Jan Hajšman

český novinář a publicista

Jan Hajšman (27. února 1882 Prusíny[1] u Netunic19. dubna 1962 Praha) byl český publicista, novinář, ministerský úředník a účastník První, druhého i třetího odboje. Mezi lety 1918 až 1919 stál u vzniku Československé tiskové kanceláře.[2]

Jan Hajšman
Narození27. února 1882
Prusíny
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. dubna 1962 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánínovinář a spisovatel
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Narodil se roku 1882 v Netunicích u Plzně. Po odchodu T. G. Masaryka do zahraničí se stal v roce 1915 členem jeho odbojové organizace "Maffie".[3] Působil jako publicista a novinář, jádrem jeho tvorby byly především politické, životopisné a cestopisné knihy. Studium techniky nedokončil, v době první a druhé republiky pracoval jako ministerský úředník, novinář a autor cestopisů. Po vzniku Československé republiky se spolupodílel na založení Československé tiskové kanceláře. V letech 1919–1920 zastával post šéfredaktora Českého slova. Od roku 1920 pak řidil politické zpravodajství Ministerstva vnitra.[4]

Po nacistické okupaci Československa spoluzaložil jednu z odbojových skupin ilegální organizace Politické ústředí, kde opět (jako dříve v prvním odboji Mafii) spolupracoval s Přemyslem Šámalem. Během druhé světové války strávil šest let v koncentračním táboře, což výrazně ovlivnilo jeho tvorbu.[5]

Aktivně se angažoval i ve Třetím odboji. Pomáhal prokazatelně Bohuslavovi Horákovi (manžel Milady Horákové) v odchodu do SRN v roce 1949. Ten po aktivní pomoci a úkrytu v Praze, cestoval do západních Čech a byl ukryt „Na mrtoli“ u Netunic. Po několika dnech v úkrytu cestoval do příhraničí na Šumavsku. Odtud byl převeden do SRN.[6]

Dílo editovat

  • V Drápech bestie (1. vydání 1947) – přeloženo také do angličtiny. Tato kniha je detailním svědectvím o autorově pobytu v koncentračním táboře Buchenwald. Vyjevuje zde čtenářům zvrácenou hierarchii tábora, často generalizuje a odsuzuje německý národ. V této knize je velmi dobře propracovaný popis každodenního života v táboře.[7]
  • Črty z cest (1921)
  • Poselství Josefa Pšeničky (1924)
  • O špionáži (1928)
  • Mafie v rozmachu – vzpomínky na odboj doma (1933)
  • Česká mafie (1934)
  • Přemysl Šámal (1946)
  • Kdo je (1947)

Reference editovat

  1. V majetku benátského maršála
  2. COJECO.CZ. Jan Hajšman - CoJeCo.cz. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  3. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 24-25, s. 151, s. 157, s. 169
  4. HAJŠMAN Jan 25.2.1882-19.4.1962 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 
  5. Jan Hajšman [online]. Databázeknih.cz [cit. 2018-02-20]. Dostupné online. (český) 
  6. Dotyk | Osud manžela a dcery Milady Horákové po její popravě: Vrazili mezi ně klín. www.dotyk.cz [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 
  7. JANOUŠEK, Pavel. Přehledné dějiny české literatury 1945-1989. Praha: Academia, 2012. S. 221.