Formule 1 v roce 1953

V pořadí 4. ročník Mistrovství světa jezdců Formule 1 zahájila Grand Prix Argentiny již 18. ledna, závěr sezony obstarala italská Monza 13. září. Alberto Ascari získal svůj druhý titul a stal se tak prvním pilotem v historii, který dokázal obhájit titul mistra světa. Ferrari se stalo suverénem sezony, když zvítězilo v sedmi z devíti Grand Prix. Byl to druhý a zároveň poslední rok, kdy v seriálu mistrovství světa formule 1 jezdily vozy formule 2.

4 sezóna mistrovství světa vozů Formule 1 (1953)
Mistr světa - Alberto Ascari
Obecné informace
Počet závodů	9
Počet pilotů	63
Pohár jezdců
První	Alberto Ascari (Ferrari)
Druhý	Juan Manuel Fangio (Maserati)
Třetí	Giuseppe Farina (Ferrari)
Pohár konstruktérů
První	nebyl
Formule 1
◄ 1952          1954 ►

Závody započítávané do MS

Datum	Grand Prix	Náhled	Akce	Jezdec	Vůz	Stav MS
1. GP 18. leden	Argentina Autódromo Oscar y Juan Gálvez (Výsledky)		Závod	Alberto Ascari	Ferrari 500	Alberto Ascari
			Kolo	Alberto Ascari	Ferrari 500
			Pole	Alberto Ascari	Ferrari 500
2. GP 30. května	Indy 500 Indianapolis (Výsledky)		Závod	Bill Vukovich	Kurtis Kraft-Offenhauser
			Kolo	Bill Vukovich	Kurtis Kraft-Offenhauser
			Pole	Bill Vukovich	Kurtis Kraft-Offenhauser
3. GP 7. červen	Nizozemska Zandvoort (Výsledky)		Závod	Alberto Ascari	Ferrari 500
			Kolo	Luigi Villoresi	Ferrari 500
			Pole	Alberto Ascari	Ferrari 500
4. GP 21. červen	Belgie Spa-Francorchamps (Výsledky)		Závod	Alberto Ascari	Ferrari 500
			Kolo	Juan Manuel Fangio	Maserati A6GCM
			Pole	José Froilán González	Maserati A6GCM
5. GP 5. července	Francie Remeš (Výsledky)		Závod	Mike Hawthorn	Ferrari 500
			Kolo	Juan Manuel Fangio	Maserati A6GCM
			Pole	Alberto Ascari	Ferrari 500
6. GP 18. červenec	Velká Británie Silverstone (Výsledky)		Závod	Alberto Ascari	Ferrari 500
			Kolo	Alberto Ascari	Ferrari 500
			Pole	Alberto Ascari	Ferrari 500
7. GP 2. srpen	Německo Nürburgring (Výsledky)		Závod	Giuseppe Farina	Ferrari 500
			Kolo	Alberto Ascari	Ferrari 500
			Pole	Alberto Ascari	Ferrari 500
8. GP 23. srpen	Švýcarsko Bremgarten (Výsledky)		Závod	Alberto Ascari	Ferrari 500
			Kolo	Alberto Ascari	Ferrari 500
			Pole	Juan Manuel Fangio	Maserati A6GCM
9. GP 13. září	Itálie Monza (Výsledky)		Závod	Juan Manuel Fangio	Maserati A6GCM
			Kolo	Juan Manuel Fangio	Maserati A6GCM
			Pole	Alberto Ascari	Ferrari 500

Ferrari pokračovalo v dominanci a zvítězilo v sedmi z devíti závodů započítaných do šampionátu Formule 1. Juan Manuel Fangio se vrátil zpět po roční přestávce a i přes nespolehlivý vůz Maserati vybojoval druhé místo v celkovém pořadí v Poháru jezdců. Sezona 1953 byl první opravdový celosvětový šampionát, když se na začátek kalendáře přidala Velká cena Argentiny a Formule 1 poprvé opustila hranice Evropy a Indy 500.

Argentina

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Argentiny 1953.

Čtvrtou sezonu seriálu Formule 1 odstartoval domácí závod Juana Manuela Fangia v hlavním městě Argentiny Buenos Aires. K nelibosti místních, získal pole position Alberto Ascari a vedl každé kolo. Fangio závod nedokončil kvůli problémům s převodovkou. Druhý dokončil Villoresi (Ferrari) a třetí José Froilán González (Maserati) dal alespoň malý důvod k radosti, poté, co Ninu Farinovi vběhl před vůz malý chlapec a on musel rychle změnit směr, ztratil kontrolu nad vozem, naboural do bariéry a zabil 13 diváků. Diváci začali šílet a v davové panice Alan Brown srazil jiného chlapce, který také vběhl na okruh. Argentinský prezident Juan Perón, který původně zamýšlel Velkou cenu jako chloubu jeho země, nakonec v tichosti okruh opustil ještě před koncem. Z první Velké ceny Argentiny se stal jeden z nejsmutnějších okamžiků motorsportu.

Indianapolis 500

Související informace naleznete také v článku 500 mil Indianapolis 1953.

I přesto, že tento rok byl mezi prvním závodem a Indy 500 rozdíl celých pěti měsíců, tak se jej i tak evropské týmy neúčastnily. Závod vyhrál s neuvěřitelnou dominancí Bill Vukovich poté, co s přehledem vyhrál kvalifikaci a z celkových 200 kol vedl neuvěřitelných 195. Na druhém místě skončil Art Cross a o třetí se dělil Sam Hanks a Duane Carter.

Nizozemsko

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Nizozemska 1953.

Nezastavitelné Ferrari v čele v Ascarim znovu získalo na přímořském okruhu v Zandvoortu pole position před Fangiovím Maserati a vedení až do odmávání šachovnicovou vlajkou nepustilo. Fangio závod nedokončil kvůli poškozené ose, ale dobrá zpráva pro Maserati byla že González, který převzal vůz od Bonetta dojel na 3. místě za Ascarim a Farinou.

Belgie

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Belgie 1953.

Vysokorychlostní charakteristika okruhu ve Spa se projevila jako padnoucí pro Maserati, které tak alespoň trochu snížilo výkonnostní ztrátu na Ferrari. Důkazem toho bylo pole position, které v kvalifikaci získal Juan Manuel Fangio. V závodě o něj sice na úkor svého kolegy a krajana Gonzálese přišel, ale třetí Argentinec ve službách Maserati Onofre Marimón dokázal dojel na pódiu, poté, co Fangio a González ze závodu odstoupili. V závodě zvítězil Ascari a za ním další jezdec Ferrari Luigi Villoresi. Fangio získal bod za nejrychlejší kolo.

Francie

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Francie 1953.

Staronový okruh Reims-Gueux, který se pro tuto sezonu lehce změnil svým profilem, ale i jménem na pouze Reims hostil pátý závod Formule 1 roku 1953. Alberto Ascari size znova získal pole position, ale tentokráte se ve velice napínavém závodě propadl až na 4. pozici, zatím co závod vyhrál Mike Hawthorn (Ferrari) a stal se prvním Britem, který ve Formuli 1 vyhrál. Za ním dojel s rozdílem pouhé 1 sekundy Fangio a za Fangiem González se ztrátou 4 desetin. Ascari na čtvrté příčce ztrácel jen 4,6 sekundy. V posledních 31 kolech ze 60 si Fangio a Hawthorn vyměnili vedení závodu celkem jedenáctkrát.

Velká Británie

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Velké Británie 1953.

Po vítězství Mika Hawthorna ve Francii, se britští fanoušci měli na co těšit a očekávání jistě nezůstaly pozadu. V kvalifikaci se Hawthorn kvalifikoval 3. za Ascarim a Gonzálesem a druhá výhra byla na dohled. Na startu se však Hawthorn propadl o 3 místa a jen co v druhém kole zpátky předjel Marimóna dostal silné hodiny a dle slov fanoušku a traťových maršálu byl "zjevně otřesen" a dle různých popisů tato nehoda mohla ukončit jeho kariéru. Následně musel strávit v boxech celé kolo, zatím co se jeho mechanici snažili opravit poškozenou nádrž s palivem. Ve finále se dokázal vyškrábat pouze na pátou příčku se ztrátou 3 kola na vítěze Ascariho. Na pódiu ještě dojel Fangio a Farina. 1 bod z nejrychlejší kolo si na půl rozdělili Alberto Ascari a José Froilán González.

Německo

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Německa 1953.

Závod na německém Nürburgringu vyhrál Nino Farina poté, co Ascariho motor selhal a ani když si vzal Villoresiho vůz nedokázal vyhrál a dojel osmý se ziskem pouz jednoho bodu za nejrychlejší kolo. Třetí druhé místo v řadě si připsal Fangio a podiu doplnil Mike Hawthorn. V tomto závodě si Ascari s předstihem zajistil svůj druhý Pohár jezdců.

Švýcarsko

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Švýcarska 1953.

První místo v kvalifikaci na okruhu Bremgarten získal Fangio, ale v závodě po selhání motoru a převzetí vozu po Bonettovi nedokázal dojet lépe než čtvrtý a podle nových pravidel si nepřipsali oba závodníci plný počet bodů za sdílení vozu, ale 3 body za čtvrté místo si rozdělili na půl. Ferrari si v závodě zajistilo 1-2-3 (Ascari-Farina-Hawthorn).

Itálie

Související informace naleznete také v článku Grand Prix Itálie 1953.

V posledním závodě sezony, jako obvykle, získal Ascari pole position a vedl skoro všechna kola v závodě. Ještě v 79. z 80 kol vedl Ascari, jenže v posledním kole dostal hodiny a nemohl dále pokračovat. Toho využil Juan Manuel Fangio a dojel pro svou jedinou výhru sezony a také přerušil dominanci monopostu Ferrari a zabránil tak 100% úspěšnosti co se týče start/výhra. Pro Ascariho to ale nic neměnilo, protože i tak s velkým náskokem vyhrál šampionát jezdců. Druhý dokončil Farina, který na Fangia ztrácel pouze 1,4 sekundy a třetí Villoresi, byl pozadu o kolo.

Konečné hodnocení

Legenda k tabulce

Barva Výsledek Zlatá Vítěz Stříbrná 2. místo Bronzová 3. místo Zelená Bodované umístění Modrá Nebodované umístění Dokončil neklasifikován (NC) Fialová Odstoupil (Ret) Červená Nekvalifikoval se (DNQ) Nepředkvalifikoval se (DNPQ) Černá Diskvalifikován (DSQ) Bílá Nestartoval (DNS) Závod zrušen (C) Světle modrá Pouze trénoval (PO) Páteční testovací jezdec (TD) Bez barvy Netrénoval (DNP) Vyřazen (EX) Nepřijel (DNA) Odvolal účast (WD) Označení Význam Tučnost Pole position Kurzíva Nejrychlejší kolo F FanBoost G Nejrychlejší v kvalifikační skupině † Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu. ‡ Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.

*	Jezdec	ARG	500	NED	BEL	FRA	GBR	GER	SUI	ITA	Body
1	Alberto Ascari	1*		1	1	4	1**	8† / Ret*†	1*	Ret	34.5 (46.5)
2	Juan Manuel Fangio	Ret		NC	Ret / Ret†	2*	2	2	4† / Ret†	1*	28 (29.5)
3	Giuseppe Farina	Ret		2	Ret	5	3	1	2	2	26 (32)
4	Mike Hawthorn	4		4	6	1	5	3	3	4	19 (27)
5	Luigi Villoresi	2		Ret*	2	6	Ret	8† / Ret†	6	3	17
6	José Froilán González	3		3†	Ret*	3	4**				13.5 (14.5)
7	Bill Vukovich		1*								9
8	Toulo de Graffenried			5	4	7	Ret	5	Ret	Ret	7
9	Felice Bonetto	Ret		3†		Ret	6	4	4† / Ret†	Ret	6.5
10	Art Cross		2								6
11	Onofre Marimón				3	9	Ret	Ret	Ret	Ret	4
12	Maurice Trintignant	7†		6	5	Ret	Ret	Ret	Ret	5	4
13	Sam Hanks		3†								2
14	Duane Carter		3†								2
15	Óscar Alfredo Gálvez	5									2
16	Jack McGrath		5								2
17	Hermann Lang								5		2
18	Fred Agabashian		4†								1.5
19	Paul Russo		4†								1.5
20	Stirling Moss			9		Ret		6		13	0
21	Jean Behra	6			Ret	10	Ret	Ret	Ret		0
22	Roberto Mieres			NC		Ret				6	0
23	Jimmy Daywalt		6								0
24	Harry Schell	7†		Ret	7	Ret	Ret	Ret		9	0
25	Louis Rosier			7	8	8	10	10	Ret	16	0
26	Ken Wharton			Ret		Ret	8		7	NC	0
27	Prince Bira					Ret	7	Ret		11	0
28	Jacques Swaters							7	Ret		0
29	Jim Rathmann		7								0
30	Sergio Mantovani									7†	0
31	Luigi Musso									7†	0
32	Peter Collins			8	Ret	13	Ret				0
33	John Barber	8									0
34	Ernie McCoy		8								0
35	Max de Terra								8		0
36	Umberto Maglioli									8	0
37	Alan Brown	9					Ret	Ret		12	0
38	Tony Bettenhausen		9								0
39	Fred Wacker				9						0
40	Peter Whitehead						9				0
41	Hans Herrmann							9			0
42	Albert Scherrer								9		0
43	Louis Chiron					15				10	0
44	Paul Frère				10				Ret		0
45	Jimmy Davies		10								0
46	Duke Nalon		11								0
47	André Pilette				11						0
48	Bob Gerard					11					0
49	Rodney Nuckey							11			0
50	Johnny Claes			NC	Ret†	12		Ret		Ret	0
51	Carl Scarborough		12								0
52	Theo Helfrich							12			0
53	Kenneth McAlpine			Ret			Ret	13		NC	0
54	Manny Ayulo		13								0
55	Yves Giraud Cabantous					14				15	0
56	Hans Stuck							Ret		14	0
57	Jimmy Bryan		14								0
58	Rudolf Krause							14			0
59	Bill Holland		15								0
60	Ernst Klodwig							15			0
61	Rodger Ward		16								0
62	Wolfgang Seidel							16			0
63	Walt Faulkner		17								0
—	Jack Fairman						Ret			NC	0
—	Lance Macklin			Ret	Ret	Ret	Ret		Ret	Ret	0
—	Roy Salvadori			Ret		Ret	Ret	Ret		Ret	0
—	Élie Bayol					Ret				Ret	0
—	Chico Landi								Ret	Ret	0
—	Robert Manzon	Ret									0
—	Carlos Menditeguy	Ret									0
—	Pablo Birger	Ret									0
—	Adolfo Schwelm Cruz	Ret									0
—	Marshall Teague		Ret								0
—	Spider Webb		Ret								0
—	Bob Sweikert		Ret								0
—	Mike Nazaruk		Ret								0
—	Pat Flaherty		Ret								0
—	Jerry Hoyt		Ret								0
—	Johnnie Parsons		Ret								0
—	Don Freeland		Ret								0
—	Gene Hartley		Ret								0
—	Chuck Stevenson		Ret								0
—	Cal Niday		Ret								0
—	Bob Scott		Ret								0
—	Andy Linden		Ret								0
—	Johnny Thomson		Ret								0
—	Georges Berger				Ret						0
—	Arthur Legat				Ret						0
—	Jimmy Stewart						Ret				0
—	Tony Rolt						Ret				0
—	Ian Stewart						Ret				0
—	Duncan Hamilton						Ret				0
—	Tony Crook						Ret				0
—	Edgar Barth							Ret			0
—	Oswald Karch							Ret			0
—	Willi Heeks							Ret			0
—	Theo Fitzau							Ret			0
—	Kurt Adolff							Ret			0
—	Günther Bechem							Ret			0
—	Ernst Loof							Ret			0
—	Erwin Bauer							Ret			0
—	Peter Hirt								Ret		0
—	Piero Carini									Ret	0
—	John Fitch									Ret	0
*	Jezdec	ARG	500	NED	BEL	FRA	GBR	GER	SUI	ITA	Body

Závody nezapočítávané do MS

Závody vypsané pro vozy Formule 1

Datum	Grand Prix	Okruh	Vítěz	Vůz	Výsledky
6. duben	Glover Trophy	Goodwood	Ken Wharton	BRM P15	Výsledky
10. květen	Eyläintarha	Djurgards Park	Rodney Nuckey	Cooper T23	Výsledky
31. květen	Albi	Albi	Louis Rosier	Ferrari 375	Výsledky
28. červen	Rouen	Rouen-les-Essarts	Giuseppe Farina	Ferrari 625	Výsledky
13. září	Skarpnäcksloppet	Skarpnäcks Airfield	Erik Lundgren	Ford Speciál V8	Výsledky

Série Formule Libre

Datum	Grand Prix	Okruh	Vítěz	Vůz	Výsledky
9. březen	Gran Premio Ciudad de Buenos Aires	Buenos Aires	Giuseppe Farina	Ferrari 500	Výsledky

Závody vypsané pro vozy Formule 2

Datum	Grand Prix	Okruh	Vítěz	Vůz	Výsledky
22. březen	Syrakusi	Syrakusi	Toulo de Graffenried	Maserati A6GCM/53	Výsledky
6. duben	Pau	Pau	Alberto Ascari	Ferrari 500	Výsledky
6. duben	Lavant Cup	Goodwood	Toulo de Graffenried	Maserati A6GCM/53	Výsledky
18. duben	Aston Martin Owners Club	Snetterton	Eric Thompson	Frazer Nash MM	Výsledky
3. květen	Grand Prix Bordeaux	Bordeaux	Alberto Ascari	Ferrari 500	Výsledky
10. květen	BRDC	Silverstone	Mike Hawthorn	Ferrari 500	Výsledky
10. květen	Neapol	Posilippo	Giuseppe Farina	Ferrari 500	Výsledky
16. květen	Ulster Trophy	Dundrod	Mike Hawthorn	Ferrari 500	Výsledky
23. květen	Winfield	Dundrod	Ken Wharton	Cooper T23	Výsledky
24. květen	des Frontières	Chimay	Maurice Trintignant	Gordini T16	Výsledky
25. květen	Coronation Trophy	Crystal Palace	Tony Rolt	Connaught A	Výsledky
30. květen	Snetterton Coronation Trophy	Snetterton	Tony Rolt	Connaught A	Výsledky
31. květen	Coupe de Printemps	Montlhery	Marcel Balsa	Ferrari 500	Výsledky
27. červen	West Essex CC	Snetterton	Kenneth McAlpine	Connaught A	Výsledky
27. červen	Midlands M.E.C.C.	Silverstone	Anthony Crook	Cooper T24	Výsledky
11. červenec	Crystal Palace Trophy	Crystal Palace	Tony Rolt	Connaught A	Výsledky
25. červenec	United States Air Force Trophy	Snetterton	Tony Rolt	Connaught A	Výsledky
26. červenec	Circuit du Lac	Aix-les-Bains	Èlie Bayol	Osca 20	Výsledky
3. srpen	Bristol M.C. & L.C.C.	Thruxton	Tony Rolt	Connaught A	Výsledky
8. srpen	Mid-Cheshire M.C.	Oulton Park	Tony Rolt	Connaught A	Výsledky
9. srpen	Grand Prix des Sables d'Olonne	les Sables d'Olonne	Louis Rosier	Ferrari 500	Výsledky
15. srpen	Newcastle Journal Trophy	Charterhall	Ken Wharton	Cooper T23	Výsledky
30. srpen	Circuit de Cadours	Cadours	Maurice Trintignant	Gordini T16	Výsledky
12. září	RedeX Trophy	Snetterton	Eric Thompson	Connaught A	Výsledky
19. září	London Trophy	Crystal Palace	Stirling Moss	Cooper T24	Výsledky
20. září	Modena	Modena	Juan Manuel Fangio	Maserati A6GCM/53	Výsledky
26. září	Madgwick Cup	Goodwood	Roy Salvadori	Connaught A	Výsledky
2. říjen	Joe Fry Memorial Trophy	Castle Combe	Bob Gerard	Cooper T23	Výsledky
17. říjen	Curtis Trophy	Snetterton	Bob Gerard	Cooper T23	Výsledky

Mistrovství Německé demokratické republiky Formule 2

Datum	Grand Prix	Okruh	Vítěz	Vůz	Výsledky
18. duben	Strassenrennen Karl-Marx-Stadt	Chemnitzer Autobahnschere	Rudolf Krause	BMW-Reif	Výsledky
7. červen	Dessauer Auto- und Motorradrennen	Dessau	Edgar Barth	EMW 52/53	Výsledky
28. červen	Halle-Saale-Schleiferennen	Halle-Saale-Schleife	Edgar Barth	EMW 52/53	Výsledky
26. červenec	Autobahnspinne Dresden	Dresden-Hellerau	Edgar Barth	EMW 52/53	Výsledky
6. září	Sachsenringrennen	Sachsenring	Edgar Barth	EMW 52/53	Výsledky

Výsledky Mistrovství NDR Formule 2

1. Edgar Barth 24
2. Rudolf Krause 18
3. Karl Weber 9
4. Ernst Klodwig 5
5. Kurt Straubel 4
6. Paul Thiel 3
7. Heinz Melkus 3
8. Bobby Kohlrauch 2

Mistrovství Spolkové republiky Německo Formule 2

Datum	Grand Prix	Okruh	Vítěz	Vůz	Výsledky
31. květen	Internationales ADAC Eifelrennen	Nürburgring	Toulo de Graffenried	Maserati A6GCM/53	Výsledky
18. červenec	Internationales Avusrennen	AVUS	Jacques Swaters	Ferrari 500	Výsledky
2. srpen	Grand Prix Německa	Dessau	Giuseppe Farina	Ferrari 500	Výsledky

Výsledky Mistrovství SRN Formule 2

1. Theo Helfrich 14
2. Hans Herrmann 13
3. Kurt Adolff 6
4. Hans Klenk 6
5. Hans Stuck 6
6. Wolfgang Seidel 6
7. Karl-Günther Bechem 3
8. Hans Blees 2
9. Ernst Lautenschlager 2
10. Adolf Lang 1
11. Josef Hummel 1

Související články

• Historie Formule 1

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Formule 1 v roce 1953 na Wikimedia Commons

Portály: Formule 1