Albrecht Smiřický ze Smiřic (1528–1566)

český šlechtic a zakladatel náchodské linie Smiřických ze Smiřic

Albrecht Smiřický ze Smiřic (15286. prosince 1566, Náchod)[1][2] byl český šlechtic a zakladatel náchodské linie Smiřických ze Smiřic, jednoho z nejbohatších českých rodů.

Albrecht Smiřický ze Smiřic
Narození1528
Úmrtí6. prosince 1566 (ve věku 37–38 let)
Náchod
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníkostel sv. Vavřince v Náchodě
Choť(1552) Hedvika Zajícová z Házmburka (1533–1592)
DětiVáclav († 1593)
Markéta, provdaná z Valdštejna († 1593)
RodičeZikmund I. Smiřický ze Smiřic (1468/1477–1548)
Kunhuta z Fictumu (asi 1490 – asi 1540)
RodSmiřičtí ze Smiřic
Příbuznípraděd: Jan I. Smiřický ze Smiřic († 1453)
děd: Jindřich Smiřický ze Smiřic († 1487 nebo 1489)
bratr: Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic (1513–1597)
bratr: Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569)
vnuk: Albrecht z Valdštejna (1583–1634)
vnučka: Anna Uršula z Říčan
vnuk: Jindřich Michal Slavata z Chlumu a Košumberka (1588–1620)
vnuk: Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic (1590–1614)
synovec: Vojtěch Smiřický ze Smiřic († 1568)
synovec: Zikmund II. Smiřický ze Smiřic (1557–1608)
strýc: Jan II. Smiřický ze Smiřic (1470–1506)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Původ a životEditovat

Narodil se jako syn Zikmunda I. Smiřického (1468–1548) a jeho druhé manželky Kunhuty z Fictumu (asi 1490 – asi 1540). Jeho starší bratr Jaroslav I. (1513–1597) založil kosteleckou linii a mladší Jindřich (1535–1569) hruboskalskou.

V letech 1551–1552 se zúčastnil prestižní výpravy české šlechty, která tvořila doprovod arcivévody Maxmiliána a jeho manželky Marie z Janova do Vídně. Byl tedy mezi 53 šťastnými pány a rytíři, kteří mohli cestou poznat renesanční architekturu a ideje humanismu. Výpravy se zúčastnili i jeho bratři Jaroslav a Jindřich.[3]

V letech 1552–1554 došlo k vážnému sporu o přední postavení mezi šlechtici na českém zemském sněmu. Rozepře se týkala Rožmberků a původně německého knížecího rodu pánů z Plavna. Albrecht se přiklonil spolu s Janem Erazimem ze Švamberka a Janem z Weitmile na stranu pánů z Plavna.[1][3]

V roce 1566 se zúčastnil tažení krále Maxmiliána do Uher, kde probíhaly boje proti turecké armádě sultána Sulejmana I. Na této výpravě onemocněl a po návratu do Čech 6. prosince 1566 v náchodském zámku zemřel [1] a byl pohřben v kostele svatého Vavřince v Náchodě.[2][3]

RodinaEditovat

V roce 1552 se oženil s Hedvikou Zajícovou z Házmburka (1533 – 28. března 1592, pohřbena v Náchodě), dcerou Jana IV. Zájíce z Házmburka a jeho manželky Markéty z Minsterberka,[4] vdovou po panu z Lobkowicz.[1] Narodilo se jim 7 dětí:[1][2]

  • 1. Kateřina( † 1608)
    • 1. ∞ Jan Lukáš ze Žerotína na Kolíně († 1587)
    • 2. ∞ Jan z Říčan
  • 2. Václav (1564 – 10. 8. 1593, pohřben v Náchodě), dědic
    • ∞ (1587) Dorota Holická ze Šternberka (1570 – 12. 6. 1633)
  • 3. Zikmund († 1558, pohřben v Náchodě)
  • 4. Jaroslav (1566–1570, pohřben v Náchodě)
  • 5. Albrecht († 1562, pohřben v Náchodě)
  • 6. Markéta (1557 – 22. 7. 1593)
    • ∞ (asi 1575) Vilém IV. z Valdštejna na Hostinném (1547 – 24. 2. 1595)
  • 7. Anna Salomena (asi 1560 – asi 1620)
    • ∞ (1579) Vojtěch (Adalbert) Slavata z Chlumu a Košumberka (1553 – 23. 1. 1600)[pozn. 1]

Dcera Markéta byla matkou pozdějšího slavného vojevůdce a dědice Smiřických Albrechta z Valdštejna (1583–1634).

MajetekEditovat

Po smrti otce v roce 1548 zdědil náchodské a miletínské panství. Zámek Náchod se tehdy přestavoval v renesančním stylu. Byli najati italští stavitelé, kteří předtím pracovali pro Pernštejny v Novém Městě nad Metují. Práce byly dokončeny v roce 1561.[5] Zděděný Miletín prodal už v roce 1560 Valdštejnům na Hostinném.[6] Od bratra Jaroslava I. koupil před rokem 1560 panství Škvorec a k němu přikoupil statek Hostín (také uváděno jako Hostyni), dnes součást Úval.[1][7][8]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Podle Smiřičtí, s. 125 se jednalo o Albrechta Slavatu z Chlumu a Košumberka.

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 216 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 21–22. 
  2. a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Smiřický ze Smiřic [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-06-29 [cit. 2019-03-04]. Dostupné online. 
  3. a b c ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 124. 
  4. Smiřičtí, s. 125
  5. ŠIMEK, Tomáš a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [6]: Východní Čechy. Praha: Svoboda, 1988. S. 313. 
  6. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [6]: Východní Čechy, s. 302
  7. HOLEC, František, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (7): Praha a okolí. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. S. 167. 
  8. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. Dostupné online. S. 227. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat