Otevřít hlavní menu

Cypřišovité

čeleď rostlin
(přesměrováno z Cupressaceae)

Cypřišovité (Cupressaceae) je čeleď řádu borovicotvarýchtřídy jehličnanů. V moderním širokém pojetí zahrnuje 28–30 rodů a cca 130 druhů.

Jak číst taxoboxCypřišovité
alternativní popis obrázku chybí
Různí zástupci cypřišovitých v zahradní kompozici
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď cypřišovité (Cupressaceae)
Rich. et Bartl., 1830
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tisovec dvouřadýː samičí šištice
Cypřišek Lawsonůvː samčí šištice
Sekvojovec obrovský (Sequoiandendron giganteum)
Fitzroya cypřišovitá (Fytzroya cupressoides)

RozšířeníEditovat

Rostliny patřící do čeledě cypřišovité mají ze všech jehličnanů nejrozsáhlejší areál rozšíření. Pokrývají, vyjma Antarktidy, všechny kontinenty. Rostou od 71° severní zeměpisné šířkyNorsku (jalovec obecný) po 55° jižní šířkyChile (Pilgerodendron uviferum). Jalovec indický je zase dřevinou rostoucí v nejvyšší nadmořské výšce, lze ho nalézt v Tibetu až do 5200 m n. m. Dost druhů roste v horských tropických deštných pralesích a rod Cupressus dupreziana zase ve velice suchých oblastech centrální Sahary.

PopisEditovat

Jsou to bohatě větvené dřeviny různé velikosti, jednodomé nebo dvoudomé (např. jalovec) stromy nebo keře o výškách od 1 m do 115 m. Vláknitá kůra dospělých stromů mívá oranžově hnědou až červeno hnědou barvu, její povrch je hladký, šupinatý nebo rozpraskaný. Dřevo má většinou pryskyřičné kanálky. Obsahují terpenoidy, tropony, lignany, biflavony aj.[1]

Listy jsou vstřícné, křižmostojné, ve trojčetných přeslenech nebo šupinovité, jednožilnaté. Většina rodů vytváří na nejmladších rostlinách jehlicovité listy (juvenilní-mladistvé) a teprve v dalším vývojovém stadiu listy šupinové (adultní-dospělé). Listy přetrvávají na stromech průměrně 2 až 10 let, některé druhy jsou i opadavé.

Samčí šištice jsou drobné, tvořené šupinovitými tyčinkami se 2 až 9 prašnými pouzdry, pylová zrna netvoří vzdušné váčky ani prothaliové buňky.

Samičí šištice vyrůstají jednotlivé na terminálních výhonech nebo bývají úžlabní, jsou kulovité, vejcovité nebo podlouhlé, mají větší počet podpůrných šupin srostlých se semennými, na vřeteni jsou křižmostojné nebo ve šroubovici, obsahují 2 až 12 vajíček. Embryo má více děloh, 2 až 6, dozrávají prvním až třetím rokem po anemogamním opylení. Zralé jsou šišky dřevnaté, kožovité nebo zdužnatělé (tzv. galbulus u jalovců), mívají 1 až 20 semen s křidélky nebo bez.

TaxonomieEditovat

Čeleď cypřišovité je po posledních úpravách pojata velice široce, byla do ní včleněna i bývalá čeleď tisovcovité. Po genetické i morfologické analýze je 30 rodů rozděleno do 7 podčeledí. Sesterskou skupinou je čeleď tisovité (Taxaceae).

  • podčeleď Athrotaxidoideae Quinn
  • podčeleď Cunninghamioideae (Sieb. et Zucc.) Quinn
    • rod ostrolistec (Cunninghamia R. Br. ex A. Rich., 1826)
  • podčeleď Sequoioideae (Luerss.) Quinn
    • rod metasekvoje (Metasequoia Hu et W. C. Cheng, 1948)
    • rod sekvoj (Sequoia Endl., 1847)
    • rod sekvojovec (Sequoiadendron J. Buchholz, 1939)
  • podčeleď Taiwanioideae (Hayata) Quinn
  • podčeleď Taxodioideae Endl. ex K. Koch, 1873

Příbuzenské vztahy jednotlivých podčeledí znázorňuje následující fylogenetický strom:[3]

Cupressaceae

Cunninghamioideae




Taiwanioideae




Athrotaxidoideae




Sequoioideae




Taxodioideae




Callitroideae



Cupressoideae








ZajímavostiEditovat

Do čeledě cypřišovité patří stromy s těmito význačnostmi:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. www.kvetena.cz
  2. EARLE, Christopher J. The Gymnosperm Database: Cupressaceae [online]. [cit. 2015-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. YANG, Zu-Yu; RAN, Jin-Hua; WANG, Xiao-Quan. Three genome-based phylogeny of Cupressaceae s.l.: Further evidence for the evolution of gymnosperms and Southern Hemisphere biogeography. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. 18. květen 2012. Svazek 64, čís. 3, s. 452–470. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI:10.1016/j.ympev.2012.05.004. PMID 22609823. (anglicky) 
  4. SFGate: Eureka! New tallest living thing discovered, 7. září 2006 (anglicky)
  5. Exploredia: The Biggest Tree In The World Archivováno 22. 8. 2012 na Wayback Machine (anglicky)
  6. The Gymnosperm Database
  7. www.plantzafrica.com
  8. www.conifers.org/cu/fi/
  9. www.conifers.org/pi/pin/longaeva.htm

Externí odkazyEditovat