Otevřít hlavní menu

Dominik Ondřej II. z Kounic

český politik
Možná hledáte: Dominik Ondřej I. z Kounic.

Dominik Ondřej II. Antonín kníže z Kounic-Rietbergu, hrabě z Questenbergu (německy Dominik Andreas II. Anton Fürst von Kaunitz-Rietberg, Graf von Questenberg) (30. března 1739 Vídeň24. listopadu 1812 Vídeň) byl moravský šlechtic z rodu Kouniců. Několik let byl rakouským vyslancem v různých zemích, později se uplatnil i v dvorských úřadech. Byl rytířem Řádu zlatého rouna a vlastnil statky na Moravě a v Čechách.

Dominik Ondřej II. z Kounic-Rietbergu
Erb rodu z Kounic-Rietbergu
Erb rodu z Kounic-Rietbergu

3. kníže z Kounic a Rietbergu
Ve funkci:
19. květen 1797 – 24. listopad 1812
Předchůdce Arnošt Kryštof z Kounic-Rietbergu
Nástupce Alois Václav z Kounic-Rietbergu

Nejvyšší štolba císařského dvora
Ve funkci:
1807 – 1812
Panovník František I.
Předchůdce Karel Jan z Ditrichštejna
Nástupce Jan Nepomuk Norbert z Trauttmannsdorff-Weinsbergu

Stálý vyslanec ve Španělsku
Ve funkci:
1774 – 1779
Panovník Marie Terezie

Císařský tajný rada

Císařský komorník

Císařský dvorský rada
Ve funkci:
1763 – ?
Panovník Marie Terezie

Narození 30. března 1739
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 24. listopadu 1812 (ve věku 73 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Choť Marie Bernardina z Plettenberg-Wittemu
Rodiče Václav Antonín z Kounic-Rietbergu
Marie Arnoštka (Ernestina) ze Starhembergu
Děti Alois Václav, Marie Terezie
Zaměstnání politik, diplomat
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1792 rakouský Řád zlatého rouna (č. 838)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Václav Antonín z Kounic-Rietbergu
1711–1794
matka Marie Arnoštka (Ernestina) ze Starhembergu
1717–1749
manželka Marie Bernardina z Plettenberg-Wittemu
1743–1779
bratr Arnošt Kryštof z Kounic-Rietbergu
1737–1797
bratr František Václav z Kounic-Rietbergu
1742–1825
bratr Josef Klement z Kounic-Rietbergu
1743–1785
sestra Marie Antoinette, provdaná z Thürheimu
1745–1769
dcera Marie Terezie Aloisie, provdaná Bruntálská z Vrbna
1763–1803
dcera Marie Antonie z Kounic-Rietbergu
1765–1805
dcera Filipína z Kounic-Rietbergu
1769–1771
syn Alois Václav z Kounic-Rietbergu
1774–1848
děd Maxmilián Oldřich z Kounic-Rietbergu
1679–1746
babička Marie Arnoštka Františka z Rietbergu
1687–1758
teta Marie Antonie, provdaná Questenberková
1708–1778
strýc Jan Adam z Questenbergu
1678–1752
neteř Marie Eleonora, provdaná Metternichová
1775–1825

Obsah

Kariéra v diplomacii a u dvoraEditovat

Narodil se jako třetí syn státního kancléře knížete Václava Antonína Kounice (1711–1794), který byl nejvýznamnější osobností v historii Kouniců. Slavný otec také do značné míry dlouhodobě ovlivňoval synovu kariéru. Dominik Ondřej vystudoval práva a absolvoval kavalírskou cestu po Evropě, v roce 1761 nastoupil službu u moravského zemského tribunálu v Brně, v roce 1763 byl jmenován říšským dvorským radou. Na otcovo přání si měl vyzkoušet i službu v armádě a za sedmileté války byl krátce pobočníkem maršála Laudona. V šedesátých letech 18. století byl pověřen diplomatickými úkoly ve Varšavě a Petrohradě, nakonec byl stálým vyslancem ve Španělsku (1774–1779),[1] mezitím byl jmenován také císařským komořím a tajným radou. V roce 1792 získal Řád zlatého rouna a v letech 1807–1812 byl nejvyšším štolbou císařského dvora.

Majetkové poměry a rodinaEditovat

Jako mladší syn byl původně předurčen k převzetí panství Luka nad Jihlavou, ale po vymření spřízněného rodu Qustenbergů se ve třinácti letech stal dědicem rozsáhlých panství Jaroměřice nad Rokytnou a Bečov nad Teplou (1752). Majestát na sloučení erbů a jmen Kouniců a Questenbergů obdržel v roce 1761. V Bečově nad Teplou byla tehdy dokončena výstavba barokního zámku zahájená již za Jana Adama Questenberga. Po dobu Dominikovy nezletilosti a při pozdějších zahraničních cestách vedl správu majetku jeho otec Václav Antonín, případně teta Marie Antonie Kounicová, ovdovělá Questenbergová (1708–1778). Až po návratu ze Španělska převzal správu majetku osobně, a i když trvale sídlil ve Vídni, každoročně zajížděl na několik týdnů do Jaroměřic. Úspěšně například prosadil chov ovcí dovezených ze Španělska.

Po starším bratrovi Arnoštu Kryštofovi zdědil v roce 1797 knížecí titul a také hlavní rodová panství Slavkov a Uherský Brod. Svůj zájem poté zaměřil na Slavkov a správu Jaroměřic a Bečova přenechal synovi Aloisu Václavovi.

V roce 1762 se oženil s bavorskou šlechtičnou Marií Bernardinou hraběnkou von Plettenberg-Wittem (1743–1779), která s dětmi žila v Jaroměřicích. Z jejich dětí byla nejstarší dcera Marie Terezie (1763–1803), provdaná za Rudolfa Bruntálského z Vrbna (Bruntálští později po vymření moravské větve Kouniců převzali Jaroměřice). Pokračovatelem rodu byl jediný syn Alois Václav (1774–1848).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Podle CERMAN, Ivo. Šlechtická kultura v 18. století: filozofové, mystici, politici. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 762 s. ISBN 978-80-7422-122-4. S. 202.  byl Kounic vyslancem ve Španělsku v letech 1776–1780 a nejvšším štolbou od roku 1794.

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný, díl 14; Praha, 1899 (reprint 1998) ISBN 80-7185-200-7
  • Plichta, Alois: Jaroměřicko. Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí, díl II.; Třebíč, 1994 ISBN 80-85766-39-6

Externí odkazyEditovat