Otevřít hlavní menu

Drahomíra Tikalová

česká sopranistka

Drahomíra Tikalová (9. května 1915, Berlín, Německo14. března 1997, Vsetín) byla česká operní pěvkyněsopranistka.[1]

Drahomíra Tikalová
Drahomíra Tikalová, česká operní pěvkyně-sopranistka
Drahomíra Tikalová, česká operní pěvkyně-sopranistka
Základní informace
Narození 9. května 1915
Berlín
Německé císařstvíNěmecké císařství Německé císařství
Úmrtí 14. března 1997 (ve věku 81 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Povolání zpěvačka
Nástroje hlas
Hlasový obor soprán
Ocenění národní umělec (1980)
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob na Vyšehradě

Rodina, studiumEditovat

V roce 1932 maturovala na reálce v Hodoníně a pokračovala ve studiu medicíny na Masarykově univerzitě v Brně (1932–1938). Již od dětství se však věnovala hudbě a k jejím učitelům patřil hodonínský učitel a regenschori S. Svoboda, který sám byl žákem Leoše Janáčka.[2] Hrála také na klavír a na housle.

Později se soukromě učila zpěvu u T. Černíka a L. Neumannové. V roce 1938 získala cenu na mezinárodní pěvecké soutěži ve Vídni.

Angažmá, další činnostEditovat

V letech 19371942 byla angažována v opeře Státního divadla Brno. V roce 1943 se na základě nabídky dirigenta Václava Talicha[3] stala sólistkou opery Národního divadla v Praze, kde pak působila až do roku 1984.[4]

Hostovala v Polsku, Sovětském svazu, Maďarsku, Jugoslávii, Rakousku a NDR. Vystupovala také v brněnském rozhlase a natáčela gramofonové desky.

Místo posledního odpočinkuEditovat

Je pochována na Vyšehradském hřbitově v Praze v hrobě označovaném jako „Pomník českým hercům“, který byl odhalen v roce 1999 a je ve společné péči Herecké asociace a Nadace Život umělce. Jsou zde také uloženy ostatky Vlasty Fabianové, Ljuby Hermanové, Zuzany Navarové, Dagmar Sedláčkové, Zdeňka Dítě a Karla Vlacha.

Role, výběrEditovat

FilmografieEditovat

Samostatné LP a CDEditovat

  • 1978 Drahomíra Tikalová – Operní recitál, vyd. Supraphon (LP)
  • 1990 Drahomíra Tikalová – Pěvecký portrét, vyd. Supraphon (LP)
  • 2012 Drahomíra Tikalová, vyd. Radioservis (CD)

OceněníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Informační zpravodaj Národního divadla, č. 9, květen 2015, 132. sezona 2014–2015, str. 39, 52
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 526
  3. Informační zpravodaj Národního divadla, č. 9, květen 2015, 132. sezona 2014–2015, str. 52
  4. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 526

LiteraturaEditovat

  • Alexander Buchner: Opera v Praze, PANTON, Praha, 1985, str. 187 (foto)
  • Informační zpravodaj Národního divadla, č. 9, květen 2015, 132. sezona 2014–2015, str. 39, 52 (foto)
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 453, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Kolektiv autorů: Divadlo nové doby (1945–1948), Panorama, Praha, 1990, str. 86, ISBN 80-7038-140-X
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 526–7

Externí odkazyEditovat