Česká tisková kancelář

Česká tisková kancelář (zkratka ČTK, anglicky Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura (dříve tisková agentura nebo tisková kancelář), jedna z národních zpravodajských agentur.

Česká tisková kancelář
Logo
Základní údaje
Právní forma	veřejnoprávní instituce
Datum založení	1918
Sídlo	Praha, Česká republika
Adresa sídla	Opletalova 919/5, Praha, 110 00, Česko
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	zpravodajská agentura
Obrat	▼ 255 mil. Kč (2014)
Identifikátory
Oficiální web	www.ctk.cz
IČO	47115068
LEI	3157005KJEIWUBJILZ53
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Základní údaje

Budova ČTK v Praze 10-Záběhlicích - zde ovšem agentura nesídlí

Vstup do budovy ČTK - zde ovšem agentura nesídlí

28. října 1918 byla založena Československá tisková kancelář, užívající zkratku ČTK, slangově přezdívaná Četka.

ČTK byla založena v roce 1992 zákonem č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, jako veřejnoprávní médium a zároveň jako následnická organizace Československé tiskové kanceláře. Od roku 1996 ČTK není dotována ze státních prostředků.

ČTK má 14 poboček v České republice a zahraniční zpravodaje ve třech zemích. Zpracovává také zprávy světových agentur jako Reuters, AFP, AP, TASS, DPA, ANSA, EFE a spolupracuje i s řadou dalších národních agentur.

K 1. lednu 2016 měla ČTK 263 zaměstnanců, z toho 187 redakčních pracovníků (redaktorů, zpravodajů, fotoreportérů, kameramanů atd.). Její multimediální produkce zahrnuje slovní zpravodajství v češtině a v angličtině, obrazové a zvukové zpravodajství, infografiku, videozpravodajství a další služby. ČTK denně poskytuje v průměru 700 textových zpráv, 400 fotografií, 35 zvukových záznamů a zhruba 200 videoreportáží měsíčně. Provozuje vlastní zpravodajský portál CeskeNoviny.cz.

Poslání ČTK

Poslání agentury definuje zákon o ČTK ve svém druhém paragrafu takto: „Posláním tiskové kanceláře je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Tisková kancelář poskytuje službu veřejnosti šířením slovního a obrazového zpravodajství z České republiky a ze zahraničí. Stejnou službu poskytuje tisková kancelář i do zahraničí.“

Zákon současně stanoví, že stát sice může agentuře poskytnout účelovou dotaci, ta ale nesmí být použita ke krytí ztráty z hospodaření (poslední dotaci od státu dostala agentura v roce 1995), od roku 1996 o ně už nežádala.

Zpravodajství agentury se řídí také Kodexem, který přijala zhruba v roce 1993.

Fotoarchiv ČTK

Obsahuje kolem 5 miliónů fotografií, podle ČTK představujících nejúplnější a nejpřehlednější kolekci snímků dokumentujících vývoj našich států i společnosti od počátku minulého století. Kolem 700 000 snímků je v digitální podobě jako součást Infobanky ČTK.

Infobanka ČTK

Obsahuje zpravodajství ČTK v češtině a v angličtině, dokumentační databáze, archiv všech deníků a dalších periodik vycházejících v České republice, jakož i další textové, obrazové i zvukové informace. V roce 2015 uvedla agentura novou verzi Infobanky přizpůsobenou moderním technologiím a designu. Nová verze například ukazuje související zprávy, fotografie a zvuky. Klientům je dostupná na adrese http://ib.ctk.cz.

Dokumentační databáze

Dokumentační databáze (například údaje o zemích světa, o Evropské unii, biografie významných lidí, databáze českého fotbalu) jsou součástí Infobanky ČTK. Jsou stejně jako ona přístupné na internetu za poplatek předplatitelům. V elektronické podobě začaly vznikat po roce 1993. Z doby před tím roky existují archivy papírové, případně mikrofišové (mikrofiche).

Historie

Agenturní zpravodajství vzniklo v Českých zemích někdy počátkem 19. století spolu s rozvojem tiskového zpravodajství denního tisku. Zpočátku v němčině, s rozvíjejícím se češstvím na přelomu 19. a 20. století i v češtině.

Původní rakouská státní tisková agentura k.k. Telegraphen-Korrespondenz-Bureau (Korrbyro), první státní tisková agentura na světě, soustředila po Rakousko-uherském vyrovnání svou činnost v Předlitavsku. A tak zároveň s Rakouskem-Uherskem vznikla v Praze v roce 1867 první agenturní odbočka v Českých zemích. Samostatné maďarské zpravodajství v Uhrách vedlo v roce 1883 k založení oficiální maďarské agentury MTI.

Po Praze vznikaly v Českých zemích postupně i další agenturní odbočky – brněnská a ostravská (obě 1894), olomoucká, plzeňská a další. Zpravodajská korespondence probíhala v němčině. Česká redakce vznikla teprve v roce 1906 v pražské odbočce Korrbyra.

Zkratka ČTK se objevila už na začátku první války, kdy ve Washingtonu představitelé českého exilu založili samostatnou zpravodajskou agenturu Českou tiskovovou kancelář. Stejně se jmenovala i národní agentura založená v roce 1916 v Londýně na podnět T. G. Masaryka.

Československá tisková kancelář vznikla 28. října 1918, spolu s Československou republikou. K jejím prvním českým agenturním novinářům patřili Karel Mečíř, Jan Hajšman, Cyril Dušek. Německé zpravodajství patřilo i nadále až do počátku nacistické okupace k jedněm z nejkvalitnějších.

Tehdejší „fotografické oddělení“ se začalo rozvíjet od poloviny 20. let. Rozsáhlý fotoarchiv přežil ve válečném vinohradském „exilu“ bombardování hlavní budovy agentury.

Za nacistické a komunistické totality byla podrobena cenzuře a obsah zpravodajství byl podřizován potřebám režimu.

Agentura sama shrnuje svou historii na svých stránkách.

Bývalý ředitel Milan Stibral byl v roce 1996 zvolen viceprezidentem evropského sdružení agentur EANA a v letech 1997 a 1998 stál v jejím čele. Ředitel Jiří Majstr byl do vedení (Boardu) EANA zvolen v letech 2012 až 2015 a znovu v roce 2018.

V červenci 2017 uspořádala ČTK první ročník "letní školy" pro zájemce o žurnalistiku. Projekt o té doby pořádá každoročně.

Od února 2018 je šéfredaktorkou ČTK Radka Matesová Marková.

U příležitosti svého stého výročí založení uspořádala ČTK v roce 2018 celoroční putovní výstavu Okamžiky století a 17. listopadu poprvé ve své historii také "den otevřených dveří". V roce 2018 také při volbách poprvé využila automaticky generované zprávy.

V roce 2019 připravila ke 30. výročí revoluce putovní výstavu Okamžiky sametové revoluce a podruhé otevřela své dveře veřejnosti.

Kritika a ocenění

V roce 2004 získala redaktorka Radka Marková Novinářskou křepelku.

Český klub skeptiků Sisyfos udělil v roce 2006 ČTK zlatý Bludný balvan v kategorii družstev za „podporu propagace okultních nauk“.

V roce 2009 získal technický ředitel ČTK Jan Kodera cenu Evropské aliance EANA za svoji vůdčí roli při vývoji a zavedení nového Multimediálního redakčního systému agentury (MRS), který převzala a dále rozvíjí např. německá nezávislá tisková agentura dpa.

V roce 2011 vyhrál Czech Press Photo fotoreportér ČTK Michal Kamaryt v kategorii Sport. Vítězná fotografie se později dostala na známky finské pošty.

Fotoreportér ČTK Roman Vondrouš získal v roce 2012 za dostihy cenu Czech Press Photo 2012 a později také první cenu World Press Photo v kategorii sportovních akcí. Roman Vondrouš je již řadu let pravidelně oceňován v domácí soutěži Czech Press Photo. Na svém kontě má i čestné uznání v kategorii Aktualita.

Hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo 2013 dostal fotoreportér České tiskové kanceláře (ČTK) Michal Kamaryt za snímek bývalého poslance a hejtmana Davida Ratha obžalovaného z korupce.

V Czech Press Photo 2014 fotografové ČTK opět bodovali: Roman Vondrouš - 1. a 3. místo v kategorii Sport a Michal Kamaryt – 3. místo v kategorii Umění a zábava. Roman Vondrouš si dále odnesl cenu Nikon Sport Awards za výjimečnou fotografii vypjaté sportovní akce. Úspěchy četkařů uzavřel Tomáš Binter s cenou Canon Junior Awards.ČTK také udělila v rámci soutěže Cenu ČTK, kterou získal Karel Cudlín.

Fotoreportér ČTK Roman Vondrouš získal první cenu v kategorii Každodenní život v soutěži Czech Press Photo 2015 za snímky Havana Cars. V mezinárodní soutěži Pictures of the Year získal Vondrouš 2. cenu v kategorii sport za fotografii "Horse race drama". Ve stejném roce slavil úspěch i David Taneček, který vyhrál v kategorii Nikon Sport Awards.

Bývalý zpravodaj ČTK v Itálii a Vatikánu Karel Weirich byl v roce 2015 posmrtně oceněn prezidentem republiky medailí Za zásluhy.

V soutěži Czech Press Photo v roce 2019 získali první cenu v kategorii dva fotoreportéři ČTK. Kateřina Šulová v kategorii Portrét za portrét operní pěvkyně Soni Červené a Roman Vondrouš v kategorii Lidé, o kterých se mluví, za sérii Premiér v Bílém domě . Bylo to 16. a 17. první místo pro fotoreportéry ČTK za 25 let této soutěže.

Ředitelé ČTK

• Jan Hajšman (1918)
• Emil Čermák (1920–1930)
• Ladislav Tvarůžek (1930–1939)
• Miloš Novotný (1939–1950)
• Václav Kořínek (1950–1952)
• Bedřich Vorel (1952–1955)
• Adolf Hradecký (1955–1959)
• Jaroslav Šmíd (1959–1961)
• Miroslav Sulek (1962–1969)
• Jindřich Suk (1968–1969)
• Otakar Svěrčina (1969–1989)
• Otto Čmolík (1989)
• Aleš Benda (1989–1990)
• Petr Uhl (1990–1992)
• Tomáš Kopřiva (1992–1993)
• Milan Stibral (1993–2011)
• Jiří Majstr (2011-)

Osobnosti ČTK

• Emil Čermák (novinář) (1864–1949)
• Karel Mečíř (1876–1947)
• Cyril Dušek (1881–1924)
• Václav König (1897–1944)
• Karel Weirich (1906–1981)
• Arnošt Bareš (1898–1974)
• Antonín Pešl (1891–1942)
• Bohumil Hlaváček (1934 -)
• Ivan Mráz (1941 -)
• Čestmír Sládek (1927 - 2010)
• Michal Doležal (fotograf) (1954 -)

Externí odkazy

• Slovníkové heslo ČTK ve Wikislovníku
• http://www.ctk.cz – stránky ČTK
• http://www.ceskenoviny.cz – zpravodajský server ČTK