Formule 1 v roce 1953
Sezóna 1953 mistrovství světa vozů Formule 1 | |
---|---|
Předchozí: 1952 Další: 1954
| |
![]() | |
Mistr světa - Alberto Ascari | |
Obecné informace | |
Pořadí sezóny: | 4 |
Počet týmů: | |
Počet pilotů: | 63 |
Počet závodů: | 9 |
Výsledky | |
Pohár jezdců: | ![]() 2. |
Pohár konstruktérů: | ![]() |
V pořadí 4. ročník Mistrovství světa jezdců Formule 1 zahájila Grand Prix Argentiny již 18. ledna, závěr sezony obstarala italská Monza 13. září. Alberto Ascari získal svůj druhý titul a stal se tak prvním pilotem v historii, který dokázal obhájit titul mistra světa. Ferrari se stalo suverénem sezony, když zvítězilo v sedmi z devíti Grand Prix. Byl to druhý a zároveň poslední rok, kdy v seriálu mistrovství světa formule 1 jezdily vozy formule 2.
Závody započítávané do MSEditovat
Ferrari pokračovalo v dominanci a zvítězilo v sedmi z devíti závodů započítaných do šampionátu Formule 1. Juan Manuel Fangio se vrátil zpět po roční přestávce a i přes nespolehlivý vůz Maserati vybojoval druhé místo v celkovém pořadí v Poháru jezdců. Sezona 1953 byl první opravdový celosvětový šampionát, když se na začátek kalendáře přidala Velká cena Argentiny a Formule 1 poprvé opustila hranice Evropy a Indy 500.
ArgentinaEditovat
Čtvrtou sezonu seriálu Formule 1 odstartoval domácí závod Juana Manuela Fangia v hlavním městě Argentiny Buenos Aires. K nelibosti místních, získal pole position Alberto Ascari a vedl každé kolo. Fangio závod nedokončil kvůli problémům s převodovkou. Druhý dokončil Villoresi (Ferrari) a třetí José Froilán González (Maserati) dal alespoň malý důvod k radosti, poté, co Ninu Farinovi vběhl před vůz malý chlapec a on musel rychle změnit směr, ztratil kontrolu nad vozem, naboural do bariéry a zabil 13 diváků. Diváci začali šílet a v davové panice Alan Brown srazil jiného chlapce, který také vběhl na okruh. Argentinský prezident Juan Perón, který původně zamýšlel Velkou cenu jako chloubu jeho země, nakonec v tichosti okruh opustil ještě před koncem. Z první Velké ceny Argentiny se stal jeden z nejsmutnějších okamžiků motorsportu.
Indianapolis 500Editovat
I přesto, že tento rok byl mezi prvním závodem a Indy 500 rozdíl celých pěti měsíců, tak se jej i tak evropské týmy neúčastnily. Závod vyhrál s neuvěřitelnou dominancí Bill Vukovich poté, co s přehledem vyhrál kvalifikaci a z celkových 200 kol vedl neuvěřitelných 195. Na druhém místě skončil Art Cross a o třetí se dělil Sam Hanks a Duane Carter.
NizozemskoEditovat
Nezastavitelné Ferrari v čele v Ascarim znovu získalo na přímořském okruhu v Zandvoortu pole position před Fangiovím Maserati a vedení až do odmávání šachovnicovou vlajkou nepustilo. Fangio závod nedokončil kvůli poškozené ose, ale dobrá zpráva pro Maserati byla že González, který převzal vůz od Bonetta dojel na 3. místě za Ascarim a Farinou.
BelgieEditovat
Vysokorychlostní charakteristika okruhu ve Spa se projevila jako padnoucí pro Maserati, které tak alespoň trochu snížilo výkonnostní ztrátu na Ferrari. Důkazem toho bylo pole position, které v kvalifikaci získal Juan Manuel Fangio. V závodě o něj sice na úkor svého kolegy a krajana Gonzálese přišel, ale třetí Argentinec ve službách Maserati Onofre Marimón dokázal dojel na pódiu, poté, co Fangio a González ze závodu odstoupili. V závodě zvítězil Ascari a za ním další jezdec Ferrari Luigi Villoresi. Fangio získal bod za nejrychlejší kolo.
FrancieEditovat
Staronový okruh Reims-Gueux, který se pro tuto sezonu lehce změnil svým profilem, ale i jménem na pouze Reims hostil pátý závod Formule 1 roku 1953. Alberto Ascari size znova získal pole position, ale tentokráte se ve velice napínavém závodě propadl až na 4. pozici, zatím co závod vyhrál Mike Hawthorn (Ferrari) a stal se prvním Britem, který ve Formuli 1 vyhrál. Za ním dojel s rozdílem pouhé 1 sekundy Fangio a za Fangiem González se ztrátou 4 desetin. Ascari na čtvrté příčce ztrácel jen 4,6 sekundy. V posledních 31 kolech ze 60 si Fangio a Hawthorn vyměnili vedení závodu celkem jedenáctkrát.
Velká BritánieEditovat
Po vítězství Mika Hawthorna ve Francii, se britští fanoušci měli na co těšit a očekávání jistě nezůstaly pozadu. V kvalifikaci se Hawthorn kvalifikoval 3. za Ascarim a Gonzálesem a druhá výhra byla na dohled. Na startu se však Hawthorn propadl o 3 místa a jen co v druhém kole zpátky předjel Marimóna dostal silné hodiny a dle slov fanoušku a traťových maršálu byl "zjevně otřesen" a dle různých popisů tato nehoda mohla ukončit jeho kariéru. Následně musel strávit v boxech celé kolo, zatím co se jeho mechanici snažili opravit poškozenou nádrž s palivem. Ve finále se dokázal vyškrábat pouze na pátou příčku se ztrátou 3 kola na vítěze Ascariho. Na pódiu ještě dojel Fangio a Farina. 1 bod z nejrychlejší kolo si na půl rozdělili Alberto Ascari a José Froilán González.
NěmeckoEditovat
Závod na německém Nürburgringu vyhrál Nino Farina poté, co Ascariho motor selhal a ani když si vzal Villoresiho vůz nedokázal vyhrál a dojel osmý se ziskem pouz jednoho bodu za nejrychlejší kolo. Třetí druhé místo v řadě si připsal Fangio a podiu doplnil Mike Hawthorn. V tomto závodě si Ascari s předstihem zajistil svůj druhý Pohár jezdců.
ŠvýcarskoEditovat
První místo v kvalifikaci na okruhu Bremgarten získal Fangio, ale v závodě po selhání motoru a převzetí vozu po Bonettovi nedokázal dojet lépe než čtvrtý a podle nových pravidel si nepřipsali oba závodníci plný počet bodů za sdílení vozu, ale 3 body za čtvrté místo si rozdělili na půl. Ferrari si v závodě zajistilo 1-2-3 (Ascari-Farina-Hawthorn).
ItálieEditovat
V posledním závodě sezony, jako obvykle, získal Ascari pole position a vedl skoro všechna kola v závodě. Ještě v 79. z 80 kol vedl Ascari, jenže v posledním kole dostal hodiny a nemohl dále pokračovat. Toho využil Juan Manuel Fangio a dojel pro svou jedinou výhru sezony a také přerušil dominanci monopostu Ferrari a zabránil tak 100% úspěšnosti co se týče start/výhra. Pro Ascariho to ale nic neměnilo, protože i tak s velkým náskokem vyhrál šampionát jezdců. Druhý dokončil Farina, který na Fangia ztrácel pouze 1,4 sekundy a třetí Villoresi, byl pozadu o kolo.
Konečné hodnoceníEditovat
Legenda k tabulce
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
* | Jezdec | ARG |
500 |
NED |
BEL |
FRA |
GBR |
GER |
SUI |
ITA |
Body |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | Alberto Ascari | 1* | 1 | 1 | 4 | 1** | 8† / Ret*† | 1* | Ret | 34.5 (46.5) | |
2 | Juan Manuel Fangio | Ret | NC | Ret / Ret† | 2* | 2 | 2 | 4† / Ret† | 1* | 28 (29.5) | |
3 | Giuseppe Farina | Ret | 2 | Ret | 5 | 3 | 1 | 2 | 2 | 26 (32) | |
4 | Mike Hawthorn | 4 | 4 | 6 | 1 | 5 | 3 | 3 | 4 | 19 (27) | |
5 | Luigi Villoresi | 2 | Ret* | 2 | 6 | Ret | 8† / Ret† | 6 | 3 | 17 | |
6 | José Froilán González | 3 | 3† | Ret* | 3 | 4** | 13.5 (14.5) | ||||
7 | Bill Vukovich | 1* | 9 | ||||||||
8 | Toulo de Graffenried | 5 | 4 | 7 | Ret | 5 | Ret | Ret | 7 | ||
9 | Felice Bonetto | Ret | 3† | Ret | 6 | 4 | 4† / Ret† | Ret | 6.5 | ||
10 | Art Cross | 2 | 6 | ||||||||
11 | Onofre Marimón | 3 | 9 | Ret | Ret | Ret | Ret | 4 | |||
12 | Maurice Trintignant | 7† | 6 | 5 | Ret | Ret | Ret | Ret | 5 | 4 | |
13 | Sam Hanks | 3† | 2 | ||||||||
14 | Duane Carter | 3† | 2 | ||||||||
15 | Óscar Alfredo Gálvez | 5 | 2 | ||||||||
16 | Jack McGrath | 5 | 2 | ||||||||
17 | Hermann Lang | 5 | 2 | ||||||||
18 | Fred Agabashian | 4† | 1.5 | ||||||||
19 | Paul Russo | 4† | 1.5 | ||||||||
20 | Stirling Moss | 9 | Ret | 6 | 13 | 0 | |||||
21 | Jean Behra | 6 | Ret | 10 | Ret | Ret | Ret | 0 | |||
22 | Roberto Mieres | NC | Ret | 6 | 0 | ||||||
23 | Jimmy Daywalt | 6 | 0 | ||||||||
24 | Harry Schell | 7† | Ret | 7 | Ret | Ret | Ret | 9 | 0 | ||
25 | Louis Rosier | 7 | 8 | 8 | 10 | 10 | Ret | 16 | 0 | ||
26 | Ken Wharton | Ret | Ret | 8 | 7 | NC | 0 | ||||
27 | Prince Bira | Ret | 7 | Ret | 11 | 0 | |||||
28 | Jacques Swaters | 7 | Ret | 0 | |||||||
29 | Jim Rathmann | 7 | 0 | ||||||||
30 | Sergio Mantovani | 7† | 0 | ||||||||
31 | Luigi Musso | 7† | 0 | ||||||||
32 | Peter Collins | 8 | Ret | 13 | Ret | 0 | |||||
33 | John Barber | 8 | 0 | ||||||||
34 | Ernie McCoy | 8 | 0 | ||||||||
35 | Max de Terra | 8 | 0 | ||||||||
36 | Umberto Maglioli | 8 | 0 | ||||||||
37 | Alan Brown | 9 | Ret | Ret | 12 | 0 | |||||
38 | Tony Bettenhausen | 9 | 0 | ||||||||
39 | Fred Wacker | 9 | 0 | ||||||||
40 | Peter Whitehead | 9 | 0 | ||||||||
41 | Hans Herrmann | 9 | 0 | ||||||||
42 | Albert Scherrer | 9 | 0 | ||||||||
43 | Louis Chiron | 15 | 10 | 0 | |||||||
44 | Paul Frère | 10 | Ret | 0 | |||||||
45 | Jimmy Davies | 10 | 0 | ||||||||
46 | Duke Nalon | 11 | 0 | ||||||||
47 | André Pilette | 11 | 0 | ||||||||
48 | Bob Gerard | 11 | 0 | ||||||||
49 | Rodney Nuckey | 11 | 0 | ||||||||
50 | Johnny Claes | NC | Ret† | 12 | Ret | Ret | 0 | ||||
51 | Carl Scarborough | 12 | 0 | ||||||||
52 | Theo Helfrich | 12 | 0 | ||||||||
53 | Kenneth McAlpine | Ret | Ret | 13 | NC | 0 | |||||
54 | Manny Ayulo | 13 | 0 | ||||||||
55 | Yves Giraud Cabantous | 14 | 15 | 0 | |||||||
56 | Hans Stuck | Ret | 14 | 0 | |||||||
57 | Jimmy Bryan | 14 | 0 | ||||||||
58 | Rudolf Krause | 14 | 0 | ||||||||
59 | Bill Holland | 15 | 0 | ||||||||
60 | Ernst Klodwig | 15 | 0 | ||||||||
61 | Rodger Ward | 16 | 0 | ||||||||
62 | Wolfgang Seidel | 16 | 0 | ||||||||
63 | Walt Faulkner | 17 | 0 | ||||||||
— | Jack Fairman | Ret | NC | 0 | |||||||
— | Lance Macklin | Ret | Ret | Ret | Ret | Ret | Ret | 0 | |||
— | Roy Salvadori | Ret | Ret | Ret | Ret | Ret | 0 | ||||
— | Élie Bayol | Ret | Ret | 0 | |||||||
— | Chico Landi | Ret | Ret | 0 | |||||||
— | Robert Manzon | Ret | 0 | ||||||||
— | Carlos Menditeguy | Ret | 0 | ||||||||
— | Pablo Birger | Ret | 0 | ||||||||
— | Adolfo Schwelm Cruz | Ret | 0 | ||||||||
— | Marshall Teague | Ret | 0 | ||||||||
— | Spider Webb | Ret | 0 | ||||||||
— | Bob Sweikert | Ret | 0 | ||||||||
— | Mike Nazaruk | Ret | 0 | ||||||||
— | Pat Flaherty | Ret | 0 | ||||||||
— | Jerry Hoyt | Ret | 0 | ||||||||
— | Johnnie Parsons | Ret | 0 | ||||||||
— | Don Freeland | Ret | 0 | ||||||||
— | Gene Hartley | Ret | 0 | ||||||||
— | Chuck Stevenson | Ret | 0 | ||||||||
— | Cal Niday | Ret | 0 | ||||||||
— | Bob Scott | Ret | 0 | ||||||||
— | Andy Linden | Ret | 0 | ||||||||
— | Johnny Thomson | Ret | 0 | ||||||||
— | Georges Berger | Ret | 0 | ||||||||
— | Arthur Legat | Ret | 0 | ||||||||
— | Jimmy Stewart | Ret | 0 | ||||||||
— | Tony Rolt | Ret | 0 | ||||||||
— | Ian Stewart | Ret | 0 | ||||||||
— | Duncan Hamilton | Ret | 0 | ||||||||
— | Tony Crook | Ret | 0 | ||||||||
— | Edgar Barth | Ret | 0 | ||||||||
— | Oswald Karch | Ret | 0 | ||||||||
— | Willi Heeks | Ret | 0 | ||||||||
— | Theo Fitzau | Ret | 0 | ||||||||
— | Kurt Adolff | Ret | 0 | ||||||||
— | Günther Bechem | Ret | 0 | ||||||||
— | Ernst Loof | Ret | 0 | ||||||||
— | Erwin Bauer | Ret | 0 | ||||||||
— | Peter Hirt | Ret | 0 | ||||||||
— | Piero Carini | Ret | 0 | ||||||||
— | John Fitch | Ret | 0 | ||||||||
* | Jezdec | ARG |
500 |
NED |
BEL |
FRA |
GBR |
GER |
SUI |
ITA |
Body |
Závody nezapočítávané do MSEditovat
Závody vypsané pro vozy Formule 1Editovat
Série Formule LibreEditovat
Datum | Grand Prix | Okruh | Vítěz | Vůz | Výsledky |
---|---|---|---|---|---|
9. březen | Gran Premio Ciudad de Buenos Aires | Buenos Aires | Giuseppe Farina | Ferrari 500 | Výsledky |
Závody vypsané pro vozy Formule 2Editovat
Mistrovství Německé demokratické republiky Formule 2Editovat
Výsledky Mistrovství NDR Formule 2Editovat
- Edgar Barth 24
- Rudolf Krause 18
- Karl Weber 9
- Ernst Klodwig 5
- Kurt Straubel 4
- Paul Thiel 3
- Heinz Melkus 3
- Bobby Kohlrauch 2
Mistrovství Spolkové republiky Německo Formule 2Editovat
Výsledky Mistrovství SRN Formule 2Editovat
- Theo Helfrich 14
- Hans Herrmann 13
- Kurt Adolff 6
- Hans Klenk 6
- Hans Stuck 6
- Wolfgang Seidel 6
- Karl-Günther Bechem 3
- Hans Blees 2
- Ernst Lautenschlager 2
- Adolf Lang 1
- Josef Hummel 1
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Formule 1 v roce 1953 na Wikimedia Commons