Bečov nad Teplou (zámek)
Bečov nad Teplou je zámek ve stejnojmenném městě v Karlovarském kraji. Postaven byl v barokním slohu v polovině 18. století, kdy převzal rezidenční funkci přilehlého hradu. Spolu s hradem je chráněn jako kulturní památka[1] a od roku 1995 jako národní kulturní památka.[2]
| Zámek Bečov nad Teplou | |
|---|---|
 Zámek v Bečově nad Teplou | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura |
| Výstavba | 1750–1753 |
| Stavebník | Dominik Ondřej z Kounic |
| Poloha | |
| Adresa | Bečov nad Teplou,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′8,16″ s. š., 12°50′23,28″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 28094/4-726 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky hrad a zámek Bečov nad Teplou) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatZámek byl vybudován v letech 1750–1753 v těsné blízkosti středověkého hradu v místě bývalého předhradí. Pro vybudování zámku bylo využito raně barokní opevnění, které navrhl Jan Lacron v období třicetileté války a z něhož byla realizovaná pouze malá část v podobě dělostřelecké bašty.
Dvoupatrový zámek, zvaný v dobových pramenech Nový nebo Dolní, nechal vybudovat v polovině 18. století tehdejší majitel bečovského panství Dominik Ondřej z Kounic. Architekt barokní budovy využil zmiňovanou baštu jako substrukci pro rozměrnou polygonální věžici a zachoval i renesanční portál předhradí z doby kolem roku 1540, který využil jako vstupní portál zámku. Přístup do něj byl realizován zděným mostem neseným osmi hranolovými pilíři. Na mostě jsou umístěny kamenné sochy Jana Nepomuckého a jezuitského světce Jana de Gotto z roku 1753.
Reprezentační sály a kaple zámku jsou situovány v polygonální věžici, zbylá část budovy sloužila obytným účelům. V roce 1861 byla přestavěna zámecká kaple, v letech 1861–1875 pak byly upraveny ostatní interiéry zámku za účasti architektů Josefa Zítka a Josefa Mockera.
Přilehlá zámecká terasovitá zahrada pochází až z druhé poloviny 19. století. Pod terasami se nachází rozsáhlá sklepení bývalého pivovaru z 18. století.
Knihovna
editovatZámecká knihovna rodu Beaufortů obsahuje přes sedmnácti tisíc knih, z toho téměř padesát rukopisů (výhradně z devatenáctého a dvacátého století), dva tisíce starých tisků a zbývající knihy pochází z devatenáctého a první poloviny dvacátého století.[3] Nejstarší knihy z šestnáctého až osmnáctého století jsou převážně ve francouzštině a obsahově se zaměřují na historii a geografii.[4] Součástí knihovny je několik katalogů, z nichž poslední je z poloviny devatenáctého století a popisuje 3337 historických, genealogických, beletristických a dětských knih. Zprávami doložený lístkový katalog je nezvěstný.[5] Součástí fondu jsou také hudebniny z přelomu devatenáctého a dvacátého století, mapy a periodika.[6]
Starší část knihovního fondu bývala uložena na zámku, zatímco novější knihy byly umístěny v tzv. Pluhovských domech na hradě. V roce 1950 byly obě knihovny sloučeny a část knih převedena na nové majitele. Germanistický seminář Univerzity Karlovy dostal 150 svazků, románský seminář Univerzity Karlovy 248 svazků a 28 svazků připadlo literární redakci nakladatelství Melantrich. Zbývající knihy byly převezeny na klášterecký zámek a do Bečova byly vráceny v roce 1956. Kvůli nevhodnému uložení je poté napadla plíseň. Po roce 1977 byly knihy očištěny a knihovna převezena do tepelského kláštera, kde zůstala do roku 1990. Poté se znovu vrátila do Bečova a zejména staré tisky byly umístěny v původních vyřezávaných skříních jako součást zámecké expozice.[3]
Expozice
editovatV roce 1996 byla v nově opraveném zámku otevřena expozice gotického umění západních Čech. Od roku 2002 je součástí expozice restaurovaný románský relikviář svatého Maura, po českých korunovačních klenotech druhá nejcennější památka[7] a vůbec nejvýznamnější románská klenotnická památka v České republice. Ten byl koncem osmdesátých let 20. století nalezen ukrytý pod podlahou v žalostném stavu. Expozice dokumentuje postup jeho náročné a komplexní restaurace.
| Rok | Počet návštěvníků |
|---|---|
| 2015 | 65 801 |
| 2016 | 70 365 |
| 2017 | 74 438 |
| 2018 | 72 436 |
Galerie
editovat-
Pohled na hrad a zámek od řeky Teplé -
Zámek pohledem od kostela -
Zámecká zahrada -
Zámecká zahrada pod mostem k zámku -
Zámek z Plzeňské ulice -
Hrad z horní terasy zámecké zahrady -
Zámecká zahrada -
Starší část zámku z Plzeňské ulice -
Hrad a zámek z Úzké ulice
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-03]. Identifikátor záznamu 139374 : Hrad a zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Hrad Bečov nad Teplou [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-03-03]. Dostupné online.
- ↑ a b MAŠEK, Petr. Zámecká knihovna Bečov. Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků = : Miscellanea Department of the Manuscript and Early Printed Books. 1994, čís. 10/2, s. 480. Dále jen Mašek (1994).
- ↑ Mašek (1994), s. 475.
- ↑ Mašek (1994), s. 477.
- ↑ Mašek (1994), s. 485.
- ↑ Dokumentární film Hon na svatého Maura vysílaný 8. 10. 2006 Českou televizí
- ↑ Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné v archivu.
Literatura
editovat- MACEK, Karel. Najdi si nějaký hrad: Příběh Maurova kastelána. 1. vyd. Středokluky: Nakladateství Susa, 2022. 213 s. ISBN 978-80-88084-34-1.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Bečov nad Teplou na Wikimedia Commons - Seznam prací o zámku v Bečově nad Teplou v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Oficiální stránky
- Bečov nad Teplou - Město s relikviářem sv. Maura, IN magazín, 5.11.2003
- Hon na svatého Maura – dokumentární film vysílaný 8. 10. 2006 Českou televizí
