Otevřít hlavní menu

Škvorec (starý zámek)

zámek v obci Škvorec

Škvorec je částečně dochovaný hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městečkuokrese Praha-východ. Založen byl ve druhé polovině třináctého století. Mezi jeho významné majitele patřil arcibiskup Olbram III. ze Škvorce a panské rody Klinštejnů a Smiřických ze Smiřic. Zikmund Smiřický ze Smiřic přestavěl gotický hrad na renesanční zámek, který byl později barokně upraven. Od konce osmnáctého století nebyl zámek udržován, a většina jeho zchátralých budov byla po roce 1860 stržena. Dochované části jsou zapsané do seznamu kulturních památek.[1]

Škvorec
Průčelí branské věže v roce 2010
Průčelí branské věže v roce 2010
Základní informace
Sloh gotický, renesanční, barokní
Výstavba 70. léta 13. století
Přestavba přelom 14. a 15. století
okolo roku 1545
Stavebník Domaslav
Další majitelé Olbramovici
páni z Klinštejna
Smiřičtí ze Smiřic
Valdštejnové
Lichtenštejnové
Poloha
Adresa Smiřických 1, Škvorec, ČeskoČesko Česko
Ulice Smiřických
Souřadnice
Škvorec
Škvorec
Další informace
Rejstříkové číslo památky 20649/2-2171 (PkMISSezObr)
Web https://www.savoia.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

 
Půdorys zámku na katastrální mapě z roku 1841

Škvorecký hrad je výslovně uveden v listině z roku 1404, ale založen byl pravděpodobně již na konci sedmdesátých let třináctého století významným královským úředníkem Domaslavem, který zastával funkce královnina stolníka, číšníka, purkrabího Pražského hradu[2] a také úřad nejvyššího zemského komorníka. Ve druhé polovině čtrnáctého století hrad patřil rodu Olbramoviců. Na přelomu čtrnáctého a patnáctého století škvorecké panství držel pražský arcibiskup Olbram III. ze Škvorce s bratry Pavlem a Václavem.[3] Za nich byl starý hrad významně přestavěn, a získal podobu tehdy moderní dvoupalácové dispozice.[4]

Po arcibiskupově smrti hrad s polovinou místního hospodářského dvora a několika vesnicemi připadl Václavovi, od kterého ho roku 1411 koupil Jan Nichilen z Prahy a od něj ji před rokem 1418 získal Jan z Klučova. Druhá část panství zůstala Pavlovi ze Škvorce, po kterém ji v roce 1418 zdědila vdova Eliška. Její druhý manžel Jan Ohnišťko z Ohnišťan ve dvacátých letech patnáctého století rozdělené panství spojil do jednoho celku. Roku 1426 v souboji zabil Prokopa Trčku z Květnice, za což byl odsouzen a popraven stětím. Zadlužené vdova musela prodat příjmy ze Škvorce, Hostyně a poloviny Úval. Novými majiteli se postupně stali Prokop Bervík z Malešic a Vilém z Kounic, od kterého se majetek roku 1431 vrátil do rukou rodu Olbramoviců. Olbram před rokem 1435 přenechal hrad svému švagrovi Janovi, od jehož syna Mikuláše škvorecké panství v roce 1462 koupil Čeněk z Klinštejna.[3]

Po Čeňkovi hrad zdědil jeho syn Jan Škvorecký z Klinštejna, za něhož byla vesnice roku 1497 povýšena na městečko. Jan Škvorecký zemřel před rokem 1510, kdy se po hradu psal Čeňkův bratr Zdeněk Škvorecký z Klinštejna známý častými spory se svými sousedy i příbuznými. Jeho syn Jindřich Škvorecký z Klinštejna padl v Uhrách a novým majitelem panství se roku 1522 stal jeho strýc z matčiny strany Zikmund Smiřický ze Smiřic, který nechal hrad přestavět na renesanční zámek.[3]

Zikmund Smiřický měl tři syny, z nichž Škvorec připadl Jaroslavovi, ale před rokem 1560 ho získal jeho bratr Albrecht, který panství rozšířil o Hostyni. Když roku 1566 zemřel, zdědili panství jeho nezletilí synové, z nichž Jaroslav předčasně zemřel a jediným majitelem se stal Václav Smiřický ze Smiřic, který zemřel ve Škvorci v roce 1593.[3] Jeho syn Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic zemřel v roce 1614, a panství přešlo na jeho strýce Albrechta Jana Smiřckého ze Smiřic, kterému bylo za účast na stavovském povstání zabaveno.[2] Zkonfiskovaný majetek získal roku 1621 Albrecht z Valdštejna, ale již o dva roky později ho prodal knížeti Karlovi z Lichtenštejna.[3]

Během třicetileté války byl zámek 27. listopadu 1639 vypleněn a vypálen švédským vojskem. Škody byly opraveny jen provizorně, a neudržovaný zámek zřejmě dál chátral, protože Bohuslav Balbín ho popsal jako zříceninu. Část zámku byla opravena roku 1710 a po roce 1729 ji údajně obývala Marie Terezie Savojská.[3] Na konci osmnáctého století začal zámek znovu chátrat a v letech 1860–1884 byla jeho podstatná část rozebrána a na jejím místě roku 1890 postavena škola.[3]

Od poloviny devatenáctého století do roku 1939 část zámku využívala škvorecká židovská komunita, které v něm měla synagogu, byt rabína a ješivu.[5] Od roku 1950 zámek patřil k majetku zemědělského družstva a v roce 1993 byl navrácen původním majitelům.[6] V roce 2008 byla zahájena jeho rekonstrukce.[5]

Stavební podobaEditovat

Hrad byl založen na konci ostrožny, od jejíhož zbytku byl oddělen širokým příkopem. Původní palác stával v místech školní budovy. Branská věž s gotickým[7] portálem a brankou pro pěší byla postavena při přestavbě na přelomu čtrnáctého a patnáctého století. V roce 1404 je uváděna také kaple, která se pravděpodobně nacházela v paláci na čelní straně hradu, ze kterého se dochovala boční zeď.[4]

Nejstarší stavební fáze pravděpodobně patřila ke hradům s palácem jako hlavní obrannou i obytnou stavbou. Na přelomu čtrnáctého a patnáctého století proběhla výrazná přestavba a stavební dispozice se změnila na hrad dvoupalácového typu.[4] Během renesanční přestavby vzniklo uzavřené obdélníkové nádvoří se západním palácovým křídlem vybaveným arkádami. Podle popisu z roku 1618 se v zámku nacházela klenutá síň, panské pokoje, kanceláře, pokoje vrchnostenských úředníků a hospodářské provozy v přízemí.[3] Z původní dispozice se dochovala jen část barokně upraveného východního křídla se vstupní věží a kamenným barokním mostem.[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-14]. Identifikátor záznamu 131491 : zámek Starý. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Kouřimsko. Svazek XV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 306 s. Kapitola Škvorec hrad, s. 225, 227. 
  3. a b c d e f g h Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha a okolí. Příprava vydání František Holec. Svazek VII. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 222 s. Kapitola Škvorec – starý zámek, s. 166–168. 
  4. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Škvorec, s. 538–539. 
  5. a b A Brief History of the Savoia Castle [online]. Savoia Castle [cit. 2017-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-02. 
  6. Škvorec: české dějiny v kostce [online]. Savoia Castle [cit. 2017-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-02. 
  7. a b Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Škvorec, s. 500. 

LiteraturaEditovat

  • ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. N–Ž. Díl 2. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Škvorec, s. 445–451. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat