Pravěk

období dějin bez písemných zpráv
(přesměrováno z Dávnověk)

Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou známy a nezachovaly se žádné písemné prameny, jde tedy o období do vzniku písma. V populární literatuře, v médiích atd. se někdy užívá i v širším smyslu pro celou minulost Země či Vesmíru. Nicméně pojem vznikl v 19. století v archeologii a pokud se v učebnicích a odborné literatuře používá, znamená dějiny společností a kultur, které neznaly písmo nebo nezanechaly písemné stopy, předhistorii či prehistorii.[1]

HISTORICKÁ
OBDOBÍ
  • PRAVĚK
    (3 miliony – 3500 př. n. l., někde až do 6. stol. n. l.)
  • STAROVĚK
    (3500 př. n. l. – 6./7. stol. n. l.)
  • NOVOVĚK
    (15./16. století – současnost)

Pravěk zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od nejstarších nálezů (asi 3 miliony let př. n. l., rozhraní třetihor a čtvrtohor) do vzniku „vysokých kultur“ a zavedení písma. K tomu došlo např. na Blízkém východě ve 4. tisíciletí př. n. l., v českých zemích de facto až v raném středověku. Pravěk je tak nejstarší a nejdéle trvající dějinnou etapou. Namísto chybějících písemných pramenů jsou zdrojem bližšího poznání pro období pravěku kosterní pozůstatky a hmotné památky dávných kultur.

Přechodem k historii s písemnými záznamy, ze kterých čerpá historie, jsou písemné památky dosud nesrozumitelné, nerozluštěné. Zpravidla jsou to ty nejstarší zápisy na daném území.

Periodizace editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Třídobá periodizace pravěkých dějin.
Třídobá periodizace pravěkých dějin
Holocén
Doba železná
  Mladší doba bronzová Doba bronzová
  Střední doba bronzová
  Starší doba bronzová
    Eneolit (Doba měděná)    Doba kamenná
  Neolit
Mezolit / Epipaleolit
Pozdní paleolit Paleolit
Pleistocén     Mladý paleolit
    Střední paleolit
    Starý paleolit
Nejstarší paleolit
Pliocén

.

 
Ilustrace pravěku z roku 1882
 
Pleistocenní mamutí step a její megafauna během poslední doby ledové

Podle materiálů, z nichž si lidé vyráběli nástroje, se pravěk (na základě Thomsenovy třídobé periodizace z roku 1836) obecně dělí takto (uvedená data jsou velmi přibližná a liší se pro různé oblasti světa i Evropy):

  • Doba kamenná (3 500 000 př. n. l. ‒ 2200 př. n. l. nebo později)
    • Starší doba kamenná, paleolit (3 500 000 př. n. l. ‒ 8000 př. n. l.)
    • Střední doba kamenná, mezolit (8000 př. n. l. ‒ místy 3000 př. n. l.)
    • Mladší doba kamenná, neolit (na Blízkém východě 9000 př. n. l., ve střední Evropě 5500 př. n. l. ‒ 4000 př. n. l. a déle)
    • Pozdní doba kamenná, eneolit, chalkolit či doba měděná (4000 př. n. l. ‒ na Blízkém východě 3500 př. n. l., ve střední Evropě 2200 př. n. l.)
  • Doba bronzová (2200 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.)
    • Starší doba bronzová (2200 př. n. l. ‒ 1600 př. n. l.)
    • Střední doba bronzová (1600 př. n. l. ‒ 1250 př. n. l.)
    • Mladší doba bronzová (1250 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.)
  • Doba železná (750 př. n. l. ‒ 0)

Jiné způsoby periodizace pravěku editovat

1.) podle způsobu získávání potravy:

2.) Podle technologie k výrobě nástrojů:

  • období přizpůsobení si přírodních výtvorů: klacků, kostí a kamenů.
  • období štípané industrie. Nejvhodnější surovinou byl pazourek.
  • období hlazené a vrtané industrie. Bylo to nejmladší a technologicky nejvyspělejší období.

3.) podle uspořádání společnosti:

Přehledná tabulka editovat

doba období nástroje ekonomika sídla společnosti náboženství
Doba kamenná Paleolit, Starší doba kamenná Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – kyj, ostrý kámen, sekyra, oštěp, jehla, šídlo, párátko Lov a sběr Pohyblivý způsob života – jeskyně, chatrče z kůže, většinou při řekách a jezerech Skupiny sběračů a lovců (25–100 osob) Doklady víry v posmrtný život se objevují ve svrchním paleolitu jako rituální pohřby a kult předků.
Mezolit, Střední doba kamenná Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – luk a šíp, vrš, loďka Kmeny a skupiny
Neolit, Mladší doba kamenná Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – dláto, motyka, pluh, jařmo, srp, tkalcovský stav, keramika (hrnčířství) a zbraně Neolitická revoluce – přechod k usedlému zemědělství, obdělávání půdy a domestikace zvířat Statek, hospodářství Kmeny, v některých společnostech se ke konci období objevují náčelníci
Doba bronzová Měděné a bronzové nástroje, hrnčířský kruh Zemědělství – chov dobytka, obdělávání půdy, řemesla, obchod
Doba železná Železné nástroje Vznik měst Vznik říší [pozn. 1]
  1. Větší organizované společnosti vznikají v rané době bronzové v Egyptě, v Mezopotámii, v Indii a v Číně. V týchž oblastech se objevuje také písmo, snad vyjma Indie, u níž dosud chybí přesvědčivé důkazy, že tzv.protoindické písmo) skutečně písmem bylo. V pozdní době bronzové pak vznikají první říše.

Období editovat

 
Pohár s vytlačovanou ozdobou (Japonsko, 10 000 př. n. l.)
 
Pěstní klín

Doba kamenná editovat

Doba kamenná editovat

Podrobnější informace naleznete v článcích Paleolit a Mezolit.

Paleolit (starší doba kamenná) je období v lidských dějinách nejstarší a vůbec nejdelší. Začalo v době, kdy Homo habilis začal používat nalezené předměty, zejména kameny a kosti, jako nástroje, a skončilo poslední dobou ledovou. Ve středním paleolitu se poprvé objevili hominidi anatomicky podobní dnešním lidem.[2][3]

V paleolitu žilo několik zástupců rodu Homo, včetně denisovanů a neandrtálců.[4] První lidé dnešního typu se objevili v Evropě v mladém paleolitu před asi 40 tisíci lety. Během krátké doby nahradili neandertálce, kteří žili na území Evropy stovky tisíc let.[5] Paleolitičtí lidé používali nástroje vyrobené z kamene. Některé byly využívány k drcení ulit nebo lebek zvířat či k mletí obilí na jiném kameni. Jiné byly uštípnuty od skály, aby měly ostré hrany, a mohly být použity jako hrot kopí nebo šípu. Některé kamenné nástroje byly pečlivě „vločkovité“ na okrajích, aby byly ostré, a měly symetrický tvar. Lidé v paleolitu používali také nástroje vyrobené ze dřeva a kostí a pravděpodobně i kožené nebo zeleninové filamenty, ty se ale nedochovaly. Lidé tehdy také věděli, jak rozdělat oheň. Sloužil jim nejen k tomu, aby se zahřáli, ale také k vaření a k ochraně před dravou zvěří.

Neolit a eneolit editovat

Podrobnější informace naleznete v článcích Neolit, Neolitická revoluce a Eneolit.

V neolitu (mladší době kamenné) došlo – v souvislosti se změnou klimatu v důsledku konce poslední doby ledové – k přechodu přisvojovacího hospodářství v hospodářství výrobní, produktivní. S tím souvisí velké změny ve společnosti. Lidé začínali žít usedlým způsobem života, rozvinulo se zemědělství, pastevectví a domestikace zvířat, jako byl pes, koza nebo vepř. Mluví se o tzv. první dělbě práce. Díky ní se zvýšila životní úroveň. Vyrostly nové osady s domy, které se stavěly z cihel ze sušené hlíny. V těchto osadách se upevnilo matriarchální rodové zřízení a rostl počet obyvatel, tak vznikly první větší vesnice – neolitická sídliště. Změnila se i strava lidí, lidé začínali mít přebytky a tak je vyměňovali za jiné zboží. Převážně pěstovali obiloviny a zeleninu. Nositelé kultury s lineární keramikou byli vůbec prvními zemědělci na území dnešních ČechMoravy.

Moderní genetické výzkumy zjistily, že většina současných Evropanů jsou potomci několika pravěkých migračních vln.[6][7] Na jejich původu se podíleli mezolitičtí lovci a sběrači pocházející z kromaňonské populace, která obývala Evropu během poslední doby ledové,[8] dále neolitičtí zemědělci, kteří se do Evropy začali stěhovat před 9000 lety z Anatolie během neolitické revoluce v zemědělství, a nakonec pastevci jámové kultury,[9] kteří se stěhovali z pontsko-kaspické stepi ve východní Evropě v souvislosti s indoevropskými migracemi před 5000 lety.[10]

Odkazy editovat

 
Stonehenge, Anglie, 3. tisíciletí př. n. l.
 
Zvoncovitý pohár (Španělsko, 2. tisíciletí př. n. l.)

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Three-age system na anglické Wikipedii.

  1. Viz např. J. Pečírková a kol., Dějepis 6: Pravěk a starověk. Praha: Scientia 2001.
  2. Middle and Upper Paleolithic Hunter-Gatherers The Emergence of Modern Humans, The Mesolithic [online]. Indiana.edu, 2009-04-18. Dostupné online. 
  3. Map of Earth during the late Upper Paleolithic By Christopher scotese [online]. Scotese.com, 2009-04-18. Dostupné online. 
  4. Na Zemi žilo původně 9 lidských druhů. Staly se samy sobě predátory a vrahy. Dotyk [online]. 3. února 2022. Dostupné online. 
  5. Mezi lidmi a neandertálci zuřila po 100 tisíc let partyzánská válka, naznačují nové důkazy. Novinky.cz [online]. 9. listopadu 2020. Dostupné online. 
  6. Genetická stopa pravěkých lovců z Dolních Věstonic vymizela, jiným populacím z této doby se dařilo. Česká televize [online]. 1. března 2023. Dostupné online. 
  7. Překvapivý objev českých archeologů. Výzkum odhalil dosud neznámé migrační vlny v pravěku. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. srpna 2021. Dostupné online. 
  8. Bioarcheolog: Náš genom je z třetiny lovců mamutů, Češi přišli z Polska. iDNES.cz [online]. 10. srpna 2020. Dostupné online. 
  9. GIBBONS, Ann. Thousands of horsemen may have swept into Bronze Age Europe, transforming the local population. Science. 21. února 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  10. HAAK, Wolfgang; LAZARIDIS, Iosif; PATTERSON, Nick; ROHLAND, Nadin; MALLICK, Swapan; LLAMAS, Bastien; BRANDT, Guido. Massive migration from the steppe was a source for Indo-European languages in Europe. Nature. 11. června 2015, s. 207–211. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/nature14317. PMID 25731166. Bibcode 2015Natur.522..207H. arXiv 1502.02783. (anglicky) 

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat