Umberto Maglioli (5. červen 1928 Bioglio, Vercelli7. únor 1999 Monza) byl italský automobilový závodník, který se účastnil závodu sportovních vozů a monopostů formule 1. Absolvoval 10 grand prix Formule 1, kde debutoval 13. září 1953. Nejúspěšnější závodník Targa Florio, získal tři prvenství (1953, 1956 a 1968), jedno druhé (1969) a jedno třetí místo (1965).

Umberto Maglioli
Narození5. června 1928
Bioglio
Úmrtí7. února 1999 (ve věku 70 let)
Monza
NárodnostItálieItálie Itálie
Kariéra ve Formuli 1
Aktivní roky19531957
TýmyScuderia Ferrari, Maserati, Scuderia Guastella, Porsche
Závody10
Mistr světa0 (nejlépe 18. – 1954)
Vyhrané závody0 (nejlépe 3.)
Stupně vítězů2
Body celkem3,33
Pole positions0 (nejlépe 7.)
Nejrychlejší kola0
První závodGrand Prix Itálie 1953
Poslední závodGrand Prix Itálie 1956
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Umbeto Maglioli se narodil 5. června 1928 v městečku Bioglio na úpatí biellských Alp. Od mládí se učil od Giovanni Bracca, který se narodil v nedaleké Bielle. Poprvé si vyzkoušel závodní vůz v roce 1948, pod dozorem svého učitele. O rok později již startuje ve formuli 2 s vozem Cisitalia D46,[1] který je poháněný agregátem Fiat. Jedná se o závod v okolí jezera Garda na 2x 8 kol, vypsaný pro vozy formule 2. Umberto se do závodu nakonec neprobojoval, přes síto kvalifikace neprošli i mnohem slavnější jména té doby, Felice Bonetto, Hans Stuck či Maria Teresa de Filippis.[2]

Více než monoposty jsou mu souzeny sportovní speciály, což prokázal již při svém premiérovém závodě sportovních vozů v Palermu. S vozem Lancia D20[3] zvítězil v absolutním pořadí. Ten rok zápolí nejen se soupeři, ale především s poruchovostí svých vozů, když nedokončil jubilejní 20. ročník slavného Mille Miglia. O měsíc později stojí již na své čtvrté Targa Florio, v roce 1948, při svém debutu, to se jelo ještě na velkém okruhu Giro di Sicilia, dojel s vozem Lancia Aprilia, osmý. Lancia Aurelia B20, kterou mu v továrně vyladili, běžela po okruhu Madonie, jak hodinky a mladý Umberto si počínal jako by zde závodil odjakživa. Byl již mezi prvními, když z trati vyjel zkušený Piero Taruffi a posléze odstoupil vítěz předešlého ročníku Felice Bonetto, cestu za vítězstvím mu nezmařila ani prudká bouřka. Teprve 25letý Maglioli vstoupil mezi legendy. Svou první účast v Le Mans, končí po 117 kolech, když ho zradila elektrika vozu Lancia D20, spolehlivost vozů Lancia měla vliv na jeho rozhodnuti odejít ke konkurenčnímu Ferrari. Enzo Ferrari mu otevřel nové možnosti a hlavně cestu do formule 1. První grand prix si odbil v Itálii na Monze, kde Scuderia Ferrari slavila svůj již druhý titul a konkurovat Ascarimu, Farinovi, Villoresimu nebo Hawthornovi, navíc s vozem, který chtěl Enzo vyzkoušet pro nadcházející sezónu. Ferrari vládlo automobilovému sportu a umožnilo Magliolimu ochutnat z jeho slávy. Na 12hodinový závod do Pesary, připravilo Magliolimu vítězné Ferrari 4500 a stejně úspěšný vůz Ferrari 375 pro Guadalupu.

Enzo byl spokojený a prodloužil Umbertovi kontrakt až do konce roku 1955. Ale ještě v roce 1954 stihl mladý jezdec získat řadu vavřínů. Již v lednu odcestoval se Scuderii do Argentiny, k prvnímu závodu formule 1 Grand Prix Argentiny, kde Maglioli skončil na 9. místě. O týden později se na stejné trati jel závod na 1000 km a posádka vozu Ferrari 375MM Farina Maglioli nenechala nikoho na pochybách, že vítězství v Gran Premio di Puebla 1954, bylo věcí náhody. Velice úspěšné vozy Ferrari 375 a 750 dovezly Maglioliho k vítězství v Grand Prix Imoly, Grand Prix Supercortemaggiore, Circuito di Senigallia a Carrera Panamericana. Ve formuli 1 po devátém místě z úvodu sezóny, získává Umberto sedmé místo ve Švýcarsku a třetí místo v Itálii, kde musel vůz přenechat Gonzalezovi.

Rok 1955 zahájil třetím místem v Grand Prix Argentiny F1 a poprvé je úspěšný i na Mille Miglia, když nestačí jen na bezkonkurenční vozy Mercedes, Stirlinga Mosse a Juana Manuela Fangia. Vylepšená verze Ferrari 375 M dovezla Umberta k vítězství v Mugellu, v závodě Aosta – Gran San Bernardo a podruhé ve 12hodinovém závodě v Pecaře.

V roce 1956 se vydává na nesnadnou cestu, nechává bránu Maranella za sebou a míří do soukromých stájí, aby nakonec střídal tovární Maserati a Porsche. S vozem Porsche 1500 získává prvenství ve třídě na Nürburgringu při závodě na 1000 km v absolutním pořadí je čtvrtý. S vozem Porsche Spyder se vrací na Sicilii, aby tu podruhé triumfálně zvítězil. Maserati mu nabídlo návrat do formule 1, ale ani jeden ze tří závodu pro závadu na voze nedokončil. Grand Prix Itálie 1956 je proto jeho posledním závodem formule 1.

Ve snaze dobýt konečně vrchol na Mille Miglia, nastupuje s vozem Porsche proti značné přesile italských vozů, v závodě nakonec končí pátý s téměř hodinovou ztrátou na trojici vozů Ferrari. Mille Miglia roku 1957 byla ve stínu tragické smrti pilota Ferrari, Alfonsa de Portaga. Od tohoto okamžiku je Maglioli jak vyměněný, na trati se mu nedaří jde od týmu k týmu a do sezóny 1958 vůbec nenastoupí. V dalších letech se trápí s nevýraznými vozy. Průlom nastává v roce 1963, kdy se vrátil k Ferrari, na Targa Florio startuje ještě s Porsche a je sedmý. Ale na Nürburgringu a v Le Mans je s Ferrari pokaždé třetí.

Sezónu 1964 zahájil vítězstvím v závodě na 12 hodin Sebringu s vozem Ferrari 275P, na Targa Florio je šestý. V roce 1965 se v sicilském závodě dere o vítězství, ale závodu kralují Nino Vaccarella a Lorenzo Bandini, Maglioli je se svým Porsche třetí. Pro další roky začíná spolupráce s týmem Scuderia Brescia Corse, který připravuje vozy Ford GT40, se kterým se Maglioli spíše pere než získává další vavříny. Na ty si musí počkat do sezony 1968 a 1969, kdy na své oblíbené Targa Florio získává své třetí vítězství respektive druhé místo. Na Targa Florio se roku 1970 uzavírá i Maglioliho pestrá a úspěšná sportovní kariéra.

Umberto Maglioli zemřel 6. února 1999 v Monze, bylo mu 70 let.

Kompletní výsledky ve F1 editovat

Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle modrá Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez barvy Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
F FanBoost
G Nejrychlejší v kvalifikační skupině
Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Rok Tým Šasi Motor 1 2 3 4 5 6 7 8 9 * Body
1953 Scuderia Ferrari Ferrari 553 Ferrari 553 2.0 L4 ARG
500
NED
BEL
FRA
GBR
GER
SUI
ITA
8
NC 0
1954 Scuderia Ferrari Ferrari 625 Ferrari 107 2.5 L4 ARG
9
500
BEL
FRA
GBR
GER
ITA
3 *
ESP
18. 2
Ferrari 553 Ferrari 106 2.5 L4 SUI
7
1955 Scuderia Ferrari Ferrari 625 Ferrari 107 2.5 L4 ARG
3 †
MON
500
BEL
NED
GBR
21. 1.33
Ferrari 555 Ferrari 106 2.5 L4 ITA
6
1956 Scuderia Guastalla Maserati 250F Maserati 250F 2.5 L6 ARG
MON
500
BEL
FRA
GBR
Ret
NC 0
Officine Alfieri Maserati GER
Ret
ITA
Ret ‡
1957 Dr Ing F Porsche KG Porsche 550RS F2 Porsche 547/3 1.5 B4 ARG
MON
500
FRA
GBR
GER
Ret
PES
ITA
NC 0
* Střídal ho José Froilán González
† Střídal ho Giuseppe Farina a Maurice Trintignant
‡ Střídal ho Jean Behra

Závody F1 nezapočítávané do MS editovat

Rok Grand Prix Okruh Vůz Pozice Výsledky
1954 Grand Prix Buenos Aires Buenos Aires Ferrari 625 8. místo Výsledky
Grand Prix Syracuse Syracuse Ferrari 625 jako rezervní pilot Výsledky
International Trophy Silverstone Ferrari 625 nedokončil Výsledky
Grand Prix Bari Bari Ferrari 625 7. místo Výsledky
Grand Prix Říma Castelfusano Ferrari 625 nepřipravený vůz Výsledky
Grand Prix Pescary Pescara Ferrari 553 nedokončil Výsledky
1955 Grand Prix Buenos Aires Buenos Aires Ferrari 625 11. místo Výsledky
1957 Grand Prix Neapole Posillipo Porsche RSK 8. místo Výsledky
Grand Prix Reims Reims Maserati 250F jako náhradní pilot Výsledky

Kompletní výsledky v MS sportovních vozů editovat

Rok Závod Šasi Výsledky
1953 Mille Miglia 1953 Lancia D20 Odstoupil
24 hodin Le Mans 1953 Lancia D20 Odstoupil
Targa Florio 1953 Lancia Aurelia B20 1. místo
24 hodin Spa 1953 Ferrari 375MM Odstoupil
1000 km Nürburgringu 1953 Ferrari 375MM Nestartoval
Carrera Panamericana 1953 Ferrari 375MM Odstoupil
1954 1000 km Buenos Aires 1954 Ferrari 375MM 1. místo
Mille Miglia 1954 Ferrari 375 Plus odstoupil
Targa Florio 1954 Ferrari 375 Plus odstoupil
24 hodin Le Mans 1954 Ferrari 375 Plus odstoupil
Carrera Panamericana 1954 Ferrari 375 Plus 1. místo
Tourist Trophy 1954 Ferrari 750 Monza 1. místo
1955 1000 km Buenos Aires 1955 Ferrari 750 Monza Nestartoval
12 hodin Sebringu 1955 Ferrari 750 Monza Odstoupil
Tourist Trophy 1955 Ferrari 750 Monza 8. místo
Targa Florio 1955 Ferrari 750 Monza Odstoupil
Mille Miglia 1955 Ferrari 118LM Scaglietti 3. místo
24 hodin Le Mans 1955 Ferrari 118LM Scaglietti Odstoupil
1956 Mille Miglia 1956 OSCA MT4 Odstoupil
1000 km Nürburgringu 1956 Porsche 550RS 4. místo
24 hodin Le Mans 1956 Porsche 550RS Odstoupil
Swe Maserati 300S Odstoupil
1957 Mille Miglia 1957 Porsche 550RS 5. místo
1000 km Nürburgringu 1957 Porsche 550RS 4. místo
24 hodin Le Mans 1957 Porsche 718RSK Odstoupil
1959 Targa Florio 1959 Porsche 718RSK Odstoupil
1000 km Nürburgringu 1959 Porsche 718RSK 4. místo
24 hodin Le Mans 1959 Porsche 718RSK Odstoupil
Tourist Trophy 1959 Porsche 718RSK 12. místo
1960 Targa Florio 1960 Maserati Tipo 61 Odstoupil
1000 km Nürburgringu 1960 Maserati Tipo 61 5. místo
1961 Targa Florio 1961 Maserati Tipo 63 5. místo
1000 km Nürburgringu 1961 Maserati Tipo 63 Odstoupil
1962 Targa Florio 1962 Porsche 718RSK Odstoupil
1000 km Nürburgringu 1962 Ferrari 250 GTO Odstoupil
1963 Targa Florio 1963 Porsche 718WRS 7. místo
1000 km Nürburgringu 1963 Ferrari 250 TR 61 3. místo
24 hodin Le Mans 1963 Ferrari 250 P 3. místo
1964 Targa Florio 1964 Porsche 904/8 6. místo
12 hodin Sebringu 1964 Ferrari 275 P 1. místo
1000 km Nürburgringu 1964 Ferrari 250 LM Nedokončil
24 hodin Le Mans 1964 Ferrari 275 P Nedokončil
1965 12 hodin Sebringu 1965 Ferrari 275 P 8. místo
1000 km Monzy 1965 Ford GT40 Nedokončil
Targa Florio 1965 Porsche 904/6 3. místo
1000 km Nürburgringu 1965 Porsche 904/6 5. místo
1966 Targa Florio 1966 Porsche 906 5. místo
1967 24 hodin Daytony 1967 Ford GT40 Nedokončil
12 hodin Sebringu 1967 Ford GT40 5. místo
Targa Florio 1967 Porsche 910/6 Nedokončil
24 hodin Le Mans 1967 Ford GT40 Nedokončil
12 hodin Reims 1967 Ford GT40 Nedokončil
500 km Zeltwegu 1967 Ford GT40 3. místo
Donaupokalrennen 1967 Ford GT40 Nedokončil
Preis von Tirol 1967 Ford GT40 4. místo
1000 km Paříže 1967 Ford GT40 Nedokončil
1968 24 hodin Le Mans 1968 Chevrolet Corvette Nedokončil
Targa Florio 1968 Porsche 907 1. místo
1969 24 hodin Daytony 1969 Ferrari 250 LM Nedokončil
Targa Florio 1969 Porsche 908/02 2. místo
1970 Targa Florio 1970 Alfa Romeo T33/3 Nedokončil

Reference editovat

  1. [1]
  2. IX Circuito del Garda 1949 Výsledky závodu formula2.net
  3. [2][nedostupný zdroj]

Externí odkazy editovat