledá řešení především pro problémy vyplývající z extrémní chudoby místních obyvatel, nízké úrovně jejich vzdělání, dlouhodobé nezaměstnanosti a zdánlivě neproniknutelné bariéry mezi světem Romů a většinovou společností.

V roce 2016 Člověk v tísni spojil síly s partnerskou slovenskou organizací Človek v ohrození, s níž už v minulosti intenzivně spolupracoval. Človek v ohrození i Člověk v tísni nadále zůstávaly samostatnými organizacemi s vlastním vedením, rozhodováním i vlastními projekty. Organizace se však dohodly na sdílení administrativních nákladů v zahraničí, jako jsou kanceláře či podpůrný personál.[37]

Financování editovat

Rozpočet Člověka v tísni je financován z několika zdrojů. V roce 2018 mezi hlavní zdroje příjmů Člověka v tísni patřily především zahraniční státní rozpočty (39%), prostředky EU (Evropská komise a delegace EU, 24%), prostředky agentury OSN a ostatních mezivládních organizací (8%), dary od jednotlivců a firem (8%), státní rozpočet ČR (8%), operační programy (4%), vlastní výnosy (3%), dary nadací a nevládních organizací (3%) a místní rozpočty (3%).[38] Některé aktivity Člověka v tísni jsou financovány za podpory pravidelných dárců a to zejména díky projektům Skutečná pomoc, Skutečný dárek a Klub přátel Člověka v tísni.

Politická angažovanost a její kritika editovat

Kritika klimatického kurzu Člověka v tísni v článku týdeníku Echo Leden 2020: Redaktorka Lenka Zlámalová v článku kritizuje Člověka v tísni za to, že způsobuje u mladých lidí strach z ekologické katastrofy.[39] Organizace se proti kritice vymezila. Podotkla, že Lenka Zlámalová článek napsala, aniž by kurz viděla. Lekce je založená na vědeckých poznatcích týkající se klimatických změn, nikoli na politickém aktivismu.[40]

Zákaz činnosti Člověka v tísni v Rusku Listopad 2019: Rusko zařadilo českou humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo v Rusku zakázáno.[41] RF podle organizace potlačuje základní lidská práva a svobody. Jakékoli tendence proti režimu potlačuje. Zákaz lidskoprávních institucí není výjimkou.[42]  Ruští občané v organizacích nesmějí působit ani s nimi spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení.[43]

Britské listy Březen 2009, červen a říjen 2010: Podle autorů Britských listů není Člověk v tísni jen humanitární, ale především politická organizace řízená současnými i bývalými politiky.[44][45]

Kosovo, Jižní Osetie Březen, srpen 2008: Podle kritiků, autorů Britských listů, se organizace Člověk v tísni v některých konfliktech nechovala apoliticky a podporovala jen ty potřebné, kteří jsou „na správné straně barikády“. Např. v Kosovském konfliktu podporovala strádající Albánce, ale ne Srby,[46] v konfliktu v Jižní Osetii podporovala potřebné Gruzínce, ale ne Osety[47]

NEOnácek: Chcete ho? / Imigranti: Chcete je? V roce 2008 organizovala kampaň „NEOnácek: Chcete ho?“, která vystupuje proti neonacismu.[48][49] Kampaň byla kritizována pro svůj obsah osobnostmi z různých částí politického spektra.[50][51][52] V reakci na tuto kampaň vznikla internetová kampaň „Imigranti: Chcete je?“, která prezentovala opačný postoj, podle jehož zastánců riziko pro českou společnost nepředstavuje neonacismus, který je okrajovým a přeceňovaným jevem, ale masivní imigrace.[53][54]

Kubánské obvinění, ECOSOC Leden 2006: V březnu 2009 informoval Štěpán Kotrba o tom, že v lednu 2006 byla organizace Člověk v tísni obviněna na půdě OSN – přesněji: Kubánským zastupitelem v jednání Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC)[55] – že lhala v informacích poskytnutých výboru a je využívána vládou České republiky k plnění úkolů směřujících k destabilizaci, získávání nových politických přívrženců a z propagování změny režimu v různých zemích.[56]

Ruská obvinění, Čečensko, Ingušsko Březen 2005: V souvislosti se svou činností v Rusku (Čečensku a Ingušsku) byla organizace a její představitelé – spolu s řadou dalších NGOs a OSN – obviněni ruským týdeníkem Argumenty i fakty ze soustavné podpory čečenského separatismu a terorismu,[57] mezi jinými i organizace Člověk v tísni tato obvinění odmítla.[58] V témže roce Rusko organizaci vyhostilo, o dva roky později, v roce 2007, jí ale činnost v Čečensku a Ingušsku povolilo.[59]

Protikubánská demonstrace v Praze Říjen 2003: Štěpán Kotrba podal v souvislosti s údajnou politickou angažovaností ČvT stížnost Radě České televize.[60][61]

Britské listy Listopad 2002 Podle šéfredaktora webzinu se Člověk v tísni zabývá i novinařinou a politikou, viz "Ta (Člověk v tísni) dnes rozsáhlým způsobem fušuje i do novinářského řemesla (zvláštní: mezinárodní humanitární organizace pomáhají lidem v krizových oblastech, ale úzkostlivě si dávají pozor na to, aby NIKDY nevystupovaly politicky – to by totiž jejich postavení v krizových oblastech zdiskreditovalo – a v žádném případě nefušují do novinařiny a nešíří po světě "dokumentární filmy""[62]

Reference editovat

  1. O nás [online]. Člověk v tísni [cit. 2013-05-23]. Dostupné online. 
  2. Obchodní rejstřík a sbírka listin [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. 
  3. a b Struktura [online]. Člověk v tísni [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. 
  4. Výroční zpráva 2021. Praha: Člověk v tísni, 2021. Dostupné online. 
  5. Výroční zpráva 2018. Praha: Člověk v tísni, 2019. Dostupné online. 
  6. TÍSNI, Člověk v. Humanitární a rozvojová pomoc. Člověk v tísni [online]. [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  7. NEUMANN, Ondřej. Ondřej Neumann: Člověk v tísni se rozloučil s Franzem Kafkou. Vadilo příliš depresivní logo. HlídacíPes.org [online]. 2022-06-24 [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  8. Partnerství a spolupráce. Člověk v tísni [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  9. Humanitární a rozvojová pomoc. Člověk v tísni [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  10. TÍSNI, Člověk v. Člověk v tísni pomůže Ukrajině. Na rychlou pomoc uvolnil milion korun, lidé mohou přispět na sbírku SOS UKRAJINA. Člověk v tísni [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  11. TÍSNI, Člověk v. Na Ukrajinu vyrazily první tři kamiony Člověka v tísni s humanitární pomocí, další dva se připojí na Slovensku. Člověk v tísni [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  12. TÍSNI, Člověk v. Podle údajů OSN je na Ukrajině zasaženo humanitární krizí 18 milionů lidí. Pomáháme na východě i západě země. Člověk v tísni [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  13. TÍSNI, Člověk v. Na Slovensku stavíme velkokapacitní vyhřívané stany, pomáháme uprchlíkům na hranicích i v ukrajinském Lvově. Na pomoc se sešlo přes 920 milionů korun. Člověk v tísni [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  14. Pomáhej Ukrajině. Pomáhej Ukrajině [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  15. ČTK. Člověk v tísni rozdává uprchlíkům na Ukrajině jídlo, vodu i deky. Deník.cz. 2014-08-30. Dostupné online [cit. 2020-06-10]. 
  16. Syrian Revolution NINE years on: 586,100 persons killed and millions of Syrians displaced and injured. Syriahr [online]. Syriahr, 2020-03-15 [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  17. Islámský stát dobyl stěžejní Asadovo letiště. Ovládá již třetinu Sýrie. iDNES.cz [online]. 2014-08-24 [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  18. TÍSNI, Člověk v. Irák. Člověk v tísni [online]. [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  19. Člověk v tísni vyhlásil kvůli koronaviru sbírku SOS Svět | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. 
  20. Člověk v tísni. Skutečná pomoc [online]. [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  21. Skutečný dárek - charitativní obchod organizace Člověk v tísni. Skutečný dárek [online]. [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. 
  22. DÁREK, Skutečný. Jak Váš dárek pomohl (2019). Skutečný dárek [online]. [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  23. TAUEROVÁ KUTILOVÁ, Markéta. Češi ve světě. Právo. Roč. 2014. Dostupné online. 
  24. Společnost Člověk v tísni se na Haiti zaměří na stavbu škol. Eurozpravy.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-13.  Archivováno 13. 8. 2020 na Wayback Machine.
  25. www.clovekvtisni.cz [online]. www.clovekvtisni.cz [cit. 2016-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-08. 
  26. a b TÍSNI, Člověk v. Lidská práva ve světě. Člověk v tísni [online]. [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  27. Rusko zařadilo organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích. ‚Čekali jsme to,‘ říká ředitel Pánek. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. 
  28. Kvůli zákazu Člověka v tísni v Rusku si chce Petříček předvolat velvyslance. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. 
  29. a b c TÍSNI, Člověk v. Sociální práce v ČR. Člověk v tísni [online]. [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  30. a b Člověk v tísni vyhlásil kvůli koronaviru sbírku SOS Česko. romea.cz [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. 
  31. Výroční zprávy a audity Archivováno 11. 7. 2013 na Wayback Machine.Člověk v tísni, o.p.s.
  32. Bič na nezákonné exekuce. Nová aplikace Doložkomat rozpozná, zda jdou zastavit. iROZHLAS [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. 
  33. O festivalu - Filmový festival Jeden svět. Filmový festival Jeden svět [online]. [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  34. TÍSNI, Člověk v. Jeden svět. Člověk v tísni. Dostupné online [cit. 2017-11-16]. 
  35. Letošní cenu Homo Homini získává statečná egyptská právnička. Člověk v tísni [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  36. Z kina na internet. Sledujte filmy letošního Jednoho světa online na DAFilms.cz!. Jeden svět 2020 [online]. [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  37. Člověk v tísni se spojí se slovenským Človekem v ohrození. Radio Prague International [online]. 2016-06-16 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. 
  38. O nás: Jak hospodaříme [online]. www.clovekvtisni.cz, 2018 [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  39. ZLÁMALOVÁ, Lenka. Výchova Gret v Čechách. EchoPrime [online]. Echo Media, 2020-01-03 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. 
  40. Redaktorka Zlámalová zkritizovala klimatický kurz Člověka v tísni. Aniž by kurz kdy viděla. Člověk v tísni [online]. [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. 
  41. Člověk v tísni je nežádoucí, ohlásilo Rusko. Organizace zastaví tamní aktivity. iDNES.cz [online]. 2019-11-12 [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. 
  42. ČLOVĚK V TÍSNI. Oficiální vyjádření. www.clovekvtisni.cz [online]. Dostupné online. 
  43. Člověk v tísni je v Rusku na seznamu nežádoucích organizací. Absurdní, říká Petříček. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-11-12 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. 
  44. Člověk v tísni, jednooká "obecně prospěšná" společnost. legacy.blisty.cz [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  45. Daniel Veselý: Vyzývám Člověka v tísni, aby upozornil na porušování lidských práv v indonéských provinciích, Britské listy, 22.10.2010, také na czechfreepress.cz Archivováno 31. 1. 2011 na Wayback Machine., 25.10.2010
  46. Dobrý film, ale zaujatá organizace. blisty.cz [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  47. Štěpán Kotrba, Lidé v Cchinvali jsou v tísni, kde je Člověk v tísni?, 13.8.2008
  48. POLÁKOVÁ, Lenka. Člověk v tísni nabízí v kampani NEOnácka k adopci. iDNES.cz [online]. 2008-04-07 [cit. 2008-04-14]. Dostupné online. 
  49. Daníček, chcete ho? [online]. Dostupné online. 
  50. Neonacismus a měšťácká nesnášenlivost -- co je horší?. legacy.blisty.cz [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  51. Milan Tobiáš: Ďábel vymítačem satana Archivováno 20. 10. 2008 na Wayback Machine., Altermedia ČR, 10.4.2008
  52. Bohumil Doležal: Politická hysterie Archivováno 13. 6. 2008 na Wayback Machine., lidovky.cz, 8.4.2008 (na stránkách svého blogu bohumildolezal.lidovky.cz)
  53. Rozhovor se spoluautorem projektu CHCETEJE.cz. www.chceteje.cz [online]. [cit. 2009-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-26. 
  54. Rozhovor s autory projektu CHCETE JE? [online]. 2008-05-28 [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  55. Sistema de Bibliotecas. Sistema de Bibliotecas [online]. [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. Politicko rozvratná činnost Člověka v tísni. legacy.blisty.cz [online]. [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. 
  57. Георгий Александров, Назрань – Москва: В наших стреляют автоматы ООН? – Миллионы долларов для чеченских боевиков проходят через организации, прикрывающиеся дипломатическим статусом, Аргументы и факты, 23 Марта 2005
    (Georgi Alexandrov, NazranMoskva: Střílí do našich automaty OSN? – Miliony dolarů pro čečenské bojovníky pocházejí od organizací, schovávajících se za diplomatický status, Argumenty a fakta, 23.3.2005)
  58. Ruský tisk: Člověk v tísni podporuje teroristy. iDNES.cz [online]. 2005-03-24 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. 
  59. Člověk v tísni může opět pomáhat v Čečensku. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2007-10-26 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. 
  60. Štěpán Kotrba: Stížnost Radě České televize na Člověka v tísni, Britské listy, 13.10.2003
  61. Člověk v tísni: Měli by reportéři BBC také jít demonstrovat před vyslanectví Vatikánu?. legacy.blisty.cz [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  62. O "hodném teroristovi" Petry Procházkové. legacy.blisty.cz [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat