Rozpravy Aventina byl časopis, který vycházel v letech 1925-1934. Jednalo se o kulturní revue, kterou vydávalo nakladatelství Aventinum.

Rozpravy Aventina
Základní informace
Datum založení1925
Datum zániku1934
Jazykčeština
Klíčové osoby
VydavatelAventinum
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a počátky Rozprav Aventina editovat

Programový článek Otakara Štorcha-Mariena Křestní peníz novému listu, který vyšel na titulní straně prvního výtisku Rozprav Aventina uvedl:[1]

Rozpravy Aventina ... jsou myšleny jako periodický list, v němž čtenář se schází hlavně s autory, výtv. umělci a díly, tvořícími ideální hodnotu nakladatelství, vydávajícího zmíněný časopis.
— O.Štorch-Marien:Rozpravy Aventina 1

I když se jednalo o časopis propagující publikace nakladatelství Aventinum, činil tak podáváním zajímavých informací o autorech, překladatelích a ilustrátorech. Stálou součástí proto byly životopis, interview, reportáž, paměti či vlastní výklad autorů. Časopis doprovázely fotografie, karikatury a reprodukce výtvarných děl. Časopis se snažíl být nejen propagační tiskovinou nakladatelství, ale informoval i o českém a evropském kulturním životě obecně. Zveřejňoval překlady úvah a esejů (zejména z frankofonní oblasti). [2]

Grafická úprava editovat

Prvním grafikem, který zajišťoval vzhled časopisu v letech 1925-1928, byl Svatopluk Klír. Později, v letech 1928-1934 se ujal grafické úpravy František Muzika.

Osobnosti Rozprav Aventina editovat

Neúplný seznam osobností (celkový počet přispěvatelů byl ve stovkách), které se na tvorbě časopisu Rozpravy Aventina podílely (v abecedním pořadí):

Výtvarná část a karikatury pocházely zejména od autorů:

Další vývoj a zánik časopisu editovat

Rozpravy Aventina se potýkaly s ekonomickými problémy a proto od ročníku 7 (září 1931) omezily rozsah jednotlivých čísel z původních dvanácti na 8 stran. Též byl omezován počet čísel i přispívajících autorů a Rozpravy Aventina vycházely nepravidelně. V ročníku 1931-1932 vyšlo ještě 38 čísel a jedno dvojčíslo, v ročníku 1932-1933 jen 10 a v posledním ročníku 1933-1934 15 čísel. Naposledy vyšel časopis 5. června 1934.[3] Problémy Rozprav Aventina úzce souvisely s ekonomickými problémy mateřského nakladatelství Aventinum.[p 1] Na podzim 1934 byl na Aventinum vyhlášen obchodním soudem konkurs a vydávání časopisu již nebylo obnoveno.[4][p 2]

Zajímavost editovat

O širokém rozhledu a rozsahu kulturního zájmu Rozprav Aventina svědčí například, že úmrtí ruského básníka Sergeje Jesenina (1895-1925) věnovaly Rozpravy Aventina nejen ukázku jeho veršů, ale i článek komunistického revolucionáře Lva Trockého (1879-1940) Památce Sergeje Jesenina.[5]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. K ekonomickým problémům přispěl i rozchod nakladatelství s Karlem Čapkem a Josefem Čapkem (viz Aventinum)
  2. Nakladatelství Aventinum skončilo svou činnost, nakladatelská a knihkupecká licence však Otakaru Štorchovi-Marienovi odebrána nebyla. V roce 1936 proto mohl znovu zahájit vydávání knih, tentokrát ale pod svým jménem.

Reference editovat

  1. Rozpravy Aventina 1/1925, s.1, Křestní peníz novému listu
  2. OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla a instituce, M-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Rozpravy Aventina, s. 1302–1304. 
  3. Rozpravy Aventina 1925-1934 online (ÚČL AV ČR)
  4. ŠTORCH-MARIEN, Otakar. Tma a co bylo potom: Paměti nakladatele Aventina III.. první. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1972. 424 s. 
  5. Rozpravy Aventina 1926-1927, č.1, s.6

Související články editovat

Externí odkazy editovat