Zvíkovec (zámek)

zámek v Česku

Zvíkovec je zámek ve stejnojmenném městysiokrese Rokycany. Postaven byl roku 1753 v barokním slohu na místě starší tvrze, ale dochovaná podoba je výsledkem klasicistní úpravy z roku 1794. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Zvíkovec
Hlavní průčelí
Hlavní průčelí
Základní informace
Sloh barokní, klasicistní
Výstavba 1753
Přestavba 1794
Stavebník Františka Rabenhauptová ze Suché
Další majitelé Zvíkovští z Brodů
Kokořovcové z Kokořova
Páni z Klenové
Kinští
Poloha
Adresa Zvíkovec, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Zvíkovec
Zvíkovec
Další informace
Rejstříkové číslo památky 42274/4-2642 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Podle Augusta Sedláčka existovalo panské sídlo ve Zvíkovci odedávna. Již v letech 1229–1240 se v písemných pramenech objevují bratři Vlček, Jindřich a Vícemil ze Zvíkova.[2] První písemná zmínkatvrzi však pochází až z roku 1543, ve kterém si ji do obnovených desk zemských spolu s městečkem, dvorem a několika vesnicemi vložil Linhart Zvíkovský z Brodů.[3] Jeho rod v městečku sídlil od poloviny patnáctého století. Po Linhartovi statek převzal Bohuslav Zvíkovský z Brodů, po kterém jej zdědila jediná dcera Johanka provdaná za Kryštofa Kokořovce z Kokořova. Její smrtí rod Zvíkovských roku 1595 vymřel a panství zůstalo manželovi. Kryštof Kokořovec je vlastnil jen do roku 1601, kdy Zvíkovec prodal Václavu Varlejchovi z Bubna, který se zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl zkonfiskován veškerý majetek.[2]

Novým majitelem se roku 1621 stal Přibík Jeníšek z Újezda a v roce 1623 panství koupil Václav Heraklius z Blíživa, který je roku 1633 prodal hraběti Vilémovi Klenovskému z Janovic.[2] Hrabě tvrz koupil pro svou dceru Evu Eufrosinu,[2] provdanou za Adama Týřovského na Chříči.[3] Během třicetileté války byla tvrz vypálena a Eva ji v roce 1656 jako pustou prodala Mikuláši Václavu Broumovi z Miřetic. Jeho potomci panství drželi až do roku 1737, kdy je koupil František Ladislav Nesslinger ze Selchengrabenu.[3]

Významnou majitelkou se stala Františka Rabenhauptová ze Suché, která tvrz od Františka Nesslingera koupila v roce 1748 a o pět let později nechala na jejím místě postavit barokní zámek. Její dcera Anna Marie z Vydří panství roku 1763 prodala hraběti Františku Josefovi Kinskému. V roce 1786 od něj zámek koupil hrabě Prokop Hartman z Klarštejna, který v roce 1794 nechal zámeckou budovu zvýšit o jedno patro a upravit v klasicistním slohu. Další majitelé se často střídali. Od roku 1809 mezi ně patřil rytíř Matyáš Kalina z Jäthensteinu, který spolu s Václavem Krolmusem v okolí prováděl první archeologické výzkumy. Ve druhé polovině dvacátého století v zámku sídlil sociální ústav pro mládež.[3]

Stavební podobaEditovat

 
Půdorys zámku

Dvoupatrová budova s mansardovou střechou má dvě křídla spojená v tupém úhlu. Hlavní průčelí je zdůrazněné dvěma postranními rizality ohraničenými průběžnými pilastry a zakončenými segmentovými štíty.[4] Uprostřed průčelí se nachází třetí rizalit s trojhranným štítem s vázami a balkonem neseným polosloupy. Obdélná francouzská okna v prvním patře rizalitu mají suprafenestry zdobené šátkovými festony[3] a římsami, které se stáčí do volut.[4] Vjezd do zámku se nachází pod balkonem a jeho průjezd je zaklenutý čtveřicí polí pruské klenby. Novodobě upravené plochostropé místnosti jsou přístupné průběžnou chodbou podél zadních průčelí. Jednotlivá patra jsou spojena schodišti na koncích chodby. Hlavní schodiště s klenbou se štukovými zrcadly je na západní straně.[3]

K památkově chráněnému areálu patří také brána, obytná budova v hospodářském dvoře, dvojice chlévů, bývalý pivovar (čp. 2), park a tarasní zeď s balustrádou.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-28]. Identifikátor záznamu 154430 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Zvíkovec, s. 249. 
  3. a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Zvíkovec – zámek, s. 410. 
  4. a b Umělecké památky Čech. T/Ž. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Zvíkovec, s. 380. 
  5. Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-28]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat