Corpus separatum (Fiume)

Fiume pod nadvládou Uherska (1779–1918)
Tento článek je o statusu města Fiume. O latinském pojmu jako takovém pojednává článek Corpus separatum.

Corpus separatum, latinský termín pro „oddělené tělo“, odkazuje na status města Fiume (moderní Rijeka, Chorvatsko), které získalo zvláštní právní a politické postavení odlišné od svého okolí pod vládou Uherského království. Formální název Město Fiume a jeho okrsek (maďarsky Fiume város és kerülete[3]) byl zaveden císařovnou Marií Terezií v roce 1779 a určoval poloautonomní postavení Fiume v rámci habsburské monarchie, a to až do rozpadu Rakousko-Uherské monarchie v roce 1918.

Město Fiume a jeho okrsek
Fiume város és kerülete (maďarsky)
Stadt Fiume mit Gebiet (německy)
Città di Fiume e dintorni (italsky)
Grad Rijeka i okolica (chorvatsky)
 Chorvatské království (1527–1868) 17791918 Italské regentství Carnaro 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto Indeficienter
Geografie
Mapa
Území corpus separatum před rokem 1918
Fiume (Rijeka)
Rozloha
21 km² (1910)[1]
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
49 608 (1910)[1]
Státní útvar
UherskoUhersko Uhersko
zlatý (1867–1892)
koruna (1892–1918)
Vznik
23. dubna 1779 – založení[2]
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Chorvatské království (1527–1868) Chorvatské království (1527–1868)
Následující
Italské regentství Carnaro Italské regentství Carnaro

Počátky editovat

Marie Terezie se svým panovnickým rozhodnutím z 2. října 1776 vzdala državy Fiume, které dlouhou dobu spravovala spolu s přilehlými dědičnými vnitřními rakouskými lény Habsburků v rámci Svaté říše římské, a předala je Uherskému království, jehož byla rovněž královnou, s cílem podpořit obchod. Protože Uhry byly vzdáleny asi 500 kilometrů, bylo město zpočátku připojeno k habsburskému Chorvatskému království, jehož území začínalo východně od městských hradeb. Chorvatsko vládlo v personální unii s Uhrami od roku 1102 a tvořilo s nimi Země Koruny svatoštěpánské.

O dva a půl roku později Marie Terezie jako uherská královna královským reskriptem z 23. dubna 1779 podřídila město přímo uherské koruně jako corpus separatum (tedy nikoli jako součást Chorvatska, které bylo v personální unii s Uhrami). Protože Fiume mělo pro Uhry plnit podobnou funkci jako císařské svobodné město Terst pro habsburské země, chtěli uherští stavové (pravděpodobně i královna) poskytnout městu podobnou míru institucionální autonomie, jakou již měl Terst. Podle reskriptu Marie Terezie bylo Fiume vytvořeno corpus separatum – tedy politický útvar s větší autonomií než svobodné říšské město nebo uherské hrabství a s územím srovnatelným s ostatními partes adnexae tvořícími Svatoštěpánskou korunu. Postavení města tak bylo srovnatelné s postavením regna: jak byl Terst považován za korunní zemi rakouských dědičných zemí (Erblande), tak bylo Fiume považováno za pars adnexa ke koruně.

Po královském reskriptu z 23. dubna 1779 se připravila půda pro všechny politické střety, které se ve Fiume odehrávaly více než půldruhého století. V jistém smyslu lze říci, že celé následující dějiny, byly dlouhou poznámkou pod čarou o tom, jak interpretovat oba akty z let 1776 a 1779. Tento akt představoval precedens pro uherskou ústavní praxi, neboť to bylo poprvé, kdy byla část Svaté říše římské (a dědičné léno Habsburků) přidělena uhersko-chorvatskému království. Protože chorvatské a uherské stavy měly ve vztahu k Fiume velmi rozdílné zájmy, vytvořily velmi odlišné interpretace reskriptu. Chorvaté odmítali přijmout uherský výklad dokumentu – odmítali, aby mohlo být město vyňato z okolního území, které již bylo začleněno do komitátu.

Během napoleonských válek bylo město krátce součástí ilyrských provincií, čímž jeho status corpus separatum skončil. V roce 1822 bylo Fiume navráceno uherské koruně; po revoluci v roce 1848 a po přijetí rakouské březnové ústavy bylo město začleněno do autonomního Chorvatského království jako sídlo komitátu bez zvláštní autonomie.

Chorvatsko-uherská dohoda editovat

V roce 1868, po rakousko-uherském vyrovnání z roku 1867, kterým vzniklo Rakousko-Uhersko, bylo Chorvatsku umožněno vyjednávat s Uhrami o vlastním vyrovnání. Konečné chorvatsko-uherské vyrovnání ponechalo otázku vlastnictví državy Fiume nevyřešenou, a to až do budoucích jednání podle článku 66 podle chorvatské verze, zatímco v uherské verzi bylo Fiume prohlášeno za Corpus separatum přímo spojené se zeměmi Svatoštěpánské koruny, tudíž nespadalo do oblasti chorvatské autonomie v rámci království, ale do oblasti společného uherského parlamentu a vlády. Každý ze sněmů pochopitelně podepsal příslušnou smlouvu, ale když obě verze putovaly k císaři Františku Josefu I. k podpisu, byl přes chorvatskou verzi přelepen list papíru (kriptika) obsahující chorvatský překlad uherského nároku na Fiume.[4] Vyrovnání bylo definováno jako provizorium. Pro definitivní vyrovnání byla nutná dohoda Uherska, Chorvatska a Fiume, které nebylo až do rozpadu Rakouska-Uherska v říjnu 1918 nikdy dosaženo.

Corpus separatum (1870–1918) editovat

Správa Corpus separatum byla upravena statutem, který 17. dubna 1872 vydal uherský ministr vnitra. V čele Fiume a jeho okrsku (maďarsky Fiume város és kerülete) stál guvernér jmenovaný přímo králem na návrh uherského ministerského předsedy. Guvernér měl nárok na členství v magnátské komoře. Městská samospráva byla svěřena 56členné Rappresentanza, jejíž mandát trval 6 let. Občané měli právo volit svého zástupce do sněmovny reprezentantů. Od roku 1896 uherská vláda setrvale omezovala rozsah obecní samosprávy, která prakticky skončila v roce 1913.

Fiume a okrsek spravovaný jako corpus separatum měly celkovou rozlohu 21 km² a skládaly se z města a tří vesnic:

  • Cosala (italsky) či Kozala (chorvatsky)
  • Drenova (italsky a chorvatsky)
  • Plasse (italsky) či Plase (chorvatsky)

Po roce 1918 editovat

Podrobnější informace naleznete v článcích Fiume a Římská smlouva (1924).

Území bylo po skončení první světové války zapojeno do série událostí, které po různých vojenských okupacích (nejdéle trvala okupace vedená Gabrielem D'Annunziem, nazývaná také Italské regentství Carnaro) vedly k vytvoření efemérního nástupnického útvaru Svobodného státu Fiume.

Svobodný stát existoval oficiálně 4 roky, než byl v roce 1924 vojensky obsazen a nakonec připojen k Italskému království jako součást provincie Fiume, což znamenalo konec historické autonomie.

Obyvatelstvo editovat

V roce 1900 mě corpus separatum 38 955 obyvatel a do roku 1910 počet obyvatel vzrostl na 49 608. Podle sčítání lidu provedeném Italskou národní radou Fiume (italsky Consiglio Nazionale Italiano di Fiume) v prosinci 1918 poté, co Italská armáda převzala kontrolu nad městem, klesl počet obyvatel v důsledku první světové války na 45 885. Město mělo následující složení národností identifikované podle asociace s jazykovými komunitami:[5][6][7]

Jazykově podmíněné složení Corpus separatum
Jazyk 1900 1910 1918
italština* N/A 23 283 (46,94 %) 28 911 (62,5 %)
chorvatština** 7 497 (19,3 %) 15 731 (31,71 %) 9 092 (19,6 %)
slovinština* N/A 3 973 (7,94 %) 1 674 (3,6 %)
maďarština 2 842 (7,3 %) 3 619 (7,29 %) 4 431 (9,6 %)
němčina 1 945 (5,0 %) 2 476 (4,99 %) 1 616 (3,5 %)
angličtina* N/A 202 (0,41 %) N/A
čeština-moravština N/A 185 (0,37 %) N/A
srbština 55 (0,1 %) 70 (0,14 %) N/A
francouzština* N/A 40 (0,08 %) N/A
polština* N/A 36 (0,07 %) N/A
rumunština 23 (0,0 %) 29 (0,06 %) N/A
slovenština 29 (0,0 %) N/A N/A
Ostatní 26 564 (68,2 %) N/A N/A
*Sčítání lidu z roku 1900 neidentifikuje jazykové skupiny.
**Při sčítání lidu v roce 1910 byla skupina identifikována jako chorvatsko-ilyrská.

Podle sčítání lidu z roku 1900 se okrsek skládal z následujících náboženských obcí:[8]

Náboženství ve Fiume (1900)
katolické
36 104 (92,7 %)
judaismus
1 172 (3,0 %)
řecké pravoslaví
703 (1,8 %)
kalvinismus
423 (1,1 %)
luteránství
261 (0,7 %)
řeckokatolické
73 (0,2 %)
unitářství
11 (0,0 %)
Ostatní/nezjištěno
208 (0,5 %)

Podle sčítání lidu z roku 1910 se okrsek skládal z následujících náboženských obcí:[8]

Náboženství ve Fiume (1910)
katolické
45 130 (90,61 %)
judaismus
1 696 (3,41 %)
kalvinismus
1 123 (2,25 %)
řecké pravoslaví
995 (2,0 %)
řeckokatolické
467 (0,94 %)
luteránství
311 (0,62 %)
unitářství
16 (0,03 %)
Ostatní/nezjištěno
68 (0,14 %)

Fotogalerie editovat

Související články editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Corpus separatum (Fiume) na anglické Wikipedii (číslo revize nebylo určeno)Šablona {{Překlad}} požaduje zadat hodnotu do parametru „revize“!.

  1. a b A Magyar Szent Korona Országainak Helységnévtára. Budapešť: Magyar Királyi Központi Statisztikai Hivatal, 1913. S. 584. 
  2. Croatia. worldstatesmen.org [online]. [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. 
  3. KlimoTheca :: Könyvtár. kt.lib.pte.hu [online]. [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. 
  4. LEDEEN, Michael Arthur. D'Annunzio: the first duce. [s.l.]: [s.n.] S. 19. 
  5. KlimoTheca :: Könyvtár. kt.lib.pte.hu [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. 
  6. TAYLOR, Alan John Percivale. The Habsburg monarchy, 1809-1918: a history of the Austrian Empire and Austria-Hungary. Chicago: University of Chicago Press, 1976. 279 s. (A Phoenix book). Dostupné online. ISBN 978-0-226-79145-6. 
  7. PATAFTA, Daniel. Promjene u nacionalnoj strukturi stanovništva grada Rijeke od 1918. do 1924. godine. Časopis za suvremenu povijest. 2004-07-02, roč. 36, čís. 2, s. 683–700. Dostupné online [cit. 2024-01-05]. ISSN 0590-9597. (chorvatsky) 
  8. a b KlimoTheca :: Könyvtár. kt.lib.pte.hu [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat