Otevřít hlavní menu

Zámek Hluboká (německy Frauenberg) leží na návrší nad Vltavou ve městě Hluboká nad Vltavou[1] asi 15 km severně od Českých Budějovic. Je veřejnosti přístupný a patří k turisticky nejatraktivnějším památkám v Česku. Zámek je ve vlastnictví státu a je spravován Národním památkovým ústavem. V bývalé zámecké jízdárně sídlí Alšova jihočeská galerie, která spravuje sbírku soch a obrazů holandskýchvlámských malířů 17. a 18. století.

Zámek Hluboká
Zámek Hluboká a zámecký park
Základní informace
Sloh renesanční, barokní romantická (anglická tudorovská gotika)
Výstavba 13. století
Přestavba 19. století
Materiál Zdivo
Stavebník JUDr. Adolf Schwarzenberg
Současný majitel Česká republika
Poloha
Adresa Hluboká nad Vltavou, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 39530/3-102 (PkMnMISSezObr)
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Na místě raně gotické tvrze z druhé poloviny 13. století dnes stojí gotický zámek, jejž vybudoval koncem 15. století Vilém z Pernštejna. Majitelem hradu se později stal král Ferdinand I. Habsburský, který jej prodal roku 1562. Tak přešla Hluboká do majetku pánů z Jindřichova Hradce, kteří jej přestavili na renesanční zámek. O století později zakoupil panství Hluboké Jan Adolf I. z rodu Schwarzenberků, zakladatel jihočeské větve rodu, která zde sídlila po téměř tři století. Z iniciativy knížete Adama Františka byl zámek počátkem 18. století přestavěn v barokním slohu podle plánů stavitele Pavla Ignáce Bayera a jeho následovníka Antonína Erharda Martinelliho.

Ve třicátých letech 19. století se rozhodl kníže Jan Adolf II[2]. Hlubokou od základu strhnout a vybudovat nový zámek v romantickém stylu. Projekt vypracoval architekt Franz Beer, jenž také od roku 1840 po dvacet let sám vedl stavební práce. Nové budovy, které stojí dodnes, byly postaveny ve stylu tudorovské gotiky podle vzoru anglického královského zámku Windsor. Náročné exteriéry a interiéry byly dokončeny až v roce 1871 pod vedením Damasia Deworezkého. Zámek je obklopen anglickým parkem se sochařskou výzdobou.

 
Interiér jedné z místností

KastelániEditovat

InteriéryEditovat

Stěny a stropy interiérů jsou bohatě zdobeny dřevořezbami a obloženy ušlechtilým dřevem. Nejcennější nábytek se nachází v Ranním salónu. Některé místnosti jsou zdobeny obrazy evropských mistrů 16. až 18. století, lustry, vitrážemi a keramikou z Delft – především ložnice a šatna kněžny Eleonory, tzv. Hamiltonův Kabinet a čítárna. Portréty na stěnách znázorňují nejvýznamnější členy rodu Schwarzenberků. Největší místností je sál knihovny s kazetovým  stropem, který sem byl přenesen ze zámku Schwarzenberg. Návštěvníky zaujme i zbrojnice zámku. V novogotické kapli se nachází oltář s velkou pozdně gotickou archou.

KritikaEditovat

Snaha o napodobení anglických gotických hradů při přestavbě v 19. století byla již v této době kritizována a některými odborníky vnímána jako kýč. Český malíř a kritik umění Eduard Herold přestavbu hodnotil slovy: „V pravo z lesního temna vyniká Hluboká, nový zámek knížete ze Švarcenberka, z daleka rovněž tak nemalebný jako z blízka, předce jen padělaný.“[5]

Prohlídkové trasyEditovat

  • 1. Reprezentační pokoje. Během prohlídky je představeno piano nobile, tedy ranní salon, čítárna, kuřácký salon, malá a velká jídelna, knihovna a dále osobní pokoje kněžny Eleonory a expozice zbraní – předsíň zbrojnice a zámecká zbrojnice sama.
  • 2. Soukromé apartmány. Trasa prochází pokoji přízemí a prvního patra zámku. Zpřístupněna je lovecká jídelna, přípravna, pracovna, mramorový sál, ložnice, pokoj pro služku a původní sanitární vybavení WC s koupelnou. Technickou zajímavostí je osobní a nákladní výtah.
  • 3. Kuchyně
  • 4. Věž měří 52 metrů a lze na ní vyjít po 245 schodech.
  • 5. Hostinské pokoje (zpřístupněny 2017). Prohlídka zahrnuje tři apartmány (Černínů, Paarů, Larischů) a několik pokojů 2. patra zámku, které se od poloviny 19. století využívaly pro ubytování příbuzných, přátel a vážených hostů. Součástí je i tzv. Stříbrnice. Na trase je celkem 13 místností.
  • 6. Zimní trasa

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schloss Hluboká nad Vltavou na německé Wikipedii.

  1. HAVLOVÁ, Mája. Zámek Hluboká nad Vltavou. Vimperk: Vimperk : Colibri, 2008. 40 s. ISBN 978-80-904068-0-3. 
  2. HAVLÍČEK, F.X. Poslední na Hluboké. 1. vyd. Vimperk: Papyrus, 1994. 227 s. ISBN 80-85776-17-0. 
  3. Kastelán Hluboké Pavlíček po 15 letech končí, odchází do důchodu. České noviny [online]. 2017-12-24 [cit. 2018-06-23]. Dostupné online. 
  4. KUBÁT, Petr. Rád bych vytvořil prohlídky pro děti, říká nový kastelán Hluboké. idnes.cz [online]. 2017-11-19 [cit. 2018-06-23]. Dostupné online. 
  5. HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Čechách. Praha: [s.n.], 1861. 104 s. S. 7. 

Externí odkazyEditovat