Ferdinand Jan Kinský
Ferdinand Jan Nepomuk Josef kníže Kinský z Vchynic a Tetova (německy Ferdinand Johann Nepomuk Joseph Fürst Kinsky von Wchinitz und Tettau; 4. prosince 1781 Vídeň – 3. listopadu 1812 Veltrusy) byl český šlechtic a císařský důstojník.
Ferdinand Jan Kinský | |
---|---|
5. kníže Kinský z Vchynic a Tetova | |
Ve funkci: 11. srpna 1798 – 3. listopadu 1812 | |
Předchůdce | Josef Arnošt Kinský |
Nástupce | Rudolf kníže Kinský |
Narození | 4. prosince 1781 Vídeň Habsburská monarchie |
Úmrtí | 3. listopadu 1812 (ve věku 30 let) Veltrusy Rakouské císařství |
Místo pohřbení | hrobka Kinských v Budenicích |
Choť | (1801) Maria Charlotte z Kerpenu (1782–1841) |
Rodiče | Josef Arnošt Kinský z Vchynic a Tetova (1751–1798) a Marie Rosa z Harrachu (1758–1814) |
Děti | 1. Rudolf (1802–1836) 2. Heřman (1803–1806) 3. Josef Ervín (1806–1862) |
Příbuzní | Ferdinand Bonaventura Kinský, Rudolfina Kinská z Vchynic a Tetova[1] a Marie Karolína Kinská z Vchynic a Tetova (vnoučata) |
Profese | důstojník |
Ocenění | rytíř Vojenského řádu Marie Terezie |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatByl synem knížete Josefa Arnošta (1751–1798) a jeho ženy Marie Rosálie hraběnky Harrachové (1758–1814). Když ve svých 17 letech ztratil otce, stal se knížetem a majorátním pánem.
Vpád Francouzů v roce 1809 jej vedl ke vstupu do Landsturmu (zeměbrany) v hodnosti hejtmana (kapitán pěchoty). Jím vedený batalion dostal jméno „Legie arcivévody Karla“ a byl přidělen k jednotkám operujícím v Bavorsku.
Vyznamenal se v bitvách u Řezna, Aspern, kdy jej arcivévoda Karel na bojišti u Aspern vyznamenal vojenským řádem Marie Terezie, a v bitvě u Wagramu. Pak následovalo povýšení do hodnosti podplukovníka. V roce 1811 nastoupil ke Schwarzenberským Hulánům a byl povýšen do hodnosti plukovníka.
Kníže Ferdinand byl spolu s Josefem Františkem Maxmiliánem z Lobkovic a arcivévodou Rudolfem velkým mecenášem Ludwiga van Beethovena, kterému v roce 1809 přiznali doživotní rentu.
Kníže Ferdinand Jan zemřel v roce 1812 ve věku pouhých 30 let, když při obhlídce statků utrpěl smrtelná zranění po pádu z koně.
Rodina
editovatZ manželství, které uzavřel v Praze 8. června 1801 s baronkou Marií Karolínou von Kerpen (4. 3. 1782 Koblenz – 11. 2. 1841 Vídeň), vzešli tři synové. Druhý syn zemřel v dětství.
- 1. Rudolf (30. 3. 1802 Praha – 27. 1. 1836 Linec), manž. 1825 Vilemína Alžběta z Colloredo-Mannsfeldu (20. 7. 1804 Vídeň – 3. 12. 1871 Heřmanův Městec)[2]
- 2. Heřman (21. 11. 1803 Praha – 25. 10. 1806 Vídeň)[3]
- 3. Josef Ervín (25. 10. 1806 Vídeň – 17. 7. 1862 Kostelec nad Orlicí), manž. 1828 Marie Henrietta Černínová (12. 8. 1806 Praha – 20. 12. 1872 Kostelec nad Orlicí)[2]
Jeho švagry byli nejvyšší purkrabí František Antonín Kolovrat a kníže Anton Isidor Lobkowicz.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ a b Kinsky. www.angelfire.com [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online.
- ↑ LOUŽECKÝ, Jan Drocár a Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Constantin von Wurzbach: Kinsky von Wchinitz und Tettau, Ferdinand Johann Nep. Joseph Fürst. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Band 11. Verlag L. C. Zamarski, Wien 1864, S. 286–288.
- PŘIBYL, Vladimír. Rodinná hrobka Kinských v Budenicích. Kladno: Referát kultury Okresního úřadu, 1998. 7 s.