Diskuse:Karel III. Britský

Quasi-vetované zákony

Oddíl "Vetované zákony a pokusy o cenzuru" zaujímá velkou část článku, naprosto disproporční vzhledem ke svému nepatrnému významu.--Qasinka (diskuse) 4. 8. 2015, 11:37 (CEST)

Navíc není zřejmé, zda to má přímou souvislost s Chralesem, je to sice ozdrojovaný, ale výkřik do tmy JAn (diskuse) 1. 4. 2016, 09:20 (CEST)

Zámek

Zamkl jsem článek z důvodu prevence vandalismu a vkládání neověřených informací nezavedenými uživateli. Myslím, že v tomto případě je lépe se vyhnout lidové tvořivosti a fantazii. Pokud důvod pro zámek pomine před jeho vypršením, nebráním se dřívějšímu odemčení. --Vojtasafr (diskuse) 8. 9. 2022, 19:53 (CEST)

Celý svět ví, že se úmrtím své matky stal králem (a to včetně anglické Wikipedie), jen my si tady hrajeme se zámky. 🙄 --185.5.70.150 8. 9. 2022, 19:55 (CEST)

BBC zřejmě také není důvěryhodný zdroj: „At the moment the Queen died, the throne passed immediately and without ceremony to the heir, Charles, the former Prince of Wales.“ --185.5.70.150 8. 9. 2022, 19:59 (CEST)

Problém je v tom, že se to tam vkládá bez zdrojů. Druhý problém je v tom, že nevíme, pod jakým jménem bude vládnout. Povinnost dokládat informace věrohodnými zdroji je na vkladateli, nikoli na patrole. --Vojtasafr (diskuse) 8. 9. 2022, 20:00 (CEST)

To je jedno, pod jakým jménem bude vládnout. Králem už je, zdroje k tomu taky jsou. --Silesianus (diskuse) 8. 9. 2022, 20:06 (CEST)

A třetí jestli v češtině bude pokračovat zavedená praxe počešťování či ne. Karel III. --Chrz (diskuse) 8. 9. 2022, 20:06 (CEST)

V oddílu Názory se teď píše: "Král Karel III. se osobně angažuje ve prospěch ochrany životního prostředí". To není pravda. Angažovaný v mnoha oblastech byl ještě jakožto princ Charles a veřejně prohlásil, že jakožto král se takto angažovat nebude. Mělo by tam tedy být např.: "Před nástupem na trůn se princ Charles osobně angažoval...atd." Zdroj např. tady: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-alzbeta-si-pro-noveho-krale-vyzadala-podporu-co-cekat-od-charlese-iii-213632 --S.chmela (diskuse) 9. 9. 2022, 10:27 (CEST)

Odemknout a vložit Oldenburkové. --Gui le Roi (diskuse) 9. 9. 2022, 10:11 (CEST)

Jméno

@Kacir: Jseš si jistý, že bude vládnout pod tímto jménem? Oznámeno to má být teprve zítra, pokud vím. --Vojtasafr (diskuse) 8. 9. 2022, 20:10 (CEST)

Viz The Times, kde stojí „Charles will formally be proclaimed as the new sovereign at St James's Palace tomorrow, when his regnal name will also be announced.“. Obdobná formulace je v britské BBC. Navrhuji přesun vrátit (či přesunout na neutrální jméno). Spekuluje se například, že by vůbec jako Charles vládnout nemusel (ale např. jako George VII). --Martin Urbanec (diskuse) 8. 9. 2022, 20:16 (CEST)Upravil --Martin Urbanec (diskuse) 8. 9. 2022, 20:24 (CEST)

Zdrženlivost horlivým wikipedistům nenaordinujete, to by se muselo zamknout. --Chrz (diskuse) 8. 9. 2022, 20:19 (CEST)

V této chvíli už králem je, nikoli princem. Otázka tedy zůstává, jaký název článku zvolit; en wiki jej uvádí jako Charles III (disambiguation) a Charles, King of the United Kingdom v rámci posloupnosti monarchů, viz postupné přesuny fr iw. Pokud by si zvolil jméno jiné, pak se s korunovací standardně přesune na nové jméno; do té doby je Karlem III., respektive Karlem, nikoli princem. --Kacir 8. 9. 2022, 20:27 (CEST)

Jmenuje se pořád stejně, tudíž Karel (britský král) (popřípadě Charles (britský král)) by mělo být korektní do zítřka, kdy se uvidí. --Silesianus (diskuse) 8. 9. 2022, 20:28 (CEST)

Netvrdím, že králem není. Tvrdím, že není možné jej označovat za Karla III., protože panovnické jméno nebylo zatím určeno. Za ideální mezitímní název považuji Charles (britský král) (v anglické podobě, jelikož tu článek používal dlouhodobě; počeštění bychom případně měli řádně prodiskutovat). --Martin Urbanec (diskuse) 8. 9. 2022, 20:30 (CEST)

Z názvu článku odstraňuji pořadí. Myslím, že by to měla být v této chvíli korektní varianta.--Kacir 8. 9. 2022, 20:30 (CEST)

Premiérka Trussová jej ve svém prohášení titulovala jako Karla III. [1] --Qasinka (diskuse) 8. 9. 2022, 20:31 (CEST)

Když nám SeznamZprávy tvrdí "Novým panovníkem Spojeného království se stává Alžbětin nejstarší syn Charles, vládnout bude jako Karel III." tak to teď rozporujte :) --Chrz (diskuse) 8. 9. 2022, 20:34 (CEST)

Jako ten samý článek, který nám tvrdí „Nový panovník bude prvním britským králem tohoto jména od 17. století, kdy byl popraven král Karel II. z rodu Stuartovců.“ --Silesianus (diskuse) 8. 9. 2022, 20:37 (CEST)

Prozatím bych se klonil ke jménu bez pořadí. IMHO lepší Charles (jak dosud článek používal), ale Karel (dle obvyklého počešťování) je také snad schůdný. --Vojtasafr (diskuse) 8. 9. 2022, 20:35 (CEST)

@Martin Urbanec: Monarchové jsou uváděni výlučně česky, viz Seznam britských králů a nejen britští.--Kacir 8. 9. 2022, 20:36 (CEST)

Výlučně. --Silesianus (diskuse) 8. 9. 2022, 20:38 (CEST)

Britští výlučně a pokud se nepletu i všichni současní evropští.--Kacir 8. 9. 2022, 20:42 (CEST)

Proto ten jeden vyčnívající působí jako pěst na oko. --Silesianus (diskuse) 8. 9. 2022, 20:45 (CEST)

A je to nejen česká praxe, kdyby tady zas chtěl někdo hanit češtinu, že kazí lidem jména překládáním a přechylováním a podobně. --Chrz (diskuse) 8. 9. 2022, 20:40 (CEST)

@Kacir Ohledně seznamu britských králů, Karel III. už na dané stránce je, ale není v kategorii Britští králové, stále pouze Britští princové. Nevím, komu navrhnout doplnění, když je tato stránka zamčená? --Soustruh (diskuse) 12. 9. 2022, 13:25 (CEST)

@Soustruh: Dobrý den, kategorie byla již přidána. Až příště budete chtít poslat upozornění nějakému uživateli, je potřeba ho označit – jako když děláte odkaz na článek, tedy např. [[Wikipedista:Kacir]]. Zároveň je třeba ve stejné editaci přidat podpis. Tím pošlete uživateli upozornění. --Marek Genius (diskuse) 13. 9. 2022, 20:22 (CEST)

"He will be known as King Charles III. That was the first decision of the new king's reign. He could have chosen from any of his four names - Charles Philip Arthur George." https://www.bbc.com/news/uk-59135132 --89.102.27.204 8. 9. 2022, 20:45 (CEST)

Už to oznámili oficiálně, bude Charles III. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 185.5.70.150 (diskuse)

Karel III. uvádí i The Guardian (19:48) s odvoláním na Clarence House. --Ria (diskuse) 8. 9. 2022, 21:04 (CEST)

K názvu článku se vyjadřovat nebudu, jelikož se v panovnických jménech nevyznám. Každopádně obecně zavedená praxe je, že název článku je obvykle totožný s úvodem článku a infoboxem. Tak až se to nějak utřepe, myslete na to. :) --Patrik L. (diskuse) 8. 9. 2022, 20:46 (CEST)

Ano, bude to Karel III. Ale přesouvat stránku nebudu. Každopádně byste to měli dát do kupy - přesměrování jsou teď rozbitá a to je hodně špatně... --VasekPav (diskuse) 8. 9. 2022, 20:48 (CEST)

Pokud jsem si správně všiml, přesměrování už narovnali roboti. --Vojtasafr (diskuse) 8. 9. 2022, 20:49 (CEST)

Když už jsme u toho, tak proč se užívá rozlišovač (britský král) pro britské panovníky? Nemělo by to být jako u ostatních zemí jen Karel III. Britský (resp. Jiří II. Britský etc.)? --Silesianus (diskuse) 8. 9. 2022, 20:54 (CEST)

Na stávající variantě rozhodně netrvám. --Vojtasafr (diskuse) 8. 9. 2022, 20:55 (CEST)

Hm, tak máme Karel III. (britský král), Jiří II. (britský král), Vilém IV. Britský a ostatní (sporně?) bez rozlišovače… --Silesianus (diskuse) 8. 9. 2022, 20:58 (CEST)

Osobně bych preferoval Karel III. Britský s přesuny dalších králů, obdobně jako Filip VI. Španělský; BTW ten přesun na Jiří II. (britský král) byl unáhlený, protože z výchozího názvu (dominantního nositele britského krále) zbylo přesměrování na článek s rozlišovačem, viz Jiří II..--Kacir 8. 9. 2022, 21:00 (CEST)

Ano, dle zvyklostí by měl název článku být Karel III. Britský. Ale zvážil bych i název článku jenom Karel III., neb to bude brzo dominantní význam a stávající rozcestník přesunul na Karel III. (rozcestník). Ale to hodně předbíhám a asi by to nebylo v současnosti úplně správné. --VasekPav (diskuse) 8. 9. 2022, 21:07 (CEST)

Osobně se domnívám, že (případné) přejmenování britských panovníků na novou standardní podobu by mělo být výrazněji prodiskutováno, ideálně pod lípou. Poslední přesun je zbytný (k aktualizaci hesla není potřeba), a proto by se dle mého měla preferovat diskuse před přejmenováním v řádu minut. --Martin Urbanec (diskuse) 8. 9. 2022, 21:20 (CEST)

Osobně jsem na stránku Jiří II. (britský král) dál šablonu přesunout na Jiří II. Britský. I tato diskuse vedla a vede k názvu Karel III. Britský. --VasekPav (diskuse) 8. 9. 2022, 21:24 (CEST)

Po e. k.: Když jsem dělal nějaké úpravy v souvisejících článcích, tak majoritní úzus by ukazoval na Karel III. Britský, odkud jsem prozatím založil přesměrování. Dále bychom se měli vypořádat se stránkou Karel (britský král), ideálně by tam (nebo na Karel Britský měl být rozcestník sem, na Karel I. Stuart, Karel II. Stuart, Karel Eduard Stuart... — Draceane ^diskuse_příspěvky 8. 9. 2022, 21:19 (CEST)

Karel I. a Karel II. byli králi Anglie, Skotska a Irska, nikoliv Velké Británie. Proto jsou pravděpodobně i pojmenováni tak, jak jsou. --Silesianus (diskuse) 8. 9. 2022, 21:25 (CEST)

Ti Stuartovci nebyli britští králové, takže by do rozcestníku nepatřili.--Kacir 8. 9. 2022, 21:26 (CEST)

Dobrá, beru zpět. — Draceane ^diskuse_příspěvky 8. 9. 2022, 21:31 (CEST)

Karel III. Windsor vy asi lépe odpovídalo skutečnosti, tedy používání přídomku podle dynastie, a odpadly by starosti o přesnost přídomku Britský.

Fakticky by ještě lépe sedělo Karel III. Mountbatten-Windsor, ale když se královna Alžběta II. rozhodla toto příjmení používat pouze pro vzdálenější potomky, tak by to bylo dost neobvyklé. --Mav (diskuse) 9. 9. 2022, 15:38 (CEST)

Asi bychom si tu neměli jména vymýšlet a zavádět neologismy a měli bychom posečkat, jak si s tím poradí média. (The Times, Marie Claire a The Guardian nejsou relevantní zdroje, neboť česká jména neuvádějí.) Tyto huráakce (rozuměj přesuny) nepovažuji za vhodné. IMHO to teď skutečně dopadne tak, že v médiích preferovaná varianta bude Karel III. Britský, protože běžný novinář samozřejmě není odborníkem na označování panovníků, takže se jako první podívá, jak vlastně se to píše na Wikipedii. :-) --Marek Genius (diskuse) 8. 9. 2022, 21:41 (CEST)

A rozhodli jsme za média nebývale moudře, kvalifikovaně a konzistentně :) I když já bych radši volil nepěkné leč systematické rozlišovače (britský král) než polo- až úplně nucené přídomky jako Britský.

S tímhle se perou i na jiných wikinách a huráakce taky provádějí. Nechce se jim čekat u tak zásadní věci na nějaký encyklopedický test zažitého jména, tady encyklopedická umírněnost ustupuje žurnalistické snaze nebýt s Wikipedií směšně pozadu, i kdyby se mělo přesouvat několikrát za 24 hodin. --Chrz (diskuse) 8. 9. 2022, 21:52 (CEST)

Přiznám se, i toto mě vedlo k přesunu... Ale chápu postoj i opačné strany :-). --VasekPav (diskuse) 8. 9. 2022, 22:11 (CEST)

Přednost před médii bychom měli dát pravidlům českého pravopisu, která uvádějí, že u známých historických osobností se obvykle užívá rodné jméno ... v počeštěné podobě: ... Totéž platí i pro jména panovníků, papežů, feudálů, světců apod. --Herigona (diskuse) 8. 9. 2022, 22:12 (CEST)

Charles má tu smůlu, že doslova desítky let byl známou historickou osobností nepanovnickou v nepočeštěné podobě, takže železná košile, ale ve spojení s "král" a "III." třeba nebude naskakovat do mysli Charles ale už Karel. --Chrz (diskuse) 8. 9. 2022, 22:17 (CEST)

Dnes je to spíše věc zvyku. Také se říkalo Juan Carlos I., a ne Jan Karel I. --Netris1 (diskuse) 8. 9. 2022, 22:32 (CEST)

Jsem pro Karel III. (král Spojeného království). Řeší to tak většina velkých cizojazyčných Wikipedií. --Martin Tauchman (diskuse) 8. 9. 2022, 22:37 (CEST)

Tak nejdřív porovnejte celý systém článků, ne jenom jednoho zástupce. My máme být konzistentní vůči dosavadním českým wikizvyklostem, ne vůči interwiki rozlišovačům. Navíc kde bereme tu jistotu, že se cizojazyčné wikipedie již ustálily a neprochází živelným procesem jako u nás? --Chrz (diskuse) 8. 9. 2022, 22:43 (CEST)

Jak píše Chrz, cs wiki se snaží udržet jednotný systém pojmenovávání článků jednoho tématu, cf. Jiří I. vs. interwiki a další monarchové. Přesto nebudeme přesouvat podle většiny interwiki, když pro cs wiki je typická právě forma Filip VI. Španělský, Filip Belgický, Vilém Alexandr Nizozemský, Albert II. Monacký etc.--Kacir 8. 9. 2022, 22:52 (CEST)

Pro zajímavost přikládám rozhovor s jazykovědcem Karlem Olivou, bývalým ředitelem Ústavu pro jazyk český. --Patrik L. (diskuse) 9. 9. 2022, 19:56 (CEST)

A já zas tenhle článek, který ukazuje, že od ČTK nebo idnesu bychom se Karla v životě nedočkali, ale povalila je jiná média. Diskuze pod těmito články byla typická ukázka diskuze pod internetovými články, co říct víc. A že ÚJČ už asi ani nezná vlastní poučky a postupně nám vymizí jeho účel, pravidla bude určovat shoda mezi médii a jejich dobrovolné style guidy, jako u angličtiny. --Chrz (diskuse) 9. 9. 2022, 20:07 (CEST)

A ještě další článek zabývající se tímto tématem. --Patrik L. (diskuse) 9. 9. 2022, 20:40 (CEST)

Odpověď na dotaz, jak nového britského panovníka správně nazývat na stránkách Ústavu pro jazyk český: https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/zajimave-dotazy/201104-zajimave-dotazy-elisabeth.html. --Arcadiosis (diskuse) 9. 9. 2022, 21:19 (CEST)

Strašně alibistická odpověď... --VasekPav (diskuse) 9. 9. 2022, 21:58 (CEST)

• Jména panovníků se totiž tradičně počešťují
• v případě jejího syna hovořilo pouze o (princi) Charlesovi

Mají v tom nějaký logický nepořádek. Světe div se, že se mu doteď říkalo Charles, když to nebyl panovník. Takhle by vlastně nebylo možné nikdy počeštit nikoho, protože doposud se o něm psalo pod jménem jiným. A kdyby se náhodou pojmenoval George VII, tak by mu jako Češi říkali Charles VII., protože jsou zvyklí na Charlese?! Nebo tím chtěl básník říci, že dříve v době informačního pravěku jsme se o člověku dozvěděli až když panoval, zatím co dnes známe budoucí panovníky od jejich narození? Budiž jim omluvou, že stanovisko museli sesmolit honem honem, třeba za týden či půlrok napíšou, že se ujalo to nebo ono a není důvod spekulovat o dubletách. --Chrz (diskuse) 9. 9. 2022, 23:00 (CEST)

A ještě Blesk.

„Po konzultaci s Ústavem pro jazyk český bude ČTK napříště používat český přepis jména nového britského krále. Mění jej tedy z dosavadního tvaru Charles III. na Karel III.“

Pokud dostalo ČTK od ÚJČ takové poloalibistické stanovisko, jako pak ÚJČ uveřejnilo na stránkách, pak bych se divil, že se vůbec ČTK do nějakých změn pouštěla. Novinář Willoughby nezklamal, ten toho nechápe víc, jménem státu počínaje. Ale to jen zpětně k tomu, že Wikipedie v tomhle média docela předběhla, můžeme spekulovat nakolik i ovlivnila, a pro příště už se asi bude u článku jen řešit jestli "Britský" v názvu ano či nějak jinak... --Chrz (diskuse) 9. 9. 2022, 23:22 (CEST)

@Chrz U Willoughbyho se divím, angličtina postupuje v případě cizích panovníků obdobně. Třeba Karel IV. je Charles IV. --Martin Tauchman (diskuse) 9. 9. 2022, 23:42 (CEST)

Jemu jde o to, proč jsme ho změnili až teď a ne už od mimina.

Ale víc to nemá cenu rozebírat, jméno článku je vyřešeno, zdroje k tomu jsou... Jen že článku je doplňováno a průběžně zas mazáno informování o tom, že doteď byl znám jako princ Charles, "alternativní" jména se do úvodů běžně dávají, i ta česká a za čechocentrizmus se to nebere... --Chrz (diskuse) 9. 9. 2022, 23:46 (CEST)

Na rozhovoru s Olivou mě nejvíce překvapuje ta poznámka off-topic, že princ z Walesu je špatný překlad, neboť jde o knížete. (Všiml jsem si, že do článku Princ z Walesu již bylo zaneseno.) Jestli tu působí nějaký odborník na šlechtické tituly (mně je toto téma vzdálené), bylo by fajn ho pingnout, aby se na články podíval a případně opravil. --Marek Genius (diskuse) 11. 9. 2022, 17:44 (CEST)

V minulosti bylo diskutováno přímo u článku. Ačkoliv (zdá se, na šlechtické tituly se rovněž necítím být odborník) jde o nesprávný český název příslušného titulu, pravděpodobně jde o název očekávatelný. --Martin Urbanec (diskuse) 11. 9. 2022, 17:47 (CEST)

Té diskuse jsem si nevšiml. A souhlasím, že tu používáme názvy, které jsou široce rozšířené, nicméně pokud jde o název chybný, bylo by vhodné uvést ve všech článcích i ten název správný (mít v úvodu oba názvy nebo se tomu věnovat v sekci jméno, případně alespoň poznámka pod čarou na konci článku). Ale já to nedovedu hodnotit, protože mám k tomu akorát tu stručnou informaci od Olivy, jinak nevím nic. Ale je fakt, že u Williama a Kate jsem se setkával s označením vévoda (i když bych řekl spíše z Cambridge než z Walesu) a vévoda je asi totéž co kníže, nevím, jestli je nějaký rozdíl mezi vévodou a knížetem. Takže možná těch chyb tu bude více (Kate a William se také v těchto dnech přesouvali, jak koukám), stálo by za to, kdyby to někdo zkontroloval, ale jestli tu vůbec nějaký odborník je. :-/ --Marek Genius (diskuse) 11. 9. 2022, 18:05 (CEST)

Tak ono v historii existovalo Velšské knížectví, samozřejmě v čele s knížetem a ne princem (bohužel obojí v angličtině jako prince, obojí má etymologický základ v latinském slově princeps, a opět bohužel obojí čeští překladatelé s chutí překládají jenom jako princ…). Když jej natrvalo ovládli Angličané, tak král Eduard I. udělil knížecí titul svému synovi, korunnímu princi Eduardovi, což se stalo tradicí. Později bylo Velšské knížectví začleněno přímo do Anglie, avšak titul knížete se udržel.

Co se týká kníže (prince) vs. vévoda (duke): není to stejné. Je to jiná šlechtická hodnost, jako hrabě (earl) či vikomt (viscount) atd. William byl před Alžbětinou smrtí vévodou z Cambridge, hrabětem ze Strathearnu a baronem Carrickfergusem, teď mu Karel III. udělil tituly knížete z Walesu, vévody z Cornwallu a vévody z Rothesay. Jen tak mimo ještě zmíním, že angličtina používá pro slovanské vládce označení duke (vévoda), neboť v latině se titulovali jako dux , avšak ve slovanských jazycích to bylo kňaz, odkud máme české kníže. --Silesianus (diskuse) 12. 9. 2022, 12:45 (CEST)

Chápu to správně, že český kníže není totéž co britský kníže? Tzn. český kníže odpovídá britskému vévodovi? (Zřejmě kvůli tomu anglickému označení pro česká knížata jsem si myslel, že vévoda je totéž co kníže.) --Marek Genius (diskuse) 12. 9. 2022, 14:39 (CEST)

V obecné rovině je kníže knížetem (český kníže, anglicky prince, německy Fürst). Např. kníže Schwarzenberg a anglické Prince of Schwarzenberg. U těch slovanských panovníků to prostě jen vychází z jiné tradice. Zatímco latinsky se sám český panovník tituloval jako dux Bohemiae (viz třeba nejstarší české mince) a odtud to prostě bylo převzato do angličtiny (Duke of Bohemia) či němčiny (Herzog von Böhmen), tak v domácích slovanských jazycích se užívalo kňaz, ze kterého se v češtině stalo kníže. Neznamená to, že kníže = vévoda, neboť angličtina a čeština vycházely z jiného základu. I čeština někdy používá vévoda pro označení slovanských panovníků. Takový svatováclavský chorál má „Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš“. O slezských knížatech/vévodech se raději ani rozepisovat nebudu, jsem rád, že se to alespoň tady na wiki sjednotilo víceméně pod knížetem. Dá se ale i ojediněle setkat s překladem prince of Bohemia jakožto vládce země, např. Britannica. V neslovanských evropských zemích je to pak zcela jednoznačné duke=vévoda, prince=kníže/princ. Pokud překládáte z angličtiny, někdy to jde špatně rozlišit, zda použít kníže nebo princ. V takových případech se mi osvědčilo obrátit se na německou wiki, zda mají Fürst nebo Prinz. Co se týče „prince z Walesu“, není to jediný případ. Obdobný příklad byl např. „oranžský princ“ u nizozemských místodržitelů.--Silesianus (diskuse) 12. 9. 2022, 15:30 (CEST)

Děkuji za vysvětlení. Tak přece jen tomu taky někdo rozumí. Mimochodem, vidím, že i en wiki používá jako překlad knížete označení en:Fürst. --Marek Genius (diskuse) 12. 9. 2022, 15:43 (CEST)

Prosím, wikiodkazy do toho netahat, to by mě rozbolela hlava. Očividně německý článek de:Fürst odkazuje na obecný význam tohoto slova v němčině, stejně jako Kníže odkazuje na obecný pojem tohoto slova v češtině. Anglický en:Fürst však pojednává o německém slovu a jeho (uzšímu) významu, tudíž by dle mého neměly ty články být propojeny. Nejde je ale propojit ani s en:Prince, neboť ten pojednává o obou anglických významech (kníže a princ). Tak se to pro jistotu propojilo s Princ… Němčina ani čeština nic ekvivalentního k anglickému článku nikdy mít nebudou, protože pro oba významy prostě mají dvě odlišná slova. <humor>Snad jen přesvědčit lidi na en.wiki, aby daný člének rozdělili na dva ;-) </humor> --Silesianus (diskuse) 12. 9. 2022, 15:57 (CEST)

Dle mého z tohoto rozsáhlého vysvětlení unikly některé vážné nuance důležité pro pochopení translatologického problému "princ waleský". Bylo správně řečeno, že jazyky budující šlechtickou terminologii pod vlivem latiny (románské jazyky "včetně" angličtiny) nedokáží zvláštními výrazy odlišit mezi českým "kníže" a "princ". Když potom máme vladařský titul, např titul vládce Velšského knížectví (dnes již neexistujícího), tak očekáváme, že zde výraz "Prince" přeložíme jako "kníže". Potud má Oliva (et al.) nepochybně pravdu. Nicméně před překladatelem titulu stojí řada zvláštností, systém britské šlechty vůbec knížete nezná (srv. britská šlechta; zde je dle mého dotaz "Chápu to správně, že český kníže není totéž co britský kníže? Tzn. český kníže odpovídá britskému vévodovi?" od údajně neznalého Marka Genia perfektní, jde k podstatě věci). Britský "kníže" je pouze jeden (waleský) a svým významem ční nad sebevětším vévodou (to je důležité, protože v běžné české terminologii vždy stojí vévoda nad knížetem). Čekáme, že snadno začleníme titul do našeho systému, kdy samotný titul "narušuje" systém ze kterého pochází, navíc sám původní systém je dosti nekompatibilní s tím naším (kontinentálním) systémem. Zkrátka a dobře, pokud budou dobří překladatelé tohoto titulu používat princ, tak bychom měli opatrně pracovat s nálepkami jako "nesprávný český název" apod. --marv1N (diskuse) 13. 9. 2022, 11:23 (CEST)

K současnému jménu článku bych měl výhradu či dotaz k přízvisku "Britský". Toto přízvisku pokud vím se diskutovalo právě jednou, u královny Viktorie, tam toto přízvisku neprošlo (a ani ho nikdo příliš neobhajoval). Nějak jsem nezachytil literaturu (dokonce ani tu zvyklost), která by tato přízviska u králů Spojeného království uváděla jako vhodnou (možná to vhodné je, pouze, pouze to nikdy nikdo nezkusil obhájit). --marv1N (diskuse) 13. 9. 2022, 11:23 (CEST)

Připojuji se k výhradě. Ke změně článku došlo bez diskuse. Přídomek by u jména měl být jen tehdy, pokud je skutečně užíván jako součást jména (třeba jako u Jana Lucemburského). Jinak by měl být národní rozlišovač v závorce - Karel III. (britský král); on je ostatně i australským králem i kanadským králem...--Qasinka (diskuse) 14. 9. 2022, 09:46 (CEST)

Vzdělání

Král nemá magisterský titul; po pěti letech od promoce sice získal titul MA, nicméně ten bývá všem absolventům Cambridgeské univerzity přiznáván automaticky, což je ostatně uvedeno i v anglické verzi hesla („At Cambridge, Master of Arts is an academic rank, not a postgraduate degree“).--Anavi (diskuse) 10. 9. 2022, 20:39 (CEST)

Děkuji za upozornění. Než aby v článku byl vysvětlován rozdíl mezi tituly, tak jsem radši informaci smazal. Pokud byste přece jenom chtěl v článku titul uvést s nějakým rozumným a krátkým vysvětlením, nic vám nebrání :-). --VasekPav (diskuse) 10. 9. 2022, 21:34 (CEST)

Konzistence jména v textu

V textu jsou používány oba tvary jména Charles (mládí a studia) a Karel (úvod, první a druhé manželství, názory). Protože se žádný tvar neváže k titulu či úřadu, mám zato že by mělo být jméno sjednoceno, tj. aby to v mládí nebyl Charles, v manželství a na trůnu Karel, a jinde zase Charles. --Kacir 11. 9. 2022, 19:41 (CEST)

Ano, to je další otázka, která mě při čtení rozhovorů s lingvisty napadla. Zpravidla to bývá tak, že celý text by měl mít stejný styl, takže filozofie i filosofie jsou rovnocenné, ale v jednom textu by se měla používat jen jedna (všude stejná) varianta. Jenomže pokud na to u nás nahlížíme tak, že zprvu to byl Charles, a když se stal panovníkem, je to najednou Karel, protože panovnická jména počešťujeme, na rozdíl od jmen ostatních cizinců, tak co potom s tím? Má být v celém článku stejné jméno (a které), nebo při popisu dětství se píše o Charlesovi, a teprve v roce 2022 začíná Karel? (Případně můžeme zítra do ÚJČ zavolat :D) --Marek Genius (diskuse) 11. 9. 2022, 20:09 (CEST)

Tak se inspirujte u Alžběty II., papežů, vdaných žen nebo u transexuálů, jak se v článcích dělá střih kdy článek píše o "několika osobách". --Chrz (diskuse) 11. 9. 2022, 20:13 (CEST)

Filosofie-filozofie je úplně jiná problematika než osoba co vystřídá několik jmen platných v různých obdobích života a tím i článku. --Chrz (diskuse) 11. 9. 2022, 20:17 (CEST)

(S editačním konfliktem) Ale teď jde o to, jestli jsou to dvě různá jména, nebo jestli je to jedno jméno. V angličtině je to stejné, ovšem liší se to – zdá se – v češtině. Možná by vhodným přirovnáním bylo nikoliv, že se žena vdá a přijme příjmení manžela, ale že se žena vdá a bude mít obě příjmení, manželovo i to své dosavadní. Co to vlastně je? Je to přidání druhého příjmení, nebo je to změna příjmení, když se z Kubařové stane Khek Kubařová? Vlastně sám nevím. --Marek Genius (diskuse) 11. 9. 2022, 21:26 (CEST)

Pro účely češtiny k tomu přistupujte, že se přejmenoval, ačkoliv v angličtině se jen očísloval a vyměnil funkci.

Pro nás je to podobné jako Václav přejmenovaný na Karla IV., dětská léta má václavská.

Předkrálovské období je tak charlesovské. Připadne mi právě uhozené si po desetiletích hrát na to, jako by nikdy žádný (princ) Charles neexistoval a snažit se to gumovat z wikipedie nebo přinášet dříve neviděného "Karla, prince z Walesu" nebo "prince Karla". --Chrz (diskuse) 11. 9. 2022, 21:49 (CEST)

Přiznám se, že se v tomto nevyznám. Samozřejmě jsem věděl, že se jednou stane králem, ale myslel jsem, že z prince Charlese bude prostě král Charles. (Dle diskuse výše je ovšem vidět, že nikdo z nás se v tom příliš nevyzná, to bez urážky.) Nicméně se zdá, že minimálně někdo si to vykládá tak, že o změnu jména jde (jak v češtině, tak v angličtině), to je vidět jak v diskusi výše, tak ve zpravodajských článcích, tak v diskusích těchto zpravodajských článků. (Viz ty spekulace, že z Charlese by byl George, tzn. to tito lidé zřejmě chápou jako změnu jména, byť je to vlastně změna z „Charles“ na „Charles“). --Marek Genius (diskuse) 12. 9. 2022, 00:02 (CEST)

Že se v tom nevyznají wikipedisti ještě není taková tragédie, nikdo to od nich neočekává. Ale novináři... --Chrz (diskuse) 12. 9. 2022, 08:22 (CEST)

Ač jsem normálně k novinářům dosti kritický, tak tady zase to chápu, protože to je tak úzce odborná oblast, že tomu skutečně rozumí jenom odborníci na etiketu, odborníci na britskou historii a znalci britského práva. A takových bude v republice asi jenom pár. --Marek Genius (diskuse) 12. 9. 2022, 11:12 (CEST)

A nebo jiná otázka, když se třeba žena vdá, jak se to potom píše? Podle mě je nejlepší asi v celém článku psát příjmení po svatbě, ač se v dětství tak nejmenovala. Ale jsem už z toho pitomej, jdu se radši najíst… --Marek Genius (diskuse) 11. 9. 2022, 20:12 (CEST)

@Marek Genius, 11. 9. 2022, 20:09: Tady je věc zjevná. Král se už narodil jako Karel, tedy anglicky Charles, a zůstal jím celý život. A proto také IMHO nemá smysl někde používat jednu formu a jinde druhou. --Kacir 11. 9. 2022, 21:18 (CEST)

Obávám se, že v české Wikipedii se žádný obecný konsensus ohledně jmen nepřijme (i kdyby o tom rozhodla sněmovna a poté Ústavní soud) a je potřeba hledat shodu aspoň pro tento případ. Pro mě by bylo přijatelné používání jména Charles, resp. princ Charles, u událostí před 8. září 2022 (všichni jsou přece na to zvyklí). V části Nástup na trůn by mělo být něco jako "po nástupu na trůn si vybral jméno Charles III. (v češtině se od té doby často používá tvar Karel III.)." Pro události následující by se pak mohl preferovat tento tvar, tedy Karel III. Jde přece především o sruzumitelnost pro běžného čtenáře, kterého teď myslím podobně jako mne praští do oka, že "Diana a Karel spolu mají dvě děti" a "Karel III. si vzal 9. dubna 2005 svou dlouholetou přítelkyni", ale "Princ Charles figuroval v Paradise Papers, které byly zveřejněny v listopadu 2017". --Xyzabec (diskuse) 11. 9. 2022, 22:57 (CEST)

Na Karlovi III. pro současnost se média veskrze shodla už během 8.9., pozadu byly zejména ČTK a idnes a ty naskočily 9.9. po poledni, když o tom idnes vydal článek, kde se rval, kterak se média shodnout nemohla (idnes se neshodl) a že teda špatně není ani jedno ale že teda milostivě se nechají přesvědčit. Docela poznatek pro zhodnocení co tam sedí za lidi, že.

Tady vidíte, proč někteří panovníci nejsou překládáni - málo se o nich píše a některá média prostě o (nejen) českém zvyku překládat panovníky nevědí, asi si mysleli že Alžběta II. je anglicky nebo co... Takže bych řekl že pro léta královská už jméno víme.

Jestli ho retroaktivně, a to včetně číslovky, prostrkávat do minulosti? Napovědět by mohlo i pár článků z tisku, kde nám teď připomenuli jeho dosavadní život. --Chrz (diskuse) 11. 9. 2022, 23:14 (CEST)

To není špatný přístup. Ale nadhodil jste přitom další dva dotazy. V sekci Životopis se bude postupovat, jak jste navrhnul, tzn. od Charlese ke korunovaci a ke Karlovi, ale jak se bude postupovat v průřezových sekcích Názory, Zájmy, Majetek? (I info v těchto sekcích se může /a nemusí/ vyvíjet, protože člověk může mít jiné názory v mládí a jiné v době kralování, stejně tak se může měnit majetek atd.) A druhý dotaz, jak se tedy bude postupovat v dalších článcích, jako jsou články o rodině, článek o Paradise Papers atd.? --Marek Genius (diskuse) 12. 9. 2022, 00:12 (CEST)

Samozřejmě je to na dohodě. Osobně mně rozdělování na Charlese a Karla přijde zbytečné, a v podstatě schizofrenní, tímto způsobem rozdělovat jednu osobu do anglické a v jiné části do české podoby jména (změna jména v různých částech textu by dávala smysl u zcela nového jména). Před usednutím na trůn by se pouze neměla uvádět řadová číslovka III. a psát jen Karel anebo Charles.
Mimoto fakticky není nutné, až na výjimky, uvádět jméno v textu, protože je zjevné o jaké osobě heslo pojednává. --Kacir 12. 9. 2022, 00:50 (CEST)

V článku o osobě samotné se dá jménu celkem úspěšně vyhýbat, když je tématem článku. Ale v odvozených článcích by najednou musel vystupovat "princ Karel" a to by zas kolidovalo s tím, že překládáme jen panovníky, tj. princ by se teoreticky neměl objevovat s českým jménem, i když víme, že jednou (za dlouho dlouho) králem byl/bude - ale to může být považováno za rigidní výklad. Aby nebylo nutné přepisovat tuny textu, přistupujme k tomu prostě tak, jako by se opravdu přejmenoval - představte si, jak by to třeba vyřešili v angličtině, kdyby byl najednou George VII. - vzal by si Dianu George nebo Charles, co? Prostě myslím, že Charlesovy zmínky z jiných článků lze vyšperkovat na princ Charles (později král Karel III.). Ale že máme na Wikipedii odkazy, mohl by prostě stačit odkaz [[Karel III. Bristký|princ Charles]]. --Chrz (diskuse) 12. 9. 2022, 08:28 (CEST)

Když nějakou ženskou přestaneme přechylovat, lze to samozřejmě dělat i retroaktivně, to jsou spíš gramatické hrátky.

Když nějaký film získá český distribuční název, lze o něm pohodově mluvit počeštěně i pro dobu před jeho českým uvedením, vlastně bychom to dokonce dělat měli (aspoň na wikipedii).

Když nějaká země změní jméno, už je to spíš na dohodě (dobové zmínky nechat na původním, zatímco v přehledových článcích nedělit na před a po) - vemte si třeba Severní Makedonii.

Prostě osobně to vidím jako princ Charles - král Karel III., žádné jiné kombinace. --Chrz (diskuse) 12. 9. 2022, 08:35 (CEST)

@Kacir: Současný článek Karel III. Britský je dost stručný. Ale až se zařadí mezi nejlepší články, takový článek by neměl popisovat jen subjekt, ale měl by ho zařadit do širších okolností a souvislostí, takže v článku potom bude popisována i Karlova rodina, historické události apod. A tam už si potom nevystačíme s neuváděním jméma v textu, protože pouze za pomoci zájmena nebo i bez něj nemusí být v konkrétní větě jasné, jestli mluvíme o Karlovi, nebo o někom, kdo byl zmíněn v předchozí větě. Chrz to popisuje dobře, když píše, že se při prvním uvedení v jiných článcích napíše „princ Charles (pozdější král Karel III.)“. --Marek Genius (diskuse) 12. 9. 2022, 11:20 (CEST)

Vždyť to píšu, až na výjimky – tedy v případech, kdy je nutné text formulovat jednoznačně. Určitě bych ale jméno nevkládal do každé druhé věty, jak je k vidění v některých heslech. BTW moc nevím, proč se zde řeší tvar jména v ostatních heslech. --Kacir 12. 9. 2022, 12:48 (CEST)

Jde tu proti sobě očekávatelnost jména, která je do 8. 9. 2022 jednoznačně princ Charles a jednotná úprava článku hodná encyklopedie - tzn. všude používat Karel. Dle mého skromného názoru by to vyřešila smazaná poznámka kolegy @Dirilla (lehce upravená): v českém prostředí až do smrti královny Alžběty II. zpravidla uváděný jako princ Charles (i s referencí byla). Chci se kolegy @Kacir zeptat, co je (bylo) na ní závadného? Kromě toho, že je to čechocentrismus. Ano je, ale jak vidno, asi nutný čechocentrismus. --VasekPav (diskuse) 12. 9. 2022, 23:16 (CEST)

První věta by neměla nadbytečně rozepisovat různé varianty jména, které úvod neúměrně natahují. V této chvíli jsou v něm 4 varianty jména: Karel III., Charles III, Karel Filip Artur Jiří a Charles Philip Arthur George. Jako princ Charles byl znám po celém světě, nejen v Česku. Úvod jsem rozšířil dle anglické verze. Informací „o českém prostředí a princi Charlesovi“ začínala sekce Mládí, jak jste zmínil ve shrnutí.
Osobně bych preferoval takovou informaci uvést v poznámce, dostatečná se mi jeví taková zmínka právě v sekci článku. Nyní je v úvodním odstavci informace o držení titulu prince z Walesu, kterou by snad bylo možné zreformulovat: V letech 1958–2022 byl znám jako Charles, princ z Walesu. Rovněž tento titul držel nejdéle v historii. I když přiznávám, že se mně toto polopatické – už třetí zopakování jména Charles v úvodním odstavci, zdá jako encyklopedie psaná pro děti. --Kacir 12. 9. 2022, 23:51 (CEST)

Ano souhlasím, osobně jsem měl sto chutí vymazat tu editaci kolegy @Martina Tauchmana s anglickým jménem v úvodu, právě proto, že už tam Charles uvedený je. Ale asi by z toho akorát byla jenom válka a skoro o ničem... A anglicky tak je a bude tak znám... Zreformovaná věta se mi líbí, ale přesně jak píšete, polopatické. Ale asi nutné. V dnešní uspěchané době, kdy se málo čte a spousta informací sviští jedním uchem dovnitř a druhým ven... Tak je třeba důležitou věc opakovat :-). A navíc neznalý (a hlavně i budoucí) čtenář prostě neví, nebude vědět, že před rokem 2022 u "nás" o "Karlovi" asi nic nenajde... --VasekPav (diskuse) 13. 9. 2022, 01:17 (CEST)

S tím záměrem vymazat Charlese III, +1, také mě to napadlo.
Mám zato, že není nutné potřetí dopisovat jméno Charles do úvodního odstavce, ale samozřejmě jsem připraven respektovat názorovou většinu. Encyklopedií psanou pro děti jsem měl na mysli přístup, kdy malé dítě v odstavci obsahujícím Charles a princ z Walesu neumí obě informace spojit a dovodit, že tedy král byl také Charles, princ z Walesu; aby to pochopilo, tak se mu obě informace musí napsat natvrdo vedle sebe, a k tomu směřujeme. Pokud by Charles používal v tomto spojení jiné jméno např. Arthur, tak beze všeho by to byl důvod k uvedení.--Kacir 13. 9. 2022, 01:58 (CEST)

@VasekPav Vzhledem k tomu, že jej tak někteří oslovují (dle mého názoru nevhodně) i v češtině jsem dospěl k názoru, že by tam tento tvar být měl. Protož je výraz uveden v závorce se při najetí myší a odkaz nebude zobrazovat. Osobně bych rád navrhl, aby v úvodu zůstalo jen jméno Karel III. a jeho anglický ekvivalent, ostatní jména můžeme dát do poznámky pod čarou, stejně se užívají jen v protokolu. --Martin Tauchman (diskuse) 13. 9. 2022, 02:09 (CEST)

S tímto by se dalo souhlasit, uvádět celá jména aspoň u anglických panovníků není zvykem (jsou tak uvedena jen u posledních čtyř - po Eduarda VIII., jak je jsem je teď projel po Jakuba I.). Pravda u nich se neuvádí ani anglický název, ale ten prostě u nás není a nebyl používán, případně se může doplnit...

A co jsem se díval na nejlepší články (podobných případů tam moc není), tak se snaží mít úvod, co se týče jména, co nejkratší... Takže za mě také plné jméno pryč - není očekávatelné a málokdy uváděné. Prostě je v úvodu jen pro nějakou formu, ale řekl bych zbytečnou. Poznámka pod čárou stačí. Případně se pak později plné jméno může uvést třeba i v nějaké kapitole Původ, která bude popisovat, že pochází z té a té linie (která byla v roce 1917 přejmenována), má ty a ty předky atd.

Tím by se dala uvést i ta věta: V letech 1958–2022 byl znám jako Charles, princ z Walesu. Rovněž tento titul držel nejdéle v historii. (jméno Charles použito podruhé). --VasekPav (diskuse) 13. 9. 2022, 08:59 (CEST)

V článcích, především tam, kde je mnoho synonym nebo je to z nějakého důvodu složitější, bývá dobrým zvykem začít článek sekcí Název, v případě osob Jméno. V té se uvedou všechna jména, plná i zkrácená, vysvětlí se jejich původ (proč a po kom se člověk takto jmenuje), je zde soupis jmen v průběhu života (jméno po narození, jméno po křtu, jméno po svatbě…), je možné uvést překlady do dalších jazyků, do těch významných (zde se nabízí španělština – Carlos III). V případě Karla III. by byla vhodná sekce Jméno a tituly, ovšem v článku již je Tituly a vyznamenání, bylo by tedy třeba tyto sekce restrukturalizovat. Poznámky na konci článku jsou pro obsah, který je obsahem doplňujícím či rozšiřujícícm, ale zároveň je nutným obsahem pro pochopení obsahu základního, rovněž vhodné. --Marek Genius (diskuse) 13. 9. 2022, 09:44 (CEST)

"V letech 1958–2022 byl znám jako Charles, princ z Walesu." - takové věci se píšou k přejmenovaným státům, ne k lidem :) --Chrz (diskuse) 13. 9. 2022, 21:02 (CEST)

Tady takový příklad jak na to. Charles Charles Charles, a když najednou o králi či o současnosti, tak Karel III. --Chrz (diskuse) 14. 9. 2022, 20:48 (CEST)

Ale to vypadá jako kdybyse přejmenoval stát :-). Ale Karel je pořád Karlem, nebo Charles, Charlesem. A jak chcete neznalému čtenářovi vysvětlit používání jednou přeloženého jména, podruhé nepřeloženého? Stejně by se v úvodu nějaká poznámka musela uvést. --VasekPav (diskuse) 14. 9. 2022, 22:19 (CEST)

Volal jsem tedy do ÚJČ. V pondělí 12. září 2022 jsem se ani na čtvrtý pokus nedovolal, ve středu 14. září 2022 se mi to na šestý pokus (v 11.44) povedlo. Hovor byl dlouhý 18 minut 20 sekund, bez zhruba půl vteřiny na začátku ho mám nahraný (tedy záznam v délce 18 minut 20 sekund). Poradkyně se mi do telefonu představila jako Černá, v ÚJČ sice pracují dvě vědkyně tohoto příjmení, ovšem jen jedna z nich, PhDr. Anna Černá, pracuje na oddělení jazykové kultury, pod které spadá jazyková poradna, proto patrně šlo o ni. Měl jsem pět otázek:

1. Vzhledem k tomu, že se tento pán dříve označoval jako Charles a nyní se označuje jako Karel, tázal jsem se, jak tedy psát text, který popisuje celý jeho život, tedy zda ho v něm označovat jako Charlese nebo jako Karla a aby to nebylo v rozporu s pravidlem používat v celém textu stejnou variantu, jako například buď filosofie, nebo filozofie. Doktorka Černá si myslí, „že tohle je přece jenom trošičku jiná situace“ (pozn.: patrně myšleno jiná situace než „filosofie a filozofie“) a neexistuje na to jednoznačné jazykové doporučení a je to dáno územ, tedy tradicí, a je otázkou, jaký tento úzus vlastně je. Dříve se o něm skutečně hovořilo jako o Charlesovi, zdá se ovšem, že během víkendu (pozn.: myšleno 10. a 11. září) se jméno skutečně ustálilo na Karlovi. Bylo by tedy zcela v pořádku, když by se v textu objevily obě varianty, tedy Charles i Karel. Je tedy vhodné např. v části o jeho dětství ho popisovat jako Charlese a po nástupu na trůn jako Karla.
2. Dále jsem se ptal, zda se jedná o změnu příjmení, či o přidání příjmení v případech, kdy se žena vdá a vedle svého příjmení si vezme i příjmení manžela, např. když se z Veroniky Kubařové stala Veronika Khek Kubařová nebo když se z Jany Hamplové stala Jana Zwyrtek Hamplová. Doktorka Černá by řekla, že se jedná o přidání příjmení, protože změna příjmení by bylo, pokud by si změnila i to svoje původní příjmení, ovšem to si ponechala. Doplnil jsem svůj dotaz vysvětlením, že mi jde o to, zda se jedná o dvě příjmení, nebo o „jedno nějaké složené příjmení“. Doktorka Černá byla dotazem zřejmě zaskočena, ovšem dle ní se o tom v příručkách vždy mluví, že žena používá dvě příjmení. Složená příjmení jsou dle ní „jiná, protože ta třeba v sobě mohou, mohou mít spojovník velmi často“. Je to dáno podstatou. Toto by ovšem považovala za dvě příjmení.
3. Dále jsem se ptal, zda se jedná o změnu jména, nebo o přidání dalšího jména, když si Karel přidal ke svému jménu číslovku III. Na to mi doktorka Černá nedokáže odpovědět, protože pochybuje, „že je to někde popsáno“. Je obvyklé, že pokud je to několikátý panovník stejného jména ve vládnoucí linii, tak je tam to pořadové číslo „uváděno, ale není asi nikde řečeno, jestli za každých okolností tam vždycky ta číslice musí být nebo nemusí“. Číslovka se ke Karlovi III. přidává, aby byl odlišen od předchozích dvou Karlů, ale myslí si, že je „zcela adekvátní“ hovořit o něm jen jako o králi Karlovi. Toto je ovšem zase jen otázka zvyklostí a asi není nikde psáno, jestli se to tak musí používat. Dovysvětlil jsem svůj dotaz, že mi šlo o to, jestli od doby, co se stal III., má jiné jméno, než měl předtím (srv. s komentáři výše, že se zvažovalo, zda se nebude jmenovat třeba George). Na toto mi prý asi nedokáže odpovědět, jestli se to považuje za jiné jméno. Ale myslí si, že ne, protože Karel je Charles. Jiná by prý byla, pokud by si změnil jméno třeba na Jindřich, ovšem takto „to jméno zůstalo stále stejné“.
4. Dále jsem se ptal, zda je vhodné přidávat k jeho jménu slovo Britský, tedy Karel III. Britský, protože existuje např. Filip II. Španělský, tak zda se toto přidává i u Karla III., případně u všech britských panovníků. Podle doktorky Černé je tohle „otázka spíš na historiky“ a má obavu, že mi na moje dotazy v podstatě nedovede „úplně přesně odpovědět“. Toto spíš záleží na tradici a taky na typu textu, např. v tabulce, kde bude panovníků víc, bude třeba nějaký takový identifikátor potřebný. Neví, „jak to matrikáři třeba posuzují“, ale žádná příručka se tím nezabývá, resp. takovou příručku nezná. Dovysvětlil jsem dotaz, že mi šlo o to, že mám text, kde je více panovníků a potřebuji je nějak rozlišit, a zda je tedy lepší napsat Karel III. Britský s velkým B, kde Britský považuji prostě za nějaké příjmení nebo přízvisko, a nebo zda je lepší napsat britský král Karel III. Doktorka Černá by volila variantu britský král Karel III., protože pokud bych napsal Karel III. Britský s velkým písmenem, tak by to budilo dojem, že je to jeho oficiální jméno, a pokud ona ví, tak přijal jméno Karel III., nikoliv Karel III. Britský. Ovšem vychází jen z informací v médiích a má velmi kusé informace a nezná přesný protokol. Nevybavuje si, že by na příjmení Britský v nějakém zdroji natrefila. Tou dobou již zněla celkem nervózně, nevím, zda z důvodu, že jsem dával těžké otázky, nebo protože se již blížila 12. hodina, a tedy konec odpovídání na dotazy telefonistů. Doplnil jsem svůj dotaz, že jsem si všiml, že se to takto píše na české Wikipedii, ovšem nevím, zda se to tam píše správně, a že se to tam právě řeší v diskusi, zda to je správně, či ne. Podle doktorky Černé je to „otázka spíš na někoho, kdo zná diplomatický protokol. Jako todle není jazyková otázka.“ Ona mi může říct, „jak se jméno Karel skloňuje nebo že za tou číslicí by měla být tečka, ale jinak jak se kdo jmenuje, to opravdu není, není jazyková otázka a lingvista to nerozhoduje“. Aktuálně prý „proběhlo médii, že Ústav pro jazyk český rozhodl, že to bude Karel“, ale je to omyl, ÚJČ nic nerozhodl, jen vysvětloval, že panovníci bývají počešťováni, např. jsme hovořili o Alžbětě, nikoliv o Elizabeth, kdežto o jejím manželovi se častokrát psalo jako o Philipovi, tedy ne Filipovi, toto je ovšem pouze obvyklé, není to nikde pevně dáno. Neví, zda Wikipedie například má více Karlů III., že by je musela takto rozlišovat, to by se na to musela podrobně podívat. Ovšem na anglické Wikipedii je uvedeno Charles bez Britský, tedy zde není Charles British. (Pozn: Název článku tedy byl a dosud je Charles III a bez tečky na konci.) Je to tedy asi záležitost české Wikipedie. Kupříkladu polská Wikipedie zvolila Karol III a v závorce król Wielkiej Brytanii. (Pozn.: název článku tenkrát byl Karol III (król Wielkiej Brytanii), nyní má však polská Wikipedie již jen Karol III a bez tečky na konci.)
5. Během hovoru mě napadl ještě pátý dotaz, že jsem se dočetl, že princ z Walesu je špatný překlad a mělo by se to překládat jako kníže, tak zda je to pravda. Doktorka Černá nevěděla, je to „otázka (…) diplomatického protokolu, jo, případně překladu“. Asi jde o hyerarchii titulů, kdo je princ a kdo je kníže, to ale není otázka pro jazykovou poradnu. Doplnil jsem, že jsem toto našel dokonce jako text od Karla Olivy. Dle doktorky Černé se tedy mám zeptat Olivy, neboť „Karel Oliva nereprezentuje názor Ústavu pro jazyk český“, „přestože si to tak mnoho lidí myslí“. Dojem jsem měl, že se s Olivou asi navzájem nemají moc rádi. Doplnil jsem, že právě proto se jich na to ptám, protože by mě zajímalo, jestli na to mají stejný nebo rozdílný názor než Karel Oliva. Doktorka Černá: „My na to nemáme žádný názor, my jsme se tomu nevěnovali teda. Protože my nejsme opravdu překladové pracoviště a nejsme ani pracoviště, které by určovalo diplomatický protokol a hyerarchie těch hodností.“

Otázky a odpovědi by se též měly objevit v Databázi jazykových dotazů, otázkou je kdy. Při mých minulých hovorech je tam vložili asi za týden až tři týdny, ovšem denně prý mají asi třicet dotazů, a tolik jich tam vážně nedoplňují a jejich způsobu doplňování do databáze nerozumím. Takže těžko říct, kdy (a jestli) je tam vloží.

--Marek Genius (diskuse) 23. 9. 2022, 20:50 (CEST)

Děkuji za vaši ochotu, nicméně bych si počkal na tu databázi, protože bych chtěl věřit, že tam už jdou odpovědi korigované a prokonzultované. Že by vám sypali definitivní stanoviska z rukávu jednotliví vědci takhle po telefonu, to se mi nechce brát za směrodatné. A někde jasně přiznávají, že jako jednotlivec nevědí, ale třeba jako kolektiv už zvědí. --Chrz (diskuse) 24. 9. 2022, 08:57 (CEST)

Úplně si nejsem jistý, jestli do té databáze zapisují odpovědi až po nějaké skupinové kontrole. Podle mě ta databáze spíše než pro odpovědi slouží pro dotazy – aby oni sami měli přehled, na co se lidé ptají (akorát že to prostě zpřístupnili veřejnosti). Vzhledem k tomu, že prý mají asi třicet dotazů za jeden všední den, to asi nemohou stačit přidávat do databáze v kdovíjaké kvalitě (na jejich místě bych si zakoupil software na automatický textový přepis hlasových nahrávek, a člověk by se o to vůbec nemusel starat, dělal by to počítač… navíc by tak byla zajištěna autenticita, tedy že v databázi by to bylo přesně tak jako během hovoru).Na druhou stranu když jsem porovnával ty Názvy článků událostí, tak to napsali docela jinak, než to řekli během hovoru (v průběhu telefonátu např. pan Dufek vůbec nehovořil o normě Abecední řazení), rovněž otázky na citace sepsali jinak, než to bylo během hovoru. Takže možná máte pravdu, a skupinové připomínkování skutečně dělají.

V úvahu ještě připadá poslat jim e-mail – žádost o placenou expertízu. Nikdy jsem o ni nežádal. Ale možná právě proto by stálo za to vyzkoušet, jak to vlastně funguje. :D

Jako případný zdroj (referenci do článku) by ale skutečně v úvahu připadala až ta databáze, protože telefonát ani placený e-mail citovat nemůžete, na to „nám chybí šablony“. Pokud to tedy vůbec citovat chceme. --Marek Genius (diskuse) 24. 9. 2022, 10:16 (CEST)