Cypřišovité

čeleď rostlin
(přesměrováno z Cupressaceae)

Cypřišovité (Cupressaceae) je čeleď řádu borovicotvarýchtřídy jehličnanů. V moderním širokém pojetí zahrnuje 25–30 rodů a cca 130 druhů. Fosilní záznamy dokládají jejich existenci již v období jury. Mnohé patří k významným okrasným dřevinám, především jalovce, cypřišky a túje se celosvětově pěstují v tisících kultuvarů. Poskytují také kvalitní dřevo; většina jeho přirozených zásob však již byla zdevastována nadměrnou těžbou v minulosti a ke komerčně využívaným patří jen několik málo druhů. Řada dříve masivně těžených stromů patří dnes k ohroženým a chráněným.

Jak číst taxoboxCypřišovité
alternativní popis obrázku chybí
Různí zástupci cypřišovitých v zahradní kompozici
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď cypřišovité (Cupressaceae)
Rich. et Bartl., 1830
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tisovec dvouřadýː samičí šištice
Cypřišek Lawsonůvː samčí šištice
Sekvojovec obrovský (Sequoiandendron giganteum)
Fitzroya cypřišovitá (Fitzroya cupressoides)

RozšířeníEditovat

Čeleď cypřišovitých má ze všech jehličnanů nejrozsáhlejší areál rozšíření zahrnující vyjma Antarktidy všechny kontinenty; je to především díky rodu Juniperus (jalovec), který je rozšířen prakticky v celé holoarktické květenné říši a také v rovníkové Africe. Mnoho rodů má naopak areál malý a reliktní a jsou vzácnými lokálními endemity. Velké druhové pestrosti čeleď dosahuje ve východní a jihovýchodní Asii, v Severní Americe a v jižních oblastech jižní polokoule (Austrálie, Nový Zéland, jih Jižní Ameriky). Její zástupci rostou od 71° severní zeměpisné šířkyNorsku (jalovec obecný) po 55° jižní šířkyChile (Pilgerodendron uviferum). Jalovec indický je zase dřevinou rostoucí v nejvyšší nadmořské výšce, lze ho nalézt v Tibetu až do 5200 m n. m. Dost druhů roste v horských tropických deštných pralesích a rod Cupressus dupreziana zase ve velice suchých oblastech centrální Sahary.

PopisEditovat

Jsou to bohatě větvené dřeviny různé velikosti, jednodomé nebo dvoudomé (např. jalovec) stromy nebo keře o výškách od 1 m do 115 m. Vláknitá kůra dospělých stromů mívá oranžově hnědou až červeno hnědou barvu, její povrch je hladký, šupinatý nebo rozpraskaný. Dřevo některých druhů má pryskyřičné kanálky, jiných nikoli. Obsahují terpenoidy, tropony, lignany, biflavony aj.[1]

Listy jsou vstřícné, křižmostojné, ve trojčetných přeslenech nebo šupinovité, jednožilnaté. Většina rodů vytváří na nejmladších rostlinách jehlicovité listy (juvenilní-mladistvé) a teprve v dalším vývojovém stadiu listy šupinové (adultní-dospělé). Listy přetrvávají na stromech průměrně 2 až 10 let, některé druhy jsou i opadavé.

Samčí šištice jsou drobné, tvořené šupinovitými tyčinkami se 2 až 9 prašnými pouzdry, pylová zrna netvoří vzdušné váčky ani prothaliové buňky.

Samičí šištice vyrůstají jednotlivé na terminálních výhonech nebo bývají úžlabní, jsou kulovité, vejcovité nebo podlouhlé, mají větší počet podpůrných šupin srostlých se semennými, na vřeteni jsou křižmostojné nebo ve šroubovici, obsahují 2 až 12 vajíček. Embryo má více děloh, 2 až 6, dozrávají prvním až třetím rokem po anemogamním opylení. Zralé jsou šišky dřevnaté, kožovité nebo zdužnatělé (tzv. galbulus u jalovců), mívají 1 až 20 semen s křidélky nebo bez.

Většina dřevin této čeledi formuje vztahy vesikulárně-arbuskulární mykorhizy s houbami.[2]

TaxonomieEditovat

Čeleď cypřišovité je po posledních úpravách pojata velice široce, byla do ní včleněna i bývalá čeleď tisovcovité. Po genetické i morfologické analýze je čeleď rozdělena do 7 podčeledí. Zhruba polovina rodů je monotypických, obsahujích tedy pouze jediný druh, a vývojově od sebe značně vzdálených. Sesterskou skupinou je čeleď tisovité (Taxaceae).[2]

  • podčeleď Cupressoideae
    • rod cypřiš (Cupressus), 25 druhů včetně někdy vydělovaných rodů Xanthocyparis, Hesperocyparis a Callitropsis; subtropické a mírné oblasti Ameriky a Eurasie
    • rod cypřišek (Chamaecyparis), 6 druhů včetně dříve vydělovaného monotypického rodu Fokienia; východní Asie, východ a západ Severní Ameriky
    • rod jalovec (Juniperus), 63 druhů; převážná většina severní polokoule
    • rod mikrobiota (Microbiota), 1 druh; ruský Dálný východ
    • rod pazerav (Calocedrus), 4 druhy; Čína, Indočína, západ Severní Ameriky
    • rod sandarakovník (Tetraclinis), 1 druh, západní Středomoří
    • rod zerav (Thuja), 5 druhů; Severní Amerika, Čína, východní Asie
    • rod zeravec (Platycladus), 1 druh; Čína, východní Asie
    • rod zeravinec (Thujopsis), 1 druh, Japonsko
  • podčeleď Athrotaxidoideae
  • podčeleď Callitroideae
    • rod Austrocedrus, 1 druh, jih Jižní Ameriky
    • rod sandarakovec (Callitris), 20 druhů včetně rodu Actinostrobus; Austrálie, Nová Kaledonie
    • rod diselma (Diselma), 1 druh, Tasmánie
    • rod fitzroya (Fitzroya), 1 druh, jih Jižní Ameriky
    • rod pazeravec (Libocedrus), 5–6 druhů; Nový Zéland, Nová Kaledonie
    • rod Neocallitropsis, 1 druh, někdy spojován s rodem Callitris; Nová Kaledonie
    • rod Papuacedrus, 1 druh; Papuasie, Nová Guinea
    • rod Pilgerodendron, 1 druh, někdy spojován s rodem Libocedrus; jih Jižní Ameriky
    • rod widringtonie (Widdringtonia), 4 druhy, jižní Afrika
  • podčeleď Cunninghamioideae
    • rod ostrolistec (Cunninghamia), 1–2 druhy, Čína a Indočína
  • podčeleď Sequoioideae
    • rod metasekvoje (Metasequoia), 1 druh, Čína
    • rod sekvoj (Sequoia), 1 druh, pacifická Severní Amerika
    • rod sekvojovec (Sequoiadendron), 1 druh, pacifická Severní Amerika
  • podčeleď Taiwanioideae
    • rod tajvánie (Taiwania), 1 druh; Čína, Indočína, Tchaj-wan
  • podčeleď Taxodioideae
    • rod kryptomerie (Cryptomeria), 1 druh, Japonsko
    • rod patisovec (Glyptostrobus), 1 druh, Čína a Indočína
    • rod tisovec (Taxodium), 2 druhy, Severní a Střední Amerika[3][2]

Příbuzenské vztahy jednotlivých podčeledí znázorňuje následující fylogenetický strom:[4]

Cupressaceae

Cunninghamioideae

Taiwanioideae

Athrotaxidoideae

Sequoioideae

Taxodioideae

Callitroideae

Cupressoideae

ZajímavostiEditovat

Do čeledě cypřišovité patří stromy s těmito význačnostmi:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Čeleď. www.kvetena.cz [online]. [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. 
  2. a b c EARLE, Christopher J. The Gymnosperm Database: Cupressaceae [online]. [cit. 2015-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Cupressaceae Gray | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2020-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. YANG, Zu-Yu; RAN, Jin-Hua; WANG, Xiao-Quan. Three genome-based phylogeny of Cupressaceae s.l.: Further evidence for the evolution of gymnosperms and Southern Hemisphere biogeography. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. 18. květen 2012. Svazek 64, čís. 3, s. 452–470. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI:10.1016/j.ympev.2012.05.004. PMID 22609823. (anglicky) 
  5. SFGate: Eureka! New tallest living thing discovered, 7. září 2006 (anglicky)
  6. Exploredia: The Biggest Tree In The World Archivováno 22. 8. 2012 na Wayback Machine (anglicky)
  7. Taxodium mucronatum (ahuehuete) description. www.conifers.org [online]. [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. 
  8. Adansonia digitata | PlantZAfrica. pza.sanbi.org [online]. [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. 
  9. Fitzroya cupressoides (alerce) description. www.conifers.org [online]. [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. 
  10. Pinus longaeva (Great Basin bristlecone pine) description - The Gymnosperm Database. www.conifers.org [online]. [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. 
  11. Pierre Cockx, Ryan McKellar, Ralf Tappert, Matthew Vavrek & Karlis Muehlenbachs (2020). Bonebed amber as a new source of paleontological data: The case of the Pipestone Creek deposit (Upper Cretaceous), Alberta, Canada. Gondwana Research. doi: https://doi.org/10.1016/j.gr.2019.12.005

Externí odkazyEditovat