Zikmund II. Smiřický ze Smiřic

český šlechtic
Tento článek pojednává o Zikmundu II. Možná hledáte: Zikmunda Smiřického ze Smiřic – jiného člena rodu se stejným jménem.

Zikmund II. Smiřický ze Smiřic, zvaný Bohatý[1] (též Sigmund, srpen[2] 1557[3] nebo 1558[3][4]27. května 1608, Praha) byl český šlechtic z hruboskalské linie rodu Smiřických ze Smiřic. V letech 1597–1608 byl hlavou rodu. Patřil k nejbohatším šlechticům v zemi.

Zikmund II. Smiřický ze Smiřic
Erb rodu Smiřických
Erb rodu Smiřických

Hlava rodu Smiřických
Ve funkci:
1597 – 1608
Předchůdce Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic
Nástupce Jaroslav II. Smiřický ze Smiřic

Hejtman Kouřimského kraje
Ve funkci:
1605 – ?
Panovník Rudolf II.

Hejtman Hradeckého kraje
Ve funkci:
1603 – ?
Panovník Rudolf II.

Císařský rada
Panovník Rudolf II.

Císařský komorník
Panovník Rudolf II.

Číšník na císařském dvoře
Panovník Rudolf II.

Narození srpen 1557
Úmrtí 27. května 1608 (ve věku 50 let)
Místo pohřbení Kostelec nad Černými lesy
Choť Hedvika Zajícová z Házmburka
Rodiče Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569)
Alžběta (Eliška) z Valdštejna (1538–1596)
Děti Jaroslav II.
Jindřich Jiří
Eliška Kateřina
Albrecht Jan
Markéta Salomena
Příbuzní děd: Zikmund I. Smiřický ze Smiřic († 1548)
strýc: Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic (1513–1597)
strýc: Albrecht Smiřický ze Smiřic (1528–1566)
Náboženství Jednota bratrská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Zikmund Smiřický se narodil v srpnu roku 1557, jeho rodiči byli Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569) a Alžběta (Eliška) rozená z Valdštejna (1538–1596). Byl členem Jednoty bratrské.[5]

Jako nekatolík studoval v cizině. Nejdříve na gymnáziu ve Zhořelci a potom na univerzitě ve Wittenbergu. Studia však nedokončil.[3][4] Ovládal několik jazyků, mezi ně patřila čeština, němčina, italština a částečně i francouzština.[4] Zastával významné dvorské a zemské úřady. Působil na dvoře Maxmiliána II. a jeho syna Rudolfa II. U podivínského císaře zastával funkci číšníka, císařského rady a císařského komorníka. V roce 1603 se stal hejtmanem Hradeckého kraje a v roce 1605 Kouřimského kraje.[3]

Zikmund stonal čtyři týdny a zemřel jako poslední z bratrů ve věku padesáti let 27. května 1608 ve svém paláci na Malostranském náměstí v Praze.[3][4] Pochován byl v rodové hrobce v Kostelci nad Černými Lesy.[3]

RodinaEditovat

Na zámku ve Škvorci, který vlastnil jeho bratranec Václav Smiřický ze Smiřic (1564–1593), se 4. listopadu 1584[2] oženil s Hedvikou Zajícovou z Házmburka († 1610), s níž měl šest dětí:

Starší ze sester Eliška Kateřina se zamilovala do mladého kováře. Poté, co se o jejich vztahu otec dozvěděl, nechal dceru převézt do domácího vězení na hradě Kumburku.

MajetekEditovat

 
Škvorec, A. Pucherna 1805

Správy kosteleckého panství se ujal po smrti svého strýce Jaroslava I., vysokého královského úředníka, který však přežil všechny své děti. Dále vlastnil panství Hrubá Skála, v roce 1591 koupil Český Dub a v roce 1607 koupil za 84 tisíc kop grošů českých panství Kumburk s městem Jičín.[4] Po smrti obou svých bratrů se stal jedním z nejbohatších šlechticů v Čechách. V roce 1603 byl podle počtu osedlých dokonce druhým nejbohatším šlechticem.[6] Jeho velké bohatství mu umožnilo mecenášské aktivity.

Po Zikmundově smrti se rodových panství na krátkou dobu ujal jeho syn Jaroslav II., který však zemřel jako mladý a po jeho smrti majetky přešly na další příbuzné z náchodské větve (Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef; KRÁL, Pavel; VYBÍRAL, Zdeněk. Věk urozených. Šlechta v českých zemích na prahu novověku. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 416 + 24 stran přílohy s. ISBN 80-7185-417-4. S. 153. 
  2. a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Smiřický ze Smiřic [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-06-29 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 126–127. 
  4. a b c d e f JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 215 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 25–26. 
  5. Věk urozených. Šlechta v českých zemích na prahu novověku, s. 90
  6. MÍKA, Alois. Majetkové rozvrstvení české šlechty v předbělohorském období. In: Sborník historický, sv. 15. Praha: Historický ústav ČSAV, 1967. S. 63.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat