Wikipedie

Artuš Černík

český novinář a překladatel (1900-1953)

Artuš Černík (26. července 1900 Vyšehněvice – 25. prosince 1953 Praha[1]) byl český básník, novinář, překladatel, filmový a divadelní kritik, propagátor avantgardních směrů.

Artuš Černík
Narození26. července 1900
Vyšehněvice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. prosince 1953 (ve věku 53 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípřekladatel, novinář, kritik, dramaturg, spisovatel a právník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

V mládí studoval na gymnáziu v Pardubicích, Hradci Králové a Kolíně. Po maturitě v roce 1919 pokračoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolutoria dosáhl na Masarykově univerzitě v Brně v roce 1924.[2]

Na počátku 20. let 20. století působil jako novinář a vedoucí kulturní rubriky brněnského deníku Rovnost. Zde užíval šifry: Č; ač; A. Č.; A-K. Svými překlady představil některé z autorů tehdejší francouzské literatury (časopisecky). Byl spoluzakladatelem Devětsilu a vydavatelem revue Pásmo. V letech 1923–1926 se živil jako železniční úředník v Brně-Slatině a v Rájci-Jestřebí. V roce 1926 se stal redaktorem ČTK.[2]

Také se věnoval filmové a divadelní kritice. Přispíval do řady periodik a kulturních revuí. Některé z nich spoluredigoval, například Český filmový svět (1926) či Filmová tribuna. Jako filmový referent psal především pro Lidové noviny. Některé jeho články byly zveřejněny v kulturních a literárních revuích, jako byl Prospekt (1930–1931), Rozpravy Aventina, Salon. V roce 1932 krátce působil, jako filmový referent Práva lidu. V letech 1933–1934 působil v periodiku Moravský přítel lidu a České slovo. Od roku 1939 byl vrchním tiskovým radou v ČTK. V období 1940–1944 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava psal do časopisu Filmový kurýr. V roce 1944 se stal lektorem National filmu. Od podzimu 1945 byl dramaturgem Československého filmu. V období let 1945–1947 psal příspěvky o zahraničních filmových festivalech do Svobodných novin, Tvorby a Nedělních novin. Po roce 1948 se stal vedoucím dokumentace Československého filmu. Zemřel v roce 1953.

Dílo

editovat

Vybrané články

editovat
  • Černík, A. Film jako hra tvarů a zvuků. Prospekt, roč. I, 1930, č.2, str. 3–4.
  • Černík, A. Filmová groteska. Jiřímu Toufarovi. Prospekt I, roč. I, 1931, č.8, str. 8.
  • -čk- [Černík, Artuš] Zahraniční film v roce 1931. Moravský přítel lidu, 7. ledna 1932, č. 5, str. 3.
  • -čk- [Černík, Artuš] České filmy prohlášené za kulturně výchovné. Moravský přítel lidu, 14. ledna 1932, č. 12, str.3.
  • A. Černík. Dětský film příkladem filmové produkce. Moravský přítel lidu, 4. února 1932, č.30, str.3 .
  • A. Černík. Je na filmu nejdůležitější jeho náročnost? Moravský přítel Lidu, 31. května 1932, č. 129, str. 3.
  • -čk- [Černík, Artuš] Boj proti filmové cenzuře. Moravský přítel lidu, 7. června 1932, č. 134, str. 4.
  • če. [Černík, Artuš] Mahen, rybář, gentleman. Lidové noviny, 24.5. 1940, č. 118, str.3. [vzp. režiséra Martina Friče na Jiřího Mahena].[3]
  • ače [Černík, Artuš] Film v Londýně. Svobodné noviny, roč. I, 21. srpna 1945, č. 75, str. 3.
  • áče [Černík, Artuš] Basilejský filmový kongres. Filmy staré a nové, klasické a neklasické. Svobodné noviny, roč. I, 22. září 1945, č. 103, str. 3.
  • Artuš Černík. O filmu v Basileji. Nedělní noviny, roč. I, 25. září 1945, č.3, str. 10.
  • A. Č.[Černík, Artuš] Po basilejském filmovém kongresu. Několik velkých filmů. Tvorba, roč. XIV, 3. října 1945, str.17.

Překlady knih

editovat
  • překlad B. Travena z němčiny (Loď mrtvých, 1931)
  • překlad z angličtiny L. O’Flahertyho (Hollywoodský hřbitov, 1936, společně s A. J. Urbanem).

Odkazy

editovat

Literatura

editovat
  • Bartošek, L.: Desátá múza Vladislava Vančury. ČSFÚ, Praha, 1973, str. 28–48.
  • Bregant, Michal: Avantgardní tendence v českém filmu. In: Filmový sborník historický, č. 3, str. 151.
  • Cieslar, Jiří: Česká kulturní levice a film ve dvacátých letech. Texty ČSFÚ č. 7, Praha 1978.
  • Forst, Vladimír: Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, institucem A-G; Praha 1983, s. 444, heslo Artuš Černík (autor Štěpán Vlašín)
  • Kašpar, L. Český hraný film a filmaři za protektorátu: Propaganda, Kolaborace, Rezistence. Libri, Praha, 2007, str. 267–268.
  • Hradská, V.: Česká avantgarda a film. Československý filmový ústav 1973.
  • 100 let literatury v Rovnosti: Rovnost, Státní vědecká knihovna Brno a vlastivědná společnost v Brně. Brno, 1985, str. 33–34.
  • Szepanik, P.: - Anděl, J. Stále Kinema: Antologie českého filmového myšlení. Národní filmový archiv, Praha, 2008, str. 176–177.
  • Štábla, Z.: Data a fakta z dějin čs. kinematografie 1896–1945, sv. 4, str. 102, 112, 199, 273, 434.
  • Vopravil, J.: Slovník pseudonymů v české s slovenské literatuře. SPN, Praha, 1973, str. 474.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 3–4. 

Reference

editovat
  1. ↑ Zpravodaj československého filmu, 1990, s.27 (dostupné online v NK ČR)
  2. ↑ a b FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, institucem A-G. Praha: Academia, 1983. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola Artuš Černík, s. 444. 
  3. ↑ Lidové noviny, 24.5.1940, s.3, šifra "če" v systému Kramerius Moravská zemská knihovna v Brně

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Artuš_Černík&oldid=23628535“