Formule 1 v roce 1958
IX. Mistrovství světa jezdců a 1. ročník poháru konstruktérů zahájila Grand Prix Argentiny a po 11 závodech 19. října při Grand Prix Maroka byl znám nový mistr světa. Mistrem světa pro rok 1958 se stal jako provní Brit Mike Hawthorn a v Poháru konstruktérů zvítězil tým Vanwall.
9 sezóna mistrovství světa vozů Formule 1 (1958) | |
---|---|
Obecné informace | |
Počet závodů | 11 |
Počet pilotů | 21 |
Pohár jezdců | |
První | Mike Hawthorn (Ferrari) |
Druhý | Stirling Moss (Vanwall) |
Třetí | Tony Brooks (Vanwall) |
Pohár konstruktérů | |
První | Vanwall 48 bodů |
Formule 1 | |
◄ 1957 1959 ► |
Pohled na sezónu
editovatI přesto, že se pravidla pro motory nezměnila, minimální délky závodů byly sníženy na 300 kilometrů nebo dvě hodiny (co nastane dříve), a povinně se používala běžná benzínová paliva namísto specializovaných alkoholových závodních paliv. Mezinárodní pohár pro výrobce F1 byl udělen poprvé, ale Mike Hawthorn z týmu Ferrari vyhrál mistrovství jezdců před Stirlingem Mossem, přesto, že Moss vyhrál čtyři z deseti Grand Prix, zatímco Hawthorn jen jednu.
Zadní motory Cooper-Climax, se kterými závodil soukromý vlastník Rob Walker, vyhrály dva závody na začátku sezóny se Stirlingem Mossem a Mauricem Trintignantem.
Po portugalské Grand Prix čelil Hawthorn trestu, ale Moss se za něj sportovně postavil a body, které Hawthorn dokázal udržet, mu umožnily vyhrát titul před Mossem.
Týmový kolega Mosse v týmu Vanwall, Tony Brooks, také vyhrál tři závody. Jeho úspěch v italském závodě, kdy předjel Hawthorna poté, co Moss odstoupil, zajistil, že o titulu se rozhodne až v posledním závodě v Maroku. Moss potřeboval vyhrát, s nejrychlejším kolem a Hawthorn musel skončit třetí nebo níže, aby vyhrál titul. Moss vedl, Brooks a jeho týmový kolega Stuart Lewis-Evans se pokusili udržet Hawthorna na třetím místě. Oba však měli poruchy motoru – v případě Lewise-Evanse to skončilo tragickou havárii a vážnými popáleninami, ze kterých se již nevzpamatoval. Hawthorn skončil druhý a vyhrál svůj první titul o jeden bod. Tým Vanwall zvítězil v inaugurální soutěži konstruktérů.
Hawthornova smrt na začátku roku 1959 přidala tragickou notu sezóně Formule 1, ve které zahynulo nebo bylo fatálně zraněno čtyři jezdci na trati. Luigi Musso zemřel na Grand Prix Francie, Peter Collins o měsíc později na Grand Prix Německa – pouhé dva týdny poté, co vyhrál svůj domácí závod, Lewis-Evans zemřel v nemocnici po havárii v Maroku a Pat O'Connor zemřel během Indianapolis 500 (které tehdy bylo součástí Mistrovství světa).
Maria Teresa de Filippis se stala první ženou, která startovala v závodě, který se počítal do Mistrovství světa jezdců. Pětinásobný mistr světa Juan Manuel Fangio, dominantní jezdec 50. let a jeden z největších všech dob, závodil pouze ve dvou závodech jako soukromý jezdec a po Grand Prix Francie ukončil svou kariéru.
Pravidla
editovat- Boduje prvních pět jezdců podle klíče:
- 1. místo – 8 bodů
- 2. místo – 6 bodů
- 3. místo – 4 body
- 4. místo – 3 body
- 5. místo – 2 body
- 1 bod získá pilot za nejrychlejší kolo
- Do konečné klasifikace se započítávají pouze 6 nejlepší výsledky z 11 závodů, které jsou v rámci mistrovství světa.
Závody započítávané do MS
editovatDatum | Grand Prix | Náhled | Akce | Jezdec | Vůz | Stav MS |
---|---|---|---|---|---|---|
1. GP | Argentina
(Výsledky) |
Závod | Stirling Moss | Cooper-Climax T43 | Stirling Moss | |
Kolo | Juan Manuel Fangio | Maserati 250F | ||||
Pole | Juan Manuel Fangio | Maserati 250F | ||||
2. GP | Monako
(Výsledky) |
Závod | Maurice Trintignant | Cooper-Climax T43 | ||
Kolo | Mike Hawthorn | Ferrari D246 | ||||
Pole | Tony Brooks | Vanwall VW5 | ||||
3. GP | Nizozemsko
(Výsledky) |
Závod | Stirling Moss | Vanwall VW5 | ||
Kolo | Stirling Moss | Vanwall VW5 | ||||
Pole | Stuart Lewis-Evans | Vanwall VW5 | ||||
4. GP | Indy 500
(Výsledky) |
Závod | Jimmy Bryan | Epperly-Offenhauser | ||
Kolo | Tony Bettenhausen | Epperly-Offenhauser | ||||
Pole | Dick Rathmann | Watson-Offenhauser | ||||
5. GP | Belgie
(Výsledky) |
Závod | Tony Brooks | Vanwall VW5 | ||
Kolo | Mike Hawthorn | Ferrari D246 | ||||
Pole | Mike Hawthorn | Ferrari D246 | ||||
6. GP | Francie
(Výsledky) |
Závod | Mike Hawthorn | Ferrari D246 | ||
Kolo | Mike Hawthorn | Ferrari D246 | ||||
Pole | Mike Hawthorn | Ferrari D246 | ||||
7. GP | Velká Británie
(Výsledky) |
Závod | Peter Collins | Ferrari D246 | Mike Hawthorn | |
Kolo | Mike Hawthorn | Ferrari D246 | ||||
Pole | Stirling Moss | Vanwall VW5 | ||||
8. GP | Německo
(Výsledky) |
Závod | Tony Brooks | Vanwall VW5 | ||
Kolo | Stirling Moss | Vanwall VW5 | ||||
Pole | Mike Hawthorn | Ferrari 158 | ||||
9. GP | Portugalsko
(Výsledky) |
Závod | Stirling Moss | Vanwall VW5 | ||
Kolo | Mike Hawthorn | Ferrari D246 | ||||
Pole | Stirling Moss | Vanwall VW5 | ||||
10. GP | Itálie
(Výsledky) |
Závod | Tony Brooks | Brabham-Climax BT11 | ||
Kolo | Phil Hill | Ferrari D246 | ||||
Pole | Stirling Moss | Vanwall VW5 | ||||
11. GP | Maroko
(Výsledky) |
Závod | Stirling Moss | Vanwall VW5 | ||
Kolo | Stirling Moss | Vanwall VW5 | ||||
Pole | Mike Hawthorn | Ferrari D246 |
Argentina
editovatDo prvního závodu nové sezóny vstoupilo pouze 10 jezdců a stal se tak rekordním. Zvítězil Stirling Moss ve svém Cooperu, když během pitstopů využil nízké hmotnosti svého vozu a předběhl obě Ferrari Mussa a Hawthorna. Pětinásobný vítěz Juan Manuel Fangio dojel čtvrtý v Maserati, které v této sezóně nebylo ani zdaleka tak rychlé jako konkurence a to i přesto, že s ním Fangio získal pole position i nejrychlejší kolo.
Monako
editovatV závodě pořádaném v ulicích Monaka dokončilo pouze 6 jezdců a závod vyhrál Maurice Trintignant, poté, co za sebou v pohodlné vzdálenosti udržel 2 Ferrari. Druhý opět dojel Luigi Musso a na třetím místě jeho druhý britský kolega Peter Collins. Se ztrátou 3 kol na čtvrtém místě skončil Jack Brabham.
Nizozemsko
editovatDominantní závod zajel na okruhu Zandvoort Striling Moss, když vedl každé kolo, získal nejrychlejší kolo a dojel s náskokem 48 sekund před Harry Shellem a Jeanem Behrou. Pro Ferrari to byl nepovedený závod, protože na bodech dojel pouze Mike Hawthorn na pátém místě.
Indianapolis 500
editovatTento závod bude zřejmě nejvíce vzpomínán kvůli obrovské havárii 15 aut v prvním kole, která vyústila ve smrt Pata O'Connora. Závod pohodlně vyhrál Jimmy Bryan s rozdílem na druhého George Amicka 27 sekund. Třetí schod na pódiu doplnil Johnny Boyd. Do závodu se zapsal také Juan Manuel Fangio, ale kvůli problémům s vozem nedokázal dosáhnou požadované rychlosti v kvalifikaci a v závodě neodstartoval.
Belgie
editovatVe Spa zvítězil Tony Brooks, poté, co vedl 22 z 24 kol závodu. Na druhém místě dojel Mike Hawthorn a třetí týmový kolega Brookse Lewis-Evans.
Francie
editovatFerrari zvítězilo poprvé v sezóně a to ve Francii na okruhu Reims-Gueux. Vítězem se stal Mike Hawthorn, který v závodě neměl soupeře. V kvalifikaci získal pole position a v závodě v vedl všechna kola a získal i nejrychlejší kolo. Na druhém místě dojel Striling Moss a pro své první pódium dojel na třetím místě Wolfgang von Trips. Při této Velké ceně se smrtelně zranil třetí pilot Ferrari Luigi Musso, když se snažil dohnat Mika Hawthorna, tak narazil do příkopu a převrátilo se.
Velká Británie
editovatDruhý a také poslední závod, který vyhrálo Ferrari. Tentokráte to ale nebyl Mike Hawthorn, který by stál na nejvyšší příčce, ale Peter Collins. Hawthorn byl druhý a Roy Salvadori s Cooperem byl třetí. Collins vedl každé jedno kolo závodu.
Německo
editovatPoté, co ve Francii tohoto roku zemřel Luigi Musso, v Německu zemřel další jezdec Ferrari Peter Collins v 11 kole, když do zatáčky najel příliš rychle, vyjel z trati, přejel přes hrbol a jeho auto vyletělo do vzduch a dopadlo vzhůru nohama. Peter Collins z auta vyletěl a byl vymrštěn do blízkého stromu. Pro vítězství si nakonec dojel Tony Brooks, následovaný Royem Salvadorim a Mauricem Trintignantem. Domácí pilot von Trips dojel čtvrtý.
Portugalsko
editovatStriling Moss zvítězil na okruhu Boavista, když každého jezdce předjel alespoň o kolo, ale na vedoucího šampionátu Mika Hawthorna získal pouze 1 bod, protože Hawhorn dojel druhý a také získal nejrychlejší kolo. Třetí skončil Stuart Lewis-Evans.
Itálie
editovatNa okruhu v Monze zvítězil Tony Brooks a po dalším odstoupení Stirlinga Mosse se tím náskok Mika Hawthorna, který skončil 2., zase o dost zvětšil. První pódium získal Phil Hill.
Maroko
editovatPoslední Velká cena se konala v netradičním Maroku a Moss pro zisk šampionátu potřeboval velký kus štěstí. V začátku závodu se dostal na první místo a jeho kolegové Brooks a Lewis-Evans drželi Hawthorna na čtvrtém místě. Brooksovi ale selhal motor a musel odstoupit a Lewis-Evans měl tragickou nehodu, při které jeho auto vzplanulo a on na následky vážných popálenin zemřel o 6 dní později. Hawthorn nakonec dojel druhý za Mossem a získal šampionát jezdců. Třetí dojel Phil Hill.
Konečné hodnocení Mistrovství Světa
editovatPrvních pět závodníkům bylo v každém závodě uděleny mistrovské body v rozmezí 8–6–4–3–2, přičemž další bod byl přidělen jezdci, který zajel nejrychlejší kolo závodu. Body za sdílené vozy byly rozděleny rovnoměrně mezi řidiče, bez ohledu na to, kdo odjel více kol. Byly započítány pouze výsledky nejlepších šest závodů.
|
|
Pohár konstruktérů
editovat* | Konstruktér | ARG | MON | NED | BEL | FRA | GBR | GER | POR | ITA | MOR | Body |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | Vanwall | Ret | 1 | 1 | (2) | (4) | 1 | 1 | 1 | 1 | 48 (57) | |
2 | Ferrari | 2 | 2 | (5) | 2 | 1 | 1 | (4) | 2 | (2) | (2) | 40 (57) |
3 | Cooper-Climax | 1 | 1 | 4 | 8 | 6 | 3 | 2 | 7 | 5 | 7 | 31 |
4 | BRM | 5 | 2 | 5 | Ret | 5 | Ret | 4 | Ret | 4 | 18 | |
5 | Maserati | 4 | Ret | 10 | 7 | 4 | 9 | Ret | Ret | 4 | 6 | 6 |
6 | Lotus-Climax | 6 | 6 | 4 | Ret | Ret | 10 | Ret | 6 | 10 | 3 | |
— | Porsche | 11 | 0 | |||||||||
— | Connaught-Alta | DNQ | Ret | 0 | ||||||||
— | OSCA | WD | DNQ | 0 | ||||||||
* | Konstruktér | ARG | MON | NED | BEL | FRA | GBR | GER | POR | ITA | MOR | Body |
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Formule 1 v roce 1958 na Wikimedia Commons