Otevřít hlavní menu

Leopold hrabě Krakowský z Kolowrat (11. prosinec 1804, Vídeň21. březen 1863, Vídeň), celým jménem Leopold Maria Meinrad Adam Camillo Johann Nepomuk Raimund hrabě Krakowský z Kolowrat byl příslušníkem Leopoldovy linie krakovské větve šlechtické rodiny Kolovratů a zakladatel starší týnecké linie. Věnoval se vojenské dráze a stal se guvernérem Benátek.

Leopold Krakowský z Kolowrat
Leopold Krakowský z Kolowrat (1804–1863).jpg

Guvernér Benátek

Císařský komorník

Narození 11. prosince 1804
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 21. března 1863 (ve věku 58 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení Vídeň
Choť Natalie Blaszezyńska
Rodiče František Xaver Krakowský z Kolowrat
Julie z Wildenstein-Wildbachu
Děti Leopold Filip, Františka Xaverie, Hugo František
Zaměstnání politik, voják
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění Vojenský řád Marie Terezie
Řád sv. Jiří II. třídy
komandér bavorského civilního záslužného řádu a toskánského řádu sv. Josefa
polní maršál
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
manželka Natalie Blaszezyńska
1828-1861
otec František Xaver Krakowský z Kolowrat
1783-1855
matka Julie z Wildenstein-Wildbachu
1786-1849
bratr Theodor Krakowský z Kolowrat
1806-1875
bratr Ferdinand Krakowský z Kolowrat
1807-1897
sestra Františka Xaverie Krakowská z Kolowrat, provdaná Dubská z Třebomyslic
1808-1869
sestra Leontýna Krakowská z Kolowrat, provdaná Kress von Kressenstein
1812-1882
nevlastní sestra Valerie Krakowská z Kolowrat, provdaná Zichy de Zich et Vásonykeö
1821-1913
nevlastní sestra Juliana Františka Krakowská z Kolowrat, provdaná Erdödy de Monyorokerek et Monoszlo
1823-1907
vnuk Alexander Krakowský z Kolowrat
1886-1927
vnučka Berta Krakowská z Kolowrat, provdaná Colloredo-Mansfeldová
1890-1982
vnuk Bedřich Krakowský z Kolowrat
1893-1920
vnuk Jindřich Vilém Krakowský z Kolowrat
1897-1996
děd Leopold Vilém Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský
1727–1809, nejvyšší kancléř, první státní ministr
babička Marie Therezie z Khevenhüller-Metsch
1741–1805
praděd Filip Nerius Krakowský z Kolowrat
1688–1773, nejvyšší purkrabí
prababička Anna Barbora Michnová z Vacínova
1709–1772
Kůň Leopolda hraběte Krakowského z Kolowrat

Obsah

Život a kariéraEditovat

Narodil se jako první syn a nejstarší z devíti potomků Františka Xavera hraběte Krakowského z Kolowrat (10. prosinec 1783 Vídeň13. prosinec 1855 Telč) a jeho manželky (sňatek 24. březen 1804) Julie komtesy z Wildenstein-Wildbachu (8. prosinec 1786 Štýrský Hradec17. září 1849).

Věnoval se vojenské dráze, a to zpočátku velice úspěšně. Jeho důstojnická kariéra vyvrcholila ziskem hodnosti polního maršála. Stal se pravou rukou maršála Jana Josefa Václava hraběte Radeckého z Radče (2. listopad 1766 zámek Třebnice5. leden 1858 Milán) v 18. pěším pluku. Byl c. k. komořím a pak i guvernérem Benátek, což byla neobyčejná pocta, ale i velice lukrativní místo.

V Benátkách se ve zralém věku oženil s tanečnicí Natalií Blaszezyńskou, která nebyla urozeného původu, proto byl odvolán do Vídně a zbaven benátského guvernérství. Poté ho poslali do Uher potlačit Kossuthovo povstání. Ještě předtím ale prodal malý statek na Moravě a zlaté a stříbrné mince si vzal s sebou v železné truhle. Cestou byl povstalci přepaden a okraden. Navíc jeho uherská mise nebyla úspěšná a tak se do Vídně vrátil poražen, nemocen a sklíčen. V 58 letech byl penzionován. Kvůli dluhům mu hrozilo vězení. Dostal se do špitálu pro zchudlé vojáky, což bylo pro něho ponižující. Přátelé se přimluvili u císaře Františka Josefa I. (císařem 1848–1916) a na jeho příkaz byl převezen do důstojnější nemocnice, kde pak za čtyři dny 21. března 1863 zemřel. Pohřben byl ve vídeňském Währingu.

Hrabě napsal paměti, které se však ztratily.

VyznamenáníEditovat

Za úspěchy, statečnost a hrdinství, zejména v bitvě u řeky Vau, se stal rytířem Vojenského řádu Marie Terezie, rytířem ruského řádu sv. Jiří II. třídy, komandérem bavorského civilního záslužného řádu a toskánského řádu sv. Josefa.

RodinaEditovat

V Benátkách se zamiloval do polské klasické tanečnice Natalie Blaszezyńské (9. srpen 1828 Varšava17. leden 1861 Pau, Francie), dcery Josefa Blaszezyńského a Teofily Berty Ritterbondové. Přestože německé Gothajské almanachy uvádějí, že pocházela z ruské šlechtické rodiny, nebylo tomu tak. V Benátkách se s ní 11. června 1850 oženil, aniž by císaře požádal o svolení. Jednalo se tedy o morganatický sňatek. Narodily se jim tři děti:

Leopold hrabě Kolowrat mohl být díky svému sňatku dokonce zbaven i příslušnosti ke svému rodu. Příbuzní jej totiž v souladu s rodovým ustanovením ve věci sňatků členů rodu (z roku 1629) zažalovali u zemského soudu. Ten ale jejich stížnost zamítl s odůvodněním, že předpisy občanského zákoníku mají vyšší právní platnost než rodová ustanovení. Kolovratové se odvolali k vyššímu soudu, ale jejich podnět byl znovu zamítnut a soud potvrdil rozsudek první instance.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 78-79. 

Externí odkazyEditovat

 
Erb Kolovratů