Lignany
Lignany jsou velkou skupinou nízkomolekulárních polyfenolů vyskytujících se v rostlinách, zejména v semenech, celých zrnech a zelenině. Jsou součástí stěn rostlinných buněk, zejména jejich vnější vrstvy. Patří k nejrozšířenějším metabolitům v tělech rostlin, kde zajišťují ochranu proti patogenům nebo se účastní na kontrole růstu rostliny. Název je odvozen z latinského slova dřevo.
Lignany jsou prekurzory fytoestrogenů. Mohou se tak v lidském organismu chovat jako fytoestrogeny nebo antioxidanty.
Struktura lignanů editovat
Lignany jsou podobnou sloučeninou jako lignin, ale liší se od něj molekulovou hmotností. Lignany mají nízkou molekulovou hmotnost a jsou rozpustné ve vodě. Ligniny jsou vysokomolekulární polymery a jsou nestravitelné. Obě látky jsou polyfenolové sloučeniny, většina lignanů jsou difenoly. Lignany dělíme do osmy tříd: furofuran, furan, dibenzylbutan, dibenzylbutyrolakton, aryltetralin, arylnaftalen, dibenzocyklooktadien a dibenzylbutyrolaktol.
Potravinové zdroje editovat
Vysoké množství lignanů obsahují lněná semena a sezamová semínka[1][2]. Mezi další potraviny obsahující lignany patří obiloviny (žito, pšenice, oves a ječmen), luštěniny, sója, tofu, brukvovitá zelenina (brokolice a zelí) a některé druhy ovoce (meruňky a jahody)[1]. Dobrým zdrojem lignanů je také čaj.
-Pinoresinol.svg)
Trávení lignanů editovat
Většina lignanů je metabolizováno střevní mikroflórou savců. Pomocí bakterií v tlustém střevě jsou lignany přeměněny na dvě jednoduché fenolové látky, enterolakton a enterodiol. Tyto látky se označují jako savčí lignany, protože se nacházejí pouze v těle savců. Vysoký obsah rostlinných lignanů ve stravě způsobuje vysokou hladinou enterolaktonu v krevním séru. Proto lignany slouží jako biomarker vysokého obsahu vlákniny v potravinách.
Účinky lignanů editovat
Savčí lignany prokázaly řadu významných fyziologických efektů. Obě látky vzniklé v savčím těle, enterolakton a enterodiol, zvyšují hladiny pohlavních hormonů estrogenů a androgenů. Lignany také působí jako antioxidanty a mohou i snižovat hladinu lipidů. Byl prokázán i jejich nepřímý vliv na snížení rizika kardiovaskulárních chorob a některých typů karcinomů[3][4].
Reference editovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Lignan na anglické Wikipedii a Lignane na německé Wikipedii.
- ↑ a b Lignans. Linus Pauling Institute [online]. 2014-04-29 [cit. 2022-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LANDETE, J.M. Plant and mammalian lignans: A review of source, intake, metabolism, intestinal bacteria and health. Food Research International. 2012-04, roč. 46, čís. 1, s. 410–424. Dostupné online [cit. 2022-10-31]. DOI 10.1016/j.foodres.2011.12.023. (anglicky)
- ↑ MILDER, Ivon E. J.; ARTS, Ilja C. W.; PUTTE, Betty van de. Lignan contents of Dutch plant foods: a database including lariciresinol, pinoresinol, secoisolariciresinol and matairesinol. British Journal of Nutrition. 2005-03, roč. 93, čís. 3, s. 393–402. Dostupné online [cit. 2022-10-31]. ISSN 0007-1145. DOI 10.1079/BJN20051371. (anglicky)
- ↑ RODRÍGUEZ-GARCÍA, Carmen; SÁNCHEZ-QUESADA, Cristina; TOLEDO, Estefanía. Naturally Lignan-Rich Foods: A Dietary Tool for Health Promotion?. Molecules. 2019-01, roč. 24, čís. 5, s. 917. Dostupné online [cit. 2022-10-31]. ISSN 1420-3049. DOI 10.3390/molecules24050917. PMID 30845651. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lignany na Wikimedia Commons
