Blatnice (okres Třebíč)

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Blatnice (s předložkou 2. pád do Blatnice, 6. pád v Blatnici, česky Blatnice s Karolínem; německy Blatnitz, Blattnitz[2]) je obec ležící jižně od města Třebíče na hranicích s okresem Znojmo. Nadmořská výška obce je 427 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde 358[1] obyvatel.

Blatnice
Střed obce od kaple panny Marie
Střed obce od kaple panny Marie
Znak obce BlatniceVlajka obce Blatnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590321
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel358 (2021)[1]
Rozloha9,38 km²
Katastrální územíBlatnice
Nadmořská výška427 m n. m.
PSČ675 51
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Blatnice
675 51 Blatnice
podatelna.blatnice@tiscali.cz
StarostaStanislav Husa
Oficiální web: www.obec-blatnice.cz
Blatnice
Blatnice
Další údaje
Kód obce590321
Kód části obce5321
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Zvěrkovice, Moravské Budějovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Bohušice a Lukov.

NázevEditovat

Název se vyvíjel od varianty Blatnice (12. stol), Blatnicze (1466), v Blatniczy (1481), z Blatnicze (1530), Blatnicze (1528, 1570), Blatnicz (1671, 1718), Platnitz (1720), Blattnitz (1751) až k podobám Blatnitz a Blatnice v letech 1846 a 1872. Místní jméno znamenalo blátivé místo či místo, které leží u kalné vody. Pojmenování je rodu ženského, čísla jednotného, genitiv zní Blatnice.[3]

HistorieEditovat

V Blatnici je několik pravěkých lokalit. Doloženy jsou kultury s moravskou malovanou keramikou, vypíchanou keramikou a lineární keramikou. Lokalitou lidu kultury s moravskou malovanou keramikou je např. les Padělky, resp. jeho jižní svah na jihozápad od obce, kde byly nalezeny zlomky hliněných nádob a štípané kamenné nástroje. Další lokalitou jsou svahy na východ a jihovýchod od obce. Při Špitálském lese na východě katastrálního území se nalezly pozdně paleolitické zlomky po lidu se zvoncovitými poháry.[4] Kolem roku 1050 měla být Blatnice knížetem Břetislavem darována staroboleslavské kapitule, ale roku 1466 pak patřila klášteru ve Žďáru nad Sázavou. Roku 1498 patřila ale již Jindřichovi z Lichtenburka. Roku 1563 však jeho potomci prodali vesnici Václavu Hodickému z Hodic. Roku 1648 pak však patřila vesnice do jaroměřického panství. V roce 1775 se místní zúčastnili selského povstání a v roce 1821 robotní vzpoury. Roku 1835 byla ve vsi postavena škola.[5]

Do roku 1849 byla vesnice součástí jaroměřického panství, následně pak okresů Znojmo a Moravské Budějovice. Od roku 1964 byla součástí obce Blatnice i obec Ohrazenice, do roku 1960 byla obec součástí soudního okresu Moravské Budějovice. V roce 1900 byl v obci založen hasičský spolek, v témže roce i Národní jednota, v roce 1911 Omladina a v roce 1924 i Domovina a Otčina. V roce 1848 byla založena i obecná škola.[2]

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel Blatnice[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 421 482 504 456 482 471 462 444 438 431 416 381 383

Znak a vlajkaEditovat

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007. Znak má zlatý štít s červenou patou a modrým vydutým hrotem, v hrotě provázeném dvěma zkříženými černými ostrvemi stříbrný dorůstající půlměsíc, v patě tři (1, 2) spojené zlaté kruhy provázené dvěma stříbrnými liliemi. Vlajku tvoří dva vodorovné pruhy, červený a modrý. V žerďové části červeného pruhu lilie, ve vlající části modrého pruhu půlměsíc cípy k žerdi, oboje bílé. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.[7]

PamětihodnostiEditovat

  • Barokní kaple Panny Marie z konce 18. století[2]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1780[2]
  • Pomník padlých v první světové válce z r. 1921[5]
  • kříž u silnice do Jaroměřic[5]

OsobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Moravské Budějovice, s. 132. 
  3. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 75–76. 
  4. KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 176–177. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. 
  5. a b c d NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 526–528. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  7. Udělené symboly [online]. 2007-01-19 [cit. 2016-03-25]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat