Otevřít hlavní menu
Cílová rovinka okruhu Sarthe a okruhu Bugatti

24 hodin Le Mans (francouzsky 24 Heures du Mans) je proslulý vytrvalostní závod sportovních prototypů a GT vozů konaný každoročně od roku 1923 (s výjimkou válečných let) poblíž města Le Mans ve Francii na okruhu de la Sarthe. Je pořádán Automobile Club de I'Ouest (ACO). Tento závod se jezdí na trati skládající se z uzavřených veřejných silnic a nebyl míněn jen jako test schopností vozů a posádek být rychlý, ale také vydržet nasazení trvající 24 hodin.

ZáměrEditovat

V době, kdy se v Evropě konaly automobilové Velké ceny, představil závod v Le Mans poněkud odlišný test tehdejšího automobilového průmyslu. Místo, aby vedl snažení automobilek k výrobě co možná nejrychlejších stojů současnosti, se chtělo Le Mans zaměřit na schopnosti výrobců tvořit spolehlivé vozy. To bylo hnací silou inovací nejen ve spolehlivosti a vytrvalosti, ale ve snížení spotřeby paliva, jelikož povaha vytrvalostních závodů vyžaduje trávit v boxech jen tolik času, kolik je nezbytně nutné.

V této době začala být pozornost při navrhování závodních vozů upřena na zlepšování aerodynamiky a stability vozů, aby bylo dosahováno vyšších rychlostí. Oproti závodním tratím, které vznikaly v tehdejší Evropě, se však Le Mans výrazně lišilo. Zatímco většina ostatních tratí vznikala jako čistě závodní, okruh de la Sarthe je složen převážně z veřejných silnic, zejména potom dlouhé rovinky Les Hunaudières. Fakt, že okruh tvoří běžné silnice může za to, že není tak dokonale udržován jako permanentní okruhy. To způsobuje větší opotřebovávání mechanických součástí a tedy větší důraz na jejich spolehlivost.

Na začátku 70. let 20. století vedl celosvětový požadavek na úsporu paliva závodní série k přijetí palivově hospodárných vozů, známých jako skupina C, pro kterou byl vývoj motorů omezován spotřebou. Ačkoliv bylo upuštěno od skupiny C v momentě, kdy byly týmy schopny zvládnout palivové předpisy, hospodárnost paliva je stále důležitá, protože se při vytrvalostních závodech úzce váže na čas strávený v boxech.

Tyto závody však nejsou samoúčelné. Mnohé z pokročilých technologií použitých a závodních vozem nalezlo o několik let později své uplatnění při výrobě sériových vozů. Tento závod také vede výrobce ke snaze vyvíjet stále pokročilejší vozy, což se také přenáší do sériové výroby.

ZávodEditovat

 
Vozy tříd LM GT1 a LM GT2

VozyEditovat

Startovní pole je obvykle složeno většinou z několika desítek vozů, které se dělí do několika skupin. Na konci se vyhlašuje jak celkové pořadí, tak pořadí jednotlivých skupin.

Rozdělení skupin a jejich technické specifikace se postupně měnily. V současné době jsou vypisovány čtyři kategorie: LMP1, LMP2, GTE Pro a GTE Am. První dvě jsou kategorie prototypů (LM P - Le Mans Prototypes) od základů stavěných pro účely vytrvalostních závodů. Další dvě kategorie jsou pak tvořeny GT vozy - původně civilními sportovními auty, zde však výrazně upravenými pro závody.

LMP1Editovat

Nejrychlejší, nejnákladnější a zároveň nejprestižnější třída. Je takřka nemožné, aby celkové vítězství získal vůz jiné kategorie, ačkoli pravidla to nezakazují. Hlavně kvůli svým vysokým nákladům je třída LMP1 určená převážně pro tovární týmy.

Technické regule: Minimální hmotnost 900 kg. Maximální objem pro atmosférické motory je 3400 cm³, turbo a kompresorové motory mohou mít 2000 cm³ a diesely 3700 cm³. Počet válců neomezen. Objem nádrže max. 75 litrů pro benzinové motory, 73 l pro hybridní benzinové motory, 65 l pro dieselové motory a 71 l pro hybridní diesely. Maximální průměr kol 720 mm, maximální šířka 410 mm. Výkon současných prototypů je udáván kolem 410 kW (cca 550 koňských sil) a na nejdelší rovině okruhu La Sarthe dosahují rychlostí kolem 340 km/h.

LMP2Editovat

Slabší a levnější třída než LMP1, na rozdíl od ní určená převážně pro soukromé týmy. V posledních letech prodělala změny pravidel, které vedly k jejímu zlevnění, ale zároveň i k lehkému zpomalení.

Technické regule: Minimální hmotnost 900 kg. Povoleny jen upravené původně produkční motory, přičemž diesely jsou zakázány zcela. Objem atmosférických motorů max. 5000 cm³ při max. počtu osmi válců. Turbodmychadla a kompresory povoleny při max. objemu 3200 cm³ a max. počtu šesti válců. Max. objem nádrže 75 litrů je společný pro všechny typy motorů. Max. průměr kol 580 mm, max. šířka 360 mm. Motory LMP2 vozů produkují kolem 340 kW (cca 450 koňských sil), jejich nejvyšší rychlost se v Le Mans blíží k hranici 300 km/h.

JezdciEditovat

Původně nebyla stanovena žádná pravidla ohledně toho, kolik jezdců může obsahovat posádka jednoho vozu a kolik toho mohou jezdci odjezdit. Ačkoliv v prvních desetiletích prakticky všechny týmy využívaly dvou jezdců, někteří jezdci se pokoušeli o zdolání celého závodu sami v nadějí, že ušetří čas, který jiní potřebují na střídání jezdců v boxech. Jednočlenné posádky však byly brzy zakázány.

Dvoučlenné posádky se hojně vyskytovaly až do konce osmdesátých let, kdy se podle změny v pravidlech musela každá posádka sestávat minimálně ze tří jezdců.

Další změny v pravidlech přinesla devadesátá léta. Díky vyšší rychlosti vozů a tím většího zatížení jezdců bylo rozhodnuto, že žádný z jezdců nemůže souvisle řídit více než čtyři hodiny a více než čtrnáct hodin celkově. To vše ve snaze ulehčit posádkám již tak náročný závod.

Vítězové Le MansEditovat

 
Okruh de la Sarthe s okruhem Bugatti v šedé barvě
 
Pit stop okruhu Sarthe
 
Bentley 6.6, 1929
 
Jaguar D-Type, 1956
 
Porsche 917 Coupé, 1970
 
Audi R8, 2004
 
Audi R10, 2006
 
Audi R18, 2011
Rok Posádka Vůz
1923 A. Lagache   / R. Leonard   Chenard-Walcker
1924 J. Duff  / F. Clement   Bentley 3.0
1925 G. de Courcelles   / A. Rossignol   La Lorraine
1926 R. Bloch   / A. Rossignol   La Lorraine
1927 D. Benjafield   / S. Davis   Bentley 3.0
1928 W. Barnato   / B. Rubin   Bentley 4.4
1929 W. Barnato   / Sir Birkin   Bentley 6.6
1930 W. Barnato   / G. Kidston   Bentley 6.6
1931 Earl Howe   / Sir Birkin   Alfa Romeo 8C
1932 R. Sommer   / L. Chinetti   Alfa Romeo 8C
1933 R. Sommer   / T. Nuvolari   Alfa Romeo 8C
1934 L. Chinetti   / P. Étancelin   Alfa Romeo 8C
1935 J.S. Hindmarsh   / L. Fontes   Lagonda M45R
1936 závod se nekonal
1937 J.P. Wimille   / R. Benoist   Bugatti 57 GSC
1938 E. Chaboud   / J. Tremoulet   Delahaye 135M
1939 J.P. Wimille   / P. Veyron   Bugatti 57 GSC
1940-48 závody se nekonaly
1949 L. Chinetti   / Lord Selsdon   Ferrari 166 MM
1950 L. Rosier   / J.-L. Rosier   Talbot Lago
1951 P. Walker   / P. Whitehead   Jaguar XK 120C
1952 H. Lang   / F. Riess   Mercedes 300 SL
1953 T. Rolt   / D. Hamilton   Jaguar XK 120C
1954 J. F. González   / M. Trintignant   Ferrari 375
1955 M. Hawthorn   / I. Bueb   Jaguar D-Type
1956 R. Flockhart   / N. Sanderson   Jaguar D-Type
1957 R. Flockhart   / I. Bueb   Jaguar D-Type
1958 O. Gendebien   / P. Hill   Ferrari 250TR58
1959 C. Shelby   / R. Salvadori   Aston Martin DBR1
1960 O. Gendebien   / P. Frère   Ferrari 250TR60
1961 O. Gendebien   / P. Hill   Ferrari 250TR61
1962 O. Gendebien   / P. Hill   Ferrari 330LM
1963 L. Scarfiotti   / L. Bandini   Ferrari 275P
1964 J. Guichet   / N. Vaccarella   Ferrari 275P
1965 J. Rindt   / M. Gregory   Ferrari 275ML
1966 B. McLaren   / C. Amon   Ford GT40
1967 D. Gurney   / A.J. Foyt   Ford GT40
1968 P. Rodriguez   / L. Bianchi   Ford GT40
1969 J. Ickx   / J. Oliver   Ford GT40
1970 H. Herrmann   / R. Attwood   Porsche 917
1971 H. Marko   / G. v. Lennep   Porsche 917
1972 H. Pescarolo   / G. Hill   Matra Simca MS670
1973 H. Pescarolo   / G. Larrousse   Matra Simca MS670 B
1974 H. Pescarolo   / G. Larrousse   Matra Simca MS670 B
1975 J. Ickx   / D. Bell   Mirage Ford M 8
1976 J. Ickx   / G. v. Lennep   Porsche 936
1977 J. Ickx   / J. Barth / H. Haywood   Porsche 936
1978 J.-P. Jaussaud   / D. Pironi   Renault Alpine A442
1979 K. Ludwig   / B.Whittington   / D. Whittington   Porsche 935
1980 J.-P. Jaussaud   / J. Rondeau   Rondeau Ford M379 B
1981 J. Ickx   / D. Bell   Porsche 936
1982 J. Ickx   / D. Bell   Porsche 956
1983 V. Schuppan   / H. Haywood   / A. Holbert   Porsche 956
1984 K. Ludwig   / H. Pescarolo   Joest-Porsche 956
1985 K. Ludwig   / P. Barilla   / J. Winter   Joest-Porsche 956
1986 D. Bell   / H.-J. Stuck   / A. Holbert   Porsche 962 C
1987 D. Bell   / H.-J. Stuck   / A. Holbert   Porsche 962 C
1988 J. Dumfries   / A. Wallace   / J. Lammers   Jaguar XJR-9LM
1989 J. Mass   / M. Reuter   / S. Dickens   Sauber Mercedes C9
1990 M. Brundle   / J. Nielsen   / P.Cobb   Jaguar XJR 12
1991 J. Herbert   / B. Gachot   / V. Weidler   Mazda 787B
1992 D. Warwick   / M. Blundell   / Y. Dalmas   Peugeot 905
1993 G. Brabham   / E. Hélary   / C. Bouchut   Peugeot 905
1994 Y. Dalmas   / H. Haywood   / M. Baldi   Dauer-Porsche 962LM
1995 Y. Dalmas   / JJ Lehto   / M. Sekiya   McLaren F1 GTR BMW-V12
1996 M. Reuter   / D. Jones   / A. Wurz   Joest TWR-Porsche WSC
1997 M. Alboreto   / S. Johansson   / T. Kristensen   Joest TWR-Porsche WSC
1998 S. Ortelli   / L. Aiello   / A. McNish   Porsche 911 GT1
1999 P. Martini   / Y. Dalmas   / J. Winkelhock   BMW V12 LMR
2000 F. Biela   / T. Kristensen   /E. Pirro   Audi R8
2001 F. Biela   / T. Kristensen   /E. Pirro   Audi R8
2002 F. Biela   / T. Kristensen   /E. Pirro   Audi R8
2003 R. Capello   / T. Kristensen   / G. Smith   Bentley Speed 8 GT
2004 S. Ara   / R. Capello   / T. Kristensen   Audi R8
2005 T. Kristensen   / M. Werner   / JJ Lehto   Audi R8
2006 Frank Biela   / Emanuel Pirro   / M. Werner   Audi R10 TDI
2007 Frank Biela   / Emanuel Pirro   / M. Werner   Audi R10 TDI
2008 T. Kristensen   / A. McNish   / R. Capello   Audi R10 TDI
2009 D. Brabham   / M. Gené   / A. Wurz   Peugeot 908 HDi FAP
2010 M. Rockenfeller   / T. Bernhard   / R. Dumas   Audi R15 TDI plus
2011 M. Fässler   / A. Lotterer   / B. Tréluyer   Audi R18 TDI
2012 M. Fässler   / A. Lotterer   / B. Tréluyer   Audi R18 e-tron quattro
2013 T. Kristensen   / A. McNish   / L. Duval   Audi R18 e-tron quattro
2014 M. Fässler   / A. Lotterer   / B. Tréluyer   Audi R18 e-tron quattro
2015 N. Hülkenberg   / E. Bamber   / N. Tandy   Porsche 919 Hybrid
2016 Marc Lieb   / Romain Dumas   / Neel Jani   Porsche 919 Hybrid
2017 Timo Bernhard   / Brendon Hartley   / Earl Bamber   Porsche 919 Hybrid

Externí odkazyEditovat