Wikipedie

Hrobka Kolowrat-Krakowských

hrobka v Týnci

Hrobka Kolowrat-Krakowských, také Kolowratská hrobka je hrobka šlechtického rodu Krakowských z Kolowrat na hřbitově v Týnci na Klatovsku z roku 1839. Vznikla adaptací barokní hřbitovní kaple sv. Barbory postavené v roce 1758.[1] Budova je památkově chráněna od 3. května 1958.[1]

Hrobka Kolowrat-Krakowských
Základní informace
Slohbarokní
Výstavba1758, 1839
Současný majitelKolowrat-Krakowští
Poloha
AdresaČeskoČesko Česko
Souřadnice49°20′43,26″ s. š., 13°15′39,62″ v. d.
Map
Další informace
Kód památky18498/4-3450 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kostel Nanebevzetí Panny Marie)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřbitovní kaple sv. Barbory editovat

Objekt se nachází u hřbitovní zdi na západ od bývalého poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Hřbitovní kaple byla vysvěcena 30. října 1758 světícím biskupem Emanuelem Arnoštem z Waldsteina (1716–1789). Byly v ní uloženy ostatky sv. Pia, Felicissima a Christiany. O její stavbu se zasloužil týnský farář Vavřinec Vlasák. Vystavěl ji místní zednický mistr Jan Korbel.[1] V době josefinských reforem byla zrušena loretánská kaple u Týnce (dnes v osadě Loreta) a před rokem 1790 bylo vnitřní vybavení včetně Černé madony z rozpadlé kaple přeneseno do kaple svaté Barbory, kde zůstalo do 2. října 1831, kdy bylo přeneseno zpět do obnovené kaple.

Svatá Barbora, jedna ze čtrnácti svatých pomocníků, je ochránkyní před rychlou a násilnou smrtí. Zároveň je patronkou horníků, což zavdalo příčinu pro vznik legendy, že v okolí kostela byl nespočet štol a šachet pro těžbu stříbra.

Hrobka editovat

Pozdější nejvyšší zemský sudí a nejvyšší zemský hofmistr Českého království Vilém Albrecht I. Krakowský z Kolowrat (1600–1688) získal malé panství Týnec v roce 1624 od své první manželky Anny Evy Wiederspergové z Wiederspergu (1601–1638). Jako hluboce věřící katolík podporoval i kostel Nanebevzetí Panny Marie v Týnci, jehož krypta sloužila jako pohřebiště roku Wiederspergů a Kolovratů. V 19. století byla krypta zaplněna, proto byla v roce 1839 kaple sv. Barbory upravena na hrobku Kolowratů[1] a byly tam přeneseny ostatky členů rodu z kostelní krypty. V letech 1994–1995 byla restaurována.

Architektura editovat

Dvoupodlažní kaple byla postavena ve svahu a navazuje na obvodní hřbitovní zeď. Má tvar nepravidelného oktogonu (osmihelníku), přičemž její východní část je protažená. Zdi hrobky, které byly postaveny z kamene a cihel, mají šířku 90 cm. Po stranách jsou elipsovitá okna. Na zadní straně jsou větrací otvory. Vchod na západní straně má žulové ostění. Nad vchodem je rám s nápisem HROBKA KOLOWRATŮ KRAKOVSKÝCH. Na vrcholu hrobky je kovový válec s malou bání a na ní kříž. Pod ohradní zdí je zahrada.

Interiér editovat

V horním podlaží je podlaha krytá kamennými dlaždicemi. Prostor je zaklenut melounovou klenbou. V čele hrobky je dřevěný oltář a po stranách jsou čtyři dřevěné lavice. Stěny zdobí malby se jmény zde pochovaných šlechticů. Za vchodem se v podlaze nachází vstup do hrobky v nižším podlaží. Zakrývá ho betonová deska s vyrytým reliéfem. Krypta má stlačenou klenbu a zdi jsou hrubě omítnuty.

Seznam pohřbených editovat

Seznam vychází z údajů o pohřbení uvedených v rodokmenu na stránkách genealogy.eu (Miroslav Marek).[2][3]

Chronologicky podle data úmrtí (výběr) editovat

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[2][3][4] Fialově jsou vyznačeni příslušníci a příslušnice rodu Kolowratů, žlutě jsou vyznačeni manželé a manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeni. Zeleně jsou vyznačeny osoby, které byly pohřbeny v původní hrobce v kostele Nanebevzetí Panny Marie (i po josefínských reformách?). Jejich ostatky (některých nebo všech?) byly přemístěny do nové hrobky na hřbitově. Generace jsou počítány od Jana z Bezděkova. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Seznam nemusí být kompletní.

Po-řa-dí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 11. Norbert Maxmilián Krakowský z Kolowrat 19. 5. 1720 Jan Josef Hyacint Krakowský z Kolowrat
12. 9. 1691 Praha – 23. 9. / 21. 10. 1766 Madrid		 Původně pohřben v kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie.
24. 8. 1721 Praha Marie Františka Bořitová z Martinic
20. 9. 1692 – 30. 5. 1768
2. 11. Jan Josef Krakowský z Kolowrat 29. 8. 1721 Praha Jan Josef Hyacint Krakowský z Kolowrat
12. 9. 1691 Praha – 23. 9. / 21. 10. 1766 Madrid		 Původně pohřben v kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie.
24. 2. 1722 Praha Marie Františka Bořitová z Martinic
20. 9. 1692 – 30. 5. 1768
3. (11.) Arnoštka z Breunneru 21. 2. 1741 Vídeň
1. 6. 1758:
Emanuel František Dominik Krakowský z Kolowrat (č. 5)		 Původně pohřbena v kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie. Narodily se jí následující děti:
  • 1. Emanuel Josef (1759–1777; č. 4)
  • 2. Marie Františka Romana, provd. Schirndingová ze Schirndingu (1762–1844, pohřbena v Lesné[3])
2. 10. 1770
4. 12. Emanuel Josef Krakowský z Kolowrat 8. 4. 1759 Praha Emanuel František Dominik Krakowský z Kolowrat (č. 5) Původně pohřben v rodinné kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie.[5] Zemřel ve věku 18 let.
27. 7. 1777 Týnec[5] Arnoštka z Breunneru (č. 3)
5. 11. Emanuel František Dominik Krakowský z Kolowrat 29. 7. 1728 Praha Jan Josef Hyacint Krakowský z Kolowrat
12. 9. 1691 Praha – 23. 9. / 21. 10. 1766 Madrid		 1. 6. 1758:
Arnoštka z Breunneru (č. 3)		 Pohřben v Týnci. 3. majitel fideikomisního panství Týnec–Běšiny (1766–1790). [a]

Působil ve službách polského krále, držel úřad komořího a podplukovníka tělesné královské gardy.[7] Zemřel ve věku 61 let na odumření tkáně (kalter Brand).[8]

25. 6. 1790 Týnec[8] Marie Františka Bořitová z Martinic
20. 9. 1692 – 30. 5. 1768		 6. 6. 1773:
Marie Ludovika z Bärnklau (č. 7)
6. 13. Rudolf Ferdinand Krakowský z Kolowrat 14. 2. 1798 Týnec[9] Arnošt Josef Krakowský z Kolowrat (č. 13) Pohřben v Týnci. Zemřel ve věku 1 měsíce na psotník.[pozn. 1]
13. 3. 1798 Týnec[10] Marie Johana Helversenová z Helversheimu (č. 15)
7. (11.) Marie Ludovika z Bärnklau 8. 11. 1748
6. 6. 1773:
Emanuel František Dominik Krakowský z Kolowrat (č. 5)		 Pohřbena v Týnci. Zemřela ve věku 50 let na zavodnění plic.[pozn. 2] Narodily se jí následující děti:
13. 3. 1799 Týnec[11]
8. 13. Mořic Bedřich[12] (také Bedřich Mořic)[13] Krakowský z Kolowrat 10. 5. 1799 Klatovy[12] Arnošt Josef Krakowský z Kolowrat (č. 13) Pohřben v Týnci. Zemřel ve věku jednoho roku a deseti měsíců na záškrt.[13][pozn. 3]
14. 3. 1801 Týnec[13] Marie Johana Helversenová z Helversheimu (č. 15)
9. 13. Otýlie Františka Krakowská z Kolowrat 4. 5. 1802 Týnec[14] Arnošt Josef Krakowský z Kolowrat (č. 13)
Původně pohřbena 30. 1. 1803 v Týnci.[15] Zemřela ve věku osmi měsíců.[15]
28. 1. 1803 Týnec[15] Marie Johana Helversenová z Helversheimu (č. 15)
10. 13. Emanuel Arnošt František Krakowský z Kolowrat 6. 11. 1809 Praha Arnošt Josef Krakowský z Kolowrat (č. 13)
Pohřben 7. 3. 1810 v Týnci.[16] Zemřel ve věku tří měsíců na psotník.[16][pozn. 4]
28. 2. 1810 Praha[16] Marie Johana Helversenová z Helversheimu (č. 15)
11. 13. Marie Anna Krakowská z Kolowrat 5. 9. 1807 Praha Arnošt Josef Krakowský z Kolowrat (č. 13)
Pohřbena 10. 4. 1811 v Týnci.[17] Zemřela ve věku 3 tří let na psotník.[17][pozn. 5][pozn. 6]
8. 4. 1811 Klatovy[17] Marie Johana Helversenová z Helversheimu (č. 15)
12. Johanna Anna Krakowská z Kolowrat 30. 1. 1812 Klatovy[18] Arnošt Josef Krakowský z Kolowrat (č. 13)
Pohřbena 18. 3. 1812 v Týnci.[19] Zemřela ve věku šesti týdnů na psotník.[19][pozn. 7]
16. 3. 1812 Klatovy[19] Marie Johana Helversenová z Helversheimu (č. 15)
13. 12. Arnošt Josef Krakowský z Kolowrat 11. 10. 1774 Týnec[20] Emanuel František Dominik Krakowský z Kolowrat (č. 5) 28. 1. 1795:
Marie Johana Helversenová z Helversheimu (č. 15)		 Původně pohřben 26. 12. 1830 v hraběcí rodinné hrobce v kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie.[21] 4. majitel fideikomisního panství Týnec–Běšiny (1790–1830). Zemřel ve věku 55 let na mozkovou mrtvici.[21][pozn. 8]
23. 12. 1830 Klatovy[21] Marie Ludovika z Bärnklau (č. 7)
14. 14. Albrecht Vilém Krakowský z Kolowrat 3. 4. 1837 Týnec[22] Josef Arnošt Krakowský z Kolowrat (č. 22) Původně pohřben 5. 9. 1837 v Týnci.[23] Zemřel ve věku 5 měsíců na úplavici.[23][pozn. 9]
3. 9. 1837 Týnec[23] Arnoštka Schirndingerová z Schirndingu (č. 27)
15. (12.) Marie Johana Helversenová z Helversheimu 8. 11. 1776 Karel Helversen z Helversheimu
28. 1. 1795:
Arnošt Josef Krakowský z Kolowrat (č. 13)		 Pohřbena 24. 3. 1839 v Týnci.[24] Pohřbena zde jako první. Zemřela ve věku 62 let na hrudní křeče.[24] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Josef Arnošt (1795–1864; č. 22)
  • 2. Marie Anna Gabriela, provd. von Böhm (1797–1860; č. 21)
  • 3. Rudolf Ferdinand (1798–1798; č. 6)
  • 4. Mořic Bedřich (1799–1801; č. 8)
  • 5. Karel Ludvík (1800–1869; č. 23)
  • 6. Maxmilián Otto (1801–1852; č. 18)
  • 7. Otýlie Františka (1802–1803; č. )
  • 8. František Xaver II. Adam (1803–1873; český velkopřevor Maltézských rytířů; pohřben ve Strakonicích)
  • 9. Ludovika Aloisie (1804–1884; č. 26)
  • 10. Rosina (1806–1884; č. 25)
  • 11. Marie Anna (1807–1811; č. 11)
  • 12. Marie Terezie Amalie, provd. Meraviglia-Crivelli (1808–1867; pohřbena v Schärdingu[3])
  • 13. Emanuel Arnošt František (1809–1810; č. 10)
  • 14. Johanna Anna (*/† 1812; č. 12)
  • 15. Thekla Otýlie Terezie (1813–1880; pohřbena v Brně[3])
  • 16. Jan Nepomuk Karel (1815–1881; kněz; pohřben v Křižanovicích[3])
19. 3. 1839 Praha[24]
16. 14. Marie Františka Krakowská z Kolowrat[pozn. 10] 29. 8. 1838 Týnec[25] Josef Arnošt Krakowský z Kolowrat (č. 22) Pohřbena 18. 12. 1842 v Týnci.[26] Zemřela ve věku čtyř let na ochrnutí mozku.[26]
15. 12. 1842 Týnec[26] Arnoštka Schirndingerová z Schirndingu (č. 27)
17. 14. Jan Nepomuk Krakowský z Kolowrat[pozn. 11] 15. 6. 1847 Týnec[27] Josef Arnošt Krakowský z Kolowrat (č. 22) Pohřben 1. 6. 1848 v Týnci.[28] Zemřel ve věku 11 měsíců.
30. 5. 1848 Týnec[28] Arnoštka Schirndingerová z Schirndingu (č. 27)
18. 13. Maxmilián Otto Krakowský z Kolowrat 2. 5. 1801 Týnec[29] Arnošt Josef Krakowský z Kolowrat (č. 13) 1825:
Marie Felicie de Pensa (č. 24)		 Pohřben 13. 4. 1852 v Týnci.[30] Zemřel ve věku 50 let.
9. 4. 1852 Loreta u Týnce[30] Marie Johana Helversenová z Helversheimu (č. 15)
19. Josef Filip z Böhmu 10. 7. 1785
1. 7. 1818:
Marie Anna Gabriela Krakowská z Kolowrat (č. 21)		 C. k. tajný rada, generál kavalerie.[31]
22. 10. 1856 Olomouc
20. 14. Josef Krakowský z Kolowrat 12. 7. 1827 Neapol Maxmilián Otto Krakowský z Kolowrat (č. 18)
Pohřben 8. 9. 1857 v Týnci.[32] Zemřel ve věku 30 let na souchotě.[32]
6. 9. 1857 Loreta u Týnce[32] Marie Felicie de Pensa (č. 24)
21. 13. Marie Anna Gabriela Krakowská z Kolowrat 24. 3. 1797 Týnec[33] Arnošt Josef Krakowský z Kolowrat (č.13) 1. 7. 1818:
Josef Filip z Böhmu (č. 19)		 Pohřbena 9. 8. 1860 v hraběcí hrobce v Týnci.[31] Sňatkem svobodná paní z Böhmu. Zemřela ve věku 63 let na oubytě.[31]
2. 8. 1860 Most[31] Marie Johana Helversenová z Helversheimu (č. 15)
22. 13. Josef Arnošt Krakowský z Kolowrat 18. 11. 1795 Týnec[34] Arnošt Josef Krakowský z Kolowrat (č. 13) 13. 8. 1834:
Arnoštka Schirndingerová z Schirndingu (č. 27)		 Pohřben 1. 6. 1864 v Týnci.[35] 5. majitel fideikomisního panství Týnec a Běšiny (1830–1864). C. k. komoří a podporučík v armádě.[7] Zemřel ve věku 68 let na ochrnutí plic.[35]
30. 5. 1864 Týnec[35] Marie Johana Helversenová z Helversheimu (č. 15)
23. 13. Karel Ludvík Krakowský z Kolowrat 27. 5. 1800 Týnec[36] Arnošt Josef Krakowský z Kolowrat (č. 13) Pohřben 4. 8. 1869 v Týnci.[37] 6. majitel fideikomisního panství Týnec–Běšiny (1864–1869). Sloužil v armádě, věnoval se heraldice a genealogii.[7] Zemřel ve věku 69 let na hydropsacytes.[37]
1. 8. 1869[37] Marie Johana Helversenová z Helversheimu (č. 15)
24. (13.) Marie Felicie de Pensa 27. 3. 1806 Neapol
1825:
Maxmilián Otto Krakowský z Kolowrat (č. 18)		 Pohřbena 13. 8. 1879 v Týnci.[38] Zemřela ve věku 74 let na vysílení.[38] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Josef (1827–1857; č. )
  • 2. Rosina, provd. Meraviglia-Crivelli (1834–1888)
  • 3. Marie Ludovika (1837–1891)
  • 4. Johanna Nepomucena, provd. von Körver (1840–1878)
10. 8. 1879 Klatovy[38]
25. 13. Rosina Krakowská z Kolowrat 12. 5. 1806 Klatovy[39] Arnošt Josef Krakowský z Kolowrat (č. 13) Pohřbena 23. 6. 1884 v rodinné hrobce v Týnci.[40] I. asistentka Tereziánského ústavu šlechtičen na Hradčanech v Praze.[40] Zemřela ve věku 78 let na marasmus.[40]
19. 6. 1884 Praha[40] Marie Johana Helversenová z Helversheimu (č. 15)
26. 13. Ludovika Aloisie Krakowská z Kolowrat 22. 11. 1804 Klatovy[41] Arnošt Josef Krakowský z Kolowrat (č. 13) Pohřbena 4. 10. 1884 v rodinné hrobce v Týnci.[42] Děkanka Tereziánského ústavu šlechtičen na Hradčanech v Praze.[42] Zemřela ve věku 79 let na marasmus.[40]
1. 10. 1884 Praha[42] Marie Johana Helversenová z Helversheimu (č. 15)
27. (13.) Arnoštka Schirnding(er)ová z Schirndingu 21. 12. 1804 Lesná František Jáchym ze Schirndingu
27. 8. 1749 Lesná – 21. 9. 1817 Praha		 13. 8. 1834:
Josef Arnošt Krakowský z Kolowrat (č. 22)		 Zaopatřena v blázinci v Döblingu u Vídně. Pohřbena 5. 9. 1886 v Týnci.[43] Zemřela ve věku 86 let[pozn. 12] na rakovinu prsu.[43] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Marie Františka Romana, provd. z Pillersdorfu (1835–1904; pohřbena ve Velkých Hošticích[3])
  • 2. Albrecht Vilém (*/† 1837; č. 14)
  • 3. Marie Františka (1838–1842; č. 16)
  • 4. Marie Otýlie, provd. Matuschka von Toppolczan und Spaetgen (1840–1913)
  • 5. Ernestina Marie, provd. von Joner-Tettenweisz (1841–1923)
  • 6. Marie Terezie, provd. von Arco (1844–1885, pohřbena v Grinzingu[3])
  • 7. Jan Nepomuk (1847–1848; č. 17)
31. 8. 1886[43] Týnec nebo Döbling Marie Františka Krakowská z Kolowrat
8. 12. 1762 Týnec – 22. 9. 1844 Týnec
28. 15. Kateřina Berta Krakowská z Kolowrat 14. 1. 1889 Týnec[44] Leopold Filip Krakowský z Kolowrat (č. 31) Pohřbena 17. 1. 1889 v Týnci.[45] Dvojče. Zemřela ve věku jednoho dne na vrozenou slabost.[45]
15. 1. 1889[45] Nadine von Huppmann-Valbella
6. 8. 1858 Paříž – 30. 7. 1942 Mnichov
29. 15. Berta Kateřina Krakowská z Kolowrat 14. 1. 1889 Týnec[44] Leopold Filip Krakowský z Kolowrat (č. 31) Pohřbena 20. 1. 1889 v Týnci.[45] Dvojče. Zemřela ve věku čtyř dnů na vrozenou slabost.[45]
18. 1. 1889[45] Nadine von Huppmann-Valbella
6. 8. 1858 Paříž – 30. 7. 1942 Mnichov
30. 15. Jindřich Krakowský z Kolowrat[pozn. 13] 31. 12. 1887 Týnec[46] Leopold Filip Krakowský z Kolowrat (č. 31) Pohřben 29. 6. 1889 v Týnci.[47] Zemřel ve věku jednoho roku a půl na diphteritis.[47]
28. 6. 1889 Týnec[47] Nadine von Huppmann-Valbella
6. 8. 1858 Paříž – 30. 7. 1942 Mnichov
31. 14. Leopold Filip Krakowský z Kolowrat
 
 14. 3. 1852 Benátky[48] Leopold Maria Rainer Krakowský z Kolowrat
11. 12. 1804 Vídeň – 21. 3. 1863 Vídeň		 18. 3. 1884 New York:
Nadine von Huppmann-Valbella
6. 8. 1858 Paříž – 30. 7. 1942 Mnichov		 C. k. poručík v záloze, poslanec rakouské Říšské rady a Českého zemského sněmu, rytíř Řádu železné koruny 2. třídy, 7. majitel majorátu Týnec-Běšiny (1886/1887–1910) a majorátu Přimda-Košátky.[49]

Narodily se mu následující děti:

19. 3. 1910 Vídeň Natálie Blaszezyńska
9. 8. 1828 Varšava – 17. 1. 1861 Pau, Francie
32. 15. Bedřich Kolowrat-Krakowský 22. 7. 1893 Týnec[50] Leopold Filip Krakowský z Kolowrat (č. 31) C. k. nadporučík hulánů, hudebník, chovatel koní, správce majorátu Týnec-Běšiny.[51]
16. 11. 1920 zámek Diana v Rozvadově-Dianě Nadine von Huppmann-Valbella
6. 8. 1858 Paříž – 30. 7. 1942 Mnichov
33. 15. Alexander Joseph Kolowrat-Krakowský, zv. Saša
 
 29. 1. 1886[46] Glen Ridge, USA Leopold Filip Krakowský z Kolowrat (č. 31) 30. 4. 1923 Vídeň:
Sophie Nikolajevna Trubecká
4. 2. 1900 Řím – 25. 4. 1938 zámek Diana v Rozvadově-Dianě		 8. 12. 1927 C. k. nadporučík dragounského pluku č. 13, rytíř Řádu Františka Josefa s válečnou dekorací (1916), automobilový závodník, 8. majitel velkostatku Týnec–Běšiny (1910–1927, v té době probíhala pozemková reforma[pozn. 14]) a majitel majorátu Přimda-Košátky.[49] Zemřel na rakovinu.
4. 12. 1927 Vídeň Nadine von Huppmann-Valbella
6. 8. 1858 Paříž – 30. 7. 1942 Mnichov
34. (15.) Marie, roz. Klimtová 21. 10. 1907 Bratřínov u Prahy František Klimt
21. 5. 1942 Košťálov:
Jindřich Kolowrat-Krakowský (č. 35)		 Urna s ostatky převezena z USA. Narodily se jí následující děti:
  • 1. Jindřich (* 1933)
  • 2. Arnošt (* 1935)
  • 3. Marie, provd. Evans (* 1936)
  • 4. Eva, provd. Hushes (* 1938)
  • 5. Tomáš (1943–2004; č. 36)
15. 2. 1992 Marie, roz. Štafová
35. 15. Jindřich Kolowrat-Krakowský
 
 27. 7. 1897 Týnec[52] Leopold Filip Krakowský z Kolowrat (č. 31) 8. 8. 1929 Praha:
Sophie Nikolajevna Trubecká
4. 2. 1900 Řím – 25. 4. 1938 zámek Diana v Rozvadově-Dianě		 Hlava rodu Kolowrat-Krakowských (1927–1996), československý vyslanec v Turecku (1946–1948). Majitel statků Týnec, Přimda a Košátky.[51]
19. 1. 1996 Praha Nadine von Huppmann-Valbella
6. 8. 1858 Paříž – 30. 7. 1942 Mnichov		 21. 5. 1942 Košťálov:
Marie, roz. Klimtová (č. 34)
36. 16. František Tomáš Kolowrat-Krakowský
 
 25. 2. 1943 Praha Jindřich Kolowrat-Krakowský (č. 35)
10. 7.2004 v Týnci.[53] Kameraman a producent u filmu, správce rodového majetku (1996–2004). Zemřel na rakovinu jater.[53] Partnerka Dominika Kolowrat-Krakowská, roz. Perutková (* 1966) mu porodila dvě děti:
  • 1. Maximilian Alexander (* 1996)
  • 2. Francesca Dominika (* 1998)
26. 6. 2004 Praha[51] Marie, roz. Klimtová (č. 34)

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Fideikomis skládající se z panství Týnec a Běšiny byl ustanoven v roce 1688 závětí nejvyššího zemského hofmistra Českého království Viléma Albrechta I. Krakowského z Kolowrat (1600–1688; pohřben v Praze), který byl v roce 1674 povýšen do hraběcího stavu. Panství se dostalo do rukou Kolowratů prostředním jeho první manželky Anny Marie Evy Wiederspergerové z Wiederspergu. Majitelé panství (velkostatku):
    1. 1688–1721 Maxmilián Norbert (1660–1721), začal s výstavbou zámku
    2. 1721–1766 Jan Josef Hyacint (1690–1766; pohřben v Madridu[3]), syn předchozího, dokončil stavbu zámku
    3. 1766–1790 Emanuel František (1728–1790), syn předchozího
    4. 1790–1830 Arnošt Josef (1774–1830), syn předchozího
    5. 1830–1864 Josef Arnošt (1795–1864), syn předchozího
    6. 1864–1869 Karel Ludvík (1800–1869), bratr předchozího, jím vymřela mladší týnecká linie
    Protože bylo panství zadluženo a dědici o něj nejevili zájem, panství bylo administrováno. Nájemci:
    1869–1881 Eduard Bubeníček[6]
    1881–1892 JUDr. František Malý z Kolína[6]
    7. 1886–1910 Leopold Filip (1852–1910) ze starší březnické linie
    8. 1910–1927 Alexander Joseph (1886–1927), syn předchozího. Správu velkostatku Týnec svěřil nezletilému bratru Bedřichu Leopoldovi (1893–1920), jehož poručníky byli Nadine a vlastník Bezděkova hrabě Korb-Weidenheim.[6]
    9. 1927–1943, 1945–1948 a poč. 90. let – 1996 Jindřich (1897–1996), bratr předchozího. V roce 1927 prodal zámek Týnec.
    1943–1945 zkonfiskováno ve prospěch Třetí říše
    1948 – poč. 90. let znárodněno komunistickým režimem
    10. 1996–2004 František Tomáš (1943–2004), syn předchozího
  1. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí uveden psotník – německy Freis.[10]
  2. ↑ Matrika zemřelých uvádí, že zemřela ve věku 45 let na zavodněné plíce (neměcky Brustwassersucht).[11]
  3. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí uveden záškrt – německy Steckkatar.[13]
  4. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí uveden psotník – německy Freisen.[16]
  5. ↑ V matrice zemřelých Klatov je jako příčina úmrtí uveden psotník – německy Freyß.[17]
  6. ↑ V matrice zemřelých Týnce nefiguruje.
  7. ↑ V matrice zemřelých Týnce nefiguruje.
  8. ↑ V matrice zemřelých je uvedeno v kolonce příčina úmrtí: Am Blutschlag plötzlich gestorben.[21]
  9. ↑ V matrice zemřelých je jako příčina úmrtí uvedena úplavice – německy die Ruhr.[23]
  10. ↑ V matrice narozeným jsou uvedena jména – Maria Francisca Seraphica Augusta Johana Ernestina Gräfin Kollowrat Krakowsky.[25]
  11. ↑ V matrice narozených jsou uvedena tato jména – Maria Jan Nepomuk Arnošt František Xaver Norbert.[27]
  12. ↑ Věk úmrtí ovšem nesouhlasí s datem narození.
  13. ↑ V matrice narození jsou uvedena následující jména – Jindřich / Heinrich Ottokar Lev / Leo Maria Berta Silvester.[46]
  14. ↑ Po pozemkové reformě zůstaly dvory s pozemky v Týnci a Lomci, vápenka v Loretě, cihelna ve Vacovech a zámek a kolowratská hrobka v Týnci.[6]

Reference editovat

  1. ↑ a b c d Kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. NPÚ: Památkový katalog [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 7 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-23 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 220–222. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  5. ↑ a b Matrika zemřelých 1735–1781, rok 1777, Týnec 03, fol. 223 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ a b c d Zámek Týnec, národní kulturní památka [online]. [cit. 2023-10-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia – Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 64. Dále jen Kolowratové. Věrně a stále. 
  8. ↑ a b Matrika zemřelých 1784–1820, rok 1790, Týnec 07, fol. 8 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (německy) 
  9. ↑ Matrika narozených 1784–1820, rok 1798, Týnec 07, fol. 32 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ a b Matrika zemřelých 1784–1820, rok 1798, Týnec 07, fol. 16 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (německy) 
  11. ↑ a b Matrika zemřelých 1784–1820, rok 1799, Týnec 07, fol. 17 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (německy) 
  12. ↑ a b Matrika narozených 1796–1845, rok 1799, Klatovy 16, fol. 89 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. (německy) 
  13. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1784–1820, rok 1801, Týnec 07, fol. 18 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ Matrika narozených 1784–1820, rok 1802, Týnec 07, fol. 41 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ a b c Matrika zemřelých 1784–1820, rok 1803, Týnec 07, fol. 20 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (německy) 
  16. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1784–1820, rok 1810, Týnec 07, fol. 24 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (německy) 
  17. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1796–1818, rok 1811, Klatovy 17, fol. 180/289 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. (německy) 
  18. ↑ Matrika narozených 1796–1845, rok 1812, Klatovy 16, fol. 349 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c Matrika zemřelých 1796–1818, rok 1812, Klatovy 17, fol. 190/297 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. 
  20. ↑ Matrika narozených 1755–1781, rok 1774, Týnec 04, fol. 179 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. (latinsky) 
  21. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1820–1872, rok 1830, Týnec 18, fol. 94 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (německy) 
  22. ↑ Matrika narozených 1820–1853, rok 1837, Týnec 16, fol. 352 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. (německy) 
  23. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1820–1872, rok 1837, Týnec 18, fol. 177 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (německy) 
  24. ↑ a b c Matrika zemřelých 1820–1872, rok 1839, Týnec 18, fol. 194 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (německy) 
  25. ↑ a b Matrika narozených 1820–1853, rok 1838, Týnec 16, fol. 384 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. (německy) 
  26. ↑ a b c Matrika zemřelých 1820–1872, rok 1842, Týnec 18, fol. 222 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (německy) 
  27. ↑ a b Matrika narozených 1820–1853, rok 1847, Týnec 16, fol. 570 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. (německy) 
  28. ↑ a b Matrika zemřelých 1820–1872, rok 1848, Týnec 18, fol. 255 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  29. ↑ Matrika narozených 1784–1820, rok 1801, Týnec 07, fol. 38 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. (německy) 
  30. ↑ a b Matrika zemřelých 1820–1872, rok 1852, Týnec 18, fol. 280 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1820–1872, rok 1860, Týnec 18, fol. 363 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b c Matrika zemřelých 1820–1872, rok 1857, Týnec 18, fol. 341 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  33. ↑ Matrika narozených 1784–1820, rok 1797, Týnec 07, fol. 31 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. (německy) 
  34. ↑ Matrika narozených 1784–1820, rok 1795, Týnec 07, fol. 26 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. (německy) 
  35. ↑ a b c Matrika zemřelých 1820–1872, rok 1864, Týnec 18, fol. 406 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  36. ↑ Matrika narozených 1784–1820, rok 1800, Týnec 07, fol. 36 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. (německy) 
  37. ↑ a b c Matrika zemřelých 1820–1872, rok 1869, Týnec 18, fol. 452 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  38. ↑ a b c Matrika zemřelých 1873–1908, rok 1879, Týnec 22, fol. 53 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. 
  39. ↑ Matrika narozených 1796–1845, rok 1806, Klatovy 16, fol. 243 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. (německy) 
  40. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1873–1908, rok 1884, Týnec 22, fol. 103 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. 
  41. ↑ Matrika narozených 1796–1845, rok 1804, Klatovy 16, fol. 215 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. (německy) 
  42. ↑ a b c Matrika zemřelých 1873–1908, rok 1884, Týnec 22, fol. 106 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. 
  43. ↑ a b c Matrika zemřelých 1873–1908, rok 1886, Týnec 22, fol. 119 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. 
  44. ↑ a b Matrika narozených 1878–1895, rok 1889, Týnec 20, fol. 249 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. 
  45. ↑ a b c d e f Matrika zemřelých 1873–1908, rok 1889, Týnec 22, fol. 138 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  46. ↑ a b c Matrika narozených 1878–1895, rok 1887–1888, Týnec 20, fol. 222 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. 
  47. ↑ a b c Matrika zemřelých 1873–1908, rok 1889, Týnec 22, fol. 142 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. 
  48. ↑ Matrika narozených 1878–1895, u roku 1888 ověření 1852, Týnec 20, fol. 226 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. 
  49. ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 220
  50. ↑ Matrika narozených 1878–1895, rok 1893, Týnec 20, fol. 355 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. (německy) 
  51. ↑ a b c Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 221
  52. ↑ Matrika narozených 1895–1906, rok 1897, Týnec 26, fol. 38 [online]. Státní oblastní archiv v Plzni [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. (německy) 
  53. ↑ a b František Tomáš Kolowrat zemřel [online]. iDnes.cz, 2004-06-29 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hrobka_Kolowrat-Krakowských&oldid=23521550“