Otevřít hlavní menu

Vznik a počátky Rozprav AventinaEditovat

 
Karikatura V. H. Brunnera z titulního listu prvního čísla Rozprav Aventina, září 1925

Programový článek Otakara Štorcha-Mariena Křestní peníz novému listu, který vyšel na titulní straně prvního výtisku Rozprav Aventina uvedl:[1]

Rozpravy Aventina ... jsou myšleny jako periodický list, v němž čtenář se schází hlavně s autory, výtv. umělci a díly, tvořícími ideální hodnotu nakladatelství, vydávajícího zmíněný časopis.
— O.Štorch-Marien:Rozpravy Aventina 1

I když se jednalo o časopis propagující publikace nakladatelství Aventinum, činil tak podáváním zajímavých informací o autorech, překladatelích a ilustrátorech. Stálou součástí proto byly životopis, interview, reportáž, paměti či vlastní výklad autorů. Časopis doprovázely fotografie, karikatury a reprodukce výtvarných děl. Časopis se snažíl být nejen propagační tiskovinou nakladatelství, ale informoval i o českém a evropském kulturním životě obecně. Zveřejňoval překlady úvah a esejů (zejména z frankofonní oblasti). [2]

Grafická úpravaEditovat

Prvním grafikem, který zajišťoval vzhled časopisu v letech 1925-1928, byl Svatopluk Klír. Později, v letech 1928-1934 se ujal grafické úpravy František Muzika.

Osobnosti Rozprav AventinaEditovat

Neúplný seznam osobností (celkový počet přispěvatelů byl ve stovkách), které se na tvorbě časopisu Rozpravy Aventina podílely (v abecedním pořadí):

Výtvarná část a karikatury pocházely zejména od autorů:

Další vývoj a zánik časopisuEditovat

Rozpravy Aventina se potýkaly s ekonomickými problémy a proto od ročníku 7 (září 1931) omezily rozsah jednotlivých čísel z původních dvanácti na 8 stran. Též byl omezován počet čísel i přispívajících autorů a Rozpravy Aventina vycházely nepravidelně. V ročníku 1931-1932 vyšlo ještě 38 čísel a jedno dvojčíslo, v ročníku 1932-1933 jen 10 a v posledním ročníku 1933-1934 15 čísel. Naposledy vyšel časopis 5. června 1934.[3] Problémy Rozprav Aventina úzce souvisely s ekonomickými problémy mateřského nakladatelství Aventinum.[p 1] Na podzim 1934 byl na Aventinum vyhlášen obchodním soudem konkurs a vydávání časopisu již nebylo obnoveno.[4][p 2]

ZajímavostEditovat

O širokém rozhledu a rozsahu kulturního zájmu Rozprav Aventina svědčí například, že úmrtí ruského básníka Sergeje Jesenina (1895-1925) věnovaly Rozpravy Aventina nejen ukázku jeho veršů, ale i článek komunistického revolucionáře Lva Trockého (1879-1940) Památce Sergeje Jesenina.[5]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. K ekonomickým problémům přispěl i rozchod nakladatelství s Karlem Čapkem a Josefem Čapkem (viz Aventinum)
  2. Nakladatelství Aventinum skončilo svou činnost, nakladatelská a knihkupecká licence však Otakaru Štorchovi-Marienovi odebrána nebyla. V roce 1936 proto mohl znovu zahájit vydávání knih, tentokrát ale pod svým jménem.

ReferenceEditovat

  1. Rozpravy Aventina 1/1925, s.1, Křestní peníz novému listu
  2. OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla a instituce, M-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Rozpravy Aventina, s. 1302-1304. 
  3. Rozpravy Aventina 1925-1934 online (ÚČL AV ČR)
  4. ŠTORCH-MARIEN, Otakar. Tma a co bylo potom: Paměti nakladatele Aventina III.. první. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1972. 424 s. 
  5. Rozpravy Aventina 1926-1927, č.1, s.6

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat