Wikipedie

Jiří Šotola

český básník, dramatik a herec

Jiří Šotola (28. května 1924 Smidary – 8. května 1989 Praha)[1] byl český básník, prozaik, dramatik, herec a divadelní režisér, kterého proslavily především jeho historické romány Kuře na rožni a Tovaryšstvo Ježíšovo.

Jiří Šotola
Jiří Šotola v roce 1965
Jiří Šotola v roce 1965
Narození28. května 1924
Smidary nebo Semily
Úmrtí8. května 1989 (ve věku 64 let) nebo 8. srpna 1989 (ve věku 65 let)
Praha
Povoláníspisovatel, scenárista, režisér, herec, dramatik, básník, překladatel, redaktor, dramaturg a prozaik
Alma materDivadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Témataliterární činnost, drama, překlad, žurnalistika, divadlo a herectví
Politická příslušnostKomunistická strana Československa
DětiJovanka Šotolová

Jitka Šotolová Michálková

Jan Šotola
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Po maturitě (1942) byl nuceně nasazen jako pomocný dělník ve slévárně v Plotišti nad Labem a začal studovat dramatické oddělení Státní konzervatoře, studia mohl dokončit – vzhledem k uzavření škol, jež se týkalo i konzervatoře – až v roce 1947. Po válce vystudoval herectví na DAMU (1951); souběžně byl zapsán na FF UK (zde po šest semestrů studoval filosofii a estetiku; studia ale nedokončil).

Spolu s mj. Miroslavem Florianem a Karlem Šiktancem patřil mezi tzv. básníky všedního dne kolem časopisu Květen, kteří se snažili změnit tehdejší patosu plnou poezii a vrátit do ní realitu jako hlavní téma. Byl i šéfredaktorem Května, a to od roku 1958 do jeho zrušení[1], po němž pracoval v časopise Kultura a v Literárních novinách. V letech 1964 až 1967 byl prvním tajemníkem Svazu československých spisovatelů.[1]

Od roku 1970 měl zakázáno publikovat; v r. 1975 provedl „sebekritiku“ a jeho díla mohla opět vycházet.

Jako herec a režisér působil v divadle v Hradci Králové.

Šotolovu báseň Dezertér ze sbírky Za život zhudebnil v roce 1982 Jaromír Nohavica (jako Dezertér (Stál voják na dešti)).[2]

Dílo

editovat
  • Náhrobní kámen (1946) – sbírka básní
  • Červený květ (1955)
  • Za život (1955)
  • Óda na hazard – zde projevuje kladný vztah k dobrodružství
  • Čas dovršený
  • Svět náš vezdejší (1957) – básnická sbírka, tzv. poezie všedního dne, laděno velmi pacifisticky, objevuje se zde varování před atomovou válkou.
  • Venuše z Mélu (1959) – básnická sbírka, milostná poezie (ukázka básně)
  • Bylo to v Evropě (1960) – protiválečná poema s židovskou tematikou, projevuje zde snahu pochopit „smysl dějin“. Dílo je oslavou socialismu.
  • Hvězda Ypsilon (1962) – básně s častým tématem stárnutí, smrti i koloběhu života, pravděpodobně jeho nejznámější sbírka. Základ sbírky tvoří čtyři básně na smrt V. Tháma, K. H. Máchy, přírodovědce J. B. Lamarca a politika Antonína Bendy. Myšlenkou zde je, že smrt hodnotí život.
  • Poste restante (1963) – sbírka, ve které jsou básně ve formě fiktivních dopisů, psaných židovské dívce své lásce z mládí. Tato dívka zde funguje jako jeho svědomí.
  • A co básník : antologie české poezie 20. století (1964)
  • Co a jak (1964) – sbírka básní; verše jsou velmi pesimistické, pochybuje zde o smyslu života
  • Podzimníček (1967) – sbírka básní
  • Psí hodinky (1968) – výbor ze sbírek Hvězda Ypsilon, Co a jak, Podzimníček a úryvek ze hry Antiorfeus
  • Oranžová ryba (1968) – výbor z milostné poezie s motivy hledání smyslu života v moderní době
  • Tovaryšstvo Ježíšovo (1969) – historický román z doby po konci třicetileté války na panství Košumberk, kterou zahájil svoji prozaickou činnost; děj se soustřeďuje na hraběnku Marii Maximiliánu Slavatovnu, skromnou vdovu, která se zřekla majetku ve prospěch jezuitského řádu, další významnou postavou je i o svém poslání pochybující páter Had, člen Tovaryšstva Ježíšova (Jezuitů). Podle románu byl natočen stejnojmenný chorvatský film (2004).
  • Kuře na rožni (1974 v samizdatu, 1976 v nakladatelství Československý spisovatel) – mistrný román z doby napoleonských válek; hlavním hrdinou je zběh Matěj Kuře, který se přidá k potulným hercům a loutkařům; je úspěšný, dostane se až do Benátek. Po návratu do Čech je přijat do hraběcích služeb jako pořadatel divadelního představení na zámku v Litomyšli. Toto jeho působení ale dopadá jinak, než očekával. Román byl zdramatizován Zdeňkem Potužilem v Divadle na okraji v roce 1979.
  • Waterloo (1967) – divadelní hra
  • Julián Odpadlík (1970) – televizní hra
  • Ajax : Komedie o 3 dějstvích (1977)
  • Svatý na mostě (1978) – historický román; postava Jana Nepomuckého, pražského generálního vikáře, který byl r. 1393 na králův rozkaz shozen z mostu do Vltavy; Nepomucký je zde zobrazen jako „malý český člověk“, kterého přejely dějiny
  • Možná je na střeše kůň: Komedie o 3 obrazech (1980)
  • Pěší ptáci (1981)
  • Bitva u Kreščaku (1982)
  • volná trilogie:
    • Malovaný děti (1983)
    • Róza Rio (1986)
    • Podzim v zahradní restauraci (1988)
  • Padalo listí, padala jablíčka (1985) – poeticko-skeptické drama
  • Osmnáct Jeruzalémů (1986) – novela o křížové výpravě zfanatizovaných dětí do Svaté země
  • A jenom země bude má : Máchovská variace : Hra o 2 dílech, (1987)
  • Podzim v zahradní restauraci (1988)
  • Cesta Karla IV. do Francie a zpět – drama
  • Antiorfeus – drama
  • Chicago – drama
  • Bellevue – drama
  • Příběh lásky a cti – scénář k filmu o J. Nerudovi a K. Světlé.

Přeložil několik básní B. Pasternaka, B. Sluckého.

Reference

editovat
  1. ↑ a b c Jiří Šotola na stránkách Slovník české literatury po roce 1945
  2. ↑ Archiv pod lupou, Dezertér (1982), Nohavica.cz [cit. 2023-12-21] (příběh zhudebnění básně Dezertér)

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Šotola&oldid=23629090“