Otevřít hlavní menu

Ahníkov

zaniklá osada v Česku

Ahníkov (německy Hagensdorf) je zcela zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Stála asi 1,5 km jihozápadně od Málkova ve výšce 353 m n. m.[1] Vesnice zanikla v roce 1985 z důvodu rozšiřování hnědouhelného lomu Nástup.[2] Zůstalo po ní pouze katastrální území Ahníkov s rozlohou 4,49 km².[3]

Ahníkov
Ahníkovský zámek v roce 1896
Ahníkovský zámek v roce 1896
Základní informace
Charakter sídla zaniklá vesnice
Počet obyvatel 0
Domů 0
Nadmořská výška 353 m
Lokalita
Obec Málkov
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Ahníkov (4,49 km²)
Zeměpisné souřadnice
Ahníkov
Ahníkov
Další údaje
Zaniklé obce.cz 1
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název vesnice je odvozen z německého osobního jména Hagen, které ve střední horní němčině znamená býk, a výrazu pro vesnici ve významu Hagenova ves. Slovo Hagen bylo do staročeštiny přejato ve tvaru Ahna, jehož zdrobněním vznikl přivlastňovací tvar Ahníkov. V historických listinách se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Hainstorff (1367), Henkesdorf (1489), Hagelsdorff (1518), Hogensdorff (1608), Hogkensdorff (1623), Hagensdorf (1787) a Ahníkow (1848).[4]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1367.[1]

Západně od vesnice, v místech kde stával Sklepní hostinec, vyvěral pramen kyselky.[5]

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 385 obyvatel (z toho 193 mužů), z nichž bylo 375 německé a zbývajících deset československé národnosti. Kromě osmnácti evengelíků se všichni hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 500 obyvatel. Kromě 99 Čechoslováků a 397 Němců zde žili také čtyři cizinci. Náboženská struktura byla mnohem pestřejší. Nejvíce lidí stále patřilo k římskokatolické církvi, ale žilo tu také dvacet evangelíků, osm příslušníků církve československé, jeden žid, čtyři členové jiných církví a jedenáct lidí bez vyznání.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[1]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Obyvatelé 250 315 314 348 363 385 500 329 258 199
Domy 41 46 47 54 60 54 80 92 . 54

Obecní správa a politikaEditovat

Dne 22. května 1938 se konaly volby do obecních zastupitelstev. Z rozdělených 282 hlasů v Ahníkově získala 217 hlasů Sudetoněmecká strana, dvacet hlasů Německá sociální demokracie a 45 hlasů ostatní české strany.[8]

PamětihodnostiEditovat

Nejvýznamnější památkou ve vesnici byl renesanční ahníkovský zámek postavený v letech 1615–1620. Před zámkem stála socha svatého Jana Nepomuckého z doby okolo roku 1730 a v zámeckém parku barokní kaple z konce osmnáctého století. Druhá kaple na návsi pocházela z roku 1831 a měla obdélný půdorys s trojbokým zakončením. Uvnitř byl obraz svatého Františka od V. Heindlicha z roku 1859. U domu čp. 39 stávala boží muka pozdně gotického typu z doby okolo roku 1700. V Novém Ahníkově stála socha svatého Floriána z konce první čtvrtiny osmnáctého století. Severozápadně od vesnice stával hostinec Na Sklepě se zbytky augustiniánského kláštera, který byl založen roku 1333 klášterem v Crimmitschau a zanikl během husitských válek v roce 1421.[9]

Do Ahníkova je umístěn děj příběhů Maxipsa Fíka.

OsobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Federální statistický úřad. Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970 (1. díl). Svazek 1. Praha: Federální statistický úřad, 1978. 
  2. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27., čís. 2, s. 43. ISSN 0231-5076. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Ahníkov [online]. 2013-01-01, rev. 2013-05-29 [cit. 2015-05-08]. Dostupné online. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 5. 
  5. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 95. 
  6. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 209. 
  7. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 98. 
  8. RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 13. ISSN 0231-5076. 
  9. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Ahníkov, s. 23–24. 
  10. JUDr. Carl Reissig st. [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2016-07-12]. Dostupné online. (česky) 
  11. Maxipes Fík bude mít v Kadani nábřeží. iDnes.cz [online]. 2004-12-21 [cit. 2016-05-15]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat