Zikmund II. Smiřický ze Smiřic

český šlechtic
Tento článek pojednává o Zikmundu II. Možná hledáte: Zikmunda Smiřického ze Smiřic – jiného člena rodu se stejným jménem.

Zikmund II. Smiřický ze Smiřic, zvaný Bohatý[1] (též Sigmund, srpen[2] 1557[3] nebo 1558[3][4]27. května 1608, Praha) byl český šlechtic z hruboskalské linie rodu Smiřických ze Smiřic. V letech 1597–1608 byl hlavou rodu. Patřil k nejbohatším šlechticům v zemi.

Zikmund II. Smiřický ze Smiřic
Hlava rodu Smiřických
Ve funkci:
1597 – 1608
PředchůdceJaroslav I. Smiřický ze Smiřic
NástupceJaroslav II. Smiřický ze Smiřic
Hejtman Kouřimského kraje
za panský stav
Ve funkci:
1605 – 1606
PanovníkRudolf II.
PředchůdceKarel Mracký z Dubé na Pyšelích
NástupcePřech Hodějovský z Hodějova
Hejtman Hradeckého kraje
za panský stav
Ve funkci:
1603 – 1604
PanovníkRudolf II.
PředchůdceJan Rudolf Trčka z Lípy
NástupceJan Rudolf Trčka z Lípy
Císařský rada
PanovníkRudolf II.
Císařský komorník
PanovníkRudolf II.
Číšník na císařském dvoře
PanovníkRudolf II.

Narozenísrpen 1557
Úmrtí27. května 1608 (ve věku 50 let)
Praha
Místo pohřbeníKostelec nad Černými lesy
Choť(1584) Hedvika Zajícová z Házmburka († 1610)
RodičeJindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569) a
Alžběta (Eliška) z Valdštejna (1538–1596)
DětiJaroslav II. (1588–1611)
Jindřich Jiří (1592–1630)
Eliška Kateřina (1590–1620)
Albrecht Jan (1594–1618)
Markéta Salomena (1597–1655)
Příbuzníděd: Zikmund I. Smiřický ze Smiřic († 1548)
strýc: Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic (1513–1597)
strýc: Albrecht Smiřický ze Smiřic (1528–1566)
NáboženstvíJednota bratrská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Zikmund Smiřický se narodil v srpnu roku 1557, jeho rodiči byli Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569) a Alžběta (Eliška) rozená z Valdštejna (1538–1596). Byl členem Jednoty bratrské.[5]

Jako nekatolík studoval v cizině, nejprve na gymnáziu ve Zhořelci a poté na univerzitě ve Wittenbergu. Studia však nedokončil.[3][4] Ovládal několik jazyků: češtinu, němčinu, italštinu a částečně i francouzštinu.[4] Zastával významné dvorské a zemské úřady. Působil na dvoře Maxmiliána II. a jeho syna Rudolfa II. U podivínského císaře zastával funkci číšníka, císařského rady a císařského komorníka. V letech 1603–1604 byl hejtmanem hradeckého kraje a v letech 1605–1606 kouřimského kraje.[3][6]

Zikmund stonal čtyři týdny a zemřel jako poslední z bratrů ve věku padesáti let 27. května 1608 ve svém paláci na Malostranském náměstí v Praze.[3][4] Pochován byl v rodové hrobce v Kostelci nad Černými Lesy.[3]

RodinaEditovat

 
Škvorec, A. Pucherna 1805

Na zámku ve Škvorci, který vlastnil jeho bratranec Václav Smiřický ze Smiřic (1564–1593), se 4. listopadu 1584[2] oženil s Hedvikou Zajícovou z Házmburka († 31. března 1610), s níž měl šest dětí:

Starší ze sester Eliška Kateřina se zamilovala do mladého kováře. Poté, co se o jejich vztahu otec dozvěděl, nechal dceru uvěznit na hradě Kumburku (asi r. 1606). Odtud ji vysvobodil a oženil se s ní Ota Jindřich z Vartemberka. Následné tahanice o Jičín a Kumburk se sestrou a Slavatou skončily 1. února 1620 výbuchem v jičínském zámku, při němž Eliška Kateřina i Slavata zahynuli.[7]

MajetekEditovat

Správy kosteleckého panství se ujal po smrti svého strýce Jaroslava I., vysokého královského úředníka, který však přežil všechny své děti. Vlastnil také panství Hrubá Skála, v roce 1591 koupil Český Dub a v roce 1607 koupil za 84 tisíc kop grošů českých panství Kumburk s městem Jičín.[4] Po smrti obou svých bratrů se stal jedním z nejbohatších šlechticů v Čechách. V roce 1603 byl podle počtu osedlých dokonce druhým nejbohatším šlechticem.[8] Velké bohatství mu umožnilo mecenášské aktivity.

Po Zikmundově smrti se rodových panství na krátkou dobu ujal jeho syn Jaroslav II., který však zemřel mlád 16. února 1611[7] a po jeho smrti majetky přešly na další příbuzné z náchodské větve (Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef; KRÁL, Pavel; VYBÍRAL, Zdeněk. Věk urozených. Šlechta v českých zemích na prahu novověku. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 416 + 24 stran přílohy s. ISBN 80-7185-417-4. S. 153. 
  2. a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Smiřický ze Smiřic [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-06-29 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 126–127. 
  4. a b c d e f JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 215 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 25–26. 
  5. Věk urozených. Šlechta v českých zemích na prahu novověku, s. 90
  6. MAREŠ, Petr. Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564–1616/1617 (rigorózní práce). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. 203 s. Dostupné online. S. 102, 114. 
  7. a b Ottův slovník naučný, XXIII. díl. Praha: Paseka/Argo, 1905, reprint 2000. ISBN 80-7185-338-0. S. 515. 
  8. MÍKA, Alois. Majetkové rozvrstvení české šlechty v předbělohorském období. In: Sborník historický, sv. 15. Praha: Historický ústav ČSAV, 1967. S. 63.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat