Mike Hawthorn
John Michael Hawthorn (10. dubna 1929 – 22. ledna 1959) byl britský automobilový závodník a pilot Formule 1, mistr světa z roku 1958. Zemřel v 29 letech při dopravní nehodě.
 Mike Hawthorn | |
| Stát |
 Velká Británie |
|---|---|
| Narození |
10. dubna 1929 Mexborough |
| Úmrtí |
22. ledna 1959 (ve věku 29 let) Guildford |
| Kariéra ve Formuli 1 | |
| Aktivní sezóny | 1952 – 1958 |
| Týmy |
Cooper Maserati Ferrari Vanwall |
| Závody | 47 |
| Mistr světa |
1  (1958) |
| Vyhrané závody | 3 |
| Stupně vítězů | 18 |
| Pole positions | 4 |
| Nejrychlejší kola | 6 |
| Body celkem | 108,5 |
| První závod | GP Belgie 1952 |
| Poslední závod | GP Maroka 1958 |
| První vítězství | GP Francie 1953 |
| Poslední vítězství | GP Francie 1958 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
První britský šampionEditovat
Byl vysoký, světlovlasý, optimistický, často nosíval čepici a motýlek. Tento výstřední člověk dopřál britské veřejnosti mezinárodní úspěch, po němž v padesátých letech toužila.
Vyrůstal na svazích pro diváky na závodním okruhu Brooklands, což podnítilo jeho nadšení pro automobilové závody. S pomocí otce vstoupil roku 1950 do světa závodů prostřednictvím brightonských rychlostních zkoušek.
V roce 1952 postoupil do závodů monopostů. Poprvé vyhrál v závodě Formule 2 v Goodwoodu. Dokonce porazil Juana Manuela Fangia. Brzy následoval debut ve velké ceně. V belgické velké ceně ve Spa-Francorchamps skončil za vozy Ferrari na vynikajícím čtvrtém místě. V Silverstone si ještě o jedno místo polepšil a celkově obsadil na konci roku čtvrtou příčku.
Enzo Ferrari nabídl Mikeovi na rok 1953 místo v továrním týmu, když se o něm doslechl od Luigiho Villoresiho, jehož ohromil nápadným jezdeckým stylem v malém Cooperu za deště v Borehamu. Hawthorn pozoroval své daleko zkušenější kolegy a učil se od nich. Projevilo se to výborným výkonem při čtvrtém startu za stáj, kdy vyhrál Velkou cenu Francie. V parádní bitvě porazil v Remeši Juana Manuela Fangia v Maserati. Díky tomu a ještě dvojnásobnému umístění na stupních vítězů sezonu dokončil celkově čtvrtý. Ukázal, že Británie má závodníka schopného se ucházet o nejvyšší pocty. Dále vyhrál Mezinárodní trofej, Severoirskou trofej a spolu s týmovým kolegou z Ferrari Giuseppem Farinou závod sportovních vozů na 24 hodin Spa.
Rok 1954 přinesl smíšené pocity. Při nehodě v Syrakusách Mike utrpěl popáleniny. Bolest si vynahradil vítězstvím ve velké ceně Španělska na okruhu Pebralbes. Celkově se umístil na třetí příčce.
Mikeovu sportovní dráhu pak zbrzdila otcova smrt. Odešel z Ferrari, aby byl blíž k domovu a mohl se starat o rodinný podnik – autoservis. Roku 1955 závodil za Vanwall, ale vůz i tým ho zklamaly. Proto se po dvou závodech vrátil do Ferrari. Tam však zjistil, že tým stojí ve stínu Mercedesu. Sezona 1955 zůstane navždy spojena s jeho účastí v nehodě při závodě na 24 hodin v Le Mans, kdy Mercedes řízený Pierrem Leveghem vletěl do davu a zabil osmdesát lidí.
Závodění za BRM v roce 1956 bylo neuspokojivé, a tak se Mike na sezonu 1957 znovu vrátil do Ferrari. Ve Velké ceně Německa skončil druhý. Ročník 1958 se mu vydařil. Třebaže vyhrál jen jednou, zatímco Stirling Moss čtyřikrát a Tony Brooks třikrát, stabilně získával body (pětkrát dojel na druhém) a to stačilo, aby se stal prvním britským mistrem světa.
Potom se závoděním skončil, protože měl v plánu jednak rozšířit rodinný podnik a jednak se oženit. V roce 1959 však zahynul při autonehodě. Později bylo zveřejněno, že měl ledvinové onemocnění, které by mu stejně znemožnilo závodit dál. Žádný závodník se od té doby nechoval tak okázale. Jeho jméno také nese trofej Hawthorn Memorial Trophy, která je každoročně věnována nejúspěšnějšímu britskému závodníkovi.
V datechEditovat
- 1929
- narodil se 10. dubna v Mexborough v Anglii
- 1946
- začal se účastnit terénních motocyklových soutěží a motokrosových závodů
- 1950
- v Riley Ulsteru soutěžil v brightonských rychlostních zkouškách
- 1951
- v Riley Sprite závodil na okruzích a záhy začal vítězit, například v závodě Leinster trophy
- 1952
- testoval cannaughty a NWM formule 2, ale závodil i v cooperu; při debutu v Goodwoodu zvítězil; při premiéře v mistrovství světa dojel ve Spa čtvrtý a pak v Silverstone třetí
- 1953
- nastoupil do Ferrari, vyhrál tři nemistrovské závody a pak sebral Fangiovi vítězství ve francouzské velké ceně; bodoval v každém závodě a skončil čtvrtý
- 1954
- v nemistrovské velké ceně v Syrakusách utrpěl ošklivé popáleniny, ale pak vyhrál za Ferrari Velkou cenu Španělska a obsadil třetí příčku
- 1955
- po otcově smrti z Ferrari odešel, aby se věnoval rodinnému autoservisu; závodil za Vanwall, ale ten nebyl schopný konkurovat, a proto se vrátil k Ferrari; v Jaguaru vyhrál v Le Mans, ale zavinil nehodu, která způsobila smrt 80 lidí
- 1956
- v úvodním závodě v Argentině dojel v maserati třetí, ale potom během roku střídal masrati, BRM a vanwall
- 1957
- znovu se vrátil k Ferrari, ve VC Německa dojel druhý a celkově skončil zase čtvrtý
- 1958
- stal se prvním britským mistrem světa, přestože měl proti čtyřem vítězství druhého Stirlinga Mosse na svém kontě jen jedno; kvůli smrti Petera Collinse a ledvinovému onemocnění přestal závodit
- 1959
- zahynul při dopravní nehodě u Guildfordu
Kariéra ve formuli 1Editovat
| Rok | Stáj | Umístění | Body |
|---|---|---|---|
| 1952 | Cooper | 5. místo | 10 bodů |
| 1953 | Ferrari | 4. místo | 19 bodů |
| 1954 | Ferrari | 3. místo | 24,5 bodů |
| 1955 | Vanwall | neumístil se | 0 bodů |
| 1956 | Maserati | 12. místo | 4 body |
| 1957 | Ferrari | 4. místo | 13 bodů |
| 1958 | Ferrari | Mistr světa | 38 bodů |
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mike Hawthorn na Wikimedia Commons - Mike Hawthorn
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mike Hawthorn na anglické Wikipedii.