Otevřít hlavní menu

Hroznová Lhota

obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji

Hroznová Lhota (německy Hrozna Lhotta) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží na severním břehu říčky Veličky v dolňácké oblasti Moravského Slovácka na úpatí Bílých Karpat v nadmořské výšce 207 m n. m. na katastrální ploše 908 ha. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Hroznová Lhota
Kostel sv. Jana Křtitele
Kostel sv. Jana Křtitele
Znak obce Hroznová LhotaVlajka obce Hroznová Lhota
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0645 586188
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Hodonín (CZ0645)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Veselí nad Moravou
Historická země Morava
Katastrální území Hroznová Lhota
Katastrální výměra 9,04 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 229 (2019)[1]
Nadmořská výška 203 m n. m.
PSČ 696 63
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Hroznová Lhota 170
69663 Hroznová Lhota
Starostka Ing. Jitka Vašicová
Oficiální web: www.hroznovalhota.cz
E-mail: hroznova.lhota@cmail.cz
Hroznová Lhota
Hroznová Lhota
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.


HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1447.[2][3] Obec nazývaná Lhota nesla dříve přívlastek Veselská (podle příslušnosti k veselskému panství), teprve koncem 16. století se jméno změnilo na Hroznová Lhota. Na žádost majitele ostrožského paňství Jana z Kunovic byla vesnice 15. července 1560 povýšena císařem Ferdinandem I. na městečko, kterému byl udělen znak v podobě dvou zkřížených révových ratolestí se zelenými hrozny na červeném pozadí.

15. března 1939 v Hroznové Lhotě vydali představitelé etnografické skupiny Národopisná Morava Jan Uprka a učitel Josef Vávra prohlášení o příslušnosti Moravských Slováků ke slovenskému národu a suverenitě Slovenského státu (který byl vyhlášen předchozí den) nad Slováckem. V době druhé světové války pak Národopisná Morava vyvíjela kolaborantské aktivity a do Hroznové Lhoty zajíždělo mnoho prominentních nacistů.[4]

V šedesátých až osmdesátých letech 20. stol. došlo k nebývalému rozvoji obce k čemuž přispělo vybudování veškeré občanské vybavenosti potřebné ke zkvalitnění života občanů. To se projevilo ve spokojenosti a oblíbenosti obce a tím i na nárůstu počtu obyvatel. Obec se stala příjemným místem k životu jak pro starousedlíky tak pro nově narozené nebo příchozí spoluobčany.

Po roce 1989 kdy došlo k významným systémovým změnám ve společnosti se obyvatelstvo postupně přizpůsobuje novým podmínkám. Zejména ukončení provozu mnoha průmyslových odvětví v okolních městech a rovněž zásadních změnách v zemědělství ovlivňuje zaměstnanost místních obyvatel a z toho vyplývající kvalitu života.


PamátkyEditovat

V obci nejsou žádné chráněné památky. Nejvýznamnější památkou je kostel sv. Jana Křtitele, vybudovaný v roce 1654 a přestavěný v roce 1902 v historizujícím slohu. Interiér byl zmodernizován v letech 19861989.

Architektonickou zajímavostí je dům a bývalý ateliér malíře Joži Uprky, přestavěný v roce 1904 podle projektu architekta Dušana Jurkoviče. Na přelomu století hostil řadu kulturních osobností, např. Aloise a Viléma Mrštíkovy nebo Zdenku Braunerovou. V roce 1902 navštívil Hroznovou Lhotu francouzský sochař Auguste Rodin. Dům, obývaný malířovými potomky, se nachází na soukromém pozemku a není přístupný veřejnosti.

KnihovnaEditovat

Knihovna, která slouží také jako místní turistické informační centrum, se nachází v prostorách Kulturního domu v Hroznové Lhotě. První psané zmínky o knihovně v obci pochází z roku 1931. Knihovnu v té době založil a jako první knihovník sloužil pan František Nálepa, který působil také jako řídící učitel v místní škole.[5] [6]

Od roku 1982 je knihovna knihovnou profesionální a spadá pod regionální služby Městské knihovny Hodonín.[5] V současné době je zde registrováno asi 150 čtenářů a knihovní fond obsahuje přes 9 000 svazků. K dispozici jsou také 3 počítače s možností přístupu na internet.[7]

GalerieEditovat

OsobnostiEditovat

  • Narodil se zde MUDr. František Šantavý, DrSc., (1915–1983), vedoucí chemického ústavu Univerzity Palackého v Olomouci.
  • V Hroznové Lhotě pracoval a žil akademický malíř Joža Uprka (1861–1940).
  • V obci žil a pracoval akademický sochař Leopold Velan (1906–1989), autor sochy na pomníku padlým u kostela sv. Jana Křtitele.
  • V Hroznové Lhotě se narodil a žil Josef Pavlica (1851–1906), zemský poslanec a starosta obce, nositel záslužného kříže s korunou a člen mnoha spolků.
  • Jura Sosnar-Honzák (1914–1989), politik, poslanec
  • V letech 2012–2013 zviditelnil obec mezi fanoušky hudby mladý pseudoumělec a internetový mem Martin Kubíček s přezdívkou Metrix Steel amatérsky provozující rap, breakdance, beatbox, parkour a elektro boogie.[8][9][10][11][12]

PodnebíEditovat

 
Teplota, vítr a srážky v roce 2013

Podnebí v Hroznové Lhotě je ovlivněno mírným kontinentálním podnebím. Velký vliv má Golfský proud, který zajišťuje příznivější teploty a stabilnější počasí. Větry vanoucí od severu či od Alp však dokážou během několika hodin velmi výrazně změnit aktuální teplotu. V Hroznové Lhotě se lze za celý rok setkat s velkým suchem, silnými bouřemi s krupobitím a poryvy větru k 80km/h, sněhem či mlhami.

  • Jaro v Hroznové Lhotě bývá hodně proměnlivé. Dokáže překvapit sněhovými srážkami ale také příjemnými teplotami k +20 °C.
  • Léta jsou suchá s občasnými silnými bouřkami. Teploty vystupují až k +38 °C. Nejchladnější jsou rána (+17 °C)
  • Podzim postupně přechází od horkého léta k ochlazení a denním teplotám pod +15 °C.
  • Zima je v Hroznové Lhotě chladná s teplotami kolem -8 °C až +2 °C. Poslední roky je zima mírnější ale větrnější. Prosinec bývá ještě poměrně teplý (-2 °C až +5 °C). Leden a únor připraví chladnější teploty -5 °C někdy (-10 °C). Dříve zde bylo více sněhových srážek a teploty se občas přiblížily až -15 °C či k -20 °C,

Celoročně byla teplota v roce 2013 v rozmezí od +41,3 °C do -13,7 °C. Průměrná celoroční teplota je +10,2 °C. Srážky za rok 2013 byly 560mm.

SamosprávaEditovat

V letech 1990 až 2018 byl starostou obce Petr Hanák.[13]

Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 30.10.2018 byla starostkou obce zvolena Jitka Vašicová.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 413. 
  3. Webové stránky obce sice uvádějí letopočet 1371, ovšem bez odkazu na jakýkoliv věrohodný zdroj či historický pramen. Zřejmě jde o záměnu s Ostrožskou Lhotou, která je i podle Hosáka poprvé zmíněna právě k tomuto roku v CDM.
  4. MEZIHORÁK, František. Hry o Moravu. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1997. 142 s. ISBN 80-204-0675-1. 
  5. a b KRATOCHVÍLOVÁ, Monika; NEJEZCHLEBOVÁ, Jana. Veřejné knihovny Jihomoravského kraje. 1. vyd. Brno: Jihomoravský kraj a Moravská zemská knihovna v Brně, 2007. 112 s. ISBN 978-7051-171-8. 
  6. JUNEK, Marek. Hroznová Lhota. 1. vyd. Uherské Hradiště: OTTOBRE 12, 2004. ISBN 80-86528-44-8. 
  7. Hroznová Lhota: Titulní stránka. www.hroznovalhota.cz [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 
  8. Metrix vyplňuje díru na trhu
  9. Česko má nejzábavnějšího rappera všech dob - jmenuje se Metrix!
  10. Metrix Steel a ti druzí aneb Neschopností ke slávě a penězům
  11. One Man Show, 94. díl – Metrix Steel (Legenda Hroznové Lhoty)
  12. iREPORT – ROCKBLOG: Metrix je všude kolem nás
  13. VAJČNEROVÁ, Barbora. Blatnice má starostku: Hanáka střídá Fojtíková. Hodnínský deník [online]. 2014-11-12 [cit. 2014-11-13]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Veselsko, ed. Vladimír Nekuda, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci s městem Veselí nad Moravou, Brno, 1999, ISBN 80-85048-94-9

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat