Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic

český šlechtic

Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic (159024. dubna 1614 Kostelec nad Černými lesy[1] nebo Malá Strana v Praze[2])[3] byl český šlechtic z rodu Smiřických ze Smiřic. Jeho osobou vymřela náchodské linie rodu.

Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic
Erb rodu Smiřických ze Smiřic
Hlava rodu Smiřických
Ve funkci:
1611 – 1614
PředchůdceJaroslav II. Smiřický ze Smiřic
NástupceAlbrecht Jan Smiřický ze Smiřic

Narození1590
Úmrtí24. dubna 1614 (ve věku 23–24 let)
Kostelec nad Černými lesy nebo Malá Strana v Praze
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníkostel sv. Vavřince v Náchodě
RodičeVáclav Smiřický ze Smiřic (1564–1593) a
Dorota Holická ze Šternberka (1570–1633)
Příbuzníděd: Albrecht Smiřický ze Smiřic (1528–1566)
babička: Hedvika Zajícová z Házmburka (1533–1592)
prastrýc: Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic (1513–1597)
prastrýc: Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569)
praděd: Zikmund I. Smiřický ze Smiřic (1468–1548)
praděd: Jan IV. Zajíc z Házmburka
prababička: Markéta z Minsterberka (1501–1551)
Profesešlechtic
Náboženstvíutrakvismus[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a životEditovat

Narodil se jako syn Václava Smiřického ze Smiřic (1564–1593) a Doroty Holické ze Šternberka (1570–1633). Protože otec zemřel už v necelých třiceti letech, poručníkem tehdy tříletého Albrechta Václava se stal Zikmund II. Smiřický ze Smiřic (1557–1608) z hruboskalské linie rodu.

Albrecht Václav od roku 1606 navštěvoval gymnázium ve Zhořelci. Potom studoval kalvínskou univerzitu v Heidelbergu, dále se vzdělával v Gentu[pozn. 1] a v Paříži.[1][4] Během kavalírské cesty, na které ho mimochodem doprovázel Michal Slavata z Chlumu a Košumberka, navštívil Nizozemsko, Anglii, Skotsko, Irsko, Španělské Nizozemí, Francii, Itálii (Řím, Neapol, Benátky) a německé země. Na cestách zažil dobrodružství, když při plavbě z Irska do Skotska v bouři ztroskotala jeho loď.[1][4] Do Čech se vrátil v roce 1611.[4]

V roce 1608 zemřela hlava rodu Zikmund II. a o tři roky později jeho syn Jaroslav II. Podle zásad seniorátu Albrecht Václav zdědil jako nejstarší člen rodu majetek kostelecké větve.[1] Stal se také poručníkem Jaroslavových sourozenců.[4]

Uvažoval o sňatku s Alenou ze Žerotína, dcerou Karla staršího ze Žerotína (1564–1636), ale zemřel svobodný. Skonal 24. dubna 1614 na zámku v Kostelci nad Černými lesy[1] nebo v paláci Smiřických[2] na Malé Straně v Praze. Zde byly nejprve jeho ostatky vystaveny a 4. června se v kostele sv. Mikuláše konal smuteční obřad. Rakev doprovázel do Náchodu smuteční průvod. Dne 9. června byl pochován do rodinné hrobky v kostele sv. Vavřince v Náchodě, kde byl pochován i jeho otec a děd. Už v roce 1612 nechal zhotovit náhrobek pro své předky z bílého mramoru.[5] O pohřbu vyšel tiskem spis Processus aneb vypsání slavného pohřbu dobré a vzácné paměti urozeného pána pana Albrechta Václava Smiřického ze Smiřic, na Náchodě, Rychmburku, Škvorci a Kostelci nad Černými lesy.[6]

MajetekEditovat

Vlastnil velký majetek. V Náchodě dokončil přestavbu hradu na renesanční zámek, se kterou začal jeho otec. Na malé hodinové věži se nachází erb Smiřických, jeho jméno a titulatura a letopočet 1611. Náchodským měšťanům potvrdil práva, že se svým rozsahem mohly rovnat právům královských měst. Dále mu patřil Rýzmburk a Ratibořice. Ve středních Čechách byl majitelem panství Kostelec nad Černými lesy a Škvorec. Černokosteleckým měšťanům udělil v roce 1611 privilegium svobodně odkazovat majetek. Dal také svolení ke stavbě hřbitovního kostela sv. Jana Křtitele, avšak v roce 1613 přikázal, aby sloužil utrakvistům.[1]

Po jeho smrti majetek zdědil Albrecht Jan Smiřický z hruboskalské linie.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Podle Dominia Smiřických a Liechtensteinů, s. 22 studoval v Ženevě (německy Genf)

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 216 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 22–23. Dále jen Dominia Smiřických a Liechtensteinů. 
  2. a b ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 138, 313. 
  3. MAREK, Miroslav. Rodokmen Smiřický ze Smiřic [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-06-29 [cit. 2020-06-11]. Dostupné online. 
  4. a b c d Smiřičtí, s. 136–137
  5. Dominia Smiřických a Liechtensteinů, s. 24
  6. Smiřičtí, s. 314

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat