Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR
Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR (německy Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik (DSAP), tzv. německo-česká sociální demokracie) byla sociálnědemokratická strana československých Němců v období První republiky.
Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR | |
---|---|
Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik | |
Zkratka | DSAP |
Datum založení | 1919 |
Předseda | Josef Seliger (1919–1920) Ludwig Czech (1920–1938) Wenzel Jaksch (1938–1939) |
Sídlo | Teplice, od poč. 20. let Praha |
Ideologie | Sociální demokracie /
Socialismus / Levicový liberalismus (frakce sjednocená kolem časopisu Sozialistische Aktion) / Volkssozialismus (30. léta) / Nacionalismus (radikálně v letech 1919–20, později spíše okrajově) |
Politická pozice | levice |
Stranické noviny | Sozialdemokrat |
Počet členů | 120 000 (1921) 80 000 (přelom 20. a 30. let) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vznik strany
editovatNěmecká sociálně demokratická strana v Československu oficiálně vznikla na přelomu srpna a září 1919 na zakládacím sjezdu v Teplicích z bývalých zemských svazů Čech, Moravy a Slezska rakouské sociálnědemokratické strany. V čele strany stanul Josef Seliger, jenž se již na podzim 1918 jakožto bývalý poslanec rakouské Říšské rady velmi angažoval při zakládání sudetoněmeckých provincií a při vyjednávání s československými představiteli. Programově strana navazovala na brněnský program z roku 1899 (požadavek národnostní autonomie) a hlásila se k austromarxismu (opuštění ideje třídního boje).[1]
V dubnu 1920 získala strana ve volbách do poslanecké sněmovny i senátu přes 11 % hlasů, což z ní činilo nejsilnější německou stranu. Josef Seliger pak na jednom z úvodních jednání poslanecké sněmovny vystoupil s projevem, v němž se o poválečném uspořádání (a tedy i o vzniku Československa) vyjádřil jako o „dohodovém imperialismu“, zároveň však vyjádřil vůli německé sociální demokracie angažovat se na parlamentní půdě nového státu a bojovat zde za práva dělnictva a za právo na sebeurčení německého národa.[2]
Již v říjnu 1920 Josef Seliger zemřel. V čele strany jej nahradil Ludwig Czech, jenž v této funkci působil až do března 1938.[3]
Secese komunistů, sjednocovací pokusy s českou sociální demokracií
editovatStejně jako Česká sociální demokracie doplatila na rozkol ve straně. Komunistické křídlo opustilo stranu v lednu roku 1921, poté co prohrálo boj o vedení strany. Z tohoto proudu poté vznikla tzv. německá sekce KSČ, která se poté stala součástí sjednocené komunistické strany. Na to doplatila strana při druhých volbách roku 1925. Volební výsledek činil pouhých 6 % a 17 mandátů. Sama strana se pro nedostatek ochoty ke kompromisům na obou stranách sjednotit se svým českým protějškem do jednotné sociálnědemokratické strany nedokázala. V období panské koalice se tedy dostaly všechny socialistické strany do opozice, což je přimělo k postupnému sbližování se. Ve dnech 28. a 29. října 1928 proběhl společný sjezd ČSDSD všech národností žijících na území ČSR. Tímto se strana zařadila mezi aktivistické strany a participovala na politice „Hradu“.
Koaliční strana, pokles hlasů ve 30. letech
editovatPo třetích volbách (1929), kdy strana obdržela zisk 7 % a 21 mandátů, obsadil Ludwig Czech křeslo ministra sociální péče. Strana stála v opozici vůči rostoucímu německému nacionalismu, ale pozice vládní strany a neschopnost získat od Čechů potřebné ústupky (rovnost obou jazyků, konec údajné diskriminace, pomoc těžce krizí zasaženým oblastem) jí ale přineslo naprostý pokles preferencí, když část jejího elektorátu přešla nakonec k volbě SdP, která těžila ze své opoziční pozice radikálního kritika systému. Při čtvrtých volbách (1935) klesla na 3,6 % a 11 mandátů. Přesto zůstala ve vládě, což jí dále škodilo. Strana pokračovala ve své činnosti až do jara roku 1938, kdy obhajovala existenci ČSR jako „poslední demokratické bašty“.
Rok 1938 a názorové rozštěpení strany doma i v exilu
editovatPravicové křídlo strany, vedené Wenzelem Jakschem a navazující na Seligerův všeněmecký nacionalismus, se částečně přiblížilo pozicím levého křídla SdP. Byl to také Jaksch, kdo svrhl z vedení strany na jaře 1938 Ludwiga Czecha. Jakschovy pangermánské úvahy rovněž velmi těžce poškodily jednání mezi Jakschem a Benešem v britském exilu, kdy se Jaksch dlouho odmítal rozhodně a bezvýhradně postavit na půdu republiky a kalkuloval s možností, že by tzv. Sudety mohly zůstat v Německu nebo se v nějaké podobě jinak emancipovat od Československa. Tento postoj vedl mj. k utvrzení Beneše v radikálním řešení nacionální čistky. Sám Ludwig Czech se do exilu včas nedostal a státuvěrná sociální demokracie tak byla silně oslabena. Czech zahynul roku 1942 v Terezíně. Poněkud marginalizováno v exilu zůstalo středové a levé křídlo, skupina okolo mladších poslanců Zinnera a Zischky, která naopak představovala autentickou sociální demokracii bezpodmínečně věrnou Československu a pokračující v Czechově politickém kurzu.
Poválečné skupiny dodneška
editovatUvedené rozdělení zůstalo i po válce, kdy se na jedné straně mezi odsunutými lidmi v Německu a exilem zůstalým v Británii organizovala Seliger-Gemeinde, podmínečně spolupracující se Sudetendeutsche Landsmannschaft (obě podporovány vládními a zemskými financemi), a na druhé straně ve skromných podmínkách fungující a marginalizovaný Zinnerův okruh, který politiku a existenci Sudetendeutsche Landsmannschaftu ostře odmítal a odmítá dodnes. Část bývalých členů strany zůstala v Československu, kde dodnes žije a kde žijí jejich potomci. Mezi nimi našla Zinnerova skupina mnoho sympatizantů. Část členů strany se po válce tváří v tvář velmi hostilní a extrémně šovinistické atmosféře v Československu (1945-49) dobrovolně vystěhovala převážně do východní okupační zóny, resp. do pozdějšího Východního Německa.
Volební výsledky
editovatPoslanecká sněmovna
editovatVolby | Hlasy | Mandáty | Pozice | Postavení | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. | ± | |||
1920 | 689,589 | 11.1 | 31/281
|
3. | Opozice | |
1925 | 411,010 | 5.8 | 17/300
|
▼14 | ▼8. | Opozice |
1929 | 506,761 | 6.9 | 21/300
|
▲4 | ▲5. | Vláda |
1935 | 299,945 | 3.6 | 11/300
|
▼10 | ▼10. | Vláda |
Senát
editovatVolby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
---|---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. | ± | ||
1920 | 593,344 | 11.4 | 16/150
|
3. | |
1925 | 363,310 | 6.0 | 9/150
|
▼7 | ▼8. |
1929 | 446,840 | 6.9 | 11/150
|
▲2 | ▲6. |
1935 | 271,097 | 3.7 | 6/150
|
▼5 | ▼10. |
Město | 1920 | 1925 | 1929 | 1935 |
---|---|---|---|---|
Pardubice | 37 % | 19 % | 30 % | 22 % |
Hradec Králové | 43 % | 27 % | 34 % | 18 % |
Mladá Boleslav | 45 % | 15 % | 23 % | 7 % |
Česká Lípa | 49 % | 31 % | 33 % | 16 % |
Louny | 56 % | 33 % | 47 % | 20 % |
Karlovy Vary | 51 % | 34 % | 40 % | 18 % |
Plzeň | 44 % | 31 % | 34 % | 16 % |
České Budějovice | 50 % | 20 % | 27 % | 16 % |
Jihlava | 19 % | 14 % | 14 % | 8 % |
Brno | 32 % | 25 % | 31 % | 22 % |
Olomouc | 37 % | 24 % | 27 % | 17 % |
Ostrava | 35 % | 18 % | 25 % | 14 % |
Reference
editovat- ↑ TÓTH, Andrej; NOVOTNÝ, Lukáš; STEHLÍK, Michal. Národnostní menšiny v Československu 1918–1938. Od státu národního ke státu národnostnímu?. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2012.
- ↑ Stenoprotokoly ze 3. schůze PS NS RČS 1920–1925 (2. června 1920) [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Tóth – Novotný – Stehlík, Národnostní menšiny..., s. 51–52.
Související články
editovatLiteratura
editovat- MERRIWETHER WINGFIELD, Nancy: Minority Politics in a Multinational State. The German Social Democrats in Czechoslovakia, 1918–1938. Boulder 1989. ISBN 0-88033-156-9.
- ŠEBEK, Jaroslav: Německé politické strany v ČSR 1918-1938. In MAREK, Pavel a kol: Přehled politického stranictví na území českých zemí a Československa v letech 1861-1998. Rosice u Brna 2000, s. 266–278. ISBN 80-86200-25-6.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR na Wikimedia Commons
- Katalog výstavy Zapomenutí hrdinové / Vergessene Helden
- (anglicky)(německy) Informace