Otevřít hlavní menu

Rudolf Kristián Wrbna-Kounic

Rudolf Kristián Vilém Wrbna-Kounic (4. červen 1864 Nemés-Kér, Uhry24. prosinec 1927 Brno[1]) pocházel z řad české starožitné šlechty, jež svůj původ datovala do 14. století. V rámci socio-profesního zařazení dosáhnul na post c. k. komořího a tajného rady u vídeňského dvora. Své postavení v řadách vysoké aristokracie upevnil strategicky výhodným sňatkem s princeznou královské krve – Elvírou Bavorskou.

Rudolf Kristián Vilém Wrbna-Kounic
Rudolf Kristián Vilém Wrbna-Kounic
Narození 4. června 1864
Nemés-Kér
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 24. prosince 1927 (ve věku 63 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Manžel(ka) Elvíra Bavorská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

 
Jeho Excelence říšský hrabě Rudolf Kristián z Wrbna-Kounic-Rietberg-Questenbergu a Freudenthalu, c. k. komoří a tajný rada.

Rudolf Kristián Vilém se narodil 4. 6. 1864 na zámku v moravském Holešově.[zdroj?] Jeho otec – Rudolf (1831-1893), hrabě Bruntálský z Vrbna (poněmčenou variantou z Wrbna-Freudenthalu) představoval 15. generaci svého rodu. Hraběnka Vilemína, rodem Kissová de Nemeskér, matka Rudolfa Kristiána, byla původem uherská aristokratka.

Kromě sbírky cenných hudebních nástrojů byly známé především hudební vlohy Rudolfa Kristiána, v jejichž rámci se těšil pověsti zdatného houslisty a obdivovatele komorní hudby. Dostalo se mu profesionální průpravy od houslových virtuosů Antonia Benewitze a Willyho Burmeistera. Řada dalších houslistů, jako například Jaroslav Kocián, na holešovském zámku nejednou hostovala. Společensky se propracoval k čestné dvorské hodnosti komořího a tajného rady u c. k. dvora ve Vídni.

Do manželského svazku vstoupil poprvé ve Vídni dne 19. 4. 1887. Tehdy zvolil komtesu Terezii Chorynskou z Ledské (1870-1888), z původně moravského šlechtického rodu s kořeny ze 14. století. První manželka Rudolfa Kristiána však zemřela na zámku v Holešově za pouhých osm dnů od porodu jediné dcery Marie.

Po třech letech vdovství se hrabě znovu oženil. Na zámku v Nymphenburgu, dne 28.12.1891, pojal za manželku vnučku krále Ludvíka I. Bavorského a vzdálenou sestřenici císaře Františka Josefa I. a jeho choti Alžběty - rakousko-uherského panovnického páru. Sňatku předcházelo právní jednání a pro Rudolfa Kristiána výrazně nevýhodná předmanželská smlouva. Nerovnorodý sňatek královské princezny s „pouhým“ říšským hrabětem sice deklasoval postavení princezny Elvíry před královskými dvory Evropy, ale Rudolfu Kristiánovi dopomohl v Bavorsku ke knížecímu důstojenství a vůbec k celkovému upevnění postavení jeho rodu uvnitř středoevropské aristokratické elity tehdejší doby.

Nejen příbuzenské vazby, ale také úspěšná dvorská kariéra c. k. komořího a tajného rady hraběte Rudolfa Kristiána Wrbna-Kounice vydobyla jeho rodu označení „hoffähig“, které zajišťovalo takřka neomezený přístup k c. k. dvoru ve Vídni. Rudolf Kristián a především jeho choť Elvíra se s nadšením účastnili všech dvorských slavností, které se s velkou pompou pořádaly v režii arcidomu až do konce monarchie v roce 1918. Byli automaticky zváni jak na „státní“ dvorní plesy, tak i na exkluzivnější plesy u dvora, kam měl přístup pouze početně omezený výkvět aristokracie podunajského soustátí. Například roku 1904 se Rudolf Kristián osobně účastnil slavnostního banketu na počest státní návštěvy britského následnického páru (pozdějšího Jiřího V. a královny Marie) v císařské rezidenci Hofburgu.

Každoroční cyklus Rudolfa Kristiána před rokem 1918 se po převratu příliš nelišil. Tradiční přejíždění šlechty mezi venkovskou rezidencí a městským bytem se řídilo loveckou sezónou na podzim a plesovou sezónou v únorové Vídni, spíše než momentální finanční situací. Ta byla v případě Rudolfa Kristiána zhoršena zákonem o pozemkovém záboru natolik, že když hrabě v roce 1927 zemřel, zanechal po sobě dluh přesahující nominální hodnotu celého jaroměřického panství.

Spor o dědictvíEditovat

Jakmile v první polovině 19. století vymřela moravská sekundogenitura knížat Kounic-Rietberg-Questenbergů, osoboval si otec Rudofla Kristiána veškerá dědická práva na úkor knížat Pálffyů a české primogenitury knížat Kouniců. Po otcově smrti pokračoval ve vleklém soudním sporu i Rudolf Kristián, jenž se v občansko-právním sporu nepřímo opíral o své spříznění s královskou rodinou Bavorska a potažmo i s rakousko-uherským arcidomem. Pravomocný rozsudek soudu vynesený roku 1898 sice uznal dědické nároky Wrbnů, ale na oplátku požadoval splnění desiderata závěti knížat Kounic-Rietberg-Questenbergů. Noví držitelé jaroměřického panství si na přání zůstavitele museli pro úřední účely rozšířit jméno „z Wrbna-Freudenthalu“ na verzi „z Wrbna-Kounic-Rietberg-Questenbergu a Freudenthalu“ jako doklad respektu rodové kontinuity v majetkové držbě. Rodina však tuto zdlouhavou verzi z praktických důvodů zkracovala na oslovení „z Wrbna-Kounic“.

Nejen chov anglických plnokrevníků v Holešově a rekonstrukce zdejšího zámku po požáru v roce 1910, ale především spor o kounicovské dědictví povážlivě zmenšili finanční rezervy Wrbna-Kouniců. Při důkazním řízení o vlastním původu se ztratily některé vzácné dokumenty z rodového archivu a hraběcí rodina Wrbna-Kouniců dokonce čelila podezření z jejich falšování. Dědické rozepře později narostly do takových rozměrů, že se tehdejšímu tisku vyplatilo celou kauzu rozebírat až do dvacátých let 20. století.

PotomciEditovat

Z prvního manželství s Terezií Chorynskou přivedl na svět:

  • Marie Terezie Anna z Wrbna-Kounic-Rietberg-Questenbergu a Freudenthalu(nar. Holešov 18.1.1888, zemřela po r. 1947); 1m: Vídeň 24.4.1909 (rozv. 1916) hrabě Josef František Radetzky z Radetze (nar. ve Štýrském Hradci 18.8.1884, zemřel ve Vídni 30.5.1966); 2m: Bratislava 16.1.1924 hrabě Károly Antal Esterházy de Galántha (nar. 2.12.1888 zemřel 3.7.1931); 3m: Vídeň 26.1.1947 Felix Fritschek (nar. Plzeň 23.6.1900)[zdroj?]

Z druhého manželství s JKV princeznou Elvírou Bavorskou zplodil 3 děti:

  • Rudolf Ludvík Ferdinand Alfons Maria Vilemína Vojtěch Irenius z Wrbna-Kounic-Rietberg-Questenbergu a Freudenthalu, nar. v Mnichově 26.12.1892, zemřel ve Zlíně 3.6.1936; m.Holešov 19.7.1930 Bertha Wiedemannová (nar. ve Strakonicích 11.4.1892, zemřela v Kroměříži, Morava 13.2.1962)[zdroj?]
  • Isabela Marie de la Paz Elvíra Klára Irena z Wrbna-Kounic-Rietberg-Questenbergu a Freudenthalu, nar. na zámku v Nymphenburgu 12.5.1894, zemřela v Salzburgu 19.9.1964; 1m: Wien 27.12.1915 (rozv. 1923) hrabě Károly Antal Esterházy de Galántha (nar. 2.12.1888 zemřel 3.7.1931); 2m: Szent-Ábrahám (Avramesti) 28.8.1932 hrabě Géza Esterházy de Galántha (nar. 26.10.1891, zemř. 18.12.1959)[zdroj?]
  • Alfons Rudolf Ludvík Ferdinand Vojtěch Jiří Vilém Karel Irenaeus Maria z Wrbna-Kounic-Rietberg-Questenbergu a Freudenthalu, nar. ve Vídni 11.1.1896, uhořel v Mnichově 1976; m. na zámku Nymphenburg 30.9.1944 Josefína Kellnbergerová (nar. v Mnichově 19.3.1896, uhořela v Mnichově 1976)[zdroj?]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

LiteraturaEditovat

  • Pavel Pokorný, „Sestřenice“ Sisi. Její královská Výsost, hraběnka Elvíra z Wrbna-Kounic, rozená princezna bavorská. (1868-1943), České Budějovice 2010 (Diplomová práce obhájená na Historickém ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích).
  • STIBOR, Jiří. Bruntálští z Vrbna. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 10. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-502-4. S. 23-50.